Aymira přečtené 439

Kráska a zvíře 2014, Dominik Dán

Mokrá ryba 2017, Volker Kutscher

Kosti v písku 2008, Kathy Reichs

Smutné pondělí 2005, Kathy Reichs

Příběh, který se v této knize rozehrává, nabírá drsných, až nechutných rozměrů – to je konstatování, v žádném případě si nestěžuji. Co mi však vadilo, byla jistá zmatečnost. Mnoho kostí, mnoho jmen, špatné soustředění z mé strany. Některé technické postupy při určování kostí jsou popsány příliš podrobně, jak už je v knihách o Tempe Brennanové zvykem. Přiznávám, že ty jsem v rychlosti přelétávala očima. Závěr byl dostatečně napínavý, i když předvídatelný. Rozhodně mě tento příběh neodradí od dalších autorčiných knih.... celý text

Gravitace 2001, Tess Gerritsen

Kniha se četla dobře... jen je to takové celé přitažené za vlasy. A přitom nejsem skeptik a věřím, že může existovat nějaká forma mimozemského života. Přesto mi na příběhu vadilo, jak v něm nebylo žádné napětí ani překvapení. Jako čtenář přesně odhadnete, kam se chce autorka se svým vyprávěním posunout. Závěr už byl hodně zrychlený a asi až příliš nereálný.... celý text

Nejskrytější přání 2017, Marybeth Mayhew Whalen

Asi půjdu proti proudu, ale mně se to moc líbilo! Příběh se odehrává během pár letních týdnů, kdy je hodně často scénou maloměstské koupaliště. Zajímavostí je, že každá kapitola je vyprávěna z pohledu jiné postavy. To udržuje čtenáře v pozoru a napomáhá orientaci v jednotlivých jménech. První třetina knihy je čistě seznamovací, pak ale - s tím, jak pronikáme do života postav - zjišťujeme, že ne vše je pouze růžové. Nikdo není jen dobrý, nebo jen zlý. Takže poznáváme, že vzorná matka a bezchybná manželka dokáže být intrikánka, na první pohled sebevědomá panička z velkoměsta je uvnitř citlivá a hodná ženská a starostlivá starší žena v domácnosti umí shánět drby a zajímat se o věci, do kterých jí nic není. V příběhu ale nejsou jen ženy! Samozřejmě se v něm objevuje i celá řada mužských postav. Kniha by mohla vyprávět o komkoliv z nás, stačí si náš život jen dosadit do amerického životního stylu. Co mi ale zkazilo dokonalý dojem, to byl závěr. Ten byl až příliš americký a cukrkandlový. A pak také to, co známe z amerických filmů - například vidíte někoho blízkého, jak mu useknou hlavu, ale s vámi to vůbec nezamává. My Češi bychom si ty obrazy vybavovali do konce života a skončili v péči psychiatra, ale fiktivní Američani ne. Ti se pět minut nato výborně baví, smějí a jsou okamžitě schopni řešit své malicherné problémy. Stejně si ale říkám, že je škoda, že knížka skončila. Klidně bych si nějaký podobný příběh ráda přečetla znovu.... celý text

Muž s unavenýma očima 2013, Martin Goffa

Zajímavé seznámení s novými literárními postavami. Hezky to odsýpalo, děj byl uvěřitelný. Jen tomu závěru něco chybělo... proč třeba neudělat z hlavního hrdiny ještě většího hrdinu? Ale to je čistě jen můj osobní nápad. Poznámka na okraj: číst knihu téměř deset let po jejím vzniku může být místy vtipné – aspoň já se tedy občas pousmála, když jsem četla o různých politických a společenských reáliích, které hýbaly naší zemí před deseti lety. V kontextu dnešní situace si toho čtenář skutečně všimne :)... celý text

