Moncele komentáře u knih

(SPOILER) Vynikající završení trilogie, kterou jsem letos po dlouhé době od jejího objevení konečně přečetla, tentokrát ušima. Kdo zná ten pocit, že vlastně podle všech měřítek by mělo být vše v pořádku, ale vám přesto něco podstatného v životě chybí, je správnou cílovou skupinou tohoto rozsahem malého dílka. Jeho obsah vás však může nakopnout k tomu, že "není všem dnům konec", že možná by jste taky byli schopni napsat si nějaký ten vlastní seznam více či méně podstatných (nebo bláznivých, jak je komu libo) úkolů. No, a když už máte seznam, vzhůru do jeho plnění...

Musím se přiznat, že úplně nadšená z této knihy nejsem, ale dost těžko se mi definuje, proč vlastně, protože témata, která zpracovává, jsou závažná a mělo by se o nich mluvit. Možná to bude tím, že jsem se ani s jednou z těch postav nedokázala ztotožnit a popisy prostředí, ve kterém se děj odehrával, a to jak v současnosti, tak v minulosti, ve mě vyvolávaly odpor a frustraci. Ale zápletka, pátrání po pachatelích a závěrečné finále mé osobní hodnocení dost zvedly. Časem si přečtu i další díl, který mám v knihovně, možná to bude lepší...

Knihu jsem poslouchala v audioverzi, ale pořád váhám, zda si ji pořídit i v papíru nebo se pro inspiraci vracet ke slovnímu popisu jednotlivých pravidel. Zploštění glykemické křivky, "princip umyvadla", dát přednost nejprve vláknině apod. mi docela utkvěly v paměti, zrovna tak, jako instagramová stránka autorky. Podle toho, co jsem si přečetla v níže uvedených komentářích, většina čtenářů se shodla na tom, že její rady určitě stojí za vyzkoušení...

(SPOILER) Na téma, které autor zpracoval v knize, jsem už četla knihu Klíč k minulosti, nebylo teda pro mě zcela neznámé. Jde o velmi bolestné a historii Francie zatěžující téma, věděla jsem tedy "do čeho jdu", přesto jsem knihu na čas odložila, protože mi vadilo jakési časové neukotvení linky ze "současnosti". V jakém časovém období vlastně vnučka hlavního hrdiny do vesnice přijíždí? Jsou to 70., 80. léta nebo je to už po začátku nového tisíciletí? Nevěděla jsem, počítat se mi to moc nechtělo, a dost mě to iritovalo. Když jsem se pak ke knize vrátila, řekla jsem si, že se od této skutečnosti musím oprostit a navíc mi v dalším čtení hodně pomohla forma deníkových zápisů, které děj rychle posouvali vpřed. Nenávist a zloba dokážou v lidech přetrvat hodně dlouho a plodí jen další negativní emoce...

Knihu jsem v době podzimní krátké dovolené doslova zhltla a musím říct, že jsem nadšená. Je to určitě jedna z nejlepších knih, kterou jsem tento rok četla, za mně tam bylo vše, co dobrý příběh, podle mého názoru, má mít. Hrdiny, kteří se vymykají, ne vlastní vinou, "běžnému" životu, mají svůj svět, ale přesto se umí v rozhodující situaci postavit sami za sebe. Tajemství, která si v sobě hlavní hrdinové nesou jsou různá, střet a konflikt je nevyhnutný, přesto je tu naděje...

(SPOILER) Nejsem žádný velký hudební fanoušek tvrdé muziky, jsem bílá žena, věkově už trochu více nad padesát, přesto jsem si knihu v podání Leoše Nohy užila. Johanes je, dle mého názoru, spíš citlivá duše, která je dnešním světem dost zmatená a vyděšena, protože pravidla, která dosud v jeho životě platila, zacházejí na úbytě. Bylo několik míst, která mě vysloveně dojala, asi nejvíc vyznání Johanesovy dcery otci... Parta kamarádů, klienti, kterým Johanes vyklízí byty a sklepy, dcera a sousedka, ti všichni byli vykresleni velmi dobře. Co mi trošku vadilo, byla přemíra vulgarizmů, ale asi to k tomu patří. Když to tak teď píšu, klidně bych si to pustila znovu...

