Sidonka3 přečtené 736

Poslední zahrada v Anglii 2022, Julia Kelly

Příběh se točí kolem navrhování a údržby rozlehlé zahrady jednoho anglického panství. V tom je největší plus románku. Tím je příběh neotřelejší a sympatický pro ty, co rády něco pěstují, vytváří a rády zahradničí, i když praktické nápady nebo inspiraci jsem zde nacházela jen stěží. Jako zahradnice-amatérka jsem v nadšení pro vše zelené alespoň jela s hrdinkami na stejné vlně. Zajímavé je ještě členění do ročních období, kdy se v daném díle veškerý děj odehrává například pouze v zimě a sledujeme zimní proměny zahrady a jeho obyvatelů v průběhu celého století. V románu procházíme různými érami a jsou tu naznačené osudy několika žen, které v panství pracovaly, pracují nebo žijí. Samotný nepříliš originální děj se vleče, pořád jsem čekala, kdy se začne odvíjet zajímavější příběh a čekala a čekala až do samého konce. Dočetla jsem i přes to, že po zdolání mnoha stran už bylo zřejmé, že největší drama bude patrně nanejvýše v tom, že například některá z žen neplánovaně otěhotní nebo uspořádá večírek, na kterém se toho zase moc nestane. Na přemítání o čemkoli můžeme rovnou zapomenout. Ale tak... až na tu častou nudu a předvídatelnost to bylo docela MILÉ. Nebudu se divit, když někdo řekne, že je čtení tohoto textu jen ztrátou času, nicméně abych nebyla jen negativní, něco milého na tom přeci jen bylo.... celý text

Šťastné a hrůzostrašnější: Druhá antologie štědrovečerních hororů 2022, * antologie

Musím ocenit krásné, ač z jiných příběhů a knih převzaté ilustrace, které jsou v dnešní době v beletrii vzácností a pěkně doplňují děj. Knížka je plná pochmurné, zneklidňující romantiky, ale není to jen o skrytých stínech v koutech, vraždících objektech a strašení, v povídkách je i cosi milého, snad to sdílení, kdy si v několika příbězích přátelé u krbu vypráví hrůzostrašné příběhy a tráví vánoční čas s blízkými. Nevěděla jsem, že v Anglii patří k radostným svátkům a tradicím jako máme my (stromek, koledy, atd.) i vyprávění strašidelných příběhů a docela mi to překvapilo. Některé povídky mají v sobě báječný anglický humor vyřčený s kamennou tváří nebo nadsázkou. Nejvíce je to znát v povídce Skutečnost a padělek o mladých kamarádech, kteří kromě dovádění na sněhu řeší údajnou existenci ducha, sídlícího ve starém panství, což jednoho z nich vede ke kanadskému žertu: "Mám v úmyslu předvést M. ducha, co se zjevuje jeho členům rodiny, a přimět ho uvěřit, že má před sebou mnicha, kt. naposledy spatřil jeho dědeček." "To je báječný nápad! Vím, že toho ducha odjakživa dychtí spatřit, a vnímá to jako osobní urážku, že se mu dosud nezjevil." I povídka před touto přinesla dva tři úsměvy, třeba v líčení okamžiku, kdy se po hrůzném výjevu muž nervově složí: "Nejsem náchylný k mdlobám, musím však přiznat, že následujících 10 minut se mi vypařilo z paměti." Nepopírám, že ve všech krátkých, horor., převážně viktoriánských povídkách je pochopitelně zároveň něco temného, mystického a znepokojujícího, kdy hrdina přestane být pánem situace a dějí se mu nepříjemné, těžko vysvětlitelné věci. Není to čistá hrůza, spíš taková plíživá mírná obava, která se umí dostat na chvilku pod kůži. Takto podané, jen mírně strašidelné horory s dobrou dobovou atmosférou mám v oblibě.... celý text

