Yokolobuna Yokolobuna komentáře u knih

☰ menu

Troll Troll Michal Hvorecký

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "9. Kniha, která má na Databázi knih v době čtení méně než 10 komentářů"

Šel takhle Havloid a Sluníčkař do kavárny, když v tom prostřední upadl... Troll od Michala Hvoreckého je víceméně ukočírovaný bizár. Autor balancuje na hranici nesmyslu, ve kterém se mu nakonec povedlo některé nesporně zajímavé myšlenky utopit.

Téma informační války, fake news a cíleného trollingu si zaslouží pozornost, jen by to podle mě chtělo trochu umírněnější přístup. Troll totiž místy působí jako jeden velký prvoplán a jeho autor jako pozér, který dobrou myšlenku oplácal těstíčkem ze současných trendů trochu bez hlavy a paty. Třeba postavy tak nepůsobí skoro vůbec reálně (a mají vůbec?).

Troll, i přes horší provedení, zejména díky nápadu není špatnou knihou a čte se velice dobře. Pasáže jako Johanin manifest nebo třeba přijímací pohovor do Centrály jsou skvělé. Chmurný autorův svět Říše však uvěřitelný příliš není. Všichni zde mohou všechno a zároveň nic. Jsou utlačovaní a zároveň svoboda slova nezná hranice? Koncept zdejších nemocnic jsem pak nepochopil vůbec.

Autor na můj vkus v prostřední části útlé knížečky trochu plácá na místě, aby konec knihy uspěchal. Troll tak i přes svojí hutnost (alespoň v mých očích) trochu vyšuměl na prázdno. Témat mnoho, místa málo a přeci zůstaly některé odstavce naprosto nevyužité. Potenciál jiných je naopak vytěžen na maximum a autor skutečně místy čtenáři přináší nespornou přidanou hodnotu. Jen škoda, že jako celek nefunguje Troll ani zdaleka tak, jak by mohl.

Zakoupeno v roce 2018 za 139,- (pevná vazba) z e-shopu Megaknihy.

Zkráceně? Moderní téma v krátkém formátu. Trollovi nelze upřít čtivost a údernost v některých směrech. I tak jsem měl však bohužel pocit, že čtu sice místy chytrou, ale stále hloupost.

Hodnocení na DK v době přečtení 74 %; Moje hodnocení 65 %

26.03.2019 3 z 5


Procitnutí Procitnutí Russell Blake

První díl série Jet je přinejlepším "OK". Není v něm vyloženě nic špatného, ale stejně tak ani nic zajímavého. Skutečně vůbec nic (povedená obálka se moc počítat nedá). Kniha, která se pro mne stane laťkou průměrnosti. Napsaná je jednoduše, nečte se zle, ale nepřekvapí ani příběhem, ani postavami, ani prostředím a už vůbec ne jazykem. Je tu spousta průměrné akce, namířené proti průměrným padouchům s průměrnými hrdiny zavlečenými do průměrné konspirace. Vyloženě špatný mi však přišel asi jen zvrat, který přeci jen nebudu spoilovat. Každopádně toto odhalení napadne většinu čtenářů už v půli knihy, kde se nachází přespříliš okatě napsaná související kapitola.

Autorovi se bohužel příliš nedařilo ani střídání tempa, kdy klidnější pasáže vyplňuje většinou tím, že postavy "chodí na jídlo" nebo nakupují. Čtení Jet vám vyloženě vadit nebude, jen budete mít pocit, že držíte v ruce dost zbytečnou knížku.

Zkráceně? Relativně čtivý špionážní thriller, který mantinely žánru nejen nerozšiřuje, ale ani se k nim nedokázal přiblížit. Čteno díky Pevnosti PLUS. Další díl asi taky jedině jako přílohu.

