milary milary přečtené 681

☰ menu

I města mají vši

I města mají vši 2005, Milena Holcová
5 z 5

Od Mileny Holcové jsem chutě přelouskala všechny cestopisy, sotvaže jsem se dotkla první knížky ze série Lidi. Píše je skvěle, moc ráda je občas znovu prolistuju. Ostatní mě zaujalo míň.... celý text


Palác zrady

Palác zrady 2016, Jason Matthews
5 z 5

Já se vždycky hrozně bojím, že druhý, pátý.., a ještě po třiceti letech... díl bude horší prvního. A ne. A NE!!! Dvojka byla super. A hlavně ať už výjde pokračování, já ty obavy klíďopíďo překonám!... celý text


Duchennovi jezdci aneb Život se svalovou dystrofií

Duchennovi jezdci aneb Život se svalovou dystrofií 2018, Josef Káďa Kadeřábek

Váš komentář - no, to se lehko řekne, moc nevím, jak do toho. Takže: knížku jsem nezkousla, jako čtivo mě nezaujala (až odrazovala), zlob se nebo ne... Ani jako nabídka vhledu mi zas tak neposloužila, něco vím, něco jsem četla jinde, přišlo mi to celé jako nenaplněný dobrý záměr. Jako blogy? Proč ne. Na knížku málo... Takže: hodnotit nebudu. Proč tedy komentář? Tak to těžké není. Protože ani "Šudy" ani "Márty" nemusejí umět psát knihy, aby si člověk spočítal, že musejí "mít koule", řečeno jejich jazykem. A jejich rodiny taky. A tady - tady by mi žádné hvězdičky nestačily. A mimochodem, klobouk dolů před MDA RIDE, PARENT PROJECT a ostatními, co nevzdávají...... celý text


Slepá mapa

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová
5 z 5

Od Aleny Mornštajnové jsem četla zatím "jenom" Hanu. Slepou mapu jsem tedy brala do ruky jako něco se zárukou; to se člověk může docela dobře splést. Ale ne v tomhle případě... Občas jsem vůbec nevěděla kdo jsem a kde jsem, zkoprnělá, jak se na mě valily dějové smyčky, historie jako na dlani, tak přehledná, tak věcná - všechen ten humus, který zahrnují všechny anexe a odsuny a totality, zabraná území států i životů, vlekoucí se následky strachu a nesvobody, a dilemata a špatná rozhodnutí pod tlakem, rezignace a úpadek. A tíha na prsou při přemítání - být tehdy na jejich místě, tak - co..? A pachuť zbabělosti. A úleva, že jsem nemusela... A přitom je to napsáno tak poklidně a střídmě a dějinné reálie jsou tak nenásilně vpletené do smyšleného příběhu a - člověka to úplně ochromí. Ale nejsilnějším dojmem je přesto naděje, kterou ta knížka nabízí...... celý text


Tichý dech

Tichý dech 2013, Jan Trachta
5 z 5

To samé, co u knih Tomáše Šebka. Respekt a obdiv všem, kdo něco takového dokážou...A dík, že se o tom můžem dozvědět.