Nevěsta z kláštera 2022, Manuela Schörghofer

Konečně jsem kápla na romantiku, která mi sedla! :) Od druhé části, kdy se Franka dostává do kláštera, je děj dramatický, má napětí, spád a prostě mi to bavilo číst. Přestala jsem řešit, jestli je vše historicky věrohodné a jak je to pravděpodobné a nechala se unášet dobrodružstvím, nepřístupnou láskou, nešťastným manželstvím, šlechetným jednáním i intrikami, pátráním za klášterními zdmi, válečným tažením a turnajem, a i když je zřejmé, jak vše dopadne (historické romance mají zřejmé konce), zajímalo mi, jakým způsobem ke konci autorka dojde. I romance se musí umět napsat a tohle zamilované a napínavější dílo se zdařilo. Hrdinům jsem navíc city věřila a zasněně se modlila, aby už po těch peripetiích mohli být spolu.... celý text

Průlom a odhodlání 2022, Ulrike Schweikert

Skoro se mi nechce věřit, že toto napsala stejná autorka, co stvořila i Naději a osud (1.díl).

Ďáblova čísla 2022, Vlastimil Vondruška

Historická detektivka podle mého gusta. Nezbývá než se podepsat pod mínění těch, co tvrdí, že Vondruška umí psát a vykreslit postavy a prostředí tak, že vše vidíte před sebou. Nejvýraznější postavou je katův pacholek Krvavá Janička, která dává nahlédnout do řemesla a potvrzuje, že i mistr meče a mučení i jeho přisluhovači, tedy lidé z okraje společnosti, můžou mít víc morálky a rozumu než prospěcháři z radnice, kteří se situace kolem vražd snaží využít ve svůj prospěch. S jedním bych souhlasila, "ďábel a zlo" si na sebe může brát různou podobu a převtělit se do toho, u koho se to méně čeká. Doba se mění, zato spektrum lidských povah zůstává po staletí stejná.... celý text

Eiffel: Příběh životní lásky slavného stavitele 2022, Nicolas d'Estienne D'Orves

Zdislava z Lemberka: Vnesla světlo do nejtemnějších míst 2021, Hana Parkánová-Whitton

O životě a svaté práci Zdislavy, naší historii a dané době se z tohoto lehčího románku skoro nic nedozvíte, neboť drtivá většina textu je zcela, zcela vyfabulovaná, včetně některých hlavních postav a titerný zbytek skutečností je dle slov autorky poupravován jak ve faktech, letech, tak třeba i ve sledu událostí. O Zdislavě se v podstatě seriózně dozvíte zhruba to, že byla šlechtičnou, jak se jmenovaly rodinní příslušníci a že si vzala za manžela Havla z Lemberka, který byl blízkým důvěrníkem krále Václava I. Jo a taky dle románu prý jednou dvakrát ošetřila nějaké nemocné. Je to podané povrchně, takže ani obecně o době, jak tehdy lidé žili, přemýšleli, mluvili, mnoho nezjistíme, 13.století se zde jeví čistě, lehce, nažehleně. Ve skutečnosti je to ženský nenáročný románek o zidealizované lásce dvou mladých lidí a tak se tento textík musí brát. Autorka se na slavném jméně osobnosti jen přiživuje, upravuje a deformuje i to málo, co je o Zdislavě známo a rozhodně bych se na dějiny viděné jejíma očima neodkazovala ani v dospělé společnosti, ani před školní tabulí, pokud nechcete odejít s nedostatečnou. :) Od autorky už si další knížku pojednávající o našich údajných dějinách nic nepřečtu, i když je to velmi jednoduché a nenáročné pohádkové čtení, výpovědní hodnotu má minimální. Mnoho jsem nečekala a dostala jsem ještě trochu méně, až na to snadné smyšlené počteníčko u kávičky, u něhož nemusíte přemýšlet, jen relaxovat. Čte se to totiž velmi snadno.... celý text

