Vítr v piniích

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Najde skupina poutníků na cestě válkou zničenou zemí prastarou svatyni, ke které se upínají naděje lidu i jeho vládců? Vítr v piniích je příběh o životě. Všechno ostatní; boj a utrpení, zrada tak hořká, až obrací žaludek; naděje, skřípavá jako kolo starého vozu; celá ta pouť ne nepodobná starým čínským legendám s tajnými mistry, odvážnými bojovníky, kurtizánami vonícími jako květy, soumraky a – jak jinak – se staříky s košťaty, to všechno jsou kulisy. Dokonalé a precizní kulisy příběhu, který sedře z poutníků šaty, kůži i maso až na dřeň....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24373/vitr-v-piniich-xxR-24373.jpg 3.418
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Vítr v piniích

Svářeč
02.01.2018

Troufám si říci, že na tuhle knihu jen tak nezapomenu a pro mě se zatím určitě jedná o českou knihu roku 2009. Františce Vrbenské a Jakubovi D. Kočímu se podařilo vytvořit zcela výjimečnou knihu, která bohužel zůstala mnohými lidmi nepochopena... Až se nechce uvěřit, že je o něčem tak obyčejném jako putování. Ale nenechte se zmást, jde tu sice o putování, leč trochu "jinak" pojaté. Hlavní prvkem knihy není putování samotné, ale spíš to, jaký má cesta vliv na poutníky a jak se hrdinové během cesty vyvíjí. Je radost sledovat jejich všední i nevšední problémy a jak se s nimi vypořádají. A do toho ještě ten nádherný jazyk... rozhodně nesouhlasím s Gaarqem, že popisy jsou zbytečné. Pomáhají dotvářet výjimečnou atmosféru této zcela výjimečné knihy, která mi zůstane v hlavě ještě hodně dlouho...

dantuin
19.08.2015

1. velké množství postav, které na vás vychrlí hned na začátku, takže budete neustále listovat dopředu na jejich seznam, aby jste se v nich orientovali.
2. když si konečně uděláte v postavách pořádek, polovina jich zemře a vy se ptáte, proč jich tam bylo tolik, když nijak významně neovlivnili děj. 3. nejde o nijaké extra akční čtení, kniha spíše brnká na filosofickou strunu( to vás ovšem nemusí odradit).
celkově: kniha vlastně není špatná, čte se rychle a dobře, jen těch postav je zbytečně moc a na konci nečekejte žádné úžasné rozuzlení.


cori
04.01.2014

Z počáteční idylky se vyklubal pěkný masakr. Knihu bych spíše označila žánrově za horor. Krásně napsané a po pomalejším rozjezdu se čte skoro jedním dechem.

Senza Jenka
05.09.2012

Františka Vrbenská je známá svou krásnou, vychutnávkovou češtinou - po téhle stránce není knize co vytknout. Co se týče děje... četla jsem, četla, s napětím čekala, kdy se začne něco doopravdy dít a najednou jsem byla na konci, aniž by mé očekávání bylo naplněno. Konec je svým způsobem předvídatelný, i když nebyl úplně takový, jak jsem si představovala.

Problémy mi dělala jména - Čenkar, Čavakata, Tuančar... měla jsem v nich pěkný hokej - u některých to dělala zvuková podobnost, u jiných v ději nevýrazná postava.

Není to vyloženě špatná kniha, to v žádném případě, možná mi jen nezahrála na tu správnou strunu. Ve výsledku jsem ovšem spíše zklamaná.

Sirius
02.01.2011

Vítr v piniích mě pohladil po čtenářské duši. Postavy jsou skvěle propracované, akce (sice jí tam není hodně) je dobře popsaná, stejně jako svět, v němž se příběh odehrává. Po jazykové stránce pak tato kniha patří k tomu nejlepšímu, co mé čtenářské oko spatřilo za svou čtenářskou kariéru. Prostě je vidět, že si na tom Františka s Jakubem dali záležet a nic neponechali náhodě. Uvidíme, zda se časem dočkáme pokračování

pet-kyval

[007/10] I když je to kniha zajímavá, co se umístění děje týče a zvolení jednotlivých charakterů, něco mi tam neuvěřitelně chybělo a celé čtení se mi stalo takovým nechtěným zklamáním. Těšila jsem se velmi, protože ohlasy byly pozitivní a obálka vypadala dobře, ale nedosáhlo to ani na lehký nadprůměrnost.

Akce se mi vykouřily hned po pár stránkách z hlavy. Stále se opakující návrat smrti do hrdinských řad se stal natolik stereotypní, že už nedokázal překvapit a čtenář už předem tušil, že to dopadne tak jak dopadlo. Není tam žádný šok a v momentě, kdy člověku dojde na jaké vlně se to vlastně veze, už ani žádný přijít nemůže.

Ono je těžké psát knihy. Jsem si toho naprosto vědoma. Nemohu se ale ubránit pocitu, že první polovina příběhu byla přespříliš spisovná a naproti tomu protkaná nepatřičnou a nesourodou hantýrkou. A dohromady to prostě nefungovalo. Dialogy byly divné a vyjadřování postav působilo neuvěřitelně kostrbatě. Závěr byl naopak přeplněn právě tou akcí, která rychle vyšuměla vniveč a zamávala nám v dál, špatně se v ní orientovalo a autoři nenechali prostor pro rozhled. Zápletka mi tak nějak unikla (jestli tam zápletka byla) a vůbec... já tak nějak nevím.

Co mě ohromilo, tak propracovanost postav. I když nepobraly zrovna mé sympatie, bylo na nich něco zajímavého. Přesto mne ale případná smrt nezamrzela a díky velmi podobným jménům jsem ani na konci kolikrát nevěděla, o kom to zrovna mluví, až když se to napojilo na určité události, o kterých jsem četla, byla jsem uvedena do obrazu.

Je to celkově jedna velká škoda, protože jsem se na knihu až neuvěřitelně těšila a opět jsem se utvrdila ve faktu, že recenze lžou, o to víc, když se jedná o celebrity z českých literárních končin. Někdy mi totiž připadá, že o práci určitých lidí se v našich časopisech a novinách vyloženě nesmí psát špatně.