Lament
přečtené 237
Příběhy z pohovky: Psychoterapie v komiksu
2022,
Philippa Perry
Wow! Mám za sebou 3 roky teorie psychoterapie a jsem 3. rokem ve výcviku, ale doposud jsem si neuměla úplně konkrétně představit, jak všechny ty znalosti a poučky drží pohromadě a stává se z nich proces terapie. Až teď! Navíc je tón komiksu osvěžujícím způsobem neuctivý, což je extrémně zábavné.... celý text
Žena, kterou muži neviděli
2022,
James Tiptree jr. (p)
Když jsem začínala před čtvrt stoletím ještě jako mládě číst fantastiku, velmi často jsem zažívala až vytržení, způsobené hlubokým prožitkem a znepokojivými otázkami, které šly ruku v ruce s nejkvalitnějšími díly subžánrů. Ten pocit si pamatuju tak přesně, fanové mu většinou říkají pocit úžasu, přestože už ho téměř nezažívám a nikdy za ním nepřestanu smutnit. Už tenkrát jsem narazila na pár povídek "Jamese Tiptreeho" - tenkrát se ještě nevědělo, že nejde o muže - a patřily k těm nezapomenutelným. Teď o 25 let později jsem při čtění této sbírky zase zažívala tak silný pocit úžasu, jak si ho pamatuju z mládí. Bylo to, jako by bůh odvolal vyhnání z ráje a já se znovu těšila objevování procesu poznávání věcí. Alice, děkuju.... celý text
Ostrov nesmrtelných
2023,
Ondřej Neff
Styl Ondřeje Neffa není pro každého - je přímý, jednoduchý, výstižný až publicistický. Já si ho zamilovala už kdysi dávno a dobrodružství Kuby Nedomého a dědka Čucháka patří k tomu nejlepšímu, co tento dosti plodný spirovatel napsal. Pobaví a potěší mě vždy svou neotřesitelně vyrovnanou kvalitou, ale Ostrov nesmrtelných se přece jen zařadil do mé nejoblíbenější trojky, kam jinak spadá Měsíc mého života a Ro(c)k mého života. Může to být i tím, že je obsáhlejší a já si tak mohla déle užívat svých oblíbených postav a strohého, výstižného stylu.... celý text
Den nula
2023,
C. Robert Cargill
Je fascinující, jak moc působivý může být úplně jednoduchý příběh o postapo putování. V první půlce jsem si říkala, že je to takové milé (navzdory okolnostem vyprávění) a dost mě nadchlo, jak se to bez varování v druhé půlce zlomilo. Ale to není hlavní benefit toho skutečně dost jednoduchého příběhu. To, co ve mně zůstane dlouho a nad čím budu ještě dlouho rozjímat, jsou myšlenky za ním. Ani ty nejsou bůhvíjak složité a třeskutě intelektuální, o to působivější jsou. Autor totiž neotřesitelně a neomylně vychází z žité zkušenosti a já už mám věk na to, abych přesně věděla, o jakých pravdách to mluví. A tak zase jednou přemýšlím o svobodné vůli a o tom, jakých významů může ve skutečnosti nabývat věta, kterou my, lidé, tak rádi (zne)užíváme. Neměl/a jsem na výběr.... celý text