Dům pod jasany 2022, Stuart Neville

Povedený thriller, který se mi dostal pod kůži a opravdu mi bavil. Postavy i prostředí jsem viděla před očima, trpěla s nimi a nemohla knížku odložit. I když se mi zprvu po dvou třech kapitolách nechtělo vzhledem k výčtu trápení hrdinů číst dál, čtení je to natolik napínavé, emotivní a přitom dobře napsané, že po chvilce už mě prostě nepustilo. Autora chválím a doporučuji, a to i přesto, že je téma únosů, domácího týrání, v některých případech až krutého otročení, v dnešních detektivkách či thrillerech časté. Nevěřila v Boha. Žádný milující Bůh by s ní přece nezacházel takhle, nepřipravil jí o tolik věcí a nenechal na takovém nevhodném místě.... celý text

Pokoj v barvách štěstí 1 2022, Hakuri

Souhlas s komentářem níže. Unesená dívka byla krutě týraná, zanedbávaná a ponižovaná rodiči, kteří si na ní vybíjeli zlost a nenaučili jí, jak se pohybovat ve společnosti a světě vůbec (neumí ani nakupovat, protože to nikdy nedělala ani neviděla). Neví, co je normální vztah, neví, jak vypadá normální život, má výchovou zdeformované myšlení a tápe ve správných postojích. Spolužáci jí šikanovali a její ztrátu komentují slovy: "Stejně byla jenom na obtíž." Je tedy vydaná na pospas svému únosci, který se k ní většinou chová hezky a pozorně až na podivné zkoušky (hrané zastrašování břitvou, nemůže pochopit, proč se oběť únosce nebojí). Dívka si namlouvá, že jí vysvobodil z trápení a i když ví, že si možná něco nalhává nebo všechno není v cajku, rozhodne se, že s únoscem prožije dny plné štěstí, je jí s ním lépe než s příbuznými, konečně si jí někdo všimnul a pečuje o ní! ... "Zkusím tomu uvěřit, protože nic jiného nemám." Oba o druhém pochybují, v něčem se přetvařují, ale zároveň je jim spolu hezky. Jak píše Tenebris, snadno se hlavně ze strany únosce může něco zvrtnout, je to křehké něco, co dívka nazývá štěstím. Na rozdíl od komiksu s lesbistickou tématikou Sbohem, růžová zahrado, je to přece jen trochu o něčem a k zamyšlení, ač opět zjednodušené, dává nahlédnout do motivací a psychiky plastičtějších postav. Zajímavé téma, nic extra, špatné to ovšem není. Posmutnělé, neobyčejné,nenormální, patologické a zároveň křehce hřejivé čtení plné naděje v lepší zítřky. "To, jak se člověk dívá na svět, závisí na tom, jak se cítí." (A co v minulosti prožil). "Kdybych měla jiné rodiče, dívala bych se na něj jinak."... celý text

Sbohem, má růžová zahrado. 1 2022, Dr. Pepperco

Zjednodušený příběh, hodně povrchní, naivní a docela o ničem. Žádné drama, překvapení ani myšlenka. Obálka se mi líbila, prosté a rádoby líbivé černobílé ilustrace uvnitř už většinou ne, až na pár obrázků.... celý text

Čína 2022, Edward Rutherfurd (p)

Hrobník 2022, Oliver Pötzsch

Co detektivce rozhodně neschází, je skvěle popsaná atmosféra. Hrobník je jednoznačně nejzajímavější, ačkoli ne hlavní postava románu, která baví a klidně bych mu dala mnohem větší prostor. Třeba i na úkor mileneckého vztahu policisty a jisté dámy. Policajt Leo sice neumí zapadnout do pracovního týmu, ale i tak není na vyšetřování sám, s tím mu alespoň občas vypomáhají různě posbíraní jednotlivci, jako občas se vynořící hrobník. Poněkud nechutné detaily z Almanachu pro hrobníky o rozkladu těl atd. jsou zajímavé a docela příhodně dotváří prostředí i náladu, chce to však žaludek. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20.st. v dušičkovém období, kdy se doba modernizovala a každou chvilku měnila technickými vynálezy (telefony, auta, fotoaparáty atd.), s kterými ne každý chtěl nebo uměl zacházet a udržet krok. Asi je to psané úmyslně tak, že mnohé "bystře" odhalíte předem sami (tajemství Jehňátka, od čeho jsou stopy na místě činu) a pak si můžete gratulovat k dobrému úsudku. Čte se to lehce, část děje se odehrává na nevšedních místech a tak mi detektivka docela bavila.... celý text

