elizabeth_ba
přečtené 354
Smrt z milosti
2020,
Peter Tremayne (p)
Po přečtení dosud posledního dílu, který byl přeložen do češtiny, tj. "Krvavý měsíc", jsem se vrátila k téhle Fidelmě mořské road movie aneb pro všechny účastníky poučné, leč náročné, strastiplné a krvavé pouti do Santiaga de Compostela. Kdyby to Vyšehrad vydal chronologicky, tj. po "Mnich, který zmizel (orig: Monk, who vanished"), asi by to bylo zajímavější, zvláště s přihlédnutím k závěru knihy, ale i tak mě nakonec další příběh naší staroirské dalaigh opět pohltil a zvládla jsem jej ve třech dnech. Chtěla bych pozměnit Fidelmino úpěnlivé přání ze závěru knihy, aby se už nesetkala s Cianem, na, ať když se s ním setká, je to už s Eadulfem a dalšími přáteli... Oba díly mě navíc navnadily k nákupu dosud posledního dílu "Dead of heretic", který nedávno (červenec 2022) vyšel na britských ostrovech.... celý text
Krvavý měsíc
2022,
Peter Tremayne (p)
Přísahu si opravdu mohli dát někam (hlavně nejvyšší král, ale koneckonců i Fidelma). Pořád se těším, kdy už dospěje, a pořád nic :-) Kdy bude další svišť ??? - Alchú za chvíli odejde k pěstounům a Fidelma s Eadulfem si jej ani neužijí a my se bohužel nedočkáme dílu, kde by hrál hlavní roli... U tohohle dílu jsem nějak v angličtině nepochopila tu stěžejní zápletku s dvojčaty, takže jsem velmi ráda, že to vyšlo česky, protože opět jakési road movie, ale tentokrát ne na moři, ale ve společnosti přátel a konečně bez kláštera a Uí Fídgente... :-))) Dávám pět hvězdiček, protože jsem vskutku ráda, že to vychází v češtině, ale mít lepší angličtinu, asi vskutku váhám, ačkoliv tentokrát nemám výtky ani vůči překladu paní Slavíkové-Hesounové.... celý text
Výbor z korespondence II
2022,
Marcus Tullius Cicero
Řekněme na rovinu: o Ciceronovi si můžeme myslet, co chceme, ale pořád obdivujeme jeho vytříbený jazyk. Třebaže nedovoloval ženským zúčastnit se veřejného života, miloval svou dceru Tullii a i první manželku Terentii. Třebaže neměl rád Antonia (já ano), pořád člověk ví, že položil základ klasické latině. Listy přátelům, Attikovi a rodiným příslušníkům jsou spolu s Caesarovými zápisky tím nejsmysluplnějším a nejčtivějším latinsky napsaným textem (jo, spolu s fiktivním M. Valeriem Mesallou Corvinem nesnáším Vergiliovu Aeneis a další básně...) Jako člověk mě moc nebere, ale jako řečník a stylista nemá konkurenci. Marce Tulli, gratias tibi ago. :-)... celý text
Noc světlonoše
2021,
Peter Tremayne (p)
Taková zcela standardní "tremaynovka". To znamená solidní detektivka s výbornými znalostmi doby. Bohužel, opět klášter s chodbami a neřádstvo způsobené vedlejšími klany a královstvími. Naštěstí s vůní levandule, tedy nardu. Pozitiva: opětovné se setkání s nomenklatorem jeho Svatosti Gelasiem v Římě, nastínění dalšího "kacířského" směru v nové víře, kvůli němuž proběhlo setkání učenců z několika klášterů Pěti království, a také kousek staré víry starého Irska. Nápověda k řešení kromě výše zmíněného viz kolegyňka kolacky. Pokusím se vrátit i k té zatím nedočtené "Smrti z milosti", ale nějak mě nebaví číst česky ty knihy bez Eadulfa, když už jsem je kdysi přečetla v angličtině. Mimochodem právě jsem o víkendu dočetla i tu úplně nejnovějsí (The house of Death), takže je se stále nač tešit. Líbí se mi i, jak si autor v předešlých dílech připraví půdu pro následující příběhy, i když si čtenář může myslet, že něco zapomněl vysvětlit... :-))... celý text
Koniášův klíč
2021,
Zuzana Koubková
Ačkoliv se autorka (soudě i podle názvů některých povídek) dost inspirovala Agathou Christie a bylo jasné, že kniha nebude nikdy aspirovat na ceny Magnesia Littera, připojuji se ke kolegyňce níže, já jsem byla s tímto nejnovějším počinem od Zuzany Koubkové moc spokojená. Krásně opatřené vysvětlivkami a rozdělené právě tak akorát do kapitol, které byly sice provázané ale nikoliv navazující, takže se od nich dalo i odbíhat v případě potřeby k práci, do města apod. Stejně jako kdysi Rytíř zelené růže, i Koniášův klíč splnil svůj účel. Protože...Ráda bych si někdy v budoucnu přečetla zápisky Baltazara Hrnečka o příhodách Koniášových. Byla bych totiž ráda, aby (nejen na mě páter) Koniáš znovu promluvil. Řečeno s otcem provinciálem: "A přestaňte už mlčet. Kdo to má pořád poslouchat?"... celý text
