Františka Vrbenská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1952

Populární knihy

/ všech 19 knih
Stín modrého býka
Stín modrého býka
Zelený drak, karmínový lev / Před branou zázraků
Zelený drak, karmínový lev / Před branou zázraků
Hořící kůň
Hořící kůň
Vítr v piniích
Vítr v piniích

Nové komentáře u autorových knih

Stín modrého býka Stín modrého býka

„Fantasy knihy normálně nečtu, ale zde jsem udělal vyjímku a nelituji. Víru v božské bytosti a temné síly, zaříkávání a věštby, to osobně ani za fantasy nepovažuji, pro tehdejší lidi to byla součást jejich světa, stejně jako je součástí našeho světa posvátná víra v green deal, 58 pohlaví a korektní úpravy dějin. Z hlediska výkladu historie odvedli autoři olbřímí práci. Popravdě, vlastní příběh mě moc nezaujal, ale potěšila mě mapa barbarika, do které jsem průběžně nahlížel, latinské zeměpisné názvy a citáty, výborný byl i Dodatek, k tomu všemu se budu určitě ještě vracet. Seznam použité literatury na 3 strany mluví za vše. Vše ostatní už je řečené v komentářích níže.“... celý text
— braunerova

Naganty a vlčí máky Naganty a vlčí máky

„Bohužel zatím nejslabší. Nikam mi to nepasuje a četl jsem to přes 2 měsíce!“
— Poeta.kno

Žena s drakem Žena s drakem

„Občas vidím lidi mluvit o tom, že svět má málo ženských autorek, nebo že nejsou tak úspěšné a že je v literatuře málo ženských vzorů, se kterými by se čtenářky mohly identifikovat, a že proto často obdivují spíše mužské postavy a obávám se, že i autory. Jestli jedním z důvodů nebude to, že když čtu, že hlavní ženská postava v povídce je krásná, má hřívu ohnivě rudých vlasů, zelené oči a je spojována se symbolikou lišky, tak to okamžitě skipnu dál, protože je mi jasný, že mě jak hrdinka, tak povídka bavit nebudou. Stejně tak totálně overpowered čarodějky. To se tam vyskytuje víckrát. Takový jev popsal pan Pratchett myslím v Klobouku s oblohou. Když nejste ta ženská liška, tak se o vás žádné příběhy psát nebudou. Měla jsem dojem, že většina povídek se spíše snaží dokonale vecpat do nějaké určité definice estetiky nebo subžánru, než přijít s originální myšlenkou. Jiné se příliš snaží šokovat. Ad Edita Dufková a její Křížové hřeby - jak asi působí např někde třeba na autorském čtení osobně jako člověk někdo, kdo stvoří a publikuje takto naturalistickou scénu, proč vůbec měla potřebu tohle napsat? Aby čtenáři zhořkla skladba, kterou při čtení poslouchal a pak si na to vždy vzpomene, nebo vzpomínky na cestu, při které ji četl? Dále je zapamatovatelná a navíc žánrově se vymykající (spíše psychologický horor, než fantasy) povídka Jak mizí víly od Šochové, která narozdíl od prací ve sbornících Mlok zvolila příjemně kratší formát. Není to pěkné čtení, ostatně otvírání tématu pedofilie A incestu zároveň ani být nemůže, ale dává za pravdu panu Sapkowskému, že nejhrůznějšími monstry jsou prostě jen lidé.“... celý text
— Ziriath

Vítr v piniích Vítr v piniích

„Práce s jazykem je opravdu skvělým počinem, stejně jako korektury. Příběh nebyl špatný, ale jako čistá fantasy by pro mě bylo těžké ho zařadit. Filozofický nádech byl dobrou kulisou, ale pochybuji o funkčnosti celku. Určité pasáže byly velmi zmatečné, stejně jako začátek,jinak se jednalo o dobře čtivý zážitek.“... celý text
— niki-chan

Stín modrého býka Stín modrého býka

„Příběh trochu fantastický z období starověku mi dal trochu práce se začíst, i když je to mé oblíbené téma, zvláště, když je zasazeno do oblasti současných českých zemí. Autoři mohli čerpat z nemnoha historických pramenů a popsovali se příběhem se ctí.“... celý text
— stanislava9718

Přejít na knížky autora