Dívka, had, trn 2021, Melissa Bashardoust

Věnování autorky mluví za vše: Každému, kdo si kdy připadal jedovatý, odporný nebo samý trn. Podmanivá fantasy pohádka, která se opírá o perskou kulturu, náboženství, symboliku a je inspirována exotickými pověstmi. Je to Young Adult literatura, která je neinfantilní a můžou jí konzumovat i dospělí. Hrdinkou je zakletá dívka, sestra šáha, postižená kletbou, která jí odsuzuje v životě v osamění. V jejím těle totiž koluje jed a každého, koho se dívka dotkne, zemře. Má strach, aby někomu neublížila a tak žije v odloučené komnatě paláce s krásnou růžovou zahradou na terase, jíž vytváří, rozšiřuje a o níž ráda pečuje. Také z nudy či nutnosti zvědavě prochází tajnými temnými chodbami, skrytá před lidmi a z výšky zpovzdálí pozoruje, co se odehrává dole v království. Samotná rodina ji odsunula do ústraní, není jí dovoleno normálně žít s ostatními a tak se není čemu divit, že se chopí šance a sblíží se s mužem, který jí začne podporovat, umí jí ocenit, zdá se, že má pro ni pochopení a že jí bere takovou, jaká je. Věci však nejsou úplně takové, jaké se zdají být. Nastane zvrat v příběhu, životní situace se změní a zašmodrchá. Příběh bohužel v okamžiku, kdy by měl gradovat, na čas zamrzne na místě a líně se plouží dál. Dobře rozjeté dobrodružství, přemítání a drama je nahrazeno pro mě nudnější akční stránkou plnou boje a pobývání s monstry, aby v závěru zase nabral na větší zajímavosti a dává prostor k umírněné filozofii. Dívka značnou část románu stojí před řadou rozhodnutí, včetně toho, jak přistoupí k sobě samé, bojuje se sebou samotnou i s osudem, musí se vypořádat se svým prokletím i nastavit správný přístup k ostatním bytostem (k lidem i nadpřirozeným netvorům). Příběh nabízí řadu věcí k zamyšlení: je o sebeovládání, sebepřijetí, touze po svobodě a plnohodnotném životě, který by měl smysl, tvoření a ničení, o budování, pomstě a zkáze, je v něm plno symboliky, poškození přirozeně dobrého nemocí a o napravování chyb, o svobodné vůli i o tom, že i jedu je někdy zapotřebí (na obranu). Milostná peripetie na samém konci knihy byla povrchnější, urychlená a pro mě ne zcela přesvědčivá. Beru jí jako snahu narvat do příběhu mermomocí moderní LGBT tématiku, i když vztah s mužnějším A. byl mnohem propracovanější, věrohodnější a poutavější než poblouznění vílou. Tato fantasy pohádka asi nebude bavit každého, za sebe jí ale doporučuju. Citace: Bylo úlevné nést svojí odlišnost hrdě, bez hanby nebo omluv. Propůjčili jí místo a smysl ve světě a o nic ji neoloupili. Nemusela popírat existenci (něčeho) ani to skrývat. Nemusela si vybírat mezi částmi sebe samé. Byla celá. Jak snadno umírá naděje, když chybí sluneční svit a jak je těžké uvěřit, že další den stojí za další boj, když je kolem pořád jen noc. Vyber si. Svojí volbu přijmi. Buď připravena nést následky.... celý text