Musím říct, že prostředí elitní střední školy bylo atraktivní, ale těch stop a vyšetrovacích verzí bylo na můj vkus tentokrát nějak moc. Při rozuzlení jsem si říkala "jakže? cože?" Asi si to ještě musím nechat projít hlavou...

Tak jsem, ani nevím jak, "spadla", do další knižní série... Ale nelituji, poslouchalo se to moc dobře, zvládla jsem to systémem start cíl. Příjemná dvojice vyšetřovatelů, kteří do pátrání zapojili i ostatní kolegy, atraktivní prostředí Šumavy a zajímavá zápletka. Ráda si přečtu nebo poslechnu i další díl...

(SPOILER) Velmi příjemné pokračování knihy V jabloňovém sadu, tentokrát v hlavní roli druhá z nově nalezených sester Isabell, která si začíná plnit své sny. Místy mi trošku až připomínala takovou matku kvočnu, která pod své křídla chtěla pojmout všechny kolem sebe a vyřešit za ně jejich problémy. Naštěstí je zde světem i životem protřelý novinář, který má ve zvyku na každou otázku odpovídat otázkou a vidí v Isabell především ženu...

Mnohem lépe načteno, než Čas primadon. Mám rada detektivky z českého prostředí, mají obvykle spád, švih, humor a obejdou se bez potoků krve a vyhřezlých střev... Tohle byla dost atypická detektivka, spíše jsem se dozvěděla o osobních libůstkach jednotlivých postav, než o "těžkém" zločinu... Líbilo se mi "nenápadné" propojení s prvním dílem dílem.

Celkem nenápadná kniha, která "naťukla" několik problémů. Jako slupky cibule se postupně odhalovaly jednotlivé střípky ze života Kary, které ji dovedly na cestu napříč jihem Spojených států. Potkává na ni nejen svého psího společníka, ale i různé lidi. V závěru se její příběh propojí s příběhem člověka, který je jí nejbližší. Nedozvíme se sice vše a do hloubky, co život Kary ovlivnilo, ale myslím, že to ani záměrem této knihy nebylo. Cesta Kaře nabídla možnost zhodnotit její dosavadní život a začít znovu...

Knihu jsem zaznamenala již před delší dobou a uvažovala jsem o jejím pořízení. V tomto roce jsem ale propadla kouzlu audioknihy, takže když jsem ji objevila v této formě, okamžitě jsem po ní sáhla. Mimo jiné se mi hodila do záříjového thrillerového binga. Řídila jsem se hlavně anotací a myslím, že byla celkem výstižná. Příběh byl napínavý, historická linka na mě ale zapůsobila více, než linka ze současnosti, kde mi přišly některé situace až moc nahodilé. Je to silný příběh, s více motivy, s kořeny hluboko v minulosti. Dlouho jsem přemýšlela nad tím koncem, ale dospěla jsem k závěru, že byl logický. Mohu doporučit jak k poslechu, tak k přečtení.

(SPOILER) Taky jsem hledala knihu na téma "dveře" do letošní čtenářské výzvy, dost dlouho jsem na nic zajímavého nemohla narazit, až mi dcera nadšeně vyprávěla o sérii Tima Weavera s Davidem Rakerem. Pravda, toto je už jedenáctý díl, ale to mi vůbec nevadilo, protože celkový koncept této knihy mi konvenoval. První příběh o zmizení otce rodiny byl z mého pohledu zajímavý, a to i z pohledu jeho konce, druhý příběh o nálezech v metru jsem moc nepobrala, protože tam bylo hodně odkazů na případ z minulosti, který neznám. Případ detektiva Healyho se mi moc líbil, byl napínavý a se zajímavým kontextem. A asi nejvíc mě dostal poslední příběh vraždy mladého veterináře v USA - úvod, pátrání po pachateli po deseti letech a nečekaný závěr. Příště sáhnu po prvním dílu jako každý slušný člověk a čtenář...

Pro seznámení s tímto dílem jsem zvolila audio, ale asi to nebyl úplně nejlepší nápad, jednak kvůli tématu, jednak kvůli interpretovi, který nebyl úplně šťastně zvolen a jehož přednes mě dost iritoval. Mám doma ještě i papírovou knihu, ale nevím, jestli se k ní někdy vrátím...

