Hanka_Bohmova
přečtené 1361
Tajný deník Adriana Molea
2017,
Sue Townsend
"To už je můj osud, že mám takovou matku," utrousila tuhle u večeře moje téměř čtrnáctiletá dcera. A tak jsem si toho Adriana Molea přečetla taky. Dopadlo to stejně jako u ní - smála jsem se nahlas a předčítala ostatním bez ohledu na jejich názor :o)... celý text
II. sjezd Svazu československých spisovatelů 22.–29. 4. 1956
2011,
Michal Bauer
Četla jsem pouze druhý svazek této knihy - přílohovou část. Je to pozoruhodná směsice dokumentující spisovatelský sjezd v r. 1956. Nepřednesené referáty a diskusní příspěvky, například i o tom, jak výuka literatury znechucuje mládeži čtení. Výzva královopolských dělníků (kroužek zdravotně-propagační), aby kladní hrdinové nepili a nekouřili a aby byla příslušně upravena např. Seifertova báseň Tatínkova dýmka ("kterou znečišťoval vzduch žlutošedým dýmem i organismus škodlivinami, což ovšem vyvolává otázku, jaký postoj by zaujala opravdu milující a zdravotně uvědomělá žena a matka"). Průkazky, fotografie, prezenční listina: novináři + 10 míst pro StB. Seznam tlumočníků i s telefonními čísly do práce a do bytu - dnes už bohužel neaktuální :o) Zvukové nahrávky naneštěstí nejsou součástí knihy. Místo toho je čtenář instruován, jak je najít na CD přiloženém k druhému dílu Dějin české literatury 1945-1989. Což se mi šťastně podařilo a projev pana Seiferta jsme si poslechli. Je to úplně jiné, než ho jen číst, mnohem víc emotivní, působivé, včetně zaznamenaných potlesků.... celý text
S Jaroslavem Seifertem časem i nečasem
2001,
Hana Klínková
Hledala jsem knížku, která by obsahovala co nejvíc datovaných fotografií a dokumentů ze Seifertova života. Tahle publikace mi posloužila dobře, obsahuje také hojné úryvky z rozhovorů, z cizích vzpomínek, korespondence, recenzí, novinových článků. Moc hezký (a zcela čitelný!) byl třeba dopis sedmnáctiletého Václava Havla v reakci na "konzultační" návštěvu u básníka. Můj dědeček učil literaturu na střední škole a maminka říká, že měl Seiferta moc rád. Mám radost, když na to teď myslívám.... celý text
Labské vyhlídky
2017,
Ivan Klich
Knížka začíná v Mělníce, kde autor nabízí několik pohledů na "soutok Labe a Vltavy" nebo "PR Úpor-Černínovsko mezi Labem a Vltavou". Jenže na fotkách je ve skutečnosti plavební kanál (se zdymadlem, o němž se v textu píše) a místo přírodní rezervace vidíme pole mezi kanálem a Vltavou - to je také fotka na titulní straně. O kus dál jsem si přečetla, že Dolní Žleb "je nejseverněji položeným sídlem v ČR", což mě jako rodačku ze Šluknovského výběžku poněkud rozrušilo :o) Možná jsem vychytala zrovna jediné dvě chyby v celé knize, ale důkladněji už ji číst nehodlám. Beru ji jako volnou inspiraci pro práci s internetem a pořádnou turistickou mapou, protože malé mapové výřezy v textu moc praktické nejsou.... celý text
Slavné stavby Františka Maximiliána Kaňky
2016,
Pavel Vlček
Moc pěkně zpracovaná kniha, jejíž ústřední myšlenkou je určité Kaňkovo docenění mezi ostatními barokními architekty. Obsahuje chronologický přehled jeho díla, celkové i detailní fotografie staveb, půdorysy, informace o zadavatelích a průběhu prací, o výzdobě. Text upozorňuje na prvky, které jsou pro Kaňku typické, stejně jako různé zvláštnosti, pozdější přestavby nebo vklad dalších osob. Na závěr jsou zařazeny stavby, u nichž je Kaňkovo autorství pravděpodobné, ačkoli pro ně neexistuje písemný důkaz nebo mezi historiky nepanuje názorová shoda. Knížka se hodí i jen tak k prohlížení a jako inspirace na výlet nebo pražskou procházku.... celý text
Toulky Polabím
2019,
Jana Jůzlová
Polabí mám prochozené docela důkladně ještě z dob, kdy jsem vozila děti v kočárku. Přesto jsem v knížce narazila na pár zajímavostí, ke kterým jsem zatím neodbočila nebo vznikly až po mé poslední návštěvě. Letos obcházím Labe celé (českou část), a tentokrát už je neminu. Děkuju za inspiraci. Knížka je příjemného baťůžkového formátu, i jednotlivé kapitolky nejsou zbytečně přetížené a dobře se v nich orientuje - opravdu vhodná s sebou na výlet.... celý text
Křivoklátsko - Příběh královského hvozdu
2016,
Václav Cílek
Tahle řada knih o středních Čechách je úžasná, člověk se v nich hrozně moc dozví a venku se pak lépe dívá.
Dialogy
2008,
Giordano Bruno
Nekonečný vesmír obsahující nekonečné množství vesmírných těles a soustav... ovšem podkladů pro svůj "astronomický projekt" tady moc nevykutám, Bruno nevěří na matematiku (nakolik ji umí, to je taky otázka), svoje motivace a argumenty čerpá z jiných oblastí. Navíc mi připadá jako pěkný náfuka, ale čtení je to zábavné, místy až ke grotesce, takže knihu neodkládám. V druhém souboru dialogů se ukazuje, že má-li si s ním církev vyřizovat účty, nabízí se mnohem výživnější materiál než nějaká představa o uspořádání vesmírných těles. A slovní přestřelky i sebechvála pod taktovkou autora vesele pokračují. (Nejspíš by si užíval dnešní sociální sítě.) Závěrečný text je pro mě opět důležitý fyzikálně - interagují spolu světy, podléhají cizí objekty naší gravitaci a naopak? Po brunovsku, nakolik jsem pochopila, by se místo gravitace spíš mluvilo o udržování integrity planetárního/hvězdného organismu, takže působení není univerzální, podobně jako moje vůle neovládá vaše svaly. Výjimkou jsou "uvolněné" částečky, řekněme odpadní. Zajímavě vymyšleno. Bruno sice odbourává geocentrismus a hierarchii (což asi lze číst i politicky), ale podle mě stále o vesmíru přemýšlí velmi lidsky, nemá ještě smysl pro jeho cizost.... celý text