Cesta do hlubin študákovy duše

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Humoristická knížka ze studentského prostředí je volným pokračováním slavné knihy Študáci a kantoři a i zde využívá její autor svoje bohaté a pestré zkušenosti středoškolského profesora v době první republiky. Dnes již klasická knížka o nikdy nekončícím souboji žáků a jejich pedagogů je humornou, ale také laskavou a chápající úvahou nad údělem určitých typů uštvaných kantorů, kteří marně zápasí s nekonečnou vynalézavostí protřelých žáků. Jakým způsobem je vzájemný souboj veden a jaké zbraně obě strany používají, je vděčným námětem autorova fundovaného vědeckého pojednání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73138/cesta-do-hlubin-studakovy-duse-Qqe-73138.jpg 4.486
Žánr
Humor, Literatura česká
Vydáno, Karel Synek
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Cesta do hlubin študákovy duše

Přidat komentář
Y2T
23. ledna

Sice to není sbírka humorných příhod u kterých byste řvali smíchy, jako Študáci a kantoři, ale zase je to asi nejlepší studie na téma českého školství, která je bohužel stále v mnohém platná, a navíc psána úsměvně. I pro dnešní dobu je určitě aktuální poznámka autora, že nářkům na klesající úroveň středoškoláků, ač jsou pravdivé, není třeba přikládat nějakou váhu, protože je to jen výsledek toho, že na střední školy už nechodí jen pár nejlepších, ale většina dětí, a to je jako celek správné a přínosné. Jen se to dnes posunulo až na VŠ. Také mi kniha pomohla pochopit, proč dřív mívaly školy tak široké kabinetní sbírky, které jsou dnes akorát tak v museích a dnešní učitelé by si s nimi nevěděli rady. V této knize byl ale autor vůči učitelům velmi měkký, a v podstatě je celou dobu jen omlouvá a chápe. Až bych řekl, že některé věci zamlčuje. Docela by mě zajímalo, jestli se tehdy nevyskytovaly dnes nejčastější typy učitelů - totiž lenoši a hlupáci. V knize mi znatelně chyběli. Značná část studentů jde totiž na pajdák proto, že je 1) jinam nevzaly (respektive je jinde vyhodili) 2) snadno se to studuje 3) Mají krátkou pracovní dobu 4) mají dlouhé prázdniny

Je mi jasné, že učitelé mnozí s tím budou do krve nesouhlasit, ale ať si každý sáhne do svědomí, a jestli není takový zrovna on sám, tak jestli nezná ve svém okolí někoho, kdo takovou motivaci k cestě na pajdák neměl. Znám takových lidí dost. A pak jsou ještě zrůdy, které šly na učitele jen proto, aby měly moc a mohly dávat pětky. I takové znám.

V čem podle mne uhodil autor absolutně hřebíček na hlavičku je posedlost tuzemského školství zkouškami a získáváním papírů, místo schopností. Dnes se to realizuje zavedením státní maturity, jednotnými přijímačkami, jazykovými certifikáty nebo neustále se v průběhu posledních 20 let vracejícími nápady na zavedení přijímací zkoušky mezi kvartou a kvintou. Přitom lidem vůbec nedochází, že třeba maturita je čistě středoevropská záležitost, a většina světa žije zcela spokojeně bez ní, protože za studenta mluví mnohem lépe známky nasbírané v průběhu všech let studia, než to, jestli měl štěstí na otázku při maturitě.

A také není třeba ztrácet polovinu (nebo i 2/3) každé vyučovací hodiny zkoušením. Perfektně je to vidět na dnešní on-line výuce, kdy učitelé sice nezvládají děti naučit co je v osnovách, ale zato je zvládají známkovat a snižovat známku za každé opomenutí při vypracovávání otázek či zaslání špatného souboru. Přitom sami mají nepořádek v tom, které práce jim byly odevzdány a nemají problém klasifikovat nedostatečnou studenta, který svou práci odevzdal již 2x a psát rodičům vzkazy plné vykřičníků. Úroveň dnešních kantorů není bohužel lepší než tehdy.

slunicko1958
05.06.2020

Potvrzuji autorova slova, když v jedné z kapitol napsal, že někteří čtenáři budou při čtení této knížečky zklamaní, protože očekávali podobnou legraci jako ve Študácích.
Jaroslav Žák při cestě do hlubin študákovy duše rozebírá různé aspekty studentského života, věnuje se charakteristikám různých typů mladých lidí, jejich profesorů atd. Nevyhýbá se ani kritickému pohledu na stav školství před 85 lety, všímá si chybějící motivace pedagogů ke kvalitnější práci, rozebírá nizoučkou motivaci studentů získávat nové vědomosti. Jak málo se toho změnilo!


