zuzana2599 komentáře u knih

Ve své knihovně mám slušnou sbírku knih Barbary Erskinové a v mladších letech jsem její romány doslova hltala. Mám-li být upřímná, myslím si, že její nejstarší tituly jsou nejlepší. Třeba Půlnoc je osamělé místo, Dům ozvěn. Ještě dnes si vybavuji tu husí kůži při čtení, ty emoce na dřeň, tu radost z četby !
Teď jsem dočetla její novinku Brány času a četla jsem ji poměrně dlouho. Ano, je to detailně propracovaná kniha, hutný příběh, kde se opět stírají brány času, kdy mladá spisovatelka Catrin píše příběh z dávných dob o Elen, velšské princezně. Já se opravdu se čtením trápila. Linka z historie se mi zdála slabá a krátká, pořád se děj točil kolem Catrin a její práce a jejích přátel. Ty emoce vůbec nešly do hloubky, jakoby vlastně chyběly. Je mi to líto, zestárla jsem já, zestárla paní autorka a tak nějak se stalo, že mi román nepřinesl vůbec nic z toho očekávaného ! Budu zvědavá na další komentáře, ale já to prostě cítím takto !

Mně žel toto nostalgické vyprávění o osudech čtyř generací žen jménem Kornélia vůbec nesedlo do nálady a rozpoložení. Přiznávám, že kniha je napsaná krásným, poetickým jazykem, s pěknými popisy přírody, vesnického života a má své kouzlo. Na mě ale nezapůsobilo. I jablíčková obálka je krásně vyvedená, přesto hodnotím níž, než obvykle.

Od samotného začátku mě příběh Emilie Wardové, slavné spisovatelky, chytil do svých sítí a nepustil. Thriller byl plný lží, intrik a já se ke konci už sama začala do nich zamotávat, jak pavouk do své sítě. Je to moje druhá přečtená kniha od Claire Douglas a její styl mi prostě sedí. Těším se na další!

Dočetla jsem nádherný historický román o osudu tajemné ženy obchodníka s hedvábím Mony Lisy del Giocondo. Autorka upředla částečně skutečnou a místy fiktivní barvitou fresku Florencie té doby, doby kdy v zde tvořil Leonardo da Vinci, Michelangelo, vládli Medicejští a Lisa byla ženou v plné kráse. Moc jsem si tento román užila, je skvěle zpracovaný a již dlouho jsem si tak čtení nevychutnala. Byla jsem aspoň na chvíli součástí renesanční Itálie, děj mě tak vcucl do svého příběhu!!!

Historický román z Těšínska neboli rodinná sága osudů tří žen. V každém případě ale skvělé a silné čtení. Je to moje první kniha od Danuty Chlupové a zajisté ne poslední!

Znova jsem se vypravila do naší minulosti v dalším z příběhů Nadi Horákové. Četla jsem zcela novou knihu, již 3. vydání, v krásném červeném kabátku. Na začátku čtení jsem se hůře orientovala v postavách, ale pak již bylo vše v pořádku. I já jsem si myslela, že o doně Emilii, milence císaře Rudolfa II., se dočtu víc a její osud bude víc propracovanější. Nakonec mi to ani nevadilo, hezké čtení to bylo!

Emotivní příběh o domácím násilí, odehrávající se ve dvou časových rovinách. Jak je to teď a jak začala ta zlá láska, která ničí a bolí. Příběh Alžběty a Maxe jsem přečetla velmi rychle, konec mě dojal a mladí lidé hledající lásku se z něho mohou poučit.

Ano, je to tak. Minulost je objasněná a Erika už není nejmladší... Docela mě zajímá, co ještě autor vymyslí, jaký osud Erice připraví. Kniha se četla opět výborně, klasická Bryndzovka! To autor umí! I když jeho styl se nemění, a já občas měla pocit, že je vše jak podle šablony, ke čtení přitáhnout umí! Začátek mě nechával vlažnou, ale když se to rozjelo, pak jsem se nažhavila a připoutala ke knize i já !!

Opravdu jsem věrnou čtenářkou Anne Jacobsové. Líbí se mi její hrdinové, kteří jsou mnohdy tak obyčejní, vesničtí, chudobní, nebo třeba pocházejí ze zámku, či panského domu. Při čtení mám pocit opravdovosti a sounáležitosti. Stejně tomu bylo i v druhém díle ságy Krámek na vsi. Osudy tří sester z vesnického obchodu v malém městečku Dingelbach se postupně rozvíjejí a já se už těším kam budou směřovat. Pěkně jsem si početla!

Opět se jedná o příběh ve dvou časových linkách, přičemž ta historická o životě Johanny, švagrové slavného Vincenta van Gogha, se mi líbila daleko více. Mohl to být i krásný historický román, inspirovaný životem slavného malíře. I tak to bylo velmi dobré čtení, plné bohémského prostředí a tragických okolností.

