zelena_zabicka komentáře u knih

jazykově je to velmi čtivá knížka - starobylý šmrnc i nadčasový kousavý humor, ale obsahově je to spíše nuda, největší spád mají poslední tři kapitoly, kde se toho udá tolik, co ani zdaleka ne v celém zbytku románu. Příběh plný pro dnešní oči strojených, škrobených, nepřirozených dialogů často o očivsloup otáčejících tématech (např. milostná psaníčka, poslušnost, ženská podřízenost,...) Janě Eyrové toto sahá tak po kotníky. Na mnoha stránkách se odehrávají pro další děj nepříliš důležité scény,... Na druhou stranu je to Bronteová a něco do sebe ta kniha má. Taková oddechovka, když nechcete sáhnout po moderní červené knihovně.

2 19.12.2019

Textově mě a myslím ani naše holky to nějak nechytlo, ale kniha není dlouhá. Kdyby nebyla ilustrovaná p. Svolinským, asi bych ji prostřednictvím veřejné bibliotéky poslala dál, krásné ilustrace jí dávají ale úplně jiný rozměr.

1 17.12.2019

Jednoduchý nekomplikovaný příběh - možná spíše povídání či pohádka - o mladém zajícovi. Do příběhu je až komicky a násilně vsazeno povinné budovatelské pozadí (zde stavba přehrady - oslava lidské práce a schopností). Příběh pro malé i věší děti, dospělé potěší hlavně překrásné kolorované linoryty (kvůli těm dávám čtyři hvězdičky, jinak bych dala o jednu méně).

14.12.2019

Pouhé dvě hvězdičky nedávám za styl psaní, ale za obsah příběhů - příběhů mysliveckých, o zvířatech a přírodě. Od lesníka, kterým autor býval, bych totiž čekala, že se bude ke zvířatům chovat s větší láskou a ohleduplností. Snad v každé kapitolce bylo něco, co se mě - jakožto milovníku přírody - nesmírně příčilo - ptáčnictví, lov pro ukojení svého ega, sebrání koček od malinkých mláďat, "zbavení" se již nepotřebných koťat, zastřelení hranostají samičky, o které věděl, že má mladé, ničení mravenišť pro sběr kukel pro ptáky, které odchytával... Obzvlášť ta povídka s hranostajem, kdy zabil samičku, protože dávila mladé špačky, pak odchytl hranostajíky a sám je nakrmil mláďaty vrabců - tuto logiku mi rozum nebere. Také ta bezohlednost ke kočkám: první, kterou vzal od malinkých koťat, mu utekla a už se k původnímu majiteli vrátit nedokázala, tak vzal od koťat druhou, která mu odkojila kunu, tentokrát i se dvěma koťaty, aby mu zase neutekla, a když už koťata nepotřeboval, "zbavil se jich" - ta ostatní asi pomřela hladem, nebo je majitel těch koček zabil rovnou. Při stěhování pak tuhle kočku, která s mladou kunou k sobě velmi přilnuly, navzdory pláči dětí i nářku obou zvířat s sebou nevzal a nechal ji vrátit původnímu majiteli. V téměř každé povídce je něco takovéhoto, co by se dalo označit jako týrání. Vím, že se v té době (ca 50.-60. léta) se se zvířaty takové ciráty asi nenadělaly a možná jsem moc útlocitná, ale tohle mi moc vadilo a autor ztratil veškeré moje sympatie, které získal u knihy Zrzek.

1 12.12.2019

Oceňuji, že konečně někdo u nás zpracoval i téma samotářských včel do samostatné knížky. Podobně jako autor jsem do této doby získávala informace o hmyzích domcích hodně i z německých textů, kde jsou přece jen v tomto směru dost před námi. Knížka se mi vcelku líbila, jen čeština byla poněkud krkolomná - text by potřeboval lepší stylistickou korekturu. Uvítala bych (a i jsem to čekala) víc inspirace na různé domečky - z čeho všeho se třeba dají vyrobit. Líbilo by se mi na toto téma více fotek. Část věnovaná jednotlivých druhům samotářek byla na můj vkus až příliš dlouhá a podrobná.