Paulus.1987
23.05.2020

Při četbě Študáků a kantorů jsem se přímo královsky bavil a od Cesty do hlubin študákovy duše jsem i podle filmového zpracování očekával stejnou, ne-li větší dávku humoru. Nemohl jsem se více mýlit. Tím ale netvrdím, že jsem zklamaný.

I když na několik vtipných příhod ze školních lavic samozřejmě došlo, je třeba říct, že na rozdíl od předchozí knihy je tato ve velké míře velmi vážná. Jedná o skutečné pojednání zaměřující se na různé aspekty studentského a kantorského života. Překvapilo mě, jak byl autor v některých pasážích ironický, někdy i uštěpačný, kritický jak ke studentům, tak i ke kantorům, i k samotnému školskému systému. Často také reagoval na ohlasy ke své předchozí knize, která sice byla velmi úspěšná a stala se předlohou pro film i mnoho napodobitelů, ale rovněž se tehdy mnoha lidí nepříjemně dotkla.

Autor sám v knize uvádí, že chtěl napsat jinou knihu než tu předchozí. Jeho pohnutky naprosto chápu a často jsem s ním souhlasil. Je také třeba s posmutnělým výrazem podotknout, že autorem často kritizované neduhy školství přetrvávají dodnes. Knihu mohu s klidem doporučit, ale nečekejte, že se i tentokrát budete smíchy popadat za břicho.

hanpari
10.05.2020

Jaroslav Žák byl velikánem české humoristické literatury, spolu s Jirotkou a Jaroslavem Haškem. Z nějakého důvodu se o prvních dvou ve škole zapomněli zmínit. Spousta bezvýznamných, leč vážných autorů dostala v osnovách místo. Proboha proč?

1amu
06.02.2020

Když čtu študácké příběhy Jaroslava Žáka nedá mi, abych si uvědomil jak hluboce poklesla kvalita školství u nás. Kantoři byli sice líčeni spíše komicky, ale naučili ! Mou klikou bylo, že jsem jich pár zažil, třeba z nenáviděné matematiky - úžasný člověk, který nás něco nás naučil. V mém případě ony základy, které pro běžný život stačí.
Samozřejmě tyto knihy a filmy od Maca Friče byly tou pověstnou jahůdkou na dortu. Lituji současné školáky . Někteří z nich mají možná to štěstí, že je připravuje do života kvalitní a oblíbený pedagog. Nejsem vůbec přesvědčen, že je jich většina. Nota bene, pokud jsou v této době ve třídě dominantní študáci s mobily a kantor nemá autoritu, respektive je neumí zaujmout - je to prohra . A ještě k tomu navíc přispívá dominance rodičů nad ubohými vyučujícími. Bohužel rodiče si většinou prosadí své. Vítěz ? Pepíček v poslední lavici.

sgjoli
19.01.2020

Velmi brzy jsem byla vyvedena z mylné představy, že tato kniha je slovo od slova přesnou předlohou slavného filmu, ale spíše je to "volnou" inspirací. Nicméně se ve skutečnosti jedná o autorův skutečný rozbor študácké duše. Jde o odlehčené, zábavné pojednání o studentech, jejich zálibách, bojích proti učitelům a vůbec o študentech jako lidech ze všech možných úhlů pohledu, hlavně ve vztahu ke škole - a jak jsem tak pozorovala, ono se to vlastně vůbec nezměnilo. I dnes jako by byli učitelé a žáci na kolbišti a vedli mezi sebou válku, s méně či více humorným výsledkem. Zajímavé čtení.

Ondrášeček
15.11.2017

Tato kniha mě zajisté zaujala svým pojetím. Velmi jsem se nasmál nad vtipnými poznatky a příběhy, které autor nasbíral. Taktéž je šikovnou kritikou. Přiměla mě přemýšlet nad některými problémy, které dosud nebyly vyřešeny. Až mě překvapilo, jak jsou po pětasedmdesáti letech některá témata stále aktuální. Myslím, že je velmi šikovným počinem a mohu jí vytknout minimum, je škoda, že je ve stínu stejnojmenného filmu natočeného o rok později.

Bumeso
16.07.2016

Doporučuji k přečtení. Bude se líbit.

1