Tady jsem vybírala hlavně očima. Já tuto benátskou krásku prostě musela mít i číst. I s obsahem jsem spokojená. Je to moc krásné, pohodové čtení, plné pravdivých i moudrých myšlenek. Luna se po smrti matky vydá do Benátek, aby našla svého otce. A tam najde daleko víc, nejenom knihkupectví s výhledem na kanály, ale i svou budoucnost. Líbilo se mi, jak je kniha doslova prošpikovaná láskou k literatuře.

Již popáté v Kavárně U Anděla, opětovné setkání se svými oblíbenými hrdiny a moc se mi to líbilo. Bylo to jako vklouznout do oblíbeného kabátu, takový příjemný návrat. Všechny postavy v románech Anny Jacobsové jsou jako živé, ať už Hilda, Světlana, August, Willy, Karin, a je jich opravdu hodně. Kavárna zažívá zlaté časy, tak se posaďte k dobré kávě a dejte se do čtení...!

Po nadšení z románu Blízcí jsem sáhla i po autorčině prvotině. Určitě nelituji. Mezi nimi je opět skvělé čtení. Nahlédla jsem pod pokličku rodinného dramatu a to mě fakt bavilo. Tři sestry a jeden muž. Nevšední kombinace. Čtení o lásce či touze, která dokáže jen ničit. Těšila jsem se na závěr v očekávání, kam ještě autorka posune své hrdiny. A konec se mi líbil, byl takový, jako je život sám. Paní Veroniko, pište!!

Moc zajímavé i hezké a laskavé čtení to bylo! Romantika s přesahem, krásně a originálně pojatá. Každé naše rozhodnutí směřuje náš život určitým směrem. A pak si klademe otázku, co by bylo kdybych se rozhodla jinak... S tímto tématem se autorka pohrála a vznikla tato procítěná kniha. Moc se mi líbilo pevné přátelství Gabby a Hannah, to bylo ještě silnější než láska!

Zejména ze zvědavosti jsem si přečetla tuto útlou knížku. I já jsem po dočtení plná různých pocitů, dojmů a přemýšlím... Znám také jednoho muže, kterému říkám otče a ten své poslání bere s vážností a úctou. Rozsévá kolem sebe víru, naději i lásku. Bohužel, jak jsou špatní a zlí někteří lidé, tak jsou hříšní i někteří kněží. Budu o tom ještě přemýšlet...!

Co jste to provedli? Ach, chudinka Diana!! Od prvních řádků až do samotného konce mě nový thriller od S. Lapeny nesmírně bavil a vtáhl do děje. Bylo to dokonalé počteníčko a dokonce mi vyšel můj tip na vraha. Příběh je okořeněný troškou duchařiny, což jsem uvítala. Přišlo mi to jako zpestření, které může vést k zamyšlení... V malém vermontském městečku je nuda, nic se tady neděje až do doby, kdy farmář najde na svém poli mrtvou dívku... Další lapenovská pecka!

Vanilkový polibek je hezké, oddechové, nenáročné čtení, které jistě potěší zejména ženy, čtenářky. Knížka se líbila i mé kamarádce, já možná čekala i trošku víc, ale jsem spokojená. Láska a její hledání bylo tématem i tohoto současného příběhu se sladkým vanilkovým názvem.

Sicilské dědictví ničím nevybočuje z řady podobných příběhů, které se odehrávají ve dvou časových linkách. Saře ztroskotá podnikání i manželství a tak se vydá na Sicílii, aby prodala pozemek, jenž zdědila po své tetě Rosalii. Linka z minulosti o mamince Rosalie, léčitelce Serafíně, se mi líbila o hodně víc. Ten příběh o silné sicilské ženě, která bojuje za lepší život, by mohl být i samostatným románem. To bych uvítala. I tak se jedná o příjemné čtení, bez přeslazené romantiky.

Jak laskavá a hřejivá je obálka, tak milý, laskavý i procítěný je i celý příběh. Milovníky knih těší už samotný název Knihovna blažených duší. Kéž by takových knihoven a lidiček bylo co nejvíc, lidí, co mají srdce na pravém místě, lidí, kteří si umí podat pomocnou ruku! Toto čtení mě opravdu blažilo i těšilo!

S velkou zvědavostí, ba i se stejně velkým očekáváním jsem četla tento román italské autorky. Byl pro mne jako výlet do neznáma, dnes už vím, že skvělý a vydařený výlet! Román je doslova mixem žánrů - historický román, romance, krimi i děj v přítomnosti. Láska skutečně dokáže překonat propast času, Rebecca nám to krásně předvedla. Já jsem opět jednou četla s velkou chutí a lehkostí. Výborné to bylo!