Moncele
přečtené 675
Adresa Naděje
2021,
Mélissa da Costa
Kolik smutku je tak akorát? Těžká otázka, velice individuální záležitost... Hlavní hrdinka Amanda prožila obrovský šok a ztráty, jejímu přístupu k smutku se vůbec nedivím. Podstatu jejího žalu se dozvídáme postupně, postupně se odkrývá život její a jejich nebližších. Krátké chvíle štěstí vystřídala bolest a smutek. Amanda však není sama, má na dosah lidi, kteří smutní také, také se musí se svým smutkem a ztrátou vypořádat... Velmi zajímavá kniha, doporučuji.... celý text
Kvety na skle
2017,
Erika Füle
Kniha mě před dlouhou dobou, jako správného knihomola, zaujala svou anotací - žena plánující emigraci z rodné země zachraňuje svou knihovnu. Rozečetla jsem ji letos při návštěvě Slovenska, konkrétně Košic. Jelikož z východního Slovenska pocházím a studovala jsem v 80-kách v Bratislavě, byl mi děj knihy více než blízký. Na první pohled hmotně zabezpečená vysokoškolská kantorka zvažuje vše pro a proti emigraci z Československa do tehdejšího západního Německa, protože její touha po svobodě je silnejší... Rozhodování ale není jednoduché: "Sloboda. Stačí ak malý utláčaný neslobodný človek prekročí hranice a už sa aj zmení na slobodného? Na druhe strane čiary sa zrodí nový človek?"... celý text
Rozběhla se Carmen v tanci
2017,
Federico García Lorca
Tuhle útlou sbírku básní, složenou z dalších autorových sbírek, jsem rozečetla začátkem října tohoto roku, kdy jsem se chystala na divadelní představení Dům Bernardy Alby v pražském Vinohradském divadle. Chtěla jsem se trochu naladit na Španělsko, jeho horko, písek a vůně. A toho se mi čtením Lorcových básní vrchovatě dostalo (s výjimkou básní ze sbírky Básník v New Yorku se mi líbily téměř všechny...). Ač jsem knihu po uvedeném divadelním kuse odložila, moc ráda jsem se k ní vrátila a dočetla ji. Asi nejvíce, vzhledem k neznámému místu hrobu básníka, na mě zapůsobila báseň Memento: "Až já jednou umřu, s kytarou mě pochovejte v písku, tam vám usnu.... Jednou, až já umřu!... celý text
