Pan_Švec
přečtené 386
Síla viru: Kronika jedné epidemie
2021,
Martina Riebauerová
Jedna z nejvýjimečnějších knih, co jsem za poslední dobu četl. Síla viru od Martiny Riebauerové. Jde o knižní rozhovor s epidemiologem Petrem Smejkalem. Upřímně se přiznám, že knižními rozhovory ve svém čtenářském portfoliu docela šetřím. Proč? Možná neprávem je považuji za nudnější, těžkopádné a egocentrické útvary. Tak ani jednu z těchto charakteristik u Sílu viru nečekejte. Kniha je svižná, extrémně zajímavá, poučná, čte se jedním dechem a přiznám se, že při čtení některých pasáží jsem se neubránil hlasitému smíchu. Michal Kubal napsal fantastický, skoro sedmisetstránkový epos Pandemie. Ten je o příbězích. Kniha Síla viru od Martiny Riebauerové je pro ty, kteří chtějí covid-19 pochopit. A v tom je absolutně unikátní. Devizou je, že Martina celý novinářský život věnovala zdravotnictví, takže otázky jsou zasvěcené. A Smejkal? Chlápek trochu svérázný, rozhodně extrémně zkušený, vtipný, který si nebere servítky a neutíká k floskulím. Odborník, který dokáže na českou společnost pohlédnout s odstupem. Ta kniha tudíž není jen o koronaviru, o boji s infekcemi, o kvalitě tuzemského zdravotnictví a o kvalitě politických rozhodnutí. Je také o české povaze, o tom, kam se naše společnost posunula v posledních dekádách, jak je odolná a zodpovědná a jaké elity a pseudoelity generuje.... celý text
Viděl jsem ukřižování
2002,
Sydney Morrell
Britský novinář trávil v Česku kritický rok 1938. Neseděl v kanceláři v Praze, ale jezdil po Sudetech. Ověřoval zprávy nacistické propagandy o utlačování německé menšiny českými úřady a věděl, že pravda je jinde. Byl v Habartově, Bublavě, Aši, v Chebu - tam, kde Němci stříleli české četníky, unášeli celníky, ničili české obchody. A tato svoje svědectví staví na pozadí velké politiky, zejména té Britské, která byla pro osud naší země klíčová. Vypráví o anglických diplomatech zavřených na ambasádě, hrajících bridž a odříznutých od reality. Popisuje neschopnost britského ministerského předsedy Chamberlaina čelit strategické hře Hitlera. Popisuje Čechy, kteří místo toho, aby vrhali dlažební kostky, debatovali v ulicích. Popisuje sudetské Němce, z nichž se 90 pct hlásilo k Henleinovi. A popisuje okamžiky, kdy vojsko obsadilo pohraniční pevnosti odhodlané bránit svou vlast. A popisuje mnichovskou zradu a co se dělo s Čechy v tu dobu. Nedokážu si představit tu bezmoc, kterou národ prožíval. Frustraci, vztek, deziluzi, která vám doslova vycucne vzduch z plic, že se není možné nadechnout. Ta slova ministra Hugo Vavrečky člověk ve své podstatě zná, ale když si je čte v Morrellovi v kontextu celého jeho vyprávění, derou se mu do očí slzy.... celý text