roman9739 přečtené 173

Nesnadné vzpomínky 2018, Italo Calvino

Je nesnadné popisovat válku, je nesnadné ji popsat bez jediného výstřelu, bez jediné mrtvoly; přesto je v Nesnadných vzpomínkách popsána v celé své nemorálnosti, v celé své zbytečnosti. Válka v celém povídkovém souboru "zraje" až je zcela devalvována na ukradený klíč od dveří v hrdinově kapse. Tohle je odlišný Calvino než jsem ho poznal v předchozích, spíše úsměvných, nebo ironických dílech - v této útlé knížce kouše a ňafe jako věrní psi italských hospodářů... Bravo!... celý text

Obrácení Casanovy / Otec Matthias 1999, Hermann Hesse

Jednodenní pamlsek, skvělé téma; asi nejlepším momentem je závěrečné setkání Matthiase s vdovou a její překvapivá, a nutno říct velmi nečekaná a zároveň velmi inspirativní nabídka rozhřešení...... celý text

Slovácko sa nenudí - Za humna s Markem Šalandou 2021, Marek Šalanda

Vážený Marku, napsal jste svéráznou knihu; stejnou jakou zajisté byla Vaše cesta. Pokaždé si takových počinů cením, obdivuji je a rád se do nich začítám. Díky za inspirativní vhled do, pro Pražáka, poněkud vzdáleného, kouta naší krásné země.... celý text

