Olymp přehled
Dan Simmons
O hněvu Achillea, syna Péleova, zabijáka soucit neznajícího, osudem k smrti předurčeného, nám zpívej, ó Múzo. Ta slova napsal slepý Homér ve starověku, ale začal jimi i náš příběh. Potomci lidstva v něm sami sebe transformovali do podoby řeckých bohů a rozehráli mezi sebou hru, v níž se hrdinové trojské války znovu střetnou o osud mýty opředené metropole. Boj však neprobíhá podle předem vytýčeného plánu a přestává být pouhým představením. Thomas Hockenberry, univerzitní profesor klasických studií z časem zavátého dvacátého století, již není pouhým pozorovatelem pevně daných událostí, ale je přímým účastníkem nemilosrdných bojů mezi božskými stvořeními vzdálené budoucnosti. Současně se na Zemi zbytky obyvatel, geneticky upravených k dlouhověkosti, pokoušejí přežít vyhlazovací snahy vedené stvořeními z jiného vesmíru. Harman, Daeman, Ada a další se bezděčně stávají těmi, na nichž možná spočívají poslední naděje starého lidstva. A nakonec jsou tu moravci – lidmi vytvoření kyborgové původně určení k pracím na asteroidech a vnějších planetách. Přilákáni zvýšenou kvantovou aktivitou v okolí Marsu a Země, hlásí se ke svému lidskému dědictví a pokoušejí se zastavit šílenou destrukci dříve, než bude nenapravitelně narušen samotný vesmír. Olymp je nádherným a strhujícím dokončením událostí z románu Ílion. V dech beroucím tempu se jednotlivé nitky příběhu splétají, až se protnou v dramatickém finále, v němž jsou konečně zodpovězeny otázky, které trápily stovky čtenářů po dočtení předchozího svazku.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , Laser-books (Laser)Originální název:
Olympos , 2005
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Olymp. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (18)
Kniha plyne pomalu jako všechna Simmonsova díla, která jsem doposud četl. Byl jsem trochu zklamán z toho, jak autor některé dějové linie uzavřel. Třeba ta Odysseova/Nikoho mě vyloženě zklamala. Taky mě mrzí, že Simmons spoustu věcí vůbec neozřejmil. Jak vlastně vznikli Moravci? Vytvořili je postlidé? Kdo je přesně Sycorax? Kdo je Klid? A takových otázek mám spoustu. Možná je ale chyba v mé pozornosti a paměti. Nejsem si jist. Podle mě si ale Simmons utrhl příliš velké sousto a nechal proto mnoho v Olympu otevřeno.
Druhý díl sci-fi ságy odehrávající se ve třech dějových liniích. První díl s názvem Ílion jsem četla už před lety, krátce po jeho českém vydání v roce 2009 a tenkrát jsem byla nekritickým a nadšeným obdivovatelem tohoto příběhu i Simmonse samotného. Druhý díl nešel dlouho sehnat, až letos se to podařilo a já s velkou netrpělivostí začala znovu číst první knihu, abych mohla hladce a bez přerušení otevřít tu druhou. Uvědomuji si, jak jsem vlastně po těch čtrnácti letech četla úplně jiný příběh. Okouzlení se nedostavilo ani u druhého dílu s názvem Olymp, i když oceňuji mimořádné vypravěčské umění autora a jeho bezbřehou imaginaci. I když mě příběh samozvaných olympských bohů, Trójanů v čele s Hektórem a Paridem, řeckých hrdinů vedených lehkonohým Achilleem a mocným králem Agamemnónem, posledních zbývajících lidí starého typu na pusté Zemi nebo robotů zvaných moravci, kteří slynou větším humanismem než lidé, stále zajímá a baví, všímám si i věcí, které mi vadí a rozčilují mě. Především jde o podsouvání toho správného světonázoru a stanovení největších padouchů všech dob – muslimů, kteří v náboženském vytržení neváhají před zničením celé planety. To se mi na příběhu, který se odehrává nějakých tři tisíce let od současnosti, a měl by mít přesah a nadhled, zdá poněkud nevkusné. Pak mi trochu překáží zbytečné sexuální scény, které nemají žádný význam pro děj a neustálé připomínání varlat řady mužských hrdinů, to už ale patří spíš do sféry trapnosti než rozčilujících dějových zápletek. Zajímavé v tomto kontextu je, že vaječníky ženských hrdinek nejsou zmíněny ani jednou.
Všechna moudrost, tedy to, co jsem před lety za moudrost považovala, se mi dnes jeví jako povrchní kalkul a to ještě špatně maskovaný. Celý autorův velkolepý humanismus se v některých momentech příběhu ukáže jen jako tenká a křehká slupka, která čtenáři brání vidět pravdu. Pravdu o nadřazenosti a neomylnosti jen některých. Zkrátka Simmons už zřejmě nepatří mezi mé nejmilejší spisovatele, i když jeho Terroru si stále velice vážím. Možná ale jen do doby, kdy si tu knihu znovu přečtu, protože člověk se mění a neustále vyvíjí. A tak je to správně.
Autor v knize cituje revolucionáře a komunistu Antonia Gramsciho: „Krize spočívá přesně v tom, že staré umírá a nové se nemůže zrodit; v tomto mezivládí se objevuje velká pestrost chorobných příznaků.“ A mě napadá hned několik takových chorobných příznaků naší doby. Snad to znamená, že nové se právě rodí a bude lepší než staré.
Související novinky (2)
Pláňata, Nespoutaná Aljaška a další knižní novinky (40. týden)
01.10.2023
Dvůr zázraků, Pohádka a další knižní novinky (21. týden)
21.05.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2007 -
Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu
(Science fiction)
Kniha Olymp v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 158x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 164x |
v Chystám se číst | 73x |
v Chci si koupit | 50x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Terror |
1996 | Hyperion |
2010 | Hladové hry |
2012 | Temné léto |
2010 | Kantos Hyperionu |
Když se nad tím zamýšlím, tak oba díly jsou vlastně dost šílené a geniální zároveň. Nikdy bych nevěřila, že jde do jedné knihy vměstnat Odyssea, Achilea, Parida, krásnou Helenu a všechny hrdiny Trojské války, nespočet řeckých bohů, postapokalyptickou zemi, inteligentní robotické společenství, lidi z budoucnosti, kteří se chovají spíš jako děti, deformované vraždící monstra,vyspělou techniku budoucnosti a spoustu dalších tvorů a výtvorů , bojů a cest...Smekam před pánem spisovatelem.