1. Domů
2. Autoři
3. Marie Majerová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 81
• Bazar 52
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 5

Populární knihy

/ všech 81 knih

Nové komentáře u knih Marie Majerové

Robinsonka

„Moc hezký dívčí román, který je bohužel místy smutný. Viděla jsem i film, který je také moc fajn.“
— Adéla-Knihomol

---

Robinsonka

„Krásná, melancholická kniha určená spíše pro dívky.“
— Rennie3

---

Robinsonka

„Knihu som si prečítala znova po rokoch, aby som zistila, či to bude také isté utrpenie, ako keď som ju čítala v rámci povinného čítania ešte za socializmu. Bolo to utrpenie aj teraz. A vôbec nerozumiem, prečo ju súdruhovia zaradili do povinného čítania. Štrnásťročné dievča musí odísť z gymnázia, aby sa mohlo starať o domácnosť, lebo mu umrela mama. Nevie ani len čaj uvariť a netuší, kde jeho mama nakupovala potraviny. Kniha vyšla v roku 1940, keď sa ženy v podstate pripravovali na rolu manželky a matky. A dievča vôbec netušilo, že jej mama bola tehotná a po smrti matky má bračeka. Našťastie sa nájde dobrá duša, ktorá sa ňu a jej ocka a brata postará a môže opäť chodiť do školy. Amen.“... celý text
— Venezia

---

---

Robinsonka

„Začátek knihy je silný a emotivní. Avšak zbytek mi přišel dějově hloupý a dost nepravděpodobný. O tom se nedá uvažovat ani jako, že tenkrát ve 30.letech to tak bylo možné. Že by holka ve 14 ti byla tak hloupá, že neví o tom, že bude mít bratra? A musí opustit školu, aby se starala o chod max 3 pokojového bytu?“... celý text
— Deleah

---

Divoký západ

„Upřímně doporučuji tuto knihu někomu, kdo se chce seznámit s poúnorovým socialistickým realismem. Je krátká a slouží jako skvělá ukázka toho, jak tento směr v tomto bodě vypadal. Říkám v tomto bodě, neboť jsem četla dřívější soc. realismus (předválečnou Pujmanovou i Majerovou) a toto nelze už považovat za nic než nechutnou imitaci. I když totiž nesouhlasíte se socialismem z jakéhokoliv důvodu, z těch knih se vám nutně nebude chtít zvracet. Z této ano. Začnu s jediným kladem této knihy: Majerová umí psát a povídky jsou čtivé. Zvládnete je přečíst během jednoho odpoledne a nepočítám-li Večer u táborového ohně (samozřejmě že si musela Majerová nechat nejdelší a nejnudnější povídku na závěr), nebudete ryze čtenářsky trpět. Obsahově jde však o naprostý brak, který je ještě k tomu morálně odporný. Povídky by byly částmi neuvěřitelně vtipné, kdyby nebyly zároveň tak hrůzostrašné. Kniha neustále na sebe prozrazuje, ukazuje svou pravou, nechutnou tvář, ale jako by si to ani neuvědomovala. Je to fascinující dokument a upřímně ji doporučuji z tohoto důvodu; ale žádná kniha mi nikdy tak nezkazila den.“... celý text
— unaluna