Stammel
přečtené 745
Biliár o půl desáté
1962,
Heinrich Böll
Malá velká románová kronika. I když se celá kniha odehrává během jediného dne, pokrývá téměř půlstoletí německých dějin, včetně obou světových válek. Ze vzpomínek jednotlivých členů Fähmelova rodu se zde skládá mozaika lidskosti, která bojuje o své místo ve světě lidskosti zbaveném. Böll se nezabývá velkými událostmi, ale existencí lidí ve stínu dějin. Detaily, okamžiky či obrazy z Fähmelovic života jsou mistrovsky zachycené. Často navíc z různých perspektiv, protože Böll úžasným způsobem střídá vypravěče a jejich vnitřní monology. Postavy jsou velmi živé a není těžké k nim získat vřelý čtenářský vztah. Můžeme tak plně prožívat rodové "prokletí" Fähmelových, jímž je svědomí. To jim nikdy nedovolí tak úplně splynout a jít s dobou a činí jejich život velmi hořkým. Což je také chuť celého románu - velmi zdravá chuť.... celý text
Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty
1991,
Trygve Gulbranssen
Děj se odehrává na počátku 19. století uprostřed tvrdé severské přírody. Stylově je někde mezi romantismem a realismem – jsou tu precizní popisy i ponory do emočních bouří postav, místy skoro hysterických. To ale jen naznačuji, jak vypadá povrch románu. Pod něj se přes hutný a někdy trochu rozvláčný Gulbranssenův jazyk dostává trochu ztěžka, ale stojí za to se jím prokousat. Těžištěm knihy jsou velké a silné postavy. Od „Starého“ Daga, mocného sedláka, ovládajícího svojí tvrdostí i moudrostí celý kraj, po Adelheid, která do hospodářství přišla z města, když se provdala za Dagova syna. Velikost těchto postav ale nespočívá v tom, že by to byly hotové charaktery. Jsou to lidé, kteří stále znovu a znovu bojují o svůj život, jeho podobu a smysl. Každý cíl, kterého dosáhnou, každá moudrost, ke které skrze své strasti dospějí, před ně staví další, ještě namáhavější úkoly. Je tu mnoho drsných scén, kdy jsou duše postav nataženy na skřipec až k prasknutí. Přesto se nevzdávají, nenechají se ukonejšit úspěchem ani odradit ranami osudu. Tato jejich vytrvalost a vnitřní poctivost vůči sobě samým i svému okolí dává knize velikou cenu. Ukazuje totiž velmi dobře, že náš život není nikdy hotový, není možné dojít do jeho cíle, není možné nad ním „vyhrát“ – je ale velmi snadné prohrát, pokud o sebe a své nejbližší přestaneme bojovat. Je to hodně těžké čtení, především emočně, protože kniha je plná náročných, vypjatých scén a těžkých, často úzkostných myšlenek. Díky tomu je ale přes svůj věk stále aktuální a cenná ve svém přemýšlení o životě. A ve výsledku rozhodně čtenáři nebere naději, právě naopak. „Něco takového zasáhne naši pýchu. Ale sám život naši pýchu rozbíjí. A my životu nejlíp porozumíme, až bude naše pýcha rozbita.“ [Starý Dag]... celý text
