jopp přečtené 148
Ohnivý sloup
2018,
Ken Follett
Struktura všech tří dílů je velmi podobná - inteligentní hlavní hrdina, výjimečná hlavní hrdinka, nešťastná láska, boje o moc v církvi a státě. Ale je to opravdu čtivé a zábavné. A každý díl mě tak nějak utvrzuje v odporu proti církvím, které v historii nadělaly dle mého názoru víc škody než užitku. Společnost nemůže nikdy dobře fungovat bez striktního oddělení státu a církve.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Masakr. Mě osobně vedla kniha k zamyšlení nebo spíš k utvrzení v tom, že je důležité snažit se děti pochopit - zjistit motivaci jejich jednání, i když se nám rodičům zdá na první pohled jejich jednání nepřijatelné a máme tendenci je okamžitě odsoudit... Troufám si říct, že taková - píp - jako matka v knize určitě nejsem, ale v té empatii mám mezery. Když pominu ten očividný psychický i fyzický teror, hodně na mě zapůsobila osamělost hlavní hrdinky. Neměla opravdu nikoho, kdo by jí rozuměl. Je mi z toho smutno.... celý text
Oceán na konci uličky
2013,
Neil Gaiman
Intimní, snový a trochu hororový román, ve kterém je pěkně zachycena vnímavá a všemu otevřená duše dítěte v kontrastu s přízemním a poněkud limitovaným světem dospělých.... celý text
Na věky věků
2009,
Ken Follett
Follett je výborný vypravěč. I tento druhý díl série byl zábavný a čtivý. Není to kniha, kterou bych četla znovu, ale strávila jsem v její společnosti poměrně hodně příjemných večerů, což se cení :) Určitě se vrhnu i na třetí díl.... celý text
Pilíře země
2001,
Ken Follett
Moc pěkný historický román, který má všechno, co by měl takový román mít - intriky, láska, historické souvislosti, boje. Postavy uvěřitelné, mající kladné i záporné vlastnosti. Navíc těch stránek je tolik, že kniha zabaví na mnoho dní :-) Četbu jsem si užila a chystám se na další díl.... celý text
Vlček trosečníkem
2019,
Jan Andersen (p)
Moc hezky napsané, dobrodružný příběh a také velmi napínavý - po každé kapitole chtěl syn (necelých 5 let) hned další! :-)
Vteřinu poté
2012,
William R. Forstchen
Jestli nás tohle čeká, tak se máme na co "těšit". Naše přetechnizovaná společnost je velmi zranitelná, žijeme odtržení od přirozeného řádu věcí - většina z nás ztratila znalosti o tom, jak si vypěstovat potravu, jak chovat domácí zvířata, jak si sám vyrobit základní věci, jak léčit zdravotní problémy vlastními silami, jak se orientovat bez navigace atd. Všechno si koupíme, vygooglíme. Generace dnešních dětí je už natolik svázaná s internetem, že většina z nich není schopna samostatně něco vytvořit a vymyslet, když ve všem pomůže Google. Planeta je v důsledku technického pokroku přelidněná a je jen otázka času, kdy a za jakých okolností dojde k redukci lidí - pandemie, válka vedená útokem EMP či jinak. Počty lidí nemůžou narůstat do nekonečna. Tohle všechno mě napadalo při čtení této knihy, která je z mého pohledu děsivě realistická. Když vypadne natrvalo proud a zásobování potravinami a léky, jsme ztraceni. Nejdřív zemřou ti nejslabší - lidé závislí na lécích, lékařských přístrojích a nemocní, zbytek se popere o přežití. Chování lidí popsané v knize si v takové situaci umím představit. Obzvlášť ve velkých městech by to bylo (bude?) do několika dnů nepředstavitelné peklo a útěk lidi z velkoměst by spolehlivě dorazil i ta odolnější maloměsta a vesnice. Kniha na mě udělala dojem, jen škoda, že se autorovi nepodařilo lépe pracovat s postavami, těžko jsem si k nim tvořila nějaký vztah. Po přečtení knihy ale nevím, co si počít s tím katastrofickým scénářem, který se mi usadil v hlavě :-)... celý text