Teorie morfické rezonance 2002, Rupert Sheldrake

Komentář k této knize bude zmatený, plný odboček, protože zmatený a plný odboček je i můj příběh s touto knihou. V první řadě chci podotknout, že jsem prozatím dočetl jen knihu samotnou, dodatky, které jsou součástí mého vydání, si ponechám na později; ovšem komentář píši nyní, neovlivněn recepcí teorie a recenzemi na knihu samotnou. Kniha mne životem provází již celou řádku let. ani nevím, jak je to dávno, co jsem ji poprvé četl. Jisté je, že když kapela K25A vydala stejnojmenné album, věděl jsem již odkud vítr fouká a členy kapely znalostí, minimálně, jménem autora zaskočil. To se psal rok 2009. Jenže! Já tehdy té knize vůbec nerozuměl, zdála se mi neskonale složitá, ale hustá - už jenom ten titul! S takovou knihou v podpaždí udělá vždycky člověk parádu, a o to mi vlastně šlo... Zbyla jen mlhavá představa o jakési ovlivňující interdruhové rezonanci. I přes tuto povrchnost mi kniha stále ležela hluboko v srdci a dobře jsem věděl, že se k ní, dříve nebo později, vrátím. Mezitím jsem zestárl, to je jisté, možná zmoudřel, nevím, ale minimálně se posunul v tom, že dnes nosím čtenou knihu v krásném plátěném obalu, již mi nezáleží na tom, aby ostatní věděli, co čtu. (Ostatně, ve většině případů jim to ani nesděluji...). Naučil jsem se knihy číst - vytrvat, poprat se i s těžkým tématem, dát autorovi šanci do poslední stránky; a taky jsem toho mnohem víc přečetl obecně. Tak jsem jednoho dne četl Maoreho Hudbu v číslech a narazil na báječné vysvětlení rezonance dvou stejných ladiček - a vzdáleně pochopil, co jsem u Sheldraka nedočetl a neuzmul... Bylo jen otázkou času, kdy se mi Teorie morfické rezonance opět dostane do ruky. A Časem jsem se i zabýval - objevil a prostudoval jsem Rovelliho Řád času, amatérsky se zamiloval do kvantové fyziky a přečetl všechny tři Rovelliho české překlady... Takto nečekaně dobře teoreticky vybaven jsem se konečně vrátil na začátek a konečně získal onu komentovanou knihu a s vervou se do ní pustil.... No. Nebýt té předchozí průpravy, nevím nevím, Rupert holt není tím správným popularizátorem vlastní myšlenky. Ale! Ta teorie má hlavu i patu, shledávám na ní ledacos platného, ne nadarmo ji RS publikuje po své návštěvě Indie, neboť to má, myslím, hlubokou souvislost, a nalejme si čistého vína: Einsteinova teorie gravitačního pole též nebyla okamžitě, a bez výhrady přijata, a dnes na ní stojí další z řádných teorií, ta o kovariantním kvantovém poli... Rezonujeme, ať se to někomu líbí nebo ne. Snad jen ten výkladový skok v závěru knihy, kdy Rupert, zřejmě pln nedočkavosti, opustí améby a rovnou se pustí za člověkem, je, řekl bych, poněkud zbrklý. Zkrátka a dobře, i když to zní (ať už zvukově, či významově) celé šíleně, budeme o tom, pokud budeme chtít, alespoň chvíli přemýšlet! A to mnohdy, jak ze zkušenosti dobře víme, docela bolí. Vesmír, tón, Óm. UPDATE 8/9 téhož roku: Myšlenková ekviriblistika, kterou nyní míním předvést je spíše paměťovým záznamem pro pozdější, retrospektivní, potřebu, než veřejná prezentace, neboť názory, které si sem zaznamenám, nejsem s to efektivně obhájit.... Inu, dočetl jsem i dodatky; nutno podotknout, že jejich výběr je veden samotným Sheldrakem, což značně snižuje jejich výpověď, ale zároveň velmi efektivním způsobem posouvají prezentaci a vnímání komplikované, a značně kontroverzní teorie. Důležitým momentem jsou dvě kritické polemiky od D. R. Newtha a L. Wolpert, s nimž lze v mnohém souhlasit a dokonce se dá vytušit, že se z nich samotný RS poučil, což dokazuje nejen v následné diskuzi s Davidem Bohmem, ale i v prezentaci experimentů a nejvíce, v příloze k českému vydaní, v přednášce z roku 1992, kde již svou teorii prezentuje srozumitelně, fakticky, zasazenou do historického kontextu, na zajímavých příkladech - teorie morfické rezonance uzrála. Jeden fakt ale zůstává v knize pouze okrajově "nakousnut", a přitom si myslím, že je pro pochopení celé teorie zcela zásadní. Celá teorie vzniká, dle životopisu RS, při pobytu v jihoindickém ášrámu, je věnována Bede Griffithsovy, benediktinskému mnichovy, žijícím a působícím tamtéž. Již v úvodu tohoto komentáře jsem zmínil Eli Maoreho, jeho definici rezonance: Vysvětlením je jev zvaný rezonance, schopnost vibrujícího tělesa rozeznít jiné těleso souhlasnými vibracemi, tedy za předpokladu, že mají přesně stejnou přirozenou frekvenci. Ale pokud frekvenci jedné z ladiček sebeméně změníte, rezonance nenastane; druhá ladička na volání svojí družky neodpoví. Po přečtení těchto dvou vět jsem v první řadě pochopil, co RS na 200 stranách nevysvětlil a rovněž mi došlo, a zde se velice omlouvám všem, kdož jsou vidoucí, že indické ÓM není pouze zvuk, ale hlavně tón - vibrace vedoucí k naladění na souhlasnou frekvenci s něčím, co neumím pojmenovat, s čímž bych měl mít stejnou přirozenou frekvenci... Jestli Rupert Sheldrake pod vedením Bede Griffithse v jihoindickém ášrámu meditoval ÓM nevím, ale osobně tomu věřím a tuším, že je zde zakopán pes celé pozdější teorie.... celý text

Bílek 2015, Vilém Nečas

Toto vlastně není komentář, ale poznámka pod čarou... -------------------------------------------------------------------------------- Velmi intimní a zároveň intenzivní kniha pro každého, kdo jako já, byl zasažen Bílkovým uměním.... celý text

Realita není, čím se zdá 2018, Carlo Rovelli

Řekl bych, že je to nejobtížnější kniha z těch tří, které vyšly v českém překladu. Poněvadž jsem se k ní dostal jako k poslední v řadě, byl jsem již v mnohém poučen - a jsem tomu rád, protože bez lehkosti, se kterou mi Rovelli problematiku servíroval v předchozích dvou knihách, bych se tímto "dramatem" jen těžko prokousával. Přesto kniha stojí za přečtení, neboť se mi zdá, že jde, byť stále s velkou lehkostí, nejvíce do hloubky.... celý text

Tradiční horský transport: Krkonoše, Šumava, Západní Beskydy a Javorníky 2021, Aleš Smrčka

Milý Aleši, tohle je nesmírně smysluplná kniha, a dokazuje jednu podstatnou věc: Pokud se něco dělá srdcem, vždycky se to na výsledku odrazí; jak jsem pochopil, je téma této knihy Vaším osudem a díky tomu jste napsal nesmírně zajímavou, čtivou i zábavou publikaci, kterou jsem přečetl takřka jedním dechem! Dokonce jste mne nadchl pro české etnologické vědecké bádání, jemuž jsem, do této chvíle, věnoval pouze okrajovou pozornost. Prostě povedené dílo.... celý text