Amfitryon a jiné komedie
1978,
Titus Maccius Plautus
Naprosto souhlasím s kolegou níže. Kdybych přečetla jen hru, která dala knize název (Amfitryon) a úvodní hru o divotvorném hrnci, tak se vůbec nic nestalo. Zbytek byl buď na jedno brdo (ve stylu Oslovské komedie) nebo mě nijak nezaujal (Zajatci). Možná by mě to oslovilo jako divadelní hry, při dobrém obsazení a výpravě, ale jako četba mě kniha spíš nudila.... celý text
Zázračný medailon
2020,
Zuzana Koubková
Mohu souhlasit s kolegou Boby17 (výtka k malému počtu stran) i s autorkou samotnou, tedy, že Zlatá růže byla lepší. Ale ta byla skutečně nejlepší ze série a jednim z nejlepších historických románů či detektivek, jež sem kdy o Vítkovcích četla. Trochu je na vině sestupné tendence e-kniha, které jsem v nedočkavosti opět dala přednost (už jsem tu chybu udělala u Zabitý před klášterem), trochu i ten menší počet stran. Nevím, proč nedokážu najít cestu k Anně, dávám přednost Notburze a té mladičké premonstrátce Eufemii. Rozuzlení mě tentokrát (narozdíl od již zmiňovaného Zabitý před klášterem) překvapilo. Děkuji paní Zuzaně za příjemný víkend u její knihy, a velmi se těším na příští příběh o Hermanovi...... celý text
Pokání mrtvých
2019,
Peter Tremayne (p)
I tuto knihu jsem už měla přečtenou v originále (stejně jako Monk who wanished), takže rozuzlení jsem znala předem. To mi ale nezabránilo dát jako obvykle pět hvězdiček, i když mám několik přestože, neboť nalézám také spoustu důvodů proč tak učinit. Nejprve ta přestože 1. znovu máme binec v mumanských brehonech, Fidelma odjíždí na území Uí Fidgente v zastoupení svého bratra, krále, a jeho brehona Ailína (který ale už na konci Ďáblovy pečeti byl odvolán a nahrazen Fíthelem). Naštěstí v té následující už je to dobře. 2. V seznamu osob se stále uvádí, že Eadulf je Fidelmin společník, ačkoliv i ona sama v knize uvádí na pravou míru, že není její druh ale manžel. 3. Všechny knihy si začínají být podobné. Fidelma s Eadulfem doputují do nějakého kláštera, který se ukáže být semeništěm zla. To pak spolu odhalí a vymýtí, i když často ne důsledně a do kořene. 4. Žádná žena, která měla moc a urozený původ (samozřejmě kromě Fidelmy) za nic nestála (čest výjimkám jako princezna Gélgeis z Durlus Éile nebo ta dívka z Bretaně z dílu Holubice smrti). No a teď teda klady a důvody pro vysoké hodnoceni: 1. Není to žádná červená knihovna. Tady dokonce není ani náznak romantiky, ačkoli nám přibyl jeden manželský pár. Na rozdíl např. od Holubice smrti, Sedmé polnice nebo Druhé smrti. Co taky v manželství s romantickou láskou, že... :-)) 2. Sice jsme přišli o Ségdaeho, čestného a laskavého opata z Imleachu, ale má zdatného nástupce. Tady mám i malé přestože... Vzhledem k tomu, že byl nejvyšší duchovní Mumanu a jejich přítel, čekala jsem ve vyšetřování od Eadulfa a Fidelmy trochu méně chladu. Při prvním čtení v angličtině jsem dokonce marně doufala, že se nakonec dozvíme, že šlo o omyl a zavražděná osoba byl někdo jiný. Všechny podobně doufající musím zklamat, jelikož tomu tak není. 3. Setkali jsme se opět s válečným pánem Conrím a taky se synovcem bratra Conchobhara Deogairem, ačkoliv zrovna tahle linie se mi vzhledem k různým schvalovacím procesům rodinnou radou (derbfine) zdála poněkud nepravděpodobná. 4. Fidelma byla nařčena z mimomanželského vztahu. I když jen v náznaku a rychle zase bylo toto obvinění staženo. Eadulf se i tak málem popral... Snad mě to konečně popostrčí k dočtení předposlední dosud vydané knihy v originále. Její čtení mi po několika úspěšně zdolaných, tentokrát nešlo vůbec a musela jsem ho odložit. Tak se do Bloodmoon pokusím ještě jednou začíst a doufám, že se mi to podaří, dříve než vyjde v češtině...... celý text