Anglický špion 2016, Daniel Silva

Pohled do života tajných služeb jistě zajímavý, byť místy jsem se čtenářsky ztrácela - ať už ve jménech, místech aktuálního děje... Závěr mě zklamal, přece jen chyběla gradace a vzhledem k průběhu příběhu si čtenář téměř až řekne: "A to je jako všechno?"... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Líbilo se moc. Přiznávám, že když jsem tuhle knížku popadla, vůbec jsem netušila, o čem je. Nevěděla jsem, že je válečná. Proto číst ji v této době, číst o tom, jak němečtí vojáci projíždí Ukrajinou atd., bylo moc silné. Celou dobu při čtení čekáte, že se oba paralelní příběhy propojí - příběh slepé dospívající Francouzky a příběh mladého Němce, který musel nastoupit k Hitlerjugend. Nicméně závěr se rozběhl ještě jiným, nečekaným směrem a já za něj byla moc ráda, protože tohle je prostě život - syrový a nepředvídatelný.... celý text

Ticho ve sněžném městě 2019, Eva García Sáenz de Urturi

Přesně takovéto typy knih a příběhů mám ráda. Atmosféra starobylého města, rituální vraždy bez nepříjemných popisů jejich průběhu a sympatičtí vyšetřovatelé. Paradoxní je, že jsem asi před rokem viděla film podle této knihy natočený a i když jsem si při čtení na jednotlivé části dějové linky vzpomínala, rozuzlení se mi naštěstí nevybavilo.... celý text

Ďáblův sluha 2014, Vlastimil Vondruška

Příběh z Jindřichova Hradce. Přiznávám, že se mi dlouho pletla všechna ta jména – je jich tam hodně a jsou si dost podobná, což ztěžovalo sledování linie příběhu. Situace, kdy vrahem může být kdokoliv, takže můžete mít tipů kolik chcete, ale nakonec stejně záleží, pro koho se autor v závěru rozhodne. Tradičně knize nechybí vtip, který dodává třináctému století šmrnc, a daří se tak zpopularizovat historii i pro dnešní moderní dobu.... celý text

Relikvie 2007, Lincoln Child

Za mě průměr. Chyběly mi v tom emoce - např. zemřelo dítě a nic. Neřešilo se to. Jelo se dál. Napětí také průměrné, protože nenastala žádná situace, při které bych se vysloveně lekla nebo kterou bych vůbec nečekala, navíc bylo jasné, jak to celé dopadne. Žádná z hlavních postav mě vyloženě nezaujala, nedokázala jsem si k nikomu vybudovat pouto.... celý text

Černá ozvěna 2011, Michael Connelly

Případ pro Harryho Bosche, který si vždy jede tak trochu podle vlastních zákonů. I proto je v hledáčku policejního Úřadu pro vnitřní vyšetřování. Řeší případ zavražděného narkomana, s kterým kdysi sloužil ve Vietnamu. Stopy vedou až k zářivým diamantům a nakonec se ukáže, že nikdy nesmí nikomu důvěřovat - ačkoliv čtenář toto samozřejmě odhalí mnohem dříve než Harry.... celý text

To veliké zlé město 1999, Evan Hunter (p)

Svižná a místy příjemně vtipná detektivka. Kolegové z 87. revíru řeší několik případů najednou, z nichž stěžejním je vražda mladé jeptišky. Postupným odhalováním a výslechy nakonec dokáží najít toho pravého vraha. Líbily se mi pohotové dialogy a kratší stopáž knihy.... celý text

Letní smrt 2011, Mons Kallentoft

Zatímco v knize Zimní oběť mrzlo, až praštělo, v Letní smrti se obyvatelé Linköpingu dusí v nesnesitelném letním horku a nedalekých blízkých požárech. Někteří si ale rekordní teploty moc neužijí, protože ve městě řádí tajemný vrah mladičkých dívek, které jsou brutálně znásilněny a znetvořeny. Na knize mi tentokrát vadilo neustálé promlouvání Malin k sobě samé, trápení se jejím nenaplněným životem. Hlasy mrtvých mi nevadily, ale s tou Malin už toho bylo jaksi moc. Přiznávám, že jsem časem tápala i v jednotlivých postavách a těžko rozeznávala a pamatovala si, kdo je čím otcem a kdo ke komu patří. Kniha mi přišla celkem průměrná, ale díky závěru jsem se nakonec rozhodla hodnotit čtyřmi hvězdičkami. Přece jen něco takového by asi nechtěl zažít nikdo a upřímně si nedokážu představit, jak se z takové šílenosti člověk vzpamatovává. Mně by nestačily ani pravidelné celoživotní návštěvy psychologa. Z nějakého mně neznámého důvodu mi to řádění na konci připomínalo úryvky z Psycha nebo Červeného draka (i když samozřejmě jen hodně vzdáleně).... celý text

