CleoXandra
přečtené 308
Študáci a kantoři / Z tajností žižkovského podsvětí
1989,
Jaroslav Žák
Zajímavé spojení dvou hodně rozdílných literárních počinů J. Žáka. Študáci a kantoři jsou klasika, nedostižný humorný průvodce prvorepublikovým školstvím (mnohé postřehy jsou však vysloveně nadčasové). Četla jsem tuhle knížečku snad 10x a vždy se skvěle pobavila. Tajnosti žižkovského podsvětí jsou parodií na dobově oblíbené rodokapsy. Nechybí zde geniální detektiv, co všechno zvoře, aby nakonec slavně zvítězil (Franta Bidlo) spolu s fenomenálním služebním čoklem Kliftónem, nechybí nezbytný žlutokožec, "proradný jap" Mi-kota, z něhož se nakonec vyklube žloutenkou stižený Čech jak poleno, nechybí ani bezskrupulózní lump Al(fons) Kapoun, podle jehož vzoru si v Chicagu stvořili Slavného Al Caponea. Symbióza s nádhernými Radovými kresbami dotváří úžasnou kompozici.... celý text
Postřižiny
2009,
Bohumil Hrabal
Hrabalův svérázný humor, stejně jako originální způsob psaní, se v tomto díle spojují v báječnou kompozici. Postřižiny se krásně čtou, člověk se velice snadno vcítí do hlavních postav a prožívá s nimi jejich radosti a strasti. Příběh si čtenáře nakoupí, anektuje ho a na konci propustí s příjemnými pocity. Menzelův film se od Hrabalovy atmosféry poněkud vzdaluje, ale taky ho mám ráda, svým způsobem je rovněž kouzelný.... celý text
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
Pozoruhodné podobenství o marnosti života. Veškeré naše snažení vždy nějaká potvora obrátí vniveč.
Jak je důležité míti Filipa
2005,
Oscar Wilde
Vtipná, inteligentní hra, v niž se děj odvíjí s lehkostí, zatímco v divákovi bobtná pocit, že všichni hrdinové jsou tak trochu zralí na pár facek :). Kdysi jsem si v ní zahrála jako ochotnice a musím potvrdit, že to pro divadelníky není vůbec snadná inscenace, má-li to k něčemu vypadat.... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Úžasný příběh, nesmírně silný a poutavý. Stejně krásná je i stejnojmenná píseň od Vlasty Třešnáka, která hodně dobře vystihuje pocit, provázející mě při čtení této knížky … "… pohladil palcem mne a okraj sklenky - zvedl ji jak by si připíjel s oblohou - jak by chtěl opít Všehomíra - až by z té výšky dostal závratě - on, sotva stál na nohou - vypadal vznešeně vypadal uboze - človíček s dírou na patě schopný tak vraždy - nebo básně připíjí obloze! - kam jste se malíři v tu chvíli poděli? - ulice za dveřmi kamsi ujížděla - Dorian naskočil a - dveře se za ním zavřely - vyběh jsem za ním s paletou - a hledal v městě do samého rána - chtěl jsem mu ukrást třemi tahy - staletou tvář svého Doriana - marná snaha barvy na paletě - šedé je olovo šedý je cín - vše co jsem nakrad na celé světě - byl jen Dorianův stín - kdyby chvíli nesmlouvavě postál - vím že namíchám barvu, kterou mládne - takhle nepevně v rukou držím stín - plátno, na něm nic veškeré a žádné... celý text
Pěna dní
1994,
Boris Vian
Pěna dní je kniha, o které je strašně těžké něco napsat. Stačilo mi přečíst pár stránek, a bylo jasno, že musím zapomenout na veškerá očekávání, veškerá měřítka a veškeré představy, co je vůbec možné. Vyjma několika rozbředlých pasáží jsem se nenudila až do konce, který byl - jak jsem ocenila - skutečně smutný až dojemný.... celý text
Zlatí úhoři
2013,
Ota Pavel
Znamenitá kniha, ohromně čtivá. Pavlův styl je působivý, snadno se zaryje pod kůži a nepustí.
