Chajda69 přečtené 574

Intelektuál ve dvacátém století: Rozhovor Timothyho Snydera s Tonym Judtem 2013, Tony Judt

Poprvé jsem jí zkusil v maturitním ročníku na gymnáziu, to ještě nešlo. Podruhé ve druháku na VŠ, to ještě taky neklaplo, ale po státnicích už se vše sešlo a byť jsem musel některé informace dohledávat na internetu (zejména o zmíněných osobách), knihu jsem si užil a rozhodně mi rozšířila obzory. Jedna z pasáží, která si zaslouží citovat: JUDT: "Důležitý rozdíl odděluje ty, kdo provádějí výpočty ve jménu budoucnosti sami za sebe nebo v zastoupení druhých, a ty, kdo považují za své právo podobné výpočty provést a ostatním je vnutit. Říct, že jsem ochoten nyní trpět pro nepoznatelnou, možná ale lepší budoucnost, je jedna věc. Posvětit utrpení druhých ve jménu nějaké neověřitelné hypotézy je něco úplně jiného."... celý text

Podivný případ se psem 2003, Mark Haddon

Zinkoví chlapci 2016, Světlana Alexandrovna Alexijevič

Hrůzné, děsivé, emocionálně extrémně silné. Nemůžu jinak než za 5 hvězd. Spolu s Modlitbou za Černobyl jsem si koupil i Zinkové chlapce, aniž bych věděl, do čeho jdu. Alexijevičové knihy jsou pro mě velmi těžkým čtením, tolik emocí, tolik marnosti, snad až moc na jednu knihu. Nejhorší ovšem je, že to není fikce, ale reálné zážitky a zkušenosti reálných lidí. A právě proto na mě kniha působila tak zdrcujícím dojmem. Hrůza a zbytečnost války (v Afghánistánu, ale i jakékoli jiné, hlavně útočné) z jednotlivých výpovědí přímo prýští. Fyzické a psychické strádání, bezmoc, podlost a zrůdnost Sovětské armády, která do Afghánistánu poslala bojovat muže, kteří ani nevěděli, kam jedou a když se jim povedlo vrátit se domů, všichni je považovali za ty, co stavěli mosty. Inu, bratrská pomoc. Válka člověka změní, a to tak, že vést dále plnohodnotný život je zjevně velmi, velmi těžké.... celý text

Tyranie: 20 lekcí z 20. století 2017, Timothy Snyder

Jednoduché, a přesto tak složité. Na trefných příkladech Snyder upozorňuje na to, že kdo se nepoučí (z vlastní i cizí) minulosti, je odsouzen k tomu ji opakovat. Pro zastánce liberální demokracie explicitní rukověť k jejímu zachování, jakési "dvacatero" liberálního demokrata se značným přesahem do oblasti morálky. Za mě výborné a vzhledem k rozsahu a stylu by se kniha mohla objevit na seznamu doporučené maturitní četby.... celý text

Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti 2017, Světlana Alexandrovna Alexijevič

První Alexijevičové kniha, kterou jsem četl. Katastrofa v Černobylu mě zajímá a od knihy jsem měl trochu jiná očekávání. Bylo mi jasné, že to není žádná odlehčená literatura, ale hned po prvním monologu jsem knihu na den dva odložil, protože mě udeřil strašlivou silou. Některé z monologů pak na mě byly možná až moc odtržené od reality, příliš popisné, příliš zdlouhavé a neměly spád. Některé byly tak hrůzné, že jsem jen valil oči a nevěřil... to přece není možné! Bezmoc, naštvání a zoufalství jsou společným jmenovatelem většiny výpovědí a já se tomu ani vůbec nedivím...... celý text

Den Trifidů 1990, John Wyndham (p)

Mám rád postapokalyptické příběhy a Den Trifidů je jedním z nich. Londýnská část mě bavila více, ale to rozhodně neznamená, že bych se ve druhé polovině knihy nudil. Až když jde do tuhého začínají se ukazovat charaktery postav, to nejhorší ale i to nejlepší, co v lidech je. A Wyndham právě tohle popsal skvěle. Zasazené do světa, kde už lidé nejsou pány tvorstva, neví dne ani hodiny a nemohou si být jistí vůbec ničím... ano, to já mám rád.... celý text