09.12.2018 3 z 5


Kruté stroje Kruté stroje Ondřej S. Nečas (p)

Horší hodnocení na databázi, jiný autor a přesto naprosto důstojné pokračování téhle nesmírně slibně rozjeté série. Změna autora byla poznat vlastně jen trochu, a i když je Nečas v projevu možná o něco slabší než Pavlovský, Kruté stroje mi příběhem a celkovým rozuzlením sedl nejvíc. Opět zajímavé nápady a skvělé scény. Humor zde možná občas nefunguje tak dobře jako v předchozích dílech, ale to se Nečasovi daří vybalancovat krativitou v jiných ohledech. Jen tak dál... dobré vědět, že se změnou autora není potřeba házet flintu do žita.

13.07.2018 5 z 5


JLA: Babylonská věž JLA: Babylonská věž Mark Waid

Babylonská věž se mi místy líbila opravdu hodně, jenže tyto momenty jsou (bohužel dost tradičně) naředěny patosem a hloupoučkými replikami nebo obezličkami, když autoři tápu, jak posunout děj k cíli. Nápad je přitom výborný a na některých místech i velice dobře rozpracovaný. Je potřeba zmínit i kresbu, která je jedním slovem nevyvážená. Za prvé se střídají v průběhu vyprávění kreslíři a trochu jinak nakreslené postavy z předchozích stránek prostě zážitku nepřidají (nejzdařilejší je přitom bohužel nekratští Raimondiho vsuvka s Talií). Za druhé i v rámci výkonu hlavního kreslíře Portera střídají netradiční a atmosferické panely, jiné dost otřesné až karikaturní s výrazy postav jak z nočních můr (Porterovy vykulené oči jsou prostě ohavnost). Tak jako tak jde o slušný komiks s velice zajímavým nápadem, který bohužel občas napadá na obě nohy. No a bonusová historka se Starrem? Klasicky nečitelná hrůza, z jejíž trapnosti se mi dělalo až nevolno... komiksy rozhodně ušly kus cesty. Celkově shovívavé čtyři hvězdy.

15.04.2018 4 z 5


Superman: Pro zítřek: Kniha druhá Superman: Pro zítřek: Kniha druhá Brian Azzarello

Tady bych vlastně mohl překopírovat komentář k prvnímu dílu a pouze dodat, že je všechno ještě o něco horší. WTF momentů přibývá a já skutečně mnohdy nerozuměl, co si z jednotlivých stránek mám odnést. Vlastně jsem úplně nepochopil ani onen princip zmizení a roli Supermana. Možná jsem ignorant, možná Azzarello prostě nedovedl se čtenářem svůj záměr smysluplně vykomunikovat. Přešlap vedle. Jenže jde o komiks, kde kresba hraje velice důležitou roli a já tak nějak tuším, že ničemu, co nakreslil Lee asi horší než průměrné hodnocení prostě nedám.

01.03.2018 3 z 5


Zjevení Zjevení Drew Karpyshyn

Jen zřídka se v hodnocení odchýlím od Databazeknih tím směrem, že se mi něco líbí daleko více, než jakou kvalitu naznačuje zdejší hodnocení. U "Zjevení" se mi to však stalo.

Ke knize jsem přistupoval bez očekávání, naději mi však dávalo jméno autora, který se podstatnou měrou podílel i na příběhu her. No a já jsem s jeho prací jednoduše spokojen.

Herní sérii mám rád, byť za fanatického fanouška se rozhodně nepovazuji, příběh a zpracování univerza mi však přirostlo k srdci a Zjevení v tomhle ohledu podle mne ostudu předloze nedělá. Naopak herní příběh vhodně doplňuje a věnuje se zajímavým momentům, které fanouškům hry doposud představené nebyly, nebo jen v náznacích.

Zápletka je relativně přímočará, ale dobře napsaná a krásně dokresluje události před prvním dílem série. Anderson jako hlavní hrdina funguje až překvapivě dobře a Saren se Skarrem tvoří poutavý protipól. Kniha není nadmíru popisná a ani odpůrce videoher se v ní neztratí.

