kramver
přečtené 227
Mít pro co žít
2020,
Richard Roper
Originální název How not to die alone by byl rozhodně trefnejší vzhledem k tématu i povolání hlavního hrdiny. Kdo četl Eleanor se má vážně skvěle, tak Andrew je její mužský protějšek. Eleanor se mi pod kůži dostala víc. Ale ani tahle kniha nepostrádá humor i na místech, kde byste ho nečekali. Zvláštní zaměstnání hlavního hrdiny ho den co den fackuje přímo do obličeje, ale Andrew je ve svém bezpečném ošunťulém světě skopojený. Se svými vláčky, imaginární rodinou a virtuálními přáteli na internetovém fóru. Ale pak zjistí, jaké by to bylo, kdyby všechno bylo doopravdy tady a teď. Na tropický letní víkend to byla ideální knížka. Líbil se mi styl psaní, humor i to, že autor příliš netlačil na pilu. Nesnažil se mě emocionálně vyždímat jak pomeranč. Vyvažoval vážnost s lehkým humorem a mě to strašně sedělo.... celý text
Ohníčky všude kolem
2017,
Celeste Ng
Téma - to je to, co mě u téhle knihy fascinovalo. Mám ráda knihy, které vyzývají k přemýšlení. Když se nemohu rozhodnout, co je vlastně správné a můj názor kolísá jako ohýnek ve větru. Kniha je psaná tak, že by se podle ní dal natočit dobrý americký film se všemi klišé a šablovitostí postav. Ale byl by to zároveň film plný lidskosti, těžkých rozhodnutí, střetu lidí z odlišných prostředí a kultur a plný lásky. A v tomto případě je to nejvíce láska mateřská. Celeste Ng nám sice viditelně předkládá svůj názor na kulturní odlišnosti a další otázky spojené s identitou a mateřstvím, ale dělá to způsobem, kdy nás přesto nechává vytvořit si vlastní postoj.... celý text
100 x TGM
2017,
Pavel Kosatík
Krátký nikoliv zkratkovitý pohled na jednu z nejvýznamnějších postav českých dějin. Nadčasovost uvedených výroků je až překvapivá. Citovat nebudu, přečtěte si je, stojí to opravdu za to. Budu si chtít určitě přečíst rozsáhlejší dílo o TGM, ale tohle považuji za více než dobrý start. Těším se na 100 x Václav Havel. Oba pánové dokázali své myšlenky bravurně formulovat a díky panu Kosatíkovi je mohu na sebe nechat působit bez toho, že bych se ztrácela ve významu nebo kontextu.... celý text
Do tmy
2015,
Anna Bolavá (p)
Kniha Do tmy od autorky s uměleckým pseudonymem Anna Bolavá, mi ležela nějakou dobu v knihovně. Nechala jsem si ji záměrně na květen, abych mohla její účinky vstřebávat v tu správnou dobu, kdy venku všechno kvete a sběr bylin teprve začíná. Pro hlavní hrdinku je sbírání, sušení a následný odvoz do výkupny každé úterý, životní obsesí. Anna žije plně v přítomnosti jen pro ten dnešní den, pro ten dnešní sběr. Rytmus jí udává týden od úterý do dalšího úterý. Jsme svědky její pozvolné dobrovolné sebedestrukce, fyzické i psychické. V dusnu nemůžeme dýchat, osvěží nás letní déšť nebo probere pořádná bouřka, cítíme ledovou vodu na zátylku, dusíme se vůní sušených bylin a cítíme fyzickou bolest, tak jako Anna. Anna Bolavá. Včera jsem se procházela přírodou s jiným pohledem a myšlenkami než obvykle a dnes si s sebou vezmu tašku, alespoň na kopřivy.... celý text
Život v Paříži, můj splněný sen
2017,
Lisa Anselmo
