Lykke
přečtené 263
Němý křik
2016,
Angela Marsons
Napínavá a zajímavá kniha. Druhou půlku knihy jsem četla na jeden zátah a bylo mi jedno, jestli to dočtu až za svítání. Prostě jsem musela dozvědět, jak to celé dopadne. Smutné, děsivé. To o Nicole a Beth jsem začala tušit také velmi brzy. Kim je jistě svérázná vyšetřovatelka, aby ne, vzhledem k tomu, co sama ve své minulosti zažila a asi každý dobrý hlavní vyšetřovatel musí být tvrdohlavý bulldog porušující pravidla. Ale jako typ á la Saga Norén bych ji neviděla. V každém případě hodlám strávit příjemné chvíle se zbytkem celé série.... celý text
Příběh vzácné tabatěrky
2015,
Marie Macková
Jak již mnozí přede mnou napsali, začátek je pomalejší, čtenář se seznamuje s jednotlivými postavami příběhu, s finanční stráží c.k. rakousko - uherské monarchie, pašováním, živnostníky, životem v pohraničním městě Králíky a okolí. Když jsem tento příběh četla, nemohla jsem při tom nevzpomínat na film Krakonoš a lyžníci, který se sice odehrává v "Riesengebirge", ale dává představu o tom, jaký byl život v horách v dobách c.k. monarchie. Králíky a Kralický Sněžník jsem sama několikrát navštívila, vím jaká je tam krásná příroda, proto jsem při čtení měla o to blaženější pocit. Z pomalého rozjezdu jsem najednou byla vtažena do děje natolik, že jsem nemohla knihu odložit. Konec bych možná čekala malinko jiný, složitější, překvapivější, ale zase je to polovina devatenáctého století v c.k. monarchii a tak se ten příběh mohl skutečně stát, závěr tedy tak přijímám. Autorka - historička a archivářka této oblasti, mi příjemnou formou podala nové poznatky z tohoto období a já ji za to děkuji. Na další díl se určitě těším.... celý text
Návrat mistra
2013,
František Niedl
Už delší dobu před touto sérií se mi nestalo, že bych měla problém s tím, že je půl třetí ráno a mně se nechce přestat číst. Nakažlivé, pohlcující!! Bylo fajn ponořit se do příběhu, žít v něm, vidět ho v barvách. Ve třetím díle se Lukáš pohybuje zase opět napůl v Čechách, kde je pověřen úkolem spojeným s Václavem IV. a napůl v Lombardii a já rozuměla jeho dilema, kde se natrvalo usadit. Vůbec nemám pocit, že by to měl být román pro mládež. Je to pro všechny jakékoli věkové kategorie, kdo mají rádi historickou literaturu a František Niedl je pan spisovatel. Dozvědět se něco o platnéřském řemesle či vůbec o životě ve Středověku vidím jako prospěšnou záležitost. A jestli je tam snad něco, co se někomu může zdát jako Mission Impossible? Možná ano, možná ne. Byla to drsná doba, kterou si dnes ne každý umí představit. Žilo se jinak, uměli se jiné věci.. A nakonec... hrdinové se mi zamlouvají. Nyní po přečtení závěrečného dílu série Platnéř se těším na další bezesné noci se sérií Hynek Tas z Boru, která je neméně bravurní.... celý text
Pavoučí síť
2013,
František Niedl
Už delší dobu před touto sérií se mi nestalo, že bych měla problém s tím, že je půl třetí ráno a mně se nechce přestat číst. Nakažlivé, pohlcující!! Bylo fajn ponořit se do příběhu, žít v něm, vidět ho v barvách. Před druhým dílem série jsem měla strach, jak autor zvládne přesun příběhu z Čech do Lombardie, ale zvládl to naprosto bravurně a já se celou dobu hezky bavila. Vůbec nemám pocit, že by to měl být román pro mládež. Je to pro všechny jakékoli věkové kategorie, kdo mají rádi historickou literaturu a František Niedl psát prostě umí. Dozvědět se něco o platnéřském řemesle či vůbec o životě ve Středověku vidím jako prospěšnou záležitost. A jestli je tam snad něco, co se někomu může zdát jako Mission Impossible? Možná ano, možná ne. Byla to drsná doba, kterou si dnes ne každý umí představit. Žilo se jinak, uměli se jiné věci.. A nakonec... hrdinové se mi zamlouvají.... celý text
Platnéř
2012,
František Niedl
Už delší dobu před touto sérií se mi nestalo, že bych měla problém s tím, že je půl třetí ráno a mně se nechce přestat číst. Nakažlivé, pohlcující!! Bylo fajn ponořit se do příběhu, žít v něm, vidět ho v barvách. Vůbec nemám pocit, že by to měl být román pro mládež. Je to pro všechny jakékoli věkové kategorie, kdo mají rádi historickou literaturu a František Niedl psát prostě umí. Dozvědět se něco o platnéřském řemesle či vůbec o životě ve Středověku vidím jako prospěšnou záležitost. A jestli je tam snad něco, co se někomu může zdát jako Mission Impossible? Možná ano, možná ne. Byla to drsná doba, kterou si dnes ne každý umí představit. Žilo se jinak, uměli se jiné věci.. A nakonec... hrdinové se mi zamlouvají.... celý text
Černé lekníny
2017,
Michel Bussi