Kdysi jsem četl i knihu ze série Dragon Age, kde mi přeci jen přišlo, že byla tvořena tak nějak do počtu. Mass Effect: Zjevení však krásně doplňuje zážitek hry a rád si přečtu pokračování série (tedy pokud někde splaším vzácný druhý díl).

Hodnocení na DK v době přečtení: 73 %; Moje hodnocení: 90 % jako 180. hodnotící.

16.06.2022 5 z 5


Lobo: Kostěj nesmrtelný Lobo: Kostěj nesmrtelný Alan Grant

Parádní magořina. Vybodnul jsem se na posloupnost a šestá kniha je tak mým prvním (plnohodnotným) setkáním s Lobem.

Kostěj nesmrtelý je pořádně nadsazená řezničina, která baví ve všech svých příbězích. Těm navíc nechybí výborné nápady a to explicitní násilí je tu jakoby mimochodem.

Prsaté holky s pořádnými kostlivci ve skříni, vystrašení žoldáci, co udělali svoji největší (a poslední) chybu v životě, chamtiví hollywoodští pseudoumělci i lidožraví šnečci poznají, že s posledním czarnianem si dobrovolně začne jen úplný šílenec. Je to absurdní, je to zábavné, je to skvěle nakreslené. Takhle nějak si představuji dobrý komiks.

Hodnocení na DK v době přečtení: 85 %; Moje hodnocení: 90 % jako 76. hodnotící.

24.06.2021 5 z 5


Simpsonovi: Simpsoráma Simpsonovi: Simpsoráma Bill Morrison

V porovnání s dříve čtenými "Komiksovými extrabuřty" jde bohužel jednoznačně kvalitativní propad. Jednotlivé náměty příběhů jsou potencionálně zajímavé, ale nepovedlo se je rozpracovat do zábavnějších zápletek.

I Simpsoráma obsahuje některé fajn momenty, ze kterých kultovní předloha dýchá. Přišlo mi však, jako by autoři scénáře předlohu úplně dokonale neznali nebo se ji rozhodli ignorovat, v komiksu se tak některé postavy chovají jinak než v seriálu, což výsledný dojem kazí. Za všechny jmenujme třeba scénu, ve které Šerif Wiggum škrtí Raplha. Stejně tak se občas kreslíři netrefili do předlohy barvami a taková Marge má tak nepochopitelně na několika panelech růžové šaty. Je to škoda, díky uvedeným neduhům působí Simsporáma dost odflákle. A to si Simpsonovi nezaslouží...

Hodnocení na DK v době přečtení: 75 %; Moje hodnocení: 65 % jako 63. hodnotící.

21.05.2021 3 z 5


Zápisník smrti 2 Zápisník smrti 2 Tsugumi Ohba

Druhý díl za tím pilotním malinko zaostává. Jen parádní nápad mne automaticky nepřiměje sypat pět hvězd každé knížečce bez výhrad.

"L" a Kira zahájili druhé kolo a ani tentokrát není jasné, kdo má v tomhle honu na kočku a myš vlastně navrch. Oproti jedničce mi přišly některé zvraty malinko překombinované, ale nechci tu mávat spoilery, tak nebudu korektní. Jinak platí to, co minule... Kresba zcela adekvátní atmosféře Zápisníku smrti, jen z těch neustále opocených ksichtů teče snad ještě vehementněji.

Ani dvojka nepřežila přerod v české vydání bez problémů. Po opakujících se stránkách z minule tu tentokrát haprují časové údaje v momentu, kdy postavy řeší osud detektiva Raye Penbera. Nějaký ten šotek však není problém odpustit.

Zakoupeno v roce 2019 za 139,- v e-shopu Megaknihy.

Zkráceně? Nášup toho samého bez znatelnějších vybočení. I po odeznívání "wow efektu" nosného nápadu stále velice dobrá konverzačka, kde napětí rozhodně nepramení z neustávajícího ratatatata.

