zaranda
komentáře u knih
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Po knize jsem sáhla náhodou v knihovně a čekalo mě velice příjemné překvapení. Skvělé čtení. Neotřele, zábavně psaný příběh Barbory a její babičky a jejich trablí s láskou, životem i po-životem.
"ne každej je mistr zenu, co má na zadku vytetovaný Čtyři dohody."
Ellie a její náhodné setkání
Hazel Prior
Milý romantický příběh o exmoorském harfaři Danovi a exmoorské hospodyňce Ellie, psaný s nemalou dávkou poetiky.
"Den je jasný a výrazný. Stromy mávají větvemi ve vzduchu a po nebi se honí bílá zubatá oblaka. Slunce rozžíná barvy. Zelené odstíny sahají od smaragdové přes šalvějovou až po limetkovou. Dokonce i staré listy kapradí září kaštanovou a barvou vyleštěné mědi."
Ideální čtení na dovolenou.
Malinový sen
Jana Benková
První kniha s červeným nadpisem, která mi v knihovně padla do oka. Zápletka se sázkou zajímavá, ale všechny ty "sexy" smsky mi tam přišly nadbytečné a nijak nepřispěly ke čtivosti či atraktivitě knihy.
Příběh ukrytý v notách: Šípková Růženka
kolektiv autorů
Stejně jako předchozí kniha s hudbou Vivaldiho má i tato s ukázkami z baletu Čajkovského krásné zpracování. Jediná nevýhoda je, že na stisknutí not je potřeba vyvinout poměrně velkou sílu, takže dělá dětem problém.
Příběh ukrytý v notách: Čtvero ročních dob v jediném dni
kolektiv autorů
Moc pěkné zpracování, zajímavý nápad a krásné ilustrace.
Pestré vrstvy
Ivan Landsmann
Dočetla jsem jen kvůli výzvě, jinak bych po pár stránkách "holandské" části knihu odložila.
Přitom část popisující život na šachtě vůbec nebyla špatná - kdyby to skončilo odjezdem do Kanady, knize by to z mého pohledu spíš prospělo a hodnocení by bylo určitě vyšší.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Ze začátku nebylo úplně snadné se v knize zorientovat kvůli množství postav z "teď", které musel člověk nejdříve poznat v "předtím". Ale zápletka se vyvíjela zajímavě a kniha se četla velmi dobře.
Templářské dědictví
Steve Berry
Cotton Malone mě baví :) Je pravda, že zápletka je na můj vkus místy už trochu překonstruovaná, ale jako oddechovka dobré.
Boj o ostrov
Arthur Ransome
Ransomovky, to je klasika mého dětství. Ráda po nich sáhnu znova, když chci něco nenáročného na odreagování.
Krásná němá paní
Božena Kuklová-Jíšová
Toto by měla být povinná četba. Zvlášť důrazně by měla být předčítána těm, kdo vzpomínají nostalgicky na "staré dobré časy".
Pád vzhůru
Gary Van Haas
V první části se příběh slibně rozvíjí, ale druhá část knihy je až příliš pohádková a bezproblémová.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Zajímavá zápletka, čtivě psaná, konec v Murakamiho stylu, ale celou knihu sráží forma, jako je psaná a odfláknutá korektura (řada překlepů, zapomenutá slova, chyba v rodokmenu, kde je Satošiho bratr označen jako jeho strýc,...). Ještě horší než překlepy je ale nekonzistentní používání hovorového jazyka. Proti použití hovorového jazyka jako takového nic nemám. Ale tady jsou hovorová slova "rozsypaná" mezi spisovná zcela nahodile. Kdyby byla např. odlišena přímá řeč nebo myšlenky postav hovorově a popisy spisovně, tak je to o něčem jiném. Takto je klidně v jedné větě půlka hovorově a půlka spisovně, slovo, které je v jednom řádku hovorově je hned o řádek níž spisovně... To, co autorka nejspíše považovala za ozvláštňující prvek tak v konečném důsledku je prvek velmi rušivý, který kazí požitek z četby. Škoda, potenciál tam byl podle mě velký.
Dobrá tak akorát
Barbora Šťastná
Třetí kniha v pořadí od B. Šťastné je z mého pohledu nejpovedenější. Mou nejoblíbenější kapitolou je ta o hledání vnitřní bohyně, u té jsem se smála i nahlas:)
Birthday Girl
Haruki Murakami
Ilustrace perfektní, možná se mi líbily víc, než samotná povídka. Ta se mi líbí po jazykové stránce, ovšem obsah je prostě "murakamovský" a narozdíl od čtenářů níž mě teda k žádnému přemýšlení nedonutil. Rozhodně se mi líbila víc než Spánek, ale celkově povídky pana Murakamiho asi nebudou úplně to pravé pro mě.
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Nemůžu si pomoct, žádná z následujících knih u mě nedosahuje takové popularity jako Jeruzalém. Ale příjemné čtení to je pořád.
Den, kdy se potkali
Petr Hugo Šlik
Po Tržišti moje druhá kniha tohoto autora a opět se líbila, jeho styl mě baví. Rozhodně stojí za přečtení. A konec byl, řekla bych, takový "šlikovský" :)