Mezi červenou a černou
2015,
Jan Guillou
Zdařilé pokračování velmi zdařilé série. Je děsivé, jak nenápadně se dokáže prosadit zlo (v tomto případě nacismus), aniž by si toho neblahého vývoje někdo nějak významně všimnul. Inteligentní lidem připadá nemožné, že by někdo s tak primitivními názory jako Hitler mohl vyhrát volby, takže proti tomu nikdo včas razantně nezakročí. Jenže zapomíná se, že "nejdřív žrádlo, pak morálka" (opravdu povedený citát). A tak má zlo zelenou. Na tohle by lidi měli pamatovat.... celý text
Norský dandy
2014,
Jan Guillou
Opět moc pěkné čtení. Příběh bratra Sverreho mě sice nezaujal tak moc jako v přechozím díle příběh jeho dvou bratrů, ale i tak hezká kniha a těším se na další díl.... celý text
Stavitelé mostů
2014,
Jan Guillou
Kniha se mi moc líbila. Její síla nespočívá v množství převratných myšlenek, ale v krásném příběhu zasazeném do reálných historických událostí. Styl psaní je poměrně jednoduchý a příjemný, kniha se čte opravdu dobře. Přestože autor nepoužívá květnatá souvětí apod., dokáže ve čtenáři vyvolat jasné představy a obrazy o nádherné norské přírodě či o nástrahách africké krajiny. Musím říct, že přestože nemám ráda zimu a jsem mizerný lyžař, zatoužila jsem v průběhu čtení nazout lyže a vypravit se k nějakému tomu norskému ledovci a užít si tu krásu na vlastní oči :-)... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Hodně dlouho se mi nestalo (jestli vůbec někdy), že jsem po dočtení knihy měla slzy v očích. Za mě je to určitě to nejlepší, co jsem od autorky zatím četla. Kniha je nejen velmi čtivá, ale také velmi dobře jazykově zvládnutá. Příběh mě vtáhnul okamžitě a za postavy bych skoro dýchala. Jen bych se od Aleny Mornštajnové chtěla někdy dočkat knihy, která nebude tak šíleně dramatická. Samozřejmě jí nelze vyčítat, že umí tak svěle podat nelehké osudy lidí v různých dobách a situacích, ale kdo na to má mít pořád nervy? ;-)... celý text
Dcera Impéria
1997,
Raymond E. Feist
Za mě to bylo oproti jiné autorově sérii - Spár stříbrného sokola - o hodně slabší. Všechno mi přišlo příliš nereálné a tak nějak uměle vykonstruované - 17letá holka bez jakýchkoli předchozích zkušeností se chová jako protřelý hráč, na jedné straně má vzbuzovat její smýšlení sympatie, na druhé straně je její jednání z morálního hlediska často za hranou. Tento rozpor (milá dívka x intrikánka jdoucí přes mrtvoly) mi neseděl a nedovedla jsem si představit ani vzdáleně, že by někdo takový mohl někdy v nějakém světě existovat. Kniha je velmi čtivě napsaná (ale opět musím poznamenat, že série Spár byla napsaná lépe), nicméně další díly už číst nebudu, spíš zkusím od autora něco jiného.... celý text
Čarodějka z Florencie
2010,
Salman Rushdie
Fantazie ruku v ruce s historií (kombinace opravdových historických událostí s magičnem podaná autorem tak přirozeně a v souladu mě asi nikdy neomrzí), skvělý styl psaní vyvolávající u mě obrazy a silné vjemy - to vše tak, jak jsem u Rushdieho zvyklá. Jen ten příběh mě zaujal méně než obvykle. Možná za to může moje nesoustředěnost v určité části knihy, která mi mohla způsobit občasný chaos v postavách.... celý text
Spár stříbrného sokola
2004,
Raymond E. Feist