Hodnocení na DK v době přečtení: 93 %; Moje hodnocení: 80 % jako 279. hodnotící.

04.12.2019 4 z 5


Prokletý Dilvish Prokletý Dilvish Roger Zelazny

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "2. Kniha, která má lichý počet stran"

I když u komentáře svítí průměrné tři hvězdy, příběhy Dilvishe a jeho pekelného oře Blacka za přečtení stojí. Ústřední duo hrdinů je dostatečně nosné a čtenář si je snadno oblíbí. Jak by ne, vždyť zadumaný Dilvish v lecčems přípomíná legendárního Geralta... i když tomu toho Klepna tolik nenakecá.

Ústřední motiv msty na černokněžníkovi J***** (sorry, jeho jméno se podobě jako Pána zla z Harryho Pottera prostě neříká) v lecčems připomíná třeba Temnou věž. I zde tak vlastně platí otřepané rčení, že cesta je cíl (nabízí se i srovnání Dilvishe a kníráče Maria z videoher... sorry Dilvishi, princezna je ve vedlejším zámku!)

Kniha je vlastně sbírkou tu kratičkých, tu o něco delších povídek, které jsou zasazené do jednotného příběhu. Jednotlivé povídky nejsou kdovíjak důmyslně vypointované a knize by daleko více slušel ucelenější příběh. Takhle Zelazny skáče od jednoho motivu k druhému, postavy mizí otočením stránky a potencionálně zajímavé události jsou rázem opuštěny, nebo nedovysvětleny. Občas tak máte pocit, že je vše vytržené z kontextu (který však bohužel neexistuje). Odkud se vzal Black? Kam zmizelo Dilvishovo neviditelné ostří? A co Reena? To se k velké škodě nedozvíme.

Jednotlivé povídky špatné rozhodně nejsou. Až na výjimky (ústřední Ledová věž), však nejsou ničím, co by čtenáře fantasy vyloženě posadilo na zadek. Pod hodnocení "dobrá" však naštěstí nesklouzává žádná. Zajímavá je také autorova fascinace dualitou, která se projevuje skoro v každém příběhu (postava Ridleyho, soupeřící mužíčci v Rozděleném městě, vyznavači bohů v Prokletém Dilvishovi, či dvojí forma některých postav).

Získáno v roce 2019 jako příloha březnového čísla časopisu Pevnost Plus (169,- stánková cena).

Zkráceně? Obstojné povídky s ústředním příběhem, který se v konečném důsledku příliš neposune. Nad konkurenci příliš nevyčnívá, ale jako sonda do rané autorovy tvorby funguje dobře. Navíc se vůbec nečte špatně.

Hodnocení na DK v době přečtení 70 %; Moje hodnocení 65 %

19.03.2019 3 z 5


Třetí zákon 1 a 2 Třetí zákon 1 a 2 Xavier Dorison

Třetí zákon je bohužel zklamání. To, že vyhrál v hlasování přisuzuj trochu tomu, že čtenáři (mě nevyjímaje) tak trochu soudili knihu podle obalu (ten je hodně povedený). Celé se o trochu plácá od ničeho k ničemu, každý hledá nějaký kus papíru i když vlastně není vůbec patrné, co by jeho nalezení přineslo a proč je to vlastně důležité. Občas maličko zahapruje i návaznost panelů, kdy není přesně jasné, co nebo jak se zrovna stalo (zamrzela i chyba v překladu, kde je o jedné postavě hovořeno někdy jako o otci, jindy jako o kmotrovi... přitom vždy ve stejném kontextu charakterů). Postavy si přitom další destinace k plahočení víceméně vycucávají z prstu, někde záhadně vyčtou z papíru, nebo si příhodně vzpomenou. Možná v tomhle ohledu ale dost zapracoval fakt, že mě osobně motiv křesťanské konspirace prostě moc netankuje a vážně míněnému historickému thrilleru jsem nedokázal žádnou z minel moc odpustit .

