1. Domů
2. Autoři
3. Jana Jůzlová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 16
• Bazar 4
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 16 knih

Nové komentáře u knih Jany Jůzlové

České poklady UNESCO pro děti

„Česká republika má v seznamu světového dědictví UNESCO 17 míst. Dalších devět zápisů tvoří nehmotné dědictví (zvyky či řemesla), všechny představuje kniha Jany Jůzlové České poklady UNESCO pro děti, kterou právě vydalo nakladatelství Triton. Tyto české zápisy - památky, města, zvyky či řemesla jsou v knize jednoduchou a zábavnou formou popsány a doplněny ilustrací. V krátkosti je představena i samotná organizace UNESCO, co znamená zápis na seznam kulturního dědictví i co je to dědictví takzvaně nehmotné. Naučných knih pro děti je mnoho, ale objevit nějakou, která by byla jak přínosná, tak zajímavá a krásná, je jako hledat jehlu v kupce sena. České poklady UNESCO pro děti se mezi takové knihy řadí. Dětem představuje poklady, které jsme zdědili pro předcích a na které můžeme být právem pyšní. Neobsahuje však mnoho detailů, které by mladé čtenáře mohly znudit. Spíš shrnuje to podstatné ke každému zápisu na seznamu. A pokud děti něco zaujme, mohou si třeba více informací vyhledat potom na internetu. Kniha nese doporučení pro čtenáře od osmi let, ale i má pětiletá dcera si ji ráda prohlíží, takže obstojí i před menším čtenářem, jen u toho musí mít rodičovskou asistenci. Velikým plusem je i přehledná mapka České republiky, kde jsou jednotlivé hmotné i nehmotné památky zakresleny, takže si člověk rázem může naplánovat výlet tam, kde ještě nebyl. Protože všechny tyto památky stojí za návštěvu. K lákavosti knihy přispívají i ilustrace Tomáše Kopeckého, které jsou nejen krásné, ale i vtipné. Ilustrátor spolu s autorkou vytořili jedinečnou publikaci, která českým dětem ukazuje, že se rozhodně za dědictví svých předků nemusí stydět. České poklady UNESCO doporučuju do každé dětské knihovničky. Děkuji nakladatelství za poskytnutí knihy k recenzi.“... celý text
— Terkaodkafe

---

Po stopách české šlechty

„Četla jsem s devítiletou dcerou a na každé stránce jsem jí musela něco vysvětlovat. Řekla bych, že je kniha rozhodně pro starší děti. Dceři se moc líbil prázdný erb, který si mohla vymalovat a vytvořit podle sebe. Pak občas nějaký kvíz nebo hádanka, těch by ale také mohlo být více. V knize se čtenář dozví spoustu zajímavých informací, projde obdobím od vzniku šlechtických rodů až po současnost, dozví se o nejznámějších šlechtických rodech, tyto stránky jsou barevně odlišeny. Pokud rádi navštěvujete hrady a zámky a dáváte tam pozor, tak vám postavy v knize přijdou povědomé :-)“... celý text
— adlen

---

Po stopách české šlechty

„Považuji za poněkud nejasné, komu je kniha vlastně určena. Některé informace jsou naprosto banální a podávané způsobem vhodným pro skutečné malé děti, jiné nelze pochopit bez hlubších znalostí historického kontextu. Jinak velice zajímavé.“... celý text
— ppheat

---

---

Tři ženy v Indii

„Příjemný cestopis. Má cesta v Indii byla úplně jiná, neboť jsme byla na pančakarmě u moře na jednom místě. I tak kontakt s místními byl úžasný. Na místě nás jako turisti nikdo neobtěžoval ani děti či žebráci, spíš se pro nás každý snažil udělat vše co nejlépe. A místní byli neskutečně milý. Vím že je to malý kousek ráje. Za tři týdny se s námi tak jednou dvakrát chtěl někdo vyfotit. Škoda že v knize nejsou fotky toho co autorky popisují. Často jsme si říkala tohle bych chtěla vidět.“... celý text
— citronekodvedle

---

Po stopách české šlechty

„Po stopách české šlechty je parádním průvodcem pro mladé historiky. Jestli máte doma druhostupňáka, který zbožňuje hrady, zámky, panstvo a všechno kolem něj, berte všemi deseti. Oceňuji totiž, že si na své přijdou jak ti, kteří o problematice téměř nic neví (kniha obsahuje info o životě na hradech, titulech, knihovnách...), tak i skupina, kterou už zajímají detaily. Moc se mi líbilo, že jsou zde celé sekce, které se věnují jednotlivým českým šlechtickým rodům. Možná jste si ale všimli, že knihu doporučuji spíš starším dětem a ona je určená pro devítileté - to je asi moje jediná výtka. Textu je zde totiž dost, jmen ještě více a jsem si téměř jistý, že čtenář musí být lehce starší, aby si čtení užil. Celkově jsem ale spokojený a učit dějepis, určitě odtud něco použiju.“... celý text
— Atlantis