V jeho stínu 2022, Audrey Blake

Hodně fádní, poměrně nezajímavé a nudné zpracování známého tématu: ženy v lékařských profesích v dobách, která ještě feminismu a práci žen v některých oborech nepřála, zde konkrétně v oboru chirurgie. Z mého hlediska slabší průměr, na podobné téma můžu doporučit zručněji napsanou sérii Nemocnice Charité a mnoho jiných, kde pod pokličku lékařství nahlédnete seriózněji, uděláte si jakýs takýs obrázek o době a přesto neusnete nudou, naivitou a nebudete utahaní tíhou těch největších klišé, které ve společenském románu vůbec můžou být. Koneckonců, to raději doporučím případně i vyfabulovanou oddechovku "Po stopách Jacka Rozparovače", kde hrdinka zase ráda pitvá - je to sice ptákovinka na odreagování pro mladé, s realitou to nemá nic společného, ale alespoň je to záživnější jízda. Doporučuji pouze velmi nenáročným čtenářům, kteří nad veškerými výše popsanými nedostatky dokážou přimhouřit oči, plagiátorství jim nevadí a od románu nečekají žádné silnější zážitky nebo nové informace. Mé přísnější hodnocení pramení z rozčarování, neb jsem se na román nějakou dobu těšila a také mám srovnání s knihami na stejné nebo podobné téma.... celý text

Život po Kafkovi 2022, Magdaléna Platzová

Přikláním se k ostatním hodnotícím, které se shodnou na slově chaos. Vydržela jsem do strany 53, pak to vzdala. Nevěděla jsem po pár stranách ani kdo je zrovna právě vypravěčem ani proč autorka vypráví v tomto časovém pořadí. Popisované události mi přišly nezajímavé, což je vzhledem k tématu (námětu) překvapující. Způsob vyprávění mi bohužel nesedl. Autorce, která je dcerou mnou poměrně oblíbené spisovatelky Edy Kriseové, a kterou jsem viděla na živo na nějaké literární akci a působila tam moc sympaticky a přirozeně se tímto omlouvám, možná je to moje chyba a jinému čtenáři tenhle román sedne víc. Podle údajů na záložce se alespoň domnívám, že se jí daří dobře a jako osobnosti - milému člověku, jí to moc přeju. Škoda, že samotnou knihu uváděnou zde jako biografii nemůžu ohodnotit lépe.... celý text

Život a dílo skladatele Foltýna 1940, Karel Čapek

Ve stylu steampunk 2021, * antologie

Továrna na panenky 2019, Elizabeth Macneal

Dlouhý John Silver 1 a 2 2018, Xavier Dorison

Pěkně ilustrovaný komiks s nepříliš výrazným dějem, díky němuž jsem objevila sérii "Modrá Crew". Zde v tomto dobrodružném dvoudíle je o kladné hrdiny nouze a o radosti života též. Lidem osud nepřeje. Ať už se jedná o manželem opomíjenou, s kdovíkým těhotnou Lady Vivian Hastingsovou, která se po zmizení dobrodružného manžela zavedla po svém a nyní může přijít o vše. Nebo třeba o piráta Johna Silvera, který k moři prostě patří. Zatím to vypadá, že tato sebranka pluje lodí ne především za zlatem a za vyřešením potíží, ale že míří hlavně do další nepohody. Čeká mě ještě druhá kniha, v níž se příběh uzavře v amazonské džungli se zrádnými domorodci a špatnými bohy.... celý text

Tsunami blues 2014, Markéta Pilátová

Pilátová má moc krásný jazyk, stylistiku a vyjadřování a jak už jsem někde četla a můžu s tím jedině souhlasit, každá její věta je potěšením, neb je to tak trochu báseň v próze. Díky dobrému zpracování a hlasu rádia Vltava jsem měla zajímavé literární večery. Tomuhle říkám umění! (Při četbě jejího prvního románu jsem se i přes její pěkný styl nedokázala do příběhu plně zakousnout, tady asi i díky hlasu herečky Černé to šlo přece jenom lépe).... celý text