I přes přísnou kritiku není Třetí zákon nějaká nečitelná hrůza (třeba kresba je vlastně pěkná, jen nemá tak často prostor vyniknout), spíše velice dobře zapadá do takové té kolonky "nenadchne neurazí" a ve většině ohledů jde Marburkova "křížová výprava" označit za průměrnou. Vlastně se trochu bojím pokračování, kterému se dostalo hodně vlažného přijetí i od ostatních. V rámci Modré Crwe rozhodně zatím nejhorší, ale to spíše svědčí o velice slušné kvalitě knih, co nám kluci a holky z Crwe servírují.

05.12.2018 3 z 5


Tygrovy čepele Tygrovy čepele Chris Pierson

V době mého hodnocení mají Tygrovy čepele nuzných 56 % (!). Ano, sice se zde hraje převážně s kartami, které už v té či oné podobě byly rozdány někým jiným někde jinde, ale vše funguje velice dobře. Pierson stvořil poutavé fantasy čtení, jehož svět skutečně žije, hrdinové jsou uvěřitelní, mají své vnitřní démony a motivace. Každou z rozvíjených linek jsem si užil a to ať už jde o tažení Čovuka a Hulta skrz promrzlé prérie, pátrání měsíční zlodějky Shedary po tajemné soše, nebo vnitřní souboj zhrzeného válečného veterána Forla. Vše hezky odsýpá a i když zde najdeme provařené tolkienovské motivy nejen v podobě zádumčivých elfů a nerudných trpaslíků, přichází na řadu i atraktivnější armády zuřivých minotaurů, nebo prohnilých goblinů. Možná je pravda, že autor nepřináší nic zásadně nového, jak ostatně naznačují i ostatní komentující, ale se zažitými náměty předvádí zatraceně atraktivní kousky. Už jsem četl daleko klišovitější, hůře napsané a nabubřelé knihy, které zde bez okolků sahají po hranici čtyř hvězd. Zmiňované hodnocení tak možná bude jen anomálií zapříčiněnou velice nízkým počtem hodnocení, ostatně i ve světě Tygrovy čepele sklízí pozitivní ohlasy. Podle mě zaslouženě. 85 %

02.11.2018 4 z 5


Superman: Poslední syn Kryptonu Superman: Poslední syn Kryptonu Kurt Busiek

Tenhle příběh Supermana líznul cíp páté hvězdy, ale nakonec k absolutoriu přeci jen krůček scházel. DCKK mi vlastně mění pohled na tuto ikonickou postavu, kterou jsem nikdy neměl moc rád. O to těžší to u mě Superman měl. Poslední syn Kryptonu je dobře vystavený příběh s některými novými postavami a motivy (nucená spolupráce s Luthorem). Kresba nezaostává a dovede vtáhnout do Metropolis naprosto bez problémů i díky své netradiční práci s panely (volbu takto nudné obálky ovšem nechápu). Jen škoda, že si autoři jednoduše nevěděli rady, co s členy Ligy Spravedlnosti, tak je prostě na dvoustraně vidíme v okovech bez nějakého hlubšího kontextu, jak že se to Zodovi povedlo. Bonusový příběh pak potěšil, ačkoliv posloužil pouze k prokreslení postav a nenabídl prakricky žádný děj ani akci.

18.07.2018 4 z 5


Batman: Dlouhý Halloween: Kniha druhá Batman: Dlouhý Halloween: Kniha druhá Jeph Loeb

I z hlediska kresby o něco lepší než první díl. Zpracování mi sice pořád nesedí, ale zajímavých panelů výrazně přibylo. Úplně spokojený nejsem ani ze zakončení příběhu (vzhledem k tomu, jak se svátečnímu vrahovi dařilo, je jeho identita trochu nesmyslná). I když jsem tak vzhledem k hypu, který tento příběh provázel, pořád trochu zklamaný, Dlouhý Halloween rozhodně stojí za přečtení... 7/10

