Olymp

O hněvu Achillea, syna Péleova, zabijáka soucit neznajícího, osudem k smrti předurčeného, nám zpívej, ó Múzo. Ta slova napsal slepý Homér ve starověku, ale začal jimi i náš příběh. Potomci lidstva v něm sami sebe transformovali do podoby řeckých bohů a rozehráli mezi sebou hru, v níž se hrdinové trojské války znovu střetnou o osud mýty opředené metropole. Boj však neprobíhá podle předem vytýčeného plánu a přestává být pouhým představením. Thomas Hockenberry, univerzitní profesor klasických studií z časem zavátého dvacátého století, již není pouhým pozorovatelem pevně daných událostí, ale je přímým účastníkem nemilosrdných bojů mezi božskými stvořeními vzdálené budoucnosti. Současně se na Zemi zbytky obyvatel, geneticky upravených k dlouhověkosti, pokoušejí přežít vyhlazovací snahy vedené stvořeními z jiného vesmíru. Harman, Daeman, Ada a další se bezděčně stávají těmi, na nichž možná spočívají poslední naděje starého lidstva. A nakonec jsou tu moravci – lidmi vytvoření kyborgové původně určení k pracím na asteroidech a vnějších planetách. Přilákáni zvýšenou kvantovou aktivitou v okolí Marsu a Země, hlásí se ke svému lidskému dědictví a pokoušejí se zastavit šílenou destrukci dříve, než bude nenapravitelně narušen samotný vesmír. Olymp je nádherným a strhujícím dokončením událostí z románu Ílion. V dech beroucím tempu se jednotlivé nitky příběhu splétají, až se protnou v dramatickém finále, v němž jsou konečně zodpovězeny otázky, které trápily stovky čtenářů po dočtení předchozího svazku. Avšak Ílion a Olymp lze brát spíše jako jeden mohutný román, dílo natolik ambiciózních rozměrů a nadčasového zpracování, jaké vyžaduje skutečného mistra psaného slova a tím Dan Simmons rozhodně je, o tom se ostatně sami můžete přesvědčit....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/21_/21895/olymp-21895.jpg 4.468
Série:

Ílion (2.)

Originální název:

Olympos (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Laser-books (Laser)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
tartan
07.12.2017

Škoda toho záveru, ktorý sa Simmonsovi trochu rozpadol pod rukami, viacerých nezodpovedaných otázok i nie celkom presvedčivých motivácií u niektorých postáv (Odysseus, ehm), inak výborné. Dialógy moravcov o starej ľudskej literatúre a zmysle života jednoducho brilantné. A hoci je Simmons grafoman a občas to s hustotou textu preháňa, keď sa v príbehu začne niečo diať alebo príde na nejakú akciu, berie to skutočne dych. V každom prípade povinné čítanie pre fanúšikov Homéra, Shakespeara, Prousta a epickej sci-fi.

Achilleus vyjde po dvoch schodoch k obrovskej čiernej postave. Štít má na predlaktí, ako by bol pripravený bojovať. "Hej, nezabudli ste, že som tu tiež? A stále čakám odpoveď na moju otázku. KDE JE ZEUS?“ Nyx sa k nemu nakloní a namieri jeden bledý, kostnatý prst ako zbraň. „Tvoja kvantová pravdepodobnosť, že zomrieš mojou rukou, je možno nulová, synu Péleov, ale keď by som ťa rozstrieľala na atómy, na molekuly, možno by vesmír – dokonca aj na kvantovej úrovni – mal dosť práce, aby ten axióm udržal.“ Achilleus čaká. Už si všimol, že bohovia často trepú podobné nezmysly. Jediné, čo môže robiť, je počkať, až zase prídu k rozumu.

nezbi
28.10.2017

Škoda že zůstalo spoustu otázek nezodpovězených. Čekal jsem že do sebe vše zapadne ale i tak dávám 5/5, 1600 stran jsem se náramně bavil!

Voynix
31.05.2017

Velkolepé dílo. Tak velkolepé, že vlastně sám autor se chvílemi ztrácí. Po ílionu celkem zklamání. Simmons je vynikající spisovatel, jeho znalosti literatury jsou obdivuhodné, ale...Olymp měl být odpovědí na otázky, které položil první díl serie, a presto na mnoho z nich neodpoví a nechá ve mne prázdná místa.
Vystupuje zde velké množství postav, drtivá většina je nám představena jmény, snad jako v Homérově Iliadě proto, aby nikdo nezemřel beze jména, žádný jiný důvod k jejich vystupování nevidím...a tím kniha dostává stále nové směry, které nikam nevedou, jen plní stránky...
celkem 1600 stran textu (oba díly), ale odpovědí pramálo.

nexm4rky
09.06.2015

Jak již psali ostatní, kniha je trochu neukočírovaná a rozporuplná. Někdy jsem si říkal, že je to ještě lepší než Ílion, a jindy se ptal sám sebe, jestli to má smysl číst dál. Někdy se přečetlo 50 stránek jak nic a jindy jsem se do dalších musel nutit. Pokud ale budete na dualogii pohlížet jako na "Ílion" a "Co bylo po něm" tak snad nebudete zklamáni.

