Marcuseho kniha Jednorozměrný člověk se stala jedním z manifestů studentského hnutí na sklonku 60. let 20. století. Autor v díle dochází k závěru, že moderní přetechnizovaná společnost je sice společností blahobytu, avšak je ve své podstatě silně nemocná. Ve své době tak podává originální kritiku vědy a racionálního myšlení, jejichž pozitivní úloha tehdy zůstávala převážně nezpochybňována. S rostoucím panstvím člověka nad přírodou však roste i panství nad člověkem samotným. Technokratický rozum poukazem na svou úspěšnost nepřipouští žádnou alternativu, žádnou kritiku: člověk se stává jednorozměrným. Hovoří o paralýze kritiky – společnosti bez kritické sebereflexe.... celý text

Literatura naučná Filozofie

Vydáno: 1991 , Naše vojsko
Originální název: One-Dimensional Man, 1964
více info...

Přehled

Hodnocení 22

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jednorozměrný člověk. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.

Nový komentář

31.07.2025

KapitánSmrt

Hodně zajímavá kniha, jež analyzuje roli jazyka jakožto prostředku ke zpochybňování a kritice vládnoucího režimu. Pokud totiž samotný systém určuje veškerý diskurz a jeho formu, jak je potom možné ho tímto stejným jazykem zpochybnit? Proto je třeba se těmto okovům vzpírat. Jak praví známé moto z protestů v 68, všechnu moc imaginaci! Kniha samozřejmě zestárla, mnoho poměrně pozitivních bodů, které autor dobovému kapitalismu přiznával, již dnes neplatí. Na druhou stranu poselství ohledně jazyka je stejně aktuální, jako dříve.

všech 2 komentářů