Dyaebl
přečtené 614
Neuromancer
2019,
William Gibson
Tak toto byla jízda! Neuromancer je zvláštní knihou. Zpočátku jsem si užíval až filmové „scény“, skrze které byl příběh vyprávěn, avšak postupem času mi to čím dále více nesedělo, jelikož jsem zkrátka a dobře nevěděl, která bije. Nemůžu říct, že by se to časem zlepšilo, spíše jsem začal více vnímat svět a pomalu se dostával do Gibsonovy fantasie, ač musím uznat, že ta má na ni plně nestačí. Co se však změnilo, byl způsob mé četby. Místo toho, abych si vrtal hlavu nad každým momentem, situací či jen rozmluvou (a tím, co se to sakra děje?!), jsem se nechal unášet tam, kam mě vyprávění zavede a ve snaze pojmout všechny ty kyber-šílenosti, jež se tu objevují, si tu celou jízdu zkrátka užil! Zvládnete-li se adaptovat na styl Gibsonova psaní, pak vás čeká něco nevídaného. Nejde jen o to, že tato kniha dala zrod celému kyber-punku, ale představuje ne tak obvyklý způsob psaní, který je sice problematický, ale nakonec vás odmění... No možná ne přímo odmění, protože příběh je podobně chaotický jako způsob psaní, ale rozhodně vás pohltí, zvládnete-li se naladit na drogu, na níž Gibson jel při psaní Neuromancera a za mě, jakožto nevelkého čtenáře sci-fi, mohu prohlásit, že je to droga silná. Silná a účinná, které se nemusíte bát. Prostě si tu lajnu šlehněte a Neuromancera si užijte. Pochopení se dostaví až v dojezdu dané drogy, tedy na samotném závěru příběhu. Ale bacha na to. Pochopení pravděpodobně nebude úplné a hrozí, že se budete chvíli nacházet v projekci samotného Neuromancera... Riziko je však na vás.... celý text