Od sci-fi nebo fantasy literatury čekám, že to bude oddechovka, ale ne bezduchá, což je tady určitě splněno. Je to čtivé, zábavné a nikoli bez myšlenky. Prostě zábava :-)... celý text
Návrat vyhnance
2006,
Raymond E. Feist
Nic není černobílé, nikdo není jen "hodný" nebo "zlý". Bylo mi trochu smutno po Spárovi, ale postupně jsem si oblíbila i toho Kašpara ;-)
Ritmatik
2014,
Brandon Sanderson
Moc by mě zajímalo, kam ten Sanderson na ty nápady chodí - že bych si tam zašla taky, abych věděla, jaké to je mít neomezenou fantazii :-) Dokáže vymyslet neuvěřitelné příběhy a světy, aniž by to znělo jako blábol. I když mi tato kniha od něj sedla zatím nejméně, přečtení určitě nelituji.... celý text
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
Patřím k těm méně nadšeným. Téma mě jednoznačně zaujalo a se zahanbením přiznávám, že jsem o československo-polském konfliktu po 1. svět. válce nevěděla vůbec nic, dokonce mě ani nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, proč je poský a český Těšín. Z kraje nepocházím, takže osobní vztah k místu nemám. Bylo vidět, že autorka se dané době a místu věnovala. Dovedu si představit, že opravdu vedla spousty dialogů s místními pamětníky, z knihy je to patrné. Nicméně z mého pohledu tuhle knihu, která měla obrovský potenciál, spisovatelsky moc nezvládla. Ze všech postav jsem se stihla částečně ztotožnit pouze s Barborou, a to zřejmě díky tomu, že jí byla věnována největší pozornost - chápala jsem její reakce, když přišla o muže a syna, zajímalo mě, kam se pak její život ubíral a věřila jsem tomu, že na sklonku života se z ní stala zapšklá ženská - její životní eskapády by udolaly většinu lidí. Kromě ní se však v knize objevuje množství dalších postav, které by mohly zaujmout minimálně stejně, ale autorka jim k tomu podle mě nedala prostor. Např. Julka - přišla odkudsi, pak chvíli pobyla s Barborou, pak zmizela do Ostravy, pak se vrátila - to vše bez podrobného vyprávění, co v Ostravě prožila, jak se cítila v nějakých situacích, jak vzpomínala na svůj předchozí život... Prostě jsem měla dojem, že by kniha mohla být klidně 2x delší s tím, že by se autorka s postavami podrobněji zabývala, příp. by postavy početně omezila a zaměřila se jen na dvě tři z nich. Koneckonců jsem si ani moc neuměla představit to, jak postavy vypadají - buď to v knize nebylo popsáno vůbec, nebo tak vágně, že mi to neutkvělo v paměti. Další věc, která mě nesmírně mrzela bylo to, že autorka zcela záměrně pozměnila historická fakta (např. že se tzv. solné poutě vlastně konaly někdy úplně jindy), s jinými historickými fakty se vůbec nezabývala... mně to prostě přijde hrozně velká škoda, když už se chopila tak zajímavého námětu, že z něj nedostala vše, co se dá i za cenu toho, že by kniha byla o několik set stran delší. Asi by mi nevadila varianta knihy, ve které by byly postavy pořádně propracované a zároveň by byly historické události zmíněny jen okrajově, nebo varianta, kdy by postavy jen doplňovaly řádně zachycené a popsané historické události. Takto mám dojem, že ani jedno z toho není dotažené, kniha na mě působí tak nějak povrchně a plytce. Na druhou stranu musím říct, že se kniha četla dobře, na českého autora je spíš nadprůměrně stylisticky zvládnutá. Asi si dám pár měsíců oraz a možná zkusím druhý díl.... celý text
Výhled na hvězdy
2020,
Brandon Sanderson
Ještě větší zábava než 1. díl! Jen ty divoké sny o mimozemšťanech a vesmírných bitvách... :-))