Zimní oběť 2011, Mons Kallentoft

Po dlouhé době jsem četla pravou severskou detektivku a užila jsem si to. Menší švédské město, po celou dobu třicet pod nulou, z lidí přímo čiší pach z péřových bund a mráz zalepující nosní dírky. Nový policejní tým je vcelku příjemný, nikdo z nich mi vysloveně nevadil. Postupně rozplétají stará rodinná tajemství. Líbilo se mi, že pachatel byl odhalen téměř až v závěru. A protože je to Švédsko, nechybí v příběhu sem tam nějaký ten imigrant. Za pozornost rovněž stojí liberální styl života - protože upřímně, já ve 13 byla téměř nepolíbená a ještě dítě, natož abych v pohodě představovala rodičům svého stejně starého kluka a sjednávala seznamovací večeři rodičů. Holt jiný kraj, jiný mrav. Jedna linie příběhu však zůstala nevyřešena, tak jsem zvědavá, zda se objeví v některé další knize.... celý text

Napsáno krví 2020, Chris Carter

Dávám opět 5 hvězdiček, protože to je Chris Carter a protože to je prostě pořád neskutečně čtivé a v porovnání s ostatními nadprůměrné. I když by se mohlo zdát, že Carter už vykrádá sám sebe, případně že podobný případ už jsem někde četla, stejně ale zůstává nedostižný v udržování napětí. Daří se mu to pomocí krátkých kapitol, většinou ukončených tak, že nikdy nevíte, jaká že vlastně měla být následující věta (v této knize kapitoly často končily větou "Ježíši Kriste!"). Navíc se mi u Chrise líbí, jak dokáže reagovat na současné technologie a vůbec celkový vývoj světa. Takže pro mě stále platí, že jakmile vydá novou knihu, je to okamžité must read.... celý text

Bestie 2010, Dominik Dán

Tato kniha by se krásně vyjímala i jako jeden z dílů Dobrodružství kriminalistiky, tentokrát na téma "DNA a počátky její akceptace v rámci důkazních prostředků". Píše se začátek 90. let, v kinech triumfuje Mečení ovcí a kriminalisté se učí, co že to vlastně ta DNA je. V Československu dochází k restrukturalizaci policejních složek a objevuje se arabská mafie. A do toho všeho se díky amnestii dostal na svobodu jeden psychopat, kterého sexuálně vzrušuje krev a řídí ho jakýsi vnitřní hlas. Vražd přibývá, přibývá i chyb ve vyšetřování, ale přesto se smyčka utahuje. Tato kniha byla určitě mnohem lepší než předchozí dvě, protože se nijak zásadně nevěnuje podsvětí, ale dlouhodobému pátrání po zmíněném šílenci.... celý text

Nestydaté neviňátko 2017, Dominik Dán

Na začátku se sice dlouho zdálo, že se bude děj opět točit kolem podsvětí, ale tuto linii naštěstí včas zarazila sexuální vražda jedné vysoskolacky. I když i tentokrát sahaly nitky vyšetřování pořádně vysoko. Kriminální dedukce jsou dobře popsané a není na škodu, že případ nakonec vyřešila žena. Ale stejně jako u první knihy i zde platí, že pachatel a některé další skutečnosti byly pro čtenáře do očí bijicí.... celý text

Popel všechny zarovná 2015, Dominik Dán

Z této první knihy jsem trochu na rozpacích. Ano, je to psáno čtivým jazykem a ano, není v tom mnoho hluchých míst. Ale linie věnující se podsvětí vedoucímu až do nejvyšších pater politiky je zde upřednostňována před zde řešeným případem vraždy a to už začínala být trochu nuda. Přece nejsme nikdo naivní a víme, že takové věci byly, jsou a budou a že se proti nim nedá příliš bojovat. Ten závěr už byl psán vysloveně horkou jehlou - útěk ze zajetí, kamarádství s jakousi šedou eminencí, odevzdání důkazů a pak klid? OK, ale já bych si mnohem raději přečetla jak tahle parta kriminalistů vyšetřuje nějaký zločin - myslím, že to by bylo mnohem záživnější.... celý text