Hodně lidí, jak čtu zde v komentářích, bylo z knihy zklamaných. Já jsem zklamaná nebyla. Já jsem byla šťastná, že jsem nedostala další naivní romanci o tom, jak se osamělá Američanka přestěhovala do kouzelné Paříže, objevila v sobě talent na pečení, otevřela si cukrárnu, potkala chlapa svých snů, hromadu přátel a žila šťastně až do smrti. Tak zpět, Lisa vás zavede do reality. Vypráví o svém až nezdravém vztahu s matkou, kterou miluje, ale která z ní pozvolnou manipulací, ponižováním a nespokojeností s vlastním životem, vytvoří perfekcionistku plnou obav. Lisa se neodvažuje žít vlastní život. Oboustranná závislost mezi ní a matkou jí neustále zavírá dveře. Po její smrti se rozhodne, že nadešel čas myslet na sebe. Paříž je zde dokonalá kulisa, kdo by si při přečtení názvu nepředstavil pohádku, kterou by si rád vyzkoušel. Ale realita je jiná. Lisa bojuje s francouzštinou, bytem, do kterého zatéká, osamělostí a pochybnostmi, zda udělala správné rozhodnutí. Ukazuje nám, že změna sebe samé, je dlouhodobý a bolestivý proces a tím, že se přestěhujete kamkoliv na světě, se váš život nevyřeší. Ten příběh je reálný, Lisa je reálná - najdete ji na instagramu, na Youtube a má i svůj blog. Trochu mi chybělo, žejsem při čtení neznala její věk, víc by mi to pomohlo se do ní vžít. Držím jí palce, zaslouží si to.... celý text
Jezero
2016,
Bianca Bellová
Bianca Bellová má jako autorka nakročeno za hranice České republiky asi nejenom s knihou Jezero, ale já zatím četla pouze tuhle. Ten příběh je univerzální, dá se číst všude na světě se stejnou naléhavostí. Je to krátký text plný krutosti. Na mě jí bylo moc a a nečetlo se mi to vůbec příjemně. Určitě to byl záměr a zcela určitě jsem to neměla číst uprostřed léta. Můj stav mysli nebyl nastaven tím správným směrem.... celý text
Volání divočiny (adaptace)
1999,
Jack London
Můj 50ti kilový bobtail by neslezl z gauče ani kdyby mu divočina řvala přímo do ucha. Jsem přesvědčená o tom, že by sám venku v boudě nepřežil noc. Přesto vzešel z těch krásných a divokých zvířat, která byla součástí neúprosných zákonů přírody. Nebudu lhát, téma zvířat mě dojímá vždycky a ve sporu člověk vs zvíře je jasné koho jsem fanoušek. Jack London měl neobyčejný cit pro vykreslení drsné přírody, zvířecí duše, lidské krutosti i laskavosti. Stále se mi v hlavě pletou Volání divočiny a Bílý tesák, možná proto, že jsou obě knihy stejně nádherné, hluboké a dojemné.... celý text
Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě
2018,
Jakub Szántó
Přesně takové knihy potřebujeme číst a vnímat. A proč je číst nejlépe popsal již uživatel Berg1. Lépe bych to nenapsala.
Lakomec / Misantrop / Tartuffe
1966,
Molière (p)
Číst verše na střední škole se tak nějak sluší. A když přečtete 3 divadelní hry ve verších, pak se vám to rýmování vrazí i do normální mluvy. Pamatuji si, že mě to bavilo, že jsem byla uchvácená. Tartuffe byl na mě trochu moc náboženský, ale Misantrop jiskřil hromadou skvělých bonmotů a Lakomec je klasicka, která nikdy nenudí.... celý text
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Někdo vám narve do ruky obrovskou bichli z dob dávno minulých od ruského autora jehož jméno vzbuzuje respekt a úctu, ale čas s ním trávit asi nechcete. A pak s překvapením zjistíte, že jste tu bichli přečetli stejnou rychlostí a stejně lehce jako novýho Nesba a zážitek z toho budete mít navždy. Zatímco u Nesba příběhy v jednotlivých knihách po měsíci už dohromady nedám. A v tom je ta klasická literatura velká a právem slavná :-)... celý text