O píšťalce a jiné příhody 2011, Henri Pourrat

Velmi milá, nenáročná, ale nesmírně zábavná knížka, kterou jsem aktuálně potřeboval na oddych. Kašpara z hor, stěžejní dílo autora, mám již delší dobu v hledáčku, takže tyto příběhy beru jako milé rozehřátí. Za zmínku stojí opěvovaný překlad Jiřího Reynka, jenž skutečně dává celému dílu magickou atmosféru...... celý text

Neviditelná města 2017, Italo Calvino

Neviditelná města jsou úžasnou meditativní knihou, která se Vám zcela otevře, až když ji dočtete od začátku dokonce a celou dobu četby si kladete otázkou, co touto knihou chtěl Calvino vlastně říct? Existují podstatně slavnější knihy, které jejich čtenáři otevírají náhodně, či zcela cíleně, v pasážích, které chtějí poznávat, podrobněji studovat, opakovat si, nebo si připomenout již důvěrně známý text. Podobně, bez jakékoliv snahy o srovnávání, či připodobňování k oněm jiným knihám, lze číst i Neviditelná města - jako texty, s jasnou vnitřní strukturou, které omývají duši jako vody Jordánu, stojí pevně v čase jako hora Sinaj, přejdete poušť, ale hlavně potěší otevřenou mysl, a nakonec i tělo; blaženým pocitem, že existují na světě lidé, kteří vidí svět zcela ojedinělým způsobem!... celý text

Zámek 1995, Franz Kafka

Můj první opravdový Kafka! Byla to dřina, ale opravdová, nádherná - jako když líná kancelářská krysa popadne do ruky pořádnou sekyru a naštípe haldu dříví: trpí jako pes, ale ten pocit z dobře vykonané práce, ten je k nezaplacení; nezapomenutelný po těch několik dnů, kdy se mu hojí natažené svaly... Dle mého, zcela amatérského názoru, je román dokonalou alegorií obyčejného života, se všemi jeho zápletkami, nedorozuměními, představami, zklamáními, podléháními, Zámky. A když je Život špatně rozpoložen je to jen klam a mam, nebo Klamm a špatně naložená hostinská. Prostě paráda - dlouhou jsem se takhle nenadřel a neměl ten slastný pocit v zádech - těším se na Proměnu, Proces i povídky.... celý text

Je (středověk) doba temna? 2021, Ivan Foletti

Opět nádherný kousek - materiální i duchovní. Rok se s rokem sešel a já, opět za jedno odpoledne, smlsnul další kousek z dílny pana Folettiho. Baví mne jeho, potažmo jejich, vidění historie, baví mne výtvarná stránka posledních knih, baví mne býti takto vtahován / vychováván, do tohoto / v tomto zajímavém pohledu na svět, se kterým se plně slučuji.... celý text

Velikonoce v české lidové kultuře 2001, Věra Frolcová

Pokud patříte, stejně jako já, mezi ty, kdo považují celé období Velikonoc za naprosto magické období, nejen z hlediska duchovního, ale i světského, je tato kniha rukovětí, výchozím bodem pro zkoumání tohoto neskutečného času! " Snad proto knížka o Velikonocích nabízí pohled do myšlení a svátečního života našich předků i současníků, života prostého tíhy konzumu i skepse egocentrismu. Nabízí i jeden z modelů hledání harmonie člověka (tak odlišný od proklamovaného pojetí pozitivního myšlení), vybudovaný na "trnité cestě" a naději v Kristovo poselství. Z kulturního a duchovního odkazu velikonoc může inspirovat řád újmy a hojnosti, mlčení a slova, svátku a každodennosti; vnímání lidského života v souladu s přírodním cyklem, vyvážení praktických (hmotných) a duchovních stránek života, potřeba sebereflexe a periodické obnovy svědomí, umění bezprostřední komunikace. Nebo radost z lásky a dobrý životní postoj; umění díkůvzdání." (samý závěr knihy)... celý text

Mystéria křesťanská aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc 2009, Zdeněk Neubauer