Erezka
24.01.2013

Stále hodnotím pěti body, ale rozhodně už se to nerovná báječnosti prvního dílu. Největší problém je, že děj se stále rozjíždí, ale nic se nevysvětluje. Kniha má tisíc stran a na osmisté stránce se to pořád nechílí ke konci a nějakému rozuzlení. A najednou se vše tak na sto stranách utne. Zničeho nic. A spousta věcí se samozřejmě nevysvětlí. Rozhodně se autor neměl tak rozepisovat, nebo měl připojit třetí díl. Mám ale obavu, že ani ten by ale neukočíroval a akorát by vše prodloužil se stejným výsledkem.
Druhým problém je paradoxne začátek. Ilion končí skvělou monumentální scénou, která slibuje v dalším díle něco velikého. A ono to nepřijde. Škoda.
I tak se mi to ale líbí. Ovšem je to poměrně složité a s mnoha dějovými liniemi. Myslím, že druhé přečtení nebude rozhodně na škodu. Předpokládám, že se mi toho dost vyjasní.

pistalka
06.09.2011

Olymp jsem začal číst 25. června a dočetl jej 6. září. Tak dlouho jsem – pokud je mi známo – žádnou jinou knihu nečetl. Možná by ale bylo přesnější napsat: od žádné jiné knihy jsem neměl nutkání tolikrát odskočit k další knize. Není to dáno rozsahem románu – sám jsem už přečetl několik tisícistránkových knih v poměrně rychlém čase a nemám s nimi problém (naopak, rád je vyhledávám) – ale spíše způsobem, jakým Simmons své dílo napsal.
Ílion, který Olympu předchází, byl velmi zdařilým sci-fi románem se spoustou myšlenek a nejvyššímu hodnocení mi bránila pouze přílišná spojitost s Homérovými eposy, ve kterých jsem se místy ztrácel. Olympu už podobná návaznost chybí, protože děj se příliš odchýlil starověké literární předloze a hrdinové jednají na vlastní pěst.

Příběh brzdí skutečnost, že Simmons je až příliš velký puntičkář. Popisuje, popisuje a neváhá zaplnit deset stránek dialogem, který ve své podstatě není pro vývoj románu ničím zásadní. To se dalo omluvit u předešlého svazku, který plnil funkci rozjezdu a u kterého čtenář netušil, kam se bude děj vyvíjet a jak budou tyto popisné pasáže pro děj zásadní. V závěru románu už ale takové věci obtěžují. Zkrátka, některým věcem bylo věnováno příliš pozornosti a některé byly úplně zbytečné, což odnesla celková čtivost románu. Prvních 300 stránek se prakticky nic neděje a vy začnete dumat nad tím, proč. Pak se děj naštěstí rozjede, a to velmi slibně, že otáčíte stránku za stránkou. Simmons je perfektní vypravěč a mistr slova a pokud mu něco nelze upřít, tak jeho fantazii, která bere dech. K tomu do románu opět zařadil spoustu kulturních odkazů na nejrůznější literární díla, jak je u autora ostatně zvykem (jen málo z nás asi docení, kolik toho do svého díla vložil a kolik s tím strávil času). Okolo stránky 700 se však děj znovu zabrzdí a to jsem upřímně myslel, že umřu.
Nejvíce mě zklamal odfláknutý konec románu. Ílion s Olympem dohromady čítají cca 1650 stran. Po takto vydatné porci nelehkého čtení by si čtenář zasloužil velkolepé vyvrcholení, ve kterém se zodpoví desítky záhad a otázek, které se v průběhu čtení hromadí. Opak je však pravdou. Poslední kapitoly Olympu působí, že Simmons psal, psal, psal… až nakonec zůstal bezradný a zapomněl, jak to chtěl ukončit. Jak jinak si představit poslední část knihy? Navíc, nemohu být spokojený ani se způsobem, jakým se protnuly tři hlavní dějové linie (viz můj komentář k Ílionu). Asi jsem od druhého dílu čekal příliš.

Olymp je čtenářsky náročná, bezpochyby však zajímavá kniha, která nadchne nejednoho fanouška fantastiky. Bohužel se však neumím zbavit pocitu, že ji Simmons pokazil. Být o třetinu kratší a mít lepší závěr, mohl to být jeden z vrcholů spisovatelovy tvorby. Takhle to je jen obrovské množství textu, ve kterém se autor ke konci ztratil.

Klady:
+ literárně bravurně zvládnuté
+ autorova imaginace
+ celá dějová linie, odehrávající se na Zemi
+ Diova soulož s Hérou (!)
+ brilantní český překlad

Zápory:
- velmi dlouhý rozjezd a místy pomalejší tempo
- časté odbočování od hlavních témat
- rychlý závěr
- spousta nezodpovězených otázek