3 07.12.2019

Pozítří si jedeme pro našeho prvního strakáče a psa vůbec. Knížka mi moc pomohla připravit se na to, co všechno nás může čekat. Je psaná velmi osobně a podrobně, oceňuji i seznámení s různými formuláři, s tím, jak to chodí na výstavách, co všechno obnáší založení chovné stanice a mnoho jiného. Jsou to zkušenosti, zážitky, rady, postřehy, líbí se mi i to, že autorka se nebojí přiznat svoji častou nejistotu (hl. zpočátku) a třeba i chyby.

07.12.2019

Příběh je milý, přečtený naráz dětem před spaním, ale souhlasím, že mohl být propracovanější a nekončit ve stylu "a všichni usnuli a těšili se, co zažijí příští den." Jinak ilustrace jsou naprosto nedostižné - už jen kvůli nim stojí tuto knihu mít v knihovničce. Nádherný dárek pro milovníky koček - děti i dospělé. Jediné, co mi trochu "neštimovalo", bylo to, že obrázky mají spíše podzimní atmosféru a přitom se děj odehrává v létě.

4 04.12.2019

Je to legrace :-) Nečekejte nějaké odborné texty jako v běžných chovatelských knihách, ale spíše vtip, zajímavosti, osobní zážitky, příběhy - to vše doplněno fůrou krásných a taktéž vtipných fotek. Textu je tak akorát, abyste to přečetli třeba i na jeden odpolední zátah.

1 04.12.2019

Pan Desenský je pro mě ve výcviku psů obrovská kapacita. Líbí se mi i jeho přístup k věcem mezi nebem - zemí - člověkem a psem. Příští týden si jedeme pro náš první psí přírůstek a pokud by se snad někdy objevil nějaký problém, nebála bych se s ním na tohoto člověka obrátit. Knížka je velmi čtivá, protkaná konkrétními příběhy psů, možná bych však uvítala větší množství nějakých konkrétních (rozumějte: po lopatě, pro začátečníka) rad, tipů, návodů - i když se jim p. Desenský brání, neboť každý pes je originál a na každého platí trochu něco jiného (nešablonuje). Škoda, že se v nějaké knize nevěnuje i štěňatům a tomu, jak příp. budoucím problémům předcházet už ve štěněčím věku.

1 03.12.2019

Pan Desenský je pro mě ve výcviku psů obrovská kapacita. Líbí se mi i jeho přístup k věcem mezi nebem - zemí - člověkem a psem. Příští týden si jedeme pro náš první psí přírůstek a pokud by se snad někdy objevil nějaký problém, nebála bych se s ním na tohoto člověka obrátit. Knížka je velmi čtivá, protkaná konkrétními příběhy psů, možná bych však i já uvítala větší množství nějakých konkrétních (rozumějte: po lopatě, pro začátečníka) rad, tipů, návodů - i když se jim p. Desenský brání, neboť každý pes je originál a na každého platí trochu něco jiného (nešablonuje).

2 03.12.2019

Také vykrmujeme malého bodlináče, abychom ho snad už za týden mohli zazimovat v zahradě. V této útlé knize, která je mimochodem plná barevných fotek a obrázků, jsme našli mnoho rad, jak s ježky nakládat, čím jim pomoci, jak pro ně udělat na zahradě přátelský prostor, i jak je to s tím odebráním z přírody, ošetřováním a návratem. Kniha se mi moc líbí a za nízkou cenu, kterou jsem za ni zaplatila, mě velmi mile překvapila.

3 25.11.2019

Zpočátku mi dost vadilo, že to bylo pořád "o nás, o naší přírodní zahradě, o tom, co my,..." Ale pak mi došlo, že tahle kniha není další z řady "jak se to dělá", ale skutečně velmi osobní kniha plná zkušeností z přírodě blízkým způsobem hospodaření. Když jsem to takto přijala, jakože je to "my" vlastně v pohodě, kniha se mi začala líbit - o to víc, že i fotografie jsou všechny z rodinného alba (žádný Shutterstock) a i když také působím jako poradce přírodních zahrad a naše zahrada byla certifikována jako ukázková, našla jsem tu i já několik hezkých inspirací, kterého hodlám vyzkoušet. Knihu doporučuji, je moc hezká.

4 25.11.2019

Pokud ke knize již zpočátku budete přistupovat jako k encyklopedii, jíž je, tj. soupis mnoha věcí, mnoha témat, ale žádnou velkou hloubku, zklamáni nebudete. V tomto případě se kniha může stát skvělým vodítkem k tomu, co všechno ještě v oblasti permakultury je možné, co si můžete ještě dále více nastudovat, zjistit, vyzkoušet... Pokud ale čekáte více rozepsané osobní zkušenosti, postřehy, návody, detailnější popisy, zvolte jinou knihu. Tato kniha je hezká, tematicky ucelená, obsáhlá, ale již trochu pokročilejší člověk, který se o udržitelnost zajímá, v ní asi nic moc nového nenajde.