Konec civilizace 2004, Aldous Huxley

Ke knize jsem se dostal poté, co jsme s francouzskou kolegyní debatovali Orwellovo 1984, a to právě na její doporučení. Začátek knihy je něco úplně neuvěřitelného. Vrchol zvěrstva lidí, sortování ještě nenarozených dětí na ty, co budou žít plnohodnotný život v luxusu a na ty, co se nikdy nedostanou dál než k otevírání dveří a zametání ulic. Podprahový a instinktivní obdiv nadřazených vrstev společnosti podřízenými a znechucení a pohrdání podřízenými vrstvami ze strany nadřazených. To vše jen na základě kvót. Lidé fungující na antidepresivech, která jsou podporována jako skvělá věc. Tedy, mně po první polovině knihy běhal mráz po zádech a musím říct, že popsané sociálně-anatomické inženýrství ve mně zanechalo hlubokou stopu. Zvlášť když k němu nemusí být až tak daleko. Velmi silné a až neuvěřitelné s přihlédnutím k tomu, kdy byla kniha napsána. Bohužel, nabrané tempo pro mě kniha absolutně ztratila v druhé polovině. Ano, popis života v rezervaci byl také děsivý, ale už mi zkrátka něco chybělo. Nicméně, už kvůli první polovině se vyplatí knihu číst. Ještě teď se mimoděk otřesu, když si na ní vzpomenu.... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Tři hvězdičky asi jen z nostalgie a z radosti, že je Harry opět na scéně. Knihy, ve kterých se cestuje časem poměrně často ignorují problém časového paradoxu a je tomu tak i v tomto dramatu. A to bohužel odpustit nemohu, protože mi to dokáže pokazit dojem z celé knihy.... celý text

Agonie: drama posledních dnů a hodin války 2007, Roman Cílek

Eragon 2004, Christopher Paolini

Evropská integrace bez iluzí 2011, Václav Klaus

Tandem aneb Po dvou ve dvou 2006, Rudolf Křesťan

Válka orlů 2007, Tom Clancy

Moře v ohni 2005, Tom Clancy

Evžen Oněgin 2015, Alexandr Sergejevič Puškin

Moje nejoblíbenější kniha. Upřímně nevím, jestli je to překlad Olgy Maškové nebo původní dílo, do které jsem se zamiloval. Rusky neumím a pokud se v tomto ohledu nezdokonalím, budu odkázán na český překlad a ten, který se mi dostal do ruky, je prostě famózní. Není to ani tak o příběhu, jako spíš o občasných veršovaných úvahách Puškina nad životem, rodinnými vazbami, o občasném rýpnutí si do ruského způsobu života, povahy ruských lidí, o lenosti, o mravech, o morálce, o (ne)vzdělanosti... tahle kniha má pro mě úplně všechno. A ty verše... ty jsou prostě dokonalé. Po knize sahám v dobách, kdy ne vše jde podle představ a ať ji otevřu kdekoli, funguje skvěle. Mé nejoblíbenější čtrnáctiverší: Je šťasten, kdo byl v mládí mladý, a v pravou chvíli dospělý, kdo pochopil, co hlavu zchladí, že zato nervy zocelí. Kdo věděl kde sny mají meze a kam se s nóbl lůzou sveze, v dvaceti měl dost obleků, v třiceti vhodnou manželku, dokázal v pětačtyřiceti dluhy vyrovnat na nulu a příděl slávy, titulů i peněz vysluhoval s léty ten, komu fáma troubí tuš X. Y. je skvělý muž.... celý text

Conan: Cesta králů 1994, Karl Edward Wagner

Manifest komunistické strany 1982, Karl Marx

Pes baskervillský 1978, Arthur Conan Doyle

Pan Pondělí 2005, Garth Nix

To 2016, Stephen King

Tlačí pěstmi na ty sloupy a přesto tvrdí, že vidí duchy. Není to kniha, ke které bych se vrátil. Možná jsem jí četl jako příliš mladý na to, abych dokázal ocenit její metafyzickou stránku, ale něco z ní ve mně určitě zůstalo. Děti dokážou být kruté. Velmi.... celý text