Moje první setkání s neuvěřitelným Zdeňkem Neubauerem a hned taková řacha! Asi bych normálně napsal, že jsem tuto knihu smlsnul za jeden den, ale myslím, že by to nebylo, vůči tomuto dílku, důstojné. Je to úctyhodné pojetí Velikonočního tajemství, které mi, díky Neubauerovu výkladu, poodhalilo roušku (jak milé v těchto dnech) svého hlubokomyslného základu. Update 1. 4. 2021 (Zelený čtvrtek) Když jsem tuto knihu četl poprvé, loni v létě, slíbil jsem si, že si ji znovu přečtu před Velikonocemi, což se mi povedlo a jsem za to náramně rád, neboť to Velkým nocem dává zcela jiný, a zrovna v této době, podstatný rozměr. Řekl bych, že se pravidelné čtení této knihy o Svatém týdnu stane mou tradicí. Update 13. 4. 2022 (Škaredá středa) Ani letos jsem nemohl odolat, znovu objevil skryté, znovu se podíval na Velikonoce z poněkud jiné perspektivy. Jo tradice, je tradice. Letos i s citátem: Obecné uznání vede k společnému vyznání - confessio, tj. vydávání svědectví o tom, co jsme spatřili. Společný způsob vyslovování, tedy artikulace - členení si vyžádá shodu na vyslovení společných "článků víry" (articuli fidei). A tak, zatímco u Descarta je zakoušena povaha světa očištěného od "vosku", tj. zbaveného společné minulosti a obecné zkušenosti, paschální mystéria se soustředí na "vosk", tj. na to, co přijímá, obsahuje, nese a udržuje společenství světa jako "kolektivního nevědomí" společné kosmogonické minulosti a živí její světlo. Tak paškální vosk ztělesňuje duši společného světa. (str. 37)... celý text

Řád času 2020, Carlo Rovelli

Mžik, ve společnosti této knihy, byl, je a bude neuvěřitelným zážitkem! Pravda, nejsem schopen smysluplně tlumočit cokoliv z toho, co jsem právě přečetl, ale rozuměl jsem tomu. (Ovšem u kapitoly 10 nebo 11 jsem si musel s pokorou přiznat, že jsem se zcela ztratil, tak jsem to dal znovu od začátku a úspěšně se, tedy napodruhé, dostal na poslední stránku.) Fyzika je pro mne pole neorané, nový styl uvažování, zcela jiná optika, úplně jiné soustředění, takže představa, že se někomu snažím představit to, čím jsem v průběhu četby prošel, je nereálná. (Upřímně, komu bych to také vyprávěl...) Spíš uvažuji nahlas o této nové realitě, o mých kosmických Italech, kteří během čtvrtroku obrátili můj způsob vnímání naruby (Je směšné, jak se ve svých čtyřiceti letech nechávám stále ovlivňovat...), o možnosti, že za čas narazím na jiné knihy, na protinázory, že uvidím Rovelliho na stejné polici Aktuálně nepodstatných knih, kam dnes putovali Nietzsche s Heideggerem. Ale to jsou ty otázky... To je to neukojitelné puzení po vědomostech... To je ta radost ze života, ta možnost proplouvat tímto životem, tu s Pobytem, tu se smyčkovou kvantovou gravitací. Protože, ač ta polička hovoří o "aktuálně nepodstatných knihách", jednou jsem je přečetl a posunul díky nim tu svou mřížku hodnocení světa do stávající roviny - bez nich by to nešlo!... celý text

Můj vlas na řece Misůri 2012, Tomáš Kafka

On je to vlastně trochu oldschool: číst glosy, tehdy zajisté trefné a aktuální; s odstupem tolika let... Ale mnohé jsou stále vtipné, nadčasové, jak už to u dobrého postřehu a pointy bývá. Kafku jsem vyhledal z osobních důvodů a potěšil mne.... celý text

Sedm krátkých přednášek z fyziky 2016, Carlo Rovelli

Útlá knížka, dortík na jedno odpoledne; ale s myšlenkovým zásahem na dny, týdny, roky, možná, a to bych si přál, na celý život. Ach ti moji vesmírní Italové... UPDATE 22/3: Ty knížky, které po přečtení stále nosí v zavazadle, nemohu je odložit a opakuji si oblíbené pasáže, mám, z podstaty věci, ze všech nejraději; tomu říkám opravdový zásah. Ano i sedm přednášek se dostalo do tohoto Top ten, do tohoto žebříčku, a tak si neodpustím jednu citaci, která mne rozvibrovala až při tomto opakovaném čtení: ".., že svět je neustálým a neúnavným hemžením drobounkých věcí, věčným tvořením a zánikem efemerních entit. Soustavou vibrací, jako v hipísáckém světě 60. let. Svět probíhajících událostí , nikoliv věcí. (str. 45)... celý text

