Marie Michlová

česká, 1989

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918 Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918

Kniha se mi líbila, ale byl to jen takový základ o té době. Asi nic, k čemu by se chtěl člověk vracet- tak i tak. :) Ale četlo se to dobře, kapitoly zde byly hezky složené a dokonce jsem si i pár knih vypsala na hlubší průzkum, až se mi jednou zase zachce. :)... celý text
JointlieKat94


Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945 Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945

Dosti slabé, snad pro člověka historií zcela nepolíbeného by to mohlo stačit.
Milton


Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945 Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945

Přesně tomuhle se říká zbytečná kniha. Udivuje mne, že takový průměrný kompilát vůbec někdo vydá....Velice povrchní "dílo" a plné nepřesností - ty lze rozdělit do dvou skupin - jednak úplné hlouposti, jednak vzniklé tím, že autorka míchá "hrušky s jablky". Pro znalé čtenáře je tahle povrchní záležitost ztráta času, pro neznalé až nebezpečná, jelikož svádí udělat si obraz zcela mimo realitu. Dvě hvězdičky jen díky dobře vybraným ilustračním fotografiím.... celý text
Felidae



Smrt múz Smrt múz

Může mi někdo poradit o čem vlastně tato kniha je? Ačkoliv obsahuje různé klípky z vybrané doby o literátech, nemám pocit, že by mě tato kniha nějak obohatila. Divím se, že vydavatel přistoupil na zhotovení takovéto knihy.... celý text
petr_


Smrt múz Smrt múz

Milá paní Michlová, měla jste výborný nápad, ve kterém jste zúročila všechny informace a všechno studium anglické (a skotské) literatury přelomu 18. a 19. století. Postavit román na vyprávění slavného spisovatele, který musel překonávat svoji všeobecnou známost díky incidentu s Byronem, aby ho snad někdy literární obec přijala i jako spisovatele, je dobrý oblouk. Stejně tak oceňuji nápaditost v propojování této fiktivní figury se všemi reálnými historickými postavami, včetně Dickense nebo Zoly. Bohužel Váš román mě velmi zklamal. Všechno výše řečené bylo nadějné, potentní a mělo náboj na hutný svérázný a originální text, který jste promarnila. Zaplevelelila jste ho nicotnými dialogy, množstvím slov, které jsou jen plytké plkání a díky tomu se hlavní hmota, kterou mohl román držet, rozředila asi jako jedna lžička kávy zalitá litrem horké vody. Je mi to velmi líto. Je s podivem, že ani pan Stoilov, ani paní redaktorka Lorencová Vás jemně neupozornili, že (max.) 160 stran by zvýraznilo originalitu nápadu a patrnou stylistickou schopnost, ve které jste prokázala smysl pro humor, sarkasmus i ironii. (I sebe ironii.) Navíc je zřetelná Vaše snaha dostat do dialogů nejrůznější detaily, které o spisovatelích víte, takže se děj zcela utápí v nedůležitých informacích, které ho nijak neposilují ani neposouvají. Způsob vyprávění (včetně toho, že autor hovoří se svými postavami a nebo i mrtvými kolegy v literárním ráji) umožňuje vpodstatě cokoliv a toho jste se právě dopustila. Udělal jsem si zkusmo redakční úpravu jedné Vaší dvoustrany a zbyly mi dva odstavce. Slova tečou, všechno je možné, všechno má stejnou důležitost, ale není to otázka stylu, nebo autorského rukopisu, je to otázka literárního diletantismu. Je mi to velmi líto, protože jsem to začal číst s nadšením. Na straně 200 jsem to chtěl zahodit, na straně 250 jsem se cítil podveden a pak už jsem jen cítil, že mě připravujete o čas. Ano, mohl jsem to přestat číst, ale ten prvotní Váš nápad mi stál za to to vydržet. Zkrátka jako milovník anglické literatury a Skotska jsem se na Váš román nenapojil a obávám se, že nemoc zvaná Smrt múz právě díky této plytké realizaci v této knize nastala. A dere se mi do úst jediné možné hodnocení, řečeno s Vaším Lockhartem: "Není to nic jiného než humbuk". Jsem s pozdravem Váš čtenář... celý text
Apo73