Cesta do hlubin študákovy duše přehled

Cesta do hlubin študákovy duše
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73138/bmid_cesta-do-hlubin-studakovy-duse-Qqe-73138.jpg 4 106 106

Humoristická knížka ze studentského prostředí je volným pokračováním slavné knihy Študáci a kantoři a i zde využívá její autor svoje bohaté a pestré zkušenosti středoškolského profesora v době první republiky. Dnes již klasická knížka o nikdy nekončícím souboji žáků a jejich pedagogů je humornou, ale také laskavou a chápající úvahou nad údělem určitých typů uštvaných kantorů, kteří marně zápasí s nekonečnou vynalézavostí protřelých žáků. Jakým způsobem je vzájemný souboj veden a jaké zbraně obě strany používají, je vděčným námětem autorova fundovaného vědeckého pojednání.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta do hlubin študákovy duše. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (12)

kap66
01.08.2023 4 z 5

Knížka, již ocení hlavně učitelé. Není to ten známý příběh, jsou to pouhé postřehy až rozbory študáků snažících se projít předválečným středoškolským systémem, samozřejmě mnohem svázanějším a tvrdším než je ten dnešní. Vtipné a trefné. Popichuje to (silně) ke srovnávání študáckých duší a vztahu studenti - učitelé tehdy a dnes, proto má první věta. Pouze pár glos, zřejmě nepřekvapivých:
- nad tím, co si mohli učitelé vůči studentům dovolit tehdy, zůstává rozum stát (stejně jako nad tím, na co si učitel musí každodenně dávat pozor dnes)
- už tehdy se studenti vyhýbali sportování, tedy tomu školnímu přinejmenším? tak to byste koukali, páni profesoři, kam to došlo dnes
- a na čtení pod lavicí napíšu jediné: Kéž by!

Kontryhelka
23.03.2022 5 z 5

Moc hezká a krásná klasika, která potěší i po létech. Studentský humor je nevysychající studnice gagů a různých ztřeštěných nápadů a laskavého vtipu. Je nekonečný a stále je co objevovat. Protože studenti jsou věční a jejich humor nikdy nevyvane do zapomnění.


Y2T
23.01.2021 4 z 5

Sice to není sbírka humorných příhod u kterých byste řvali smíchy, jako Študáci a kantoři, ale zase je to asi nejlepší studie na téma českého školství, která je bohužel stále v mnohém platná, a navíc psána úsměvně. I pro dnešní dobu je určitě aktuální poznámka autora, že nářkům na klesající úroveň středoškoláků, ač jsou pravdivé, není třeba přikládat nějakou váhu, protože je to jen výsledek toho, že na střední školy už nechodí jen pár nejlepších, ale většina dětí, a to je jako celek správné a přínosné. Jen se to dnes posunulo až na VŠ. Také mi kniha pomohla pochopit, proč dřív mívaly školy tak široké kabinetní sbírky, které jsou dnes akorát tak v museích a dnešní učitelé by si s nimi nevěděli rady. V této knize byl ale autor vůči učitelům velmi měkký, a v podstatě je celou dobu jen omlouvá a chápe. Až bych řekl, že některé věci zamlčuje. Docela by mě zajímalo, jestli se tehdy nevyskytovaly dnes nejčastější typy učitelů - totiž lenoši a hlupáci. V knize mi znatelně chyběli. Značná část studentů jde totiž na pajdák proto, že je 1) jinam nevzaly (respektive je jinde vyhodili) 2) snadno se to studuje 3) Mají krátkou pracovní dobu 4) mají dlouhé prázdniny

Je mi jasné, že učitelé mnozí s tím budou do krve nesouhlasit, ale ať si každý sáhne do svědomí, a jestli není takový zrovna on sám, tak jestli nezná ve svém okolí někoho, kdo takovou motivaci k cestě na pajdák neměl. Znám takových lidí dost. A pak jsou ještě zrůdy, které šly na učitele jen proto, aby měly moc a mohly dávat pětky. I takové znám.

V čem podle mne uhodil autor absolutně hřebíček na hlavičku je posedlost tuzemského školství zkouškami a získáváním papírů, místo schopností. Dnes se to realizuje zavedením státní maturity, jednotnými přijímačkami, jazykovými certifikáty nebo neustále se v průběhu posledních 20 let vracejícími nápady na zavedení přijímací zkoušky mezi kvartou a kvintou. Přitom lidem vůbec nedochází, že třeba maturita je čistě středoevropská záležitost, a většina světa žije zcela spokojeně bez ní, protože za studenta mluví mnohem lépe známky nasbírané v průběhu všech let studia, než to, jestli měl štěstí na otázku při maturitě.

A také není třeba ztrácet polovinu (nebo i 2/3) každé vyučovací hodiny zkoušením. Perfektně je to vidět na dnešní on-line výuce, kdy učitelé sice nezvládají děti naučit co je v osnovách, ale zato je zvládají známkovat a snižovat známku za každé opomenutí při vypracovávání otázek či zaslání špatného souboru. Přitom sami mají nepořádek v tom, které práce jim byly odevzdány a nemají problém klasifikovat nedostatečnou studenta, který svou práci odevzdal již 2x a psát rodičům vzkazy plné vykřičníků. Úroveň dnešních kantorů není bohužel lepší než tehdy.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Cesta do hlubin študákovy duše v seznamech

v Přečtených159x
ve Čtenářské výzvě8x
v Doporučených5x
v Knihotéce76x
v Chystám se číst41x
v Chci si koupit3x
v dalších seznamech2x