Kosmické grotesky (22 povídek) 2021, Italo Calvino

Následující, dva po sobě jdoucí, komentáře, popisují zcela rozdílné knihy, ale jedno mají společné - Městskou knihovnu v Praze. Má fascinace touto institucí je známá, a stále se mi potvrzuje nejen její aktuálnost v nabídce nejnovějších titulů, ale i možnost "osahat si důvěrněji" určité tituly, o nichž mám často pocit, že je musím mít doma. Právě v aktuální nabídce naskladněných titulů, v mé oblíbené pondělní "sjetině", mne zaujalo nejen jméno tohoto autora, ale i název titulu. Že se v tom okamžiku jednalo o osudové setkání, se ukázalo hned po splnění rezervace, po průběžném přečtení dalších dvou Calvinových titulů a urychleném nákupu celé edice u Dokořánu, neboť jak se ukázalo, některé svazky tohoto souboru rychle mizí. Opravdu jsem si musel u těchto fantastických povídek dávat pauzy, v nichž jsem hltal Palomara a Cestujícího, protože ta vesmírná nekonečna, časové paradoxy a pokřivené prostory, s nimiž Italo ve svých povídkách s lehkostí žongluje, dávají, středoevropanovy středního věku, pořádně zabrat. Nade všemi texty pak stojí Spirály, ty by zasloužily více pozornosti, obzvláště v dnešní, rozbujelé, době.... celý text

Opeřené slunce - Kapitoly ze života prérijních Indiánů 2021, Frithjof Schuon

Následující dva, po sobě jdoucí, komentáře, popisují zcela rozdílné knihy, ale jedno mají společné - Městskou knihovnu v Praze. Má fascinace touto institucí je známá, a stále se mi potvrzuje nejen její aktuálnost v nabídce nejnovějších titulů, ale i možnost "osahat si důvěrněji" určité tituly, o nichž mám často pocit, že je musím mít doma. Ten druhý případ se přesně týká této knihy - již jsem ji držel v ruce, hle, nová indiánská kniha, autor švýcar, analytik, adoptovaný Lakoty, Tanec Slunce, mystika, docela pěkné ilustrace. A chyba lávky; nuda šeď šeď, ještě že zůstala na pultu knihkupectví a díky knihovně za ušetřené peníze. Ona to není špatná kniha, je vcelku dobře napsaná, ale kdo četl Chromého nebo Černého Jelena, už toto zná a nové souvislosti kniha nenabízí. Oné adopci z anotace se věnuje dvěma větami, Tanec slunce popisuje stylem fotbalového zápasu a navíc neustále hovoří o kostýmech, jako kdyby se jednalo o nějaký karneval. (Omlouvám se, pokud se jedná pouze o chybný překlad.) Ale i takové knihy je potřeba číst, člověk si uvědomí hodnotu těch významnějších, které mu dávno přirostly k srdci.... celý text

Madona zabijáků 2019, Fernando Vallejo

Bum prásk, slušnej minimáč - lehká vazba, fotka na titulce, bio úvod, hutný text, závěr, poslední stránka, fotka autora, nazdar hodiny. U těch ostatně román začíná a po pár hodinách intenzivního čtení končí. Slušná dávka temnoty, nihilismu, nezkreslené, politicky nekorektní reality, nic lepšího si člověk do této doby (3/2022) nemůže přát! Člověk by neměl zavírat oči před světem, a rozhodně si nenechat šoupnout do výhledu, jen to, co je blízké. To je pak lepší si ukročit stranou a podívat se lépe za horizont.... celý text

Když jedné zimní noci cestující 2017, Italo Calvino

Tak tohle je slušná fantasmagorie v tom nejlepším slova smyslu! Náhoda, s níž sem seznámil s Calvinovou tvorbou, zcela odpovídá intenci tohoto románu; láska s jakou jsem propadl jeho dílu od ní není příliš vzdálená. Ano, četl jsem o sobě, četl jsem o své lásce ke knížkám, četl jsem o svých myšlenkách, samotě s ojedinělým dílem, jež nikdo jiný nezná... Román má několik vrcholů, sám sebe vysvětluje, zesměšňuje, paroduje, naplňuje. Asi nejkrásnějším s krásných okamžiků je v samém závěru díla - hrnec, pekáč, svíčková, roura od kamen!... celý text