Dost dlouho jsem si myslela, že to bude takové poklidné detektivní čtení jako jsou příběhy s inspektorem Gamachem. Poznávat Giverny a dozvídat se více o impresionistech mě bavilo. Zápletka byla velmi originální, ale v poslední třetině jsem začala kroutit hlavou nad některými věcmi, např. nad jednáním inspektora Sérénaca. Ze závěru jsem byla rozpačitá.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Upřímně, četla jsem i mnohem dojímavější, srdceryvnější, děsivější válečné příběhy, ale to nezmenšuje fakt, že i tenhle má co dát. Mnohokrát jsem přemýšlela o tom, jak bych v té době, v takové atmosféře, dění, dokázala přežít já. Kdykoliv se připomíná výročí Mnichova, začátku a konce druhé světové války, vidím válečné filmy, dokumenty, čtu paměti těch, co přežili, přemýšlím, jak to dokázali přežít a nezbláznit se (zvlášť ti, co přežili koncentrák), nezpronevěřit se a u těch, co se zpronevěřili, co je k tomu vedlo. Je lehké sklouznout k odsouzení někoho, kdo udělal z příčin zamilovanosti a její související slepoty fatální chybu, ale vždy je třeba pomyslet na to, že my, kteří jsme celý život prožili v mírových časech plných přinejmenším základního dostatku a pohodlí, v době datové a digitální, kdy se na jednom konci světa někdo uplivne a na druhém konci světa to hned všichni vědí, můžeme těžko soudit ty, co tu dobu prožívali před 75 - 80 lety a byli odkázáni na informace typu oficiálních novin, rádia, nelegálních letáků a to, co dovedli jinotajem napsat a odeslat příbuzným jejích blízcí z koncentráku. O kompletních šílených zvěrstvech fašistického režimu měl představu i v té době málokdo. A padesátá léta také zrovna nelehká doba. Pochmurný, depresivní příběh, ale i takové je třeba si občas přečíst. Ano, i já jsem pro to, aby se zaktualizoval seznam povinné četby pro studenty. Myslím, že jim více dá Hana od Aleny Mornštajnové než Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Já přečtení této knihy nelituji.... celý text
Pradědovy pohádky
2009,
Miroslav Kubíček
Musím zcela souhlasit s nicolettkou... divný styl vyprávění o putování zvířat po jesenických horách a pojmenovávání kopců, vod, skal... Přijde mi to spíchnuté hodně horkou jehlou. Vydalo Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu za finanční podpory ROP Střední Morava. Hmm, to něco napovídá. Tato knížka tedy dobrou reklamu tak nádhernému kraji rozhodně neudělá. Ilustrace celkem ujdou, ale takovou pohádku já bych svým dětem rozhodně nečetla, to by si fakt nezasloužili ani děti, ani ten kraj. Možná jsem u toho moc používala dospěláckou logiku a vyrostla jsem na jiných pohádkách. Už pojmenování jednotlivých zvířátek a pohádkových stvoření mě jemně zarazilo... Žvanda, Fanda, Planda, jelen Jenouš... a když jsem četla poté věty typu.... (připomínám, že se jedná o příběh, kde je pán hor Praděd a zvířátka teprve pojmenovávají jednotlivé hory, řeky, stráně, údolí...) ..."Já tomu Fandovi začnu fandit," uznale doplňovala Kyška.... U mnoha výrazů a vět jsem se zarazila a říkala jsem si, jestli výběr pana Kubíčka na vytvoření pohádky propagující Jeseníky, bylo to pravé ořechové. Jistě nejen Krkonoše mají své dobré pohádkáře..... Dokonce jsem tak nějak vytušila z pohádky, ještě než jsem došla ke konci, kde jsem si přečetla, že pan Kubíček byl v politice, že s politikou měl nějaké negativní zkušenosti. Nevím, jestli slovo "schůze" zrovna patří do cestopisné pohádky (Jak Praděd svolal první schůzi...). Slovo ventilovat bych do pohádky také zrovna nepoužila. Pradědova komise... tak kdy tedy ten příběh se odehrává? Na jednu stranu se to chvíli tváří jako prastarý příběh (..."Skřítek Žvanda byl ze skřítků nejstarší, asi o 100 let") a pak tam padají tak otřesné výrazy... Za další... použít verše ze Sládkovy Lesní studánky a poté jelen Jenouš pronese, že se mu zdálo, že tuhle básničku o lesní studánce napíše český básník... tak to se mi protáčeli panenky. Už někdy u dvacáté stránky jsem měla potíže číst dál, nakonec jsem to s přemáháním dočetla, bylo to nekonečných 85 stránek. Jednotlivé kapitoly nebyly nijak zvlášť propracované, spíš nudné. To není pohádka, to je motanice. Škoda, že již zemřel takový mistr pera, jako byl Miloš Kočka. Tomu, kdyby dali napsat pohádku o Jeseníkách, stvořil by ji tak stejně skvostně, jako stvořil životopis Vincenze Priessnitze Prameny živé vody.... celý text
Sedmilhářky
2015,
Liane Moriarty
Měla jsem možnost přečíst knihu i vidět seriál. Kniha je pro mne rozhodně lepší. Nejdříve mě lehce štval styl vyprávění, kdy se příběh prolínal s výslechy. Životní osudy tří hlavních kamarádek mě však začaly nořit do zaujetí číst dál a dál, až jsem najednou zjistila, že se u toho vlastně docela bavím a jsem prakticky na konci. Jen jsem stále čekala, kdo je tím mrtvým a bála se, že to bude jedna z těch mně sympatických postav. Konec mě příjemně překvapil.... celý text
Kdo má pod čepicí
2017,
Marie Rejfová
Myslím, že Josefína Divíšková mě bude bavit. Tahle krátká knížečka, povídka, je entréé Josefíny. Zde se ještě nestačila tolik projevit, ale právě proto to stojí za to přečíst si následující knížku, což jsem udělala a musím říct, že se mi to příjemně četlo, chvílemi mě rozesmála. Je to nenáročné, pohodové čtení.... celý text