Po přečtení knihy Tajemství všech tajemství jsem naznala, že je čas na knihu rozhovorů s panem profesorem Benešem. Jednak jsem si chtěla doplnit sérii rozhovorů Martina Moravce o další osobnost a jednak jsem cítila inspiraci a chuť dovědět se něco dalšího o mozku. Dozvěděla jsem se toho hodně o osobě zpovídaného, jeho práci, osobnosti, rodinném prostředí, i o fungování mozku a jeho operacích. Asi to nebude můj nejoblíbenější díl série, ale jsem ráda, že jsem si ho v audiu poslechla. Interpreti, přímo autor Martin Moravec a Jiří Langmajer byli výborní, dobře se to poslouchalo.

(SPOILER) Přidala jsem se k množství čtenářů, kteří se letos na podzim těšili na novou knihu Dana Browna a hned po jejím rozletu do světa se na ni vrhli. Neměla jsem žádná očekávání, chtěla jsem si tu knihu jen užít a myslím, že se mi to celkem povedlo. Četlo se to velmi dobře, kapitoly byly přiměřeně dlouhé, aby nenudily, střídali se místa i osoby, což mě udržovalo ve snaze číst vždy dál. Ano, je tam spousta různých odborných termínů, ale taky i spousta akce. Základní myšlenka - mozek a jeho využití, ale i různé formy jeho zneužití - ve mně vyvolala spoustu myšlenek a otázek. Ano, je tam i klišé a odkazy na různé značky, nebo věci, nad kterými jsem se pousmála, ale nad to jsem se povznesla a zohlednila při hodnocení hvězdičkami...

Čas primadon je moje první kniha od paní autorky, vybrala jsem si formu audioknihy, ale styl interpretky mi tentokrát nesedl. Příběh samotný mi přišel trošičku překombinovaný, ale byl zase vyvážen příjemným popisem různých míst v Brně, které moc neznám, ale navnadilo mě to k prozkoumání hospůdek, kaváren a pamětihodností této moravské metropole. Poslech jsem vzala systémem start-cíl, jak na procházkách s pejskem, tak doma při vaření. Strávila jsem s touto audioknihou celkem příjemné chvíle, klidně si to někdy "zopáknu". No a hned jsem se pustila do audioknihy Čas madon, a zatím velmi dobré!

Vždy, když se blíží termín Velké pardubické, sahám po nějaké knize z dostihového prostředí a knihy Dicka Francise jsou téměř vždy sázka na jistotu, navíc jsem tuto nenápadnou knihu objevila v místní knihobudce. Inteligentní detektivka, sympatický hlavní hrdina, zajímavé prostředí transkontinentálního vlaku, který je plný koní, majitelů koní, stájníků a dalších "platících diváků", jedním slovem velký čtenářský zážitek, klidně si to někdy přečtu znovu, bylo to takové "mile starosvětské"...

Z mého pohledu velmi povedený díl, poslouchala jsem opět jako audioknihu a můj výběr byl ovlivněn tím, že jsem do podzimního binga potřebovala knihu, kde se sbírají dýně, jablka nebo houby. No tak v této knize se sbírají houby, akorát ne na podzim, ale na počátku léta. No a jak to už tak chodí, kromě hub najde Kate i mrtvolu... Další děj nás zavede do komunity ortodoxních vyznavačů bible, kterým ale tolerance a lidský život až tak moc neříkají. Musím přiznat, že závěrečné kapitoly jsem si poslechla několikrát, abych se ujistila, že jsem to pochopila správně. Při svém pátraní se Kate obrazně i fyzicky vrací na místa svých vysokoškolských studií a k profesorovi, který způsobil, že se přestala v místě studia cítit vykolejená a osamělá, protože hlavním jeho krédem bylo "používejte svou hlavu a myslete". V protikladu s tím, že nyní Kate žije sama, jen s Obludou, se autorce velmi hezky podařilo popsat rozdíl mezi osamělostí a (dobrovolnou) samotou... Myslím, že tento díl bude patřit k mým nejoblíbenějším ze série, mohu určitě doporučit.

Po další knize tohoto autora jsem sáhla po delší době a neuvěřitelně mi sedla do podzimního thrillerového binga. Exkluzivní prostřední elitní školy, setkání hlavního hrdiny s kamarády a jedno velké tajemství, které je už několik let tíží a zdá se, že je nakonec dostihne, střídání minulosti a přítomnosti... Četlo se mi to velmi dobře, byla jsem zvědavá, co přinese další stránka a byla jsem překvapená důvody, které vedly ke zločinu i osobou pachatele...