Světlo nad oceánem

Je to moc příjemná oddechovka, doporučuji na dovolenou nebo když si člověk potřebuje život trochu osadit.

(SPOILER) Světlo nad oceánem je moje první přečtená kniha od Mary Ellen Taylor a určitě ne poslední. Kniha se krásně čte i přes to, že je příběh pomalejší. Bavily mě i dvě časové linky, Ivy v současnosti a Ruth v minulosti. Jen jsem si myslela, že se nakonec dozvím, kdo byl otcem Ruth. Byl to Henry?

Na léto moc fajn čtení, nic moc se tam neděje, jen tak plynou příběhy lidí nakonec přijde překvapivé rozuzlení. Musím říct, že by mi vlastně nevadilo, kdyby ten závěr knihy chyběl, ten konec byl zbytečně kombinovaný a trochu nesmyslný, ale co už. Za to, že se mi knížka četla příjemně a pro jednou jsem nemusela přemýšlet která postava je která ... 3 a trictvrte hvězdičky

Pěkné to bylo. Takové milé, příjemné čtení s trochou napětí. Ke konci jsem teda měla trochu zmatek, když se odhalilo ono rodinné tajemství, kdo ke komu patří.... Dobře se čte a má to takovou fajn atmosféru.. úplně jde cítit vůně moře ..hned bych tam odjela na par týdnů ;)
Moje první setkání s autorkou, určitě si ráda přečtu i další knížky.

Příběh byl pěkný,obě linky byly napínavé,nedalo se určit,která je lepší.

Světlo nad oceánem od Mary Ellen Taylor je o naději a rozhodnutí, co dál. Prolínají se zde opět dva příběhy, jako tomu jsme zvyklí u předchozích knih.
Současná linka se nám překrývá s tou z minulosti a odhaluje to, co bylo doposud skryté a co jsme mohli jen hádat s naší hlavní hrdinou Ivy, vnučkou Ruth, po které zdědila hotelový rezort.
Každá z žen má svůj příběh a každá se s tím svým musí popasovat po svém.
Příběh na stránkách ubíhá svým jemným tempem a nechybí zde láska, smutek, ale i odpuštění. Ostatně na to jsme i čekali, že to tak bude a tak nás to ani tolik nepřekvapí.
I teď po nějaké době si vybavuji ten klid, s jakým jsem knihu četla. jak moc jsem se těšila na každou stránku a slovíčko, které si přečtu.

Krásna knižka o živote jednej rodiny. Splnila moje očakávania a doslova som ju zhltla za 1 deň.
Jedine, čo by som vytkla, je množstvo pravopisnych chýb.

Za mne velmi hezká kniha, kterou jsem přečetla téměř na jeden zátah. Je opravdu, že začátek byl takový nijaky a trochu se vlekl, ale pak jsem už od knihy nemohla odtrhnout.

Také mi přišla kniha zdlouhavá a konec až překombinovaný.

Kniha mě zaujala obálkou i anotací. Hledala jsem odpočinkovou knihu.
Námět knihy rozhodně není špatný, ale bohužel, pro mě, je kniha příliš rozvleklá, taková pomalá a odpočinková až příliš. Vůbec se mi nedařilo do ní zcela začíst.
Nic moc se většinu knihy neděje, aby se pak na posledních pár stránkách zase vše až příliš rychle objasnilo a uzavřelo…

Od autorky jsem zatím nic jiného nečetla, tohle byla má první zkušenost a musím říct, že mi její styl psaní opravdu sedl. Nenásilné, nijak krkolomné čtení, které není úplně jen oddechovkou, ale čeká na nás pár tajemství, záhad a také (mé oblíbené) dvě dějové linky, minulost s přítomností a navíc je to vše na vlnách prosluněného oceánu. Já jsem spokojená a vřele doporučuji.

Knihy ke čtení si vždy vybírám podle aktuální nálady. Tady jsem věděla, že si chci odpočinout od fantasy/romantasy a young/new adult, proto jsem si vybrala román, který rozplétá velká rodinná tajemství skrývající se za komplikovanými vztahy.

Máme zde ostrovy Outer Banks v Severní Karolíně a dvě dějové/časové linky. Jedna se odehrává v minulosti roku 1950 a druhá v současnosti v roce 2022 v období pár měsíců. Minulost je vyprávěna babičkou Ruth, které je v tu dobu 12 let, v současnosti už nežije. V přítomnosti její vnučka Ivy zdědila její dům a vrací se do Outer Banks, aby vyřídila všechny nezbytnosti.

Musím říct, že toto je jedna z mála knih, kde nevím, která dějová/časová linka mě bavila více, protože obě byly stejně skvělé. Já si během četby užívala přítomnost oceánu na každé jedné stránce a vlastně jsem ani nechtěla, abych příběh dočetla.

V minulosti Ruth žije se svými rodiči a vedou hotelový rezort Na Pobřeží, kde se každé léto sjíždí zajímavá skupina hostů. Toto léto se tam objeví Ruthina sestřenice Talley, zpěvačka Carlotta, rodina Manchesterů a další. Rychle zjišťujeme, že za nimi stojí ještě zamotanější minulost, která se postupně rozplétá.

