IngeeK
přečtené 15
Černé housle
2006,
Maxence Fermine
Pro mě je tato kniha srdeční záležitost. Snad proto, že mám s houslemi i s hudbou co do činění. Především jsem se (i při snad osmém přečtení) rozplývala nad snovými popisy toho, jak zní hudba z rukou houslisty i z hrdla zpěvačky. Laiky asi svým způsobem vyprávění ani příběhem příliš nenadchne, ale rozhodně knihu doporučuji muzikantům a především houslistům.... celý text
Kronika města Kocourkova
2008,
Ondřej Sekora
Kocourkovští jsou skvělí páni. Srší optimismem, nápady a nikdy, nikdy, nikdy nic nevzdávají. Kochala jsem se tou vtipnou češtinou, slovní hříčky, vtipná jména obyvatel... Tady je ten pravý český humor, které mu se člověk opravdu zasměje. (Na hony vzdálený mdlému humoru amerických sitcomů)... celý text
O letadélku Káněti
1998,
Bohumil Říha
Milé povídání o dětech, které si ještě každý den bosé chodily hrát ven, vyváděly lumpárny, ale také mamince pomáhaly na zahrádce. To mi v dnešním světě chybí jako sůl... Jako většina lidí si knížku pamatuji hlavně jako povinnou četbu z prvního stupně, ale teď se mi snad líbí ještě víc než tenkrát.... celý text
Kdo se směje naposled
2014,
Arjuna Ardagh
Kniha mě zaujala anotací i obalem a hlavně jsem chtěla zjistit, jak je to s těmi beruškami, tak jsem si ji prostě musela koupit. :P Není to jen tak převyprávěný příběh, ale i životní rady (nijak spojené s tím či oním náboženstvím, nebo kulturou) zasazené do příběhu normálního muže, se kterým bychom se mohli každý více či méně ztotožnit. Knihu jsem dočetla na posezení, ani se mi nechtělo vstávat od stolu a stránky ubíhaly... Po poslední stránce, epilogu i poděkování, jsem knihu zavřela a cítila jsem se jako v nějakém transu. Nevím, jestli to bylo knihou, jejím živým popisem výbušných i uklidňujících částí, nebo tím, že už byly dvě ráno. Vzala jsem si kus papíru a načmárala toto: Páni, tak nějak nevím, co si mám myslet. Mám úplně vygumováno. Všechno je tak vzdálené, veškeré problémy, né že bych od nich ke knize utekla, spíš jsou teď nicotné a nemám důvod je řešit. Zjistila jsem, že hodně věcí z knihy používám už teď, aniž bych si toho byla vědoma. Určitě je tento příběh pro můj život přínosem a snad si ho i někdy přečtu znovu.... celý text
Dobrodružství pavouka Čendy
2011,
Pavel Čech
Na celé pyramidě knih z knihovny ležela malá čtvercová knížečka, která mě lákala svým formátem i obrázkem na obalu k přečtení. Příběh je kratičký, ale o to více potěšil. Ač už nějakou dobu nejsem dítětem, tolik jsem malému Čendovi fandila... Myslím, že svým milým příběhem předčila všechny knihy, které ležely v pyramidě pod ní.... celý text
Malý bílý koníček
2007,
Elizabeth Goudge
Kniha mého dětství. Už jako malá jsem se k této knize ráda a často vracela, z knihovny jsem ji měla půjčenou snad pětkrát. I když starší, pořád jsem si pamatovala příběh, který mě tak nadchnul, že jsem pak byla šťastná, když jsem dostala vlastní knihu a mohla jsem si ji po letech zase přečíst. Dnes už jsem ji četla snad po desáté v životě, ale přesto mě ten známý příběh nenudil. Poznámky jsem si k tomu zapsala jen tyto: Přibližně do 50té stránky mi trochu nešlo přes jazyk ty hromady popisu a kapitoly rozdělené do podkapitol, ale brzy jsem si zvykla a příběh pak už jel jak po másle. Později v knize byly už některé popisy i příjemné a krásně vybarvující. Například popisy bohatých jídel mi dělaly opravdu chutě. :) Další, co mi přišlo spíš líto, že v českém vydání má kniha poměrně dost tiskových chyb, které mě trochu rušily ve čtení... Film jsem neviděla, jen jsem kdysi zhlédla seriál (je v nich rozdíl?), ale vůbec mě nenadchnul, spíš mi bylo líto, že už to bylo něco jiného, než příběh, který jsem z dětství tak dobře znala. Jinak je to nádherný pohádkový příběh, milý a trochu snový a hlavně nezapomenutelný.... celý text
...o psu nemluvě
2012,
Connie Willis
Příjemný příběh, ve kterém jsem si našla snad úplně všechno - napětí detektivek, romantiku, pravdivé historické základy i fikci v podobě cestování časem, milý nenucený humor, který mě občas donutil zasmát se i nahlas, mnoho občerstvujících citátů i z mně neznámých knih a cizích slov, které protkávaly celý příběh a přidávaly další plusové body k zajímavosti knihy. Naštěstí přesto, že jsem většinu cizích slov neznala a ze začátku jsem se toho trochu bála, vůbec to nebránilo v pochopení děje. Až na maličkost, že jsem asi první čtvrtinu knihy netušila, co si mám představit pod pojmem "biskupův pařízek", ale malý popis na anglické wiki a obšírnější popis později v knize mi pak udělal jasno. Prostředí viktoriánské doby a přemýšlení nad tím, kdo by mohl být "pachatel", mi zpříjemnilo mnoho dlouhých chvil, pokaždé mě z dnešního uspěchaného světa odneslo kamsi úplně jinam. Popravdě se mi na posledních stránkách nechtělo hrdiny ani opouštět, klidně bych ještě četla dál o jejich trampotách současníků cestujících do minulosti. Je to krásná kniha a jsem ráda, že teď už patří do mé knihovny.... celý text
