pista53 pista53 přečtené 336

☰ menu

Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie

Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie 2022, Karin Lednická
5 z 5

Už v předchozích knihách nám Karin Lednická ukázala, že je PANÍ SPISOVATELKA, že ve svých příbězích odvádí neskutečnou mravenčí a poctivou práci. Při studiu v archivech, při pročítání dobových kronik i při umění naslouchat pamětníkům. V zatím dvou dokončených dílech zamýšlené trilogie Šikmý kostel i teď nově, v Životicích, se jí povedlo odkrýt, troufnu si říci, pro mnohé bílé místo novodobých dějin. Ve školních osnovách se toto nevyskytovalo, či bylo bráno tak, jak se to zrovna hodilo „těm nahoře...“ a o to více mi přijde tato kniha záslužná. Příběh Životic je rozkročen do období od r. 1941 a sahá až do let poválečných, kdy zůstali ti, kteří přežili, ti, kteří se museli vypořádávat s nastalou situací i s nástupem nového, ne o nic méně krutého režimu. Musím říci, že mně hodně pomohlo k celkovému pochopení přečtení obou dílů Šikmého kostela, kde se čtenáři dostane širšího vhledu do poměrů i celkové politické atmosféry tohoto regionu. Protože, jak je psáno v knize: „ Během války zde panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu....“ Velmi mi sedla i forma vyprávění, kdy fakta střídají zbeletrizované pasáže ze všedního života obyvatel Životic, doplněná o bohatou obrazovou přílohu. To vše do sebe geniálně zapadá a utváří tak krutě reálný obraz jedné (po)zapomenuté tragédie. A je velmi dobře, že díky této neobyčejné knize se dostala opět na světlo a lidé si ji mohou připomenout či ji vůbec poznat. Doporučuji vřele!... celý text


Alma a Svět obrazu

Alma a Svět obrazu 2022, Lucie Paulová
5 z 5

Když je člověku jedenáct, tak už tato skutečnost sama o sobě není tak úplně jednoduchá. Puberta na krku...Alma však s sebou vleče i osud sirotka, když v pěti letech přišla při autonehodě nejen o rodiče, ale i o zrak. Od té doby putuje po příbuzných, je vzpurná, nepřizpůsobivá, nešťastná...Při jedné takové zlostné chvilce, kdy chtěla rychle utéct z dědečkova vetešnictví plného krámů, vrazila do o zeď opřeného obrazu a ejhle: ocitla se uvnitř, v prostoru malby, s Divnovlkem a Havranem. A nejenže vyšla „na druhé straně“ v úplně jiném století (přesně v r. 1922), ale také znovu vidí, což je pro ni, jak se později ukáže, kupodivu hendikep. Dostává se do rodiny továrníka Emmricha, pozná tu vlídnost a dobrotu jejich hospodyně Marie a nalézá nečekané přátelství. Ale svět v této době není nijak jednoduchý. Je po Velké válce, hodně lidí žije v bídě a Alma pozná, že i děti se tu musejí otáčet a že pokud si chtějí udržet aspoň trochu slušné živobytí, je třeba občas překročit i zákon. A pravidla a ostré lokty tu hrají důležitou roli.... Tuto knihu jsem si vyhlédla v edičním plánu dlouho předtím, než vůbec spatřila sílu tiskařského lisu. Dětské knížky sleduji bedlivě a ty od Paseky obzvláště, a tato moje očekávání splnila na 200%. Vlastně už mě dlouho žádná kniha TAKTO nevtáhla, neokouzlila, nepohltila. Je v ní všechno, co čtenář potřebuje. A ten dětský obzvláště – napětí, kamarádství, poučení, všechno tak skvěle dávkováno. A to grandiózní finále!! Musela jsem ho číst vícekrát, protože poprvé jsem četla tak rychle, zvědava, jak tohle dopadne, že oči přeskakovaly řádky napětím. Myslím, že tato kniha má v sobě velký dar, připoutat děti ke čtení. A já jí to velmi přeji. Opravdu doporučuji vřele!!... celý text


Winterbergova poslední cesta

Winterbergova poslední cesta 2021, Jaroslav Rudiš
5 z 5

„....A potom Winterberg usnul. Tak rychle, jak to umí jedině on. Vytáhnout špunt. Vypustit vzduch. Zavřít oči. Dobrou noc.....“ Nastal klid, kdy si člověk mohl při čtení aspoň na chvíli oddechnout. Protože Winterberg stále vyprávěl. Vyprávěl o dějinách Rakouska-Uherska. Vyprávěl o dějinách nově vzniklého Československa, které tolik miloval. Vyprávěl svůj příběh skrze dějiny. Winterberg a jeho záchvaty historie. Tuny informací, které nutily při čtení přemýšlet a mnohdy i zjišťovat a studovat literaturu mimo, navíc. Winterberg, starý pán, tak starý, jako naše republika, jako žároviště v Reichenbergu. A vedle něj pan Kraus, jeho průvodce a kapitán při jeho poslední plavbě. Velmi osamělý muž, který si životem vláčí nejedno břímě. Zpočátku se mi kniha nečetla lehce. Chvíli trvalo, než jsem si zvykla na trochu specifický styl psaní. Ale časem jsem zjistila, jak čtení odsýpá. Že čím více Winterberg mluví, tím já zrychluji, až jsem se těšila, kdy to přestane, kdy konečně zavře klapačku, kdy nastane ten kýžený oddych, zklidnění a Winterberg konečně usne. Uff!! Tohle tedy byla jízda! A já mám teď chuť, naskočit v České Lípě na vlak a jet přepadnout Liberec..... Ano, ano, milý čtenáři! Tato kniha opravdu stojí za to!... celý text


Varvara: kniha o velrybím putování

Varvara: kniha o velrybím putování 2015, Marka Míková
5 z 5

Odjakživa mě čímsi přitahovaly velryby. Snad svojí majestátností, mírumilovností. Proto, když se na pultech zjevilo již 2.vydání knihy o tomto plejtvákovci šedém, sáhla jsem pro ni všemi deseti. Nejprve tedy po audioknize. Rádi na našich cestách posloucháme v autě příběhy a tento byl tak zajímavý, nevšední a dojímací, že jsme kolikrát i v autě čekali, až dočtou kapitolu a my mohli konečně vypnout přehrávač. Tento velice poutavý příběh je totiž příběhem pravdivým. Tito obří savci ho zažívají od dávných věků, kdy rok co rok vyrážejí chladnými vodami Tichého oceánu do líhnišť v Mexiku a zpět. Varvara při této pouti zdolala neskutečných 22 500 km. A všechno toto je v knize krásným jazykem a pěkně podáno dětem. Zachycuje koloběh života, od jeho počátku až ke smrti. Je to dojemné, napínavé a dechberoucí. V audioknize jsou básně velmi zdařile přezpívané a čtené samotnou autorkou a v knize jsou zase nádherné ilustrace akademického malíře, grafika a ilustrátora MIRO POGRANA. Takže jsme si, pro úplnost zážitku, pořídili domů nakonec oboje. A určitě se k nim budeme rádi vracet. Doporučujeme všemi ploutvemi!!... celý text