Velké finále vyřeší až Ivy v přítomnosti. Ivy je kuchařka z New Yorku a Outer Banks opustila, když byla čerstvě plnoletá. Nechala tam svého přítele Matthewa, se kterým plánovala otevřít restauraci, svou nejlepší kamarádku Dani a babičku Ruth. I zde je mnoho křivd, které si budou muset dotyční vyříkat a nějak je vyřešit.

A samozřejmě na pozadí máme i lehkou romantickou linku, která se mi také moc líbila.

Romány Mary Ellen Taylor pro mě nejsou neznámé, přečetla jsem vše, co u nás vyšlo a stále mě překvapuje, jak jí to jde krásně od ruky. Mám moc ráda tyto oddechové příběhy, které v sobě mají nádech historie, a úplně nejvíc miluji, když se v knize objeví starý dům nebo sídlo, které někdo zdědí i když celý život netušil, že osoba, která jí takovýto dům odkázala vůbec, kdy žila. A toto Mary Ellen umí dokonale.

Zatím se jedná o první knihu, která byla trochu pomalejší. Opět zde máme dvě časové linie, ta ze současnosti mi tentokrát přišla zajímavější a to u Mary nebývá zvykem, většinou si nedokážu vybrat, která linie příběhu se mi líbila víc.
Ale i tak se četla úžasně, moc ráda jsem se za Ivy a Ruth vracela. Nechybí zde romantická linka, jak už jsme zvyklé, ale to k tomu patří, bez toho by to nebylo ono a vlastně i kvůli tomu to všechny čteme, že?

Kdo chcete tyto romány zkusit, určitě začněte třeba Domem v zátoce. U knih si 100% odpočinete a budete nadšené. Moc doporučuji jak tuto knihu, tak i ostatní knihy autorky. Mám je moc ráda.

Pro odpočinek jsem si vybrala divoké pobřeží Atlantiku....

S příběhem rodinného tajemství a vztahem mezi babičkou Ruth a vnučkou Ivy ....

Je možné zapomenout na dětství, první lásky či babiččinu lásku ?

Vyprávění se nese ve dvou liniích - za zvuků hudby s Frankem Sinatrou, Bingem Crosby či Billie Holiday .... a Ivy hledá rozhodnutí ....

A objevují se i dávná tajemství .... a možná i nová budoucnost ....

Pěkně jsem si opočinula u této knihy .... doporučím.

S politováním musím napsat, že mě tato kniha přišla průměrná. Nebyla špatná, to vůbec ne, ale pomalé tempo mne nutilo často přeskakovat řádky.
Dvě dějové linie nebyly špatné. Četla jsem ji před týdnem a věřte nebo ne, už si ani nepamatuji přesně, o čem to bylo. A to se mi u opravdu dobrých knih, které mi sednou, nestává. Proto hodnotím průměrně.

Trochu záhad na pohřeží většinou rozbouřeného Atlantského oceánu. Splétají se osudy babičky, matky i nejmladší Ivy. Ta pátrá o předcích, objevují se údajné sestřenice, které jsou vlastně sestrami, je tam i láska z mládí a celý příběh končí ke spokojenosti čtenářek.

Autorka se drží stejného schématu, vracíme se do minulosti, kde rozplétáme rodinné tajemství a dozvídáme se o pohnutém osudu příbuzných naší hlavní hrdinky. Samozřejmě zde máme i romantickou linku, ale tak hezky a na úrovni napsanou, že nemám vůbec žádné výhrady. A neměla jsem je ani u jedné jediné knihy od této autorky. Takové příběhy, jaké píše Mary Ellen si já vždy ráda dám.

Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.

Mé první seznámení s autorkou. Tento typ knih, kde se střídá přítomnost a minulost, mám moc ráda. Odkrývání starých tajemství, vyklízení domu po milované babičce, vzpomínky a také staré křivdy a skutečnost, kterou je někdy lepší nechat spát.

V přítomnosti přijíždí Ivy z New Yorku přebrat dědictví po babičce Ruth a vyrovnat se s informacemi, které na ní během vyklízení vyplují. Setkává se s dávnou nejlepší přítelkyní Dani, s kterou mají nevyříkané věci. Dokáží navázat na staré přátelství?

V minulosti se potkáváme s tehdy 12 letou Ruth a s jejím životem na pobřeží, kde pomáhala rodičům v hotelovém rezortu. Její matka Edna ji jako novorozeně našla v pokoji zabalenou do růžové deky. Jenže i Edna má svoje velké tajemství…

Na pobřeží jednou za čas vypluje vrak lodi, která tam před dávnými časy ztroskotala. I ona je opředená různými pověstmi. Jak vše Ivy rozmotá, co udělá nadále se svým životem?

Líbí se mi popsané prostředí, chování lidí z dřívější doby, popsaný život na pobřeží. Ne vždy je to jednoduché a ne vždy se bouře hned přežene a někdy má poměrně velké následky. Styl autorky mě bavil. Příjemně jsem proplula na mořské vlně a těšila se z odkrývání tajemství.

Od autorky je to má čtvrtá knížka a opět krásné a pohodové čtení. Je zde dost postav - střídají se tu dvě časové linky - přesto děj situovaný k oceánu je přesně můj šálek kávy.