1 25.11.2019

Kniha je na pohled velmi hezky udělaná, ale snad díky překladu se nečte moc příjemně. Navíc je to všechno takové akademické - teoretické, jak by to všechno mělo být, co by se mělo dělat... aby výsledek byl harmonický, ale není to moc pro skutečný život (děti, zvířata, radost z pobytu v zahradě). Je to návod, jak vytvořit něco naprosto dokonalého, na co se ale budete moci chodit jen opatrně dívat, neboť dle mého názoru se v takovéto zahradě žít (a užívat si ji) nedá.

20.10.2019

Cením především kapitoly o historii zahradničení a vývoji zahrad, na které jsem v žádných jiných knihách takto pěkně zpracované nenarazila. Ale i jinak je kniha moc pěkná - o čem se mluví, je nafoceno. Jsou zde popsány stromy, keře, bylinky, trvalky, letničky,... všechny ty známé druhy, na které mnohdy koukáme přes plot a o kterých si říkáme, co to asi tak je. Hezká a zároveň užitečná kniha.

1 20.10.2019

Knihu mi půjčila kamarádka, avšak její nadšení s ní bohužel sdílet nemohu. Kniha je čtivá, tenká, dobře "odsýpá", ale po jejím přečtení jsem vlastně nabyla dojmu, že ani vlastně pořádně nevím, co jsem četla, co jsem si z toho měla vzít, jaké rady jsem tam měla najít... Nějak mi to zkrátka nesedlo, asi nejsem "cílovka", trochu víc mě zaujal text o postarších dámách v červených kloboucích, ale jinak - teď, po týdnu od přečtení - z toho nevím už téměř nic.

3 20.10.2019

Některé nápady a myšlenky mě přinejmenším zaujaly, především autorův velice kladný vztah ke zvířatům. Na druhou stranu mi dost vadil autorův, řekněme, extrémizmus ve věcech samozásobitelství a silná negace vůči všemu z okolního "obyčejného" - konzumního světa. Knihu jsem začala číst a pak už ji jen doprohlídla stylem "kam padne oko"

20.10.2019

Bohužel se mezi nadšence zařadit nemohu. Literárně je Ota Pavel krásný autor - jeho čeština je milá, čtivá, úsměvná, na úrovni, avšak příběhy samotné na mě působily až příliš smutně - i když se ve skutečnosti jednalo spíše o tragikomedie - válka, holocaust, ztráty majetku, stárnutí,... Ani to, že se všechny točily kolem vody a ryb pro mě na přitažlivosti nenabyly - nic moc mi tohle téma neříká. I tak asi ale myslím, že Ota Pavel právem patří mezi poklady české literatury, i když zrovna v mých dlaních nezazářil.

20.10.2019

Jedná se o dětskou literaturu, kniha je čtivá, četba pěkně odsýpá. Téma je originální, avšak literárně nemyslím, že by se jednalo o nějakou výjimečnou knihu. Děj sám o sobě není ničím překvapivý, nějak více nezaujme, vše je příliš černo-bílé (a nemyslím tím jen barvu kůže postav v příběhu)

20.10.2019

Jsem z toho taková rozpačitá, proto nechci dávat ani hvězdičky. Na jednu stranu je především v úvodu řada věcí, které se dotknou srdce i mysli snad každého jen trochu alternativně smýšlejícího zahradníka, na stranu druhou se posléze kniha vrhá až do přílišné hloubky okultismu, alchymie, astrologie a dalších podobných esoterických nauk. Pro mě - zahradníka - chybí více prakticky upotřebitelných věcí, podnětů k zamyšlení, návodů, rad... Je to kniha spíše filozofická, navíc nelehko čtivá. Přiznám se, že jsem poctivě přelouskala asi jenom čtvrtinu, zbytek jsem prolistovala. I tak mi spousta odstavců prošla hlavou tam a zase ven, není to totiž čtení před usnutím, text vyžaduje soustředění. Nicméně už teď se těším, až se začnu do autorovy další knihy (Naše Bio zahrádka), která by snad měla být více o praxi než o esoterice.