seabook04 přečtené 515

Pomstěný milenec 2011, J. R. Ward (p)

Průvodce 2011, J. R. Ward (p)

Wolf.e 2024, Paisley Hope

Zmizet 2009, Petra Soukupová

Baneovy kroniky 2021, Cassandra Clare (p)

Kroky vraha 2024, Michaela Klevisová

Tak toto se mi hodně líbilo - brilantně vystavěný příběh, kdy i přes žánr thriller / detektivka si k postavám udělat hodně blízko a baví vás každý úhel pohledu, který autorka nabídne. Zároveň musím přiznat, že jsem si knihu o to více užila díky poslechu v audio verzi - Kristýna Kociánová a její velice příjemný hlas a přirozený přednes i ve vypjatých chvílích byl jednoduše ťip ťop. Těším se na další díly!... celý text

Beneath the Stars 2020, Emily McIntire

Dům hlasů 2023, Donato Carrisi

The Never King 2022, Nikki St. Crowe

Na tisíc kousků 2026, Tillie Cole

Vražedná pomsta 2010, Suzanne Collins

Verum 2017, Courtney Cole

Your Knife, My Heart 2025, K. M. Moronova

Game On 2026, Navessa Allen

Skandál na spadnutí 2021, Julia Quinn

Julia Quinn je prostě moje královna... jako čtenářka spicy (dark) romancí jsem se v životě nečervenala a nechihotala jako tak, když se její hrdinové náhodně dotknou prsty nebo rameny - a to chce prostě talent! Ne, ale vážně - pokud chcete dobře ztrávený čas u knížky bez ohledu na hloubku příběhu, Julia Quinn je tu vždy pro vás. K ději - Skandál na spadnutí je určitě dějově "nejslabší", ale možná proto jsem si ho možná i z celé série Rokesby užila nejvíce? Obyčejné okamžiky mezi postavami jsou tak v případě tohoto dílu hlavními částmi knihy a mně to vlastně vůbec nevadí, protože to je to, co Julia umí úplně nejlépe. Dialogy a obyčejné, ale vlastně ty nejhezčí, okamžiky dvou zamilovaných lidí nebo obecně všech postav a jejích interakcí.... celý text

Prameny Vltavy 2021, Petra Klabouchová

Páni… po několika měsících kdy po dočtení knihy zůstávám s pusou dokořán. Wau… ten jazyk, charaktery postav, propletená dějová linka s historií, atmosféra… prostě páni! Od autorky má první kniha a upřímně nevím, jestli se na její další knihy více těším nebo se jich děsím, protože toto… Toto bylo HODNĚ dobré!... celý text

Rapsodie 2022, Laura Thalassa

Insatiable 2023, Leigh Rivers

DNF po 45 % knihy - uff, tolik pocitů a ani jeden pozitivní... Fakt po hodně dlouhé době kniha, u které mám nutkání sepsat svoje obsáhlé myšlenky a pocity, akorát škoda, že ani jedna není pozitivní. Začala bych dvěma nejpopulárnějšími recenzemi na Goodreads, které za mě naprosto vystihují celé toto "veledílo": ,,the only sane person in this book is kade’s dad. mind you he’s in a fucking asylum" ,,all there was is smut. if they just kept their hands to themselves and had one civil conversation, this entire trilogy would be 5 pages long." AMEN!!! Jakože díky této knize jsem začala zpochybňovat svoje vlastní hranice jako dark romance čtenáře - už mám něco načteného, ale asi budu spadat do té "fluffy" sekce, kde hrdinové myslí (a když už, tak převéžně tím nahoře, ne tím dole) a ať už je zapojen jakýkoliv předmět, objekt nebo část těla (ano, naražím na Lights Out), je to dobrovolně, bez nátlaku a takového toho pocitu, že všechno tady asi úplně není okej. Já nechci být zlá, fakt ne, ale u typu těchto knížek přemýšlím nad tím, proč je vlastně tento subžánr v tomto konkrétním stylu (a la bez hranic, nulové charaktery, až přespříliš zapojované aspekty zneužívání - včetně toho sexuálního bez důrazu ze strany autora na to, že toto není okej, apod.) tak straně populární a hltaný - převážnou částí dospělými ženami. Když se budu držet konkrétně této knihy - směšná "psychologie postav" (jejich emoce jsou popisované jako extrémní, přitom svými činy je naprosto podkopávají - OPAKOVANĚ!), dějová linka neexistuje díky repetativnímu neustálemu smutu, který po třetí scéne začnete přeskakovat, zpracování taboo témat / podsvětí / obětí zneužívání, které opět absolutně nekorespondují s emocemi a chováním postav, atd. atd. Já prostě nedokážu na této knize jmenovat jediný důvod, proč bych si ji měla já nebo kdokoliv jiný přečíst - což je vlastně i ten důvod, kdy jsem si uvědomila, že v polovině knihy mám už dost a jednoduše STAČILO (po loňských volbách toto slovo už nikdy nebude jako dřív...) Opakuji, jsem dark romance čtenářkou, ale prosím, nedělejme z tohoto žánru levný smut s bezcharakterními postavami a snahou šokovat čtenáře násílím, kterým autor postavy vystavuje bez toho, aby byl jakkoliv schopen tyto prvky zapracovat do dějové linky a do samotných postav. A vlastně se dostávám k tomu, co tvrdím již několik let a to, že napsat dobrou dark romance (nebo i jakokouliv jinou romaci), je jedna velká výzva a rozhodně toho není schopen každý autor. No a bohužel právě díky knihám typu Insatiable (nebo ještě hůř Little Liar, kterou jsem od autorky četla asi půl roku zpátky a opět se nebyla schopná dostat přes polovinu) se na žánr ukazuje prstem jako na levný, zbytečný a proč vlastně existuje? EDIT: pobavila mě moje věta z 22% procenty knihy - "vše zatím dává smysl" - dodám jen, že tam je velice důležité to slovo ZATÍM... celý text

Do posledního dechu 2018, Linda Castillo

Sadistova bible 2023, Nicole Cushing

Jedna hvězdička za tu zajímavou myšlenku o podstatě náboženství, respektive spíše víry, ale jinak to asi vůbec nebyl můj žánr...