21.10.2017 4 z 5


Superman: Utajený počátek Superman: Utajený počátek Geoff Johns

Superman velice příjemně překvapil. Nemám ho totiž jako postavu vůbec rád. Celý ten mirkodušínovský přístup mi prostě trochu leze na nervy. Tenhle origin se ale hodně povedl a mix akce a poklidného vyprávění vychází na výbornou. Jen mě trochu děsil mladý Clark, kterého autor Frank zjevně kreslil tak, aby byl podobný Christopheru Reevesovi. Sice s odřenýma ušima, ale za plnou palbu.

09.09.2017 5 z 5


Y: Poslední z mužů 1 - Jako jeden muž Y: Poslední z mužů 1 - Jako jeden muž Brian K. Vaughan

Velmi zábavný komiks s zajímavou premisou, která se samozřejmě neubírá dle vlhkých snů nejednoho chlapa. Yorick tak není macho king, kterému každá podstrojuje, ale lovnou zvěří. Ve světě bez kluků ho tak chce jedna část populace zabít, druhá osouložit (bez jakýchkoli požitků, z této činnosti většinou pramenících) a pár holek by s ním rády svět zachránily (těch je samozřejmě menšina).

"Poslední z mužů" má skvělé tempo a některé vážně dobré nápady. Třeba Amazonky s jedním ceckem vážně stojí za to. Hlavního hrdinu jsem si ale zatím ještě neoblíbil, i když o otravného panáka naštěstí rozhodně nejde. Osobně mi na první knize chyběla nějaká třešnička na dortu, která by skvělému nápadu nasadila korunu. Vzhledem k tomu, jsem s maximálním hodnocením zdrženlivý a nechávám si prostor pro další díly, které mám až na jednu výjimku již doma.

Z grafické úpravy musím vypíchnout krásné obálky, kresba samotná není úplně převratná a neoplývá prvky, která by ji zásadně odlišila od konkurence. Rozhodně však není rušivá nebo přímo nehezká. Pro účely knihy složí dobře a není potřeba si na ni delší dobu zvykat.

Hodnocení na DK v době přečtení: 85 %; Moje hodnocení: 85 % jako 115. hodnotící.

07.04.2022 4 z 5


Naslouchej noži Naslouchej noži Patrick Ness

Což o to, zajímavý nápad by tu byl. Provedení však dost kulhá a za celou dobu se kniha nedokáže vymanit ze škatulky "jen další povrchní young adult pro teenagery".

Vybudovaný svět je fajn, myšlenka osídlování nové planety v naději na lepší život také není špatně uchopena. Princip nákazy v podobě "Hluku" je zpočátku správně tajuplný a poutavý. Jenže z Nessova vyprávění budete mít pocit, že se klouže jen tak po povrchu. Navíc mě příliš neoslovil autorův literární styl. Třeba postavy nejsou prakticky bez výjimek (ok, Manchee je fajn) příliš povedené a hlavní hrdina a jeho neustálé "nejni" mi byl krajně nesympatický. Todd Hewitt je totiž poplatný cílovce, je tak věčně naštvaný, sebelítostiví a protivný. Ono je to v jeho situaci asi na místě, nimrat se v jeho pocitech mne však nebavilo.

Děj je konstruován jako "road trip", kde ústřední hrdinové prakticky celou knihu prchají před nepřítelem. Nessovi padouši mají schopnost teleportace a po chvíli spolehlivě poznáte, kdy se některý z nich zase zázračně zjeví na scéně. Koncept útěk, následný střet s nepřítelem, následný útěk se opakuje celou knihu. Třeba takový Aaron s nadpozemskou rychlostí a stopovacími schopnostmi začne být chvílemi už otravný.

Celé se to však nečte špatně, děj ubíhá a vyloženě hloupé momenty naštěstí nepřichází. Jen se z potencionálně skvělého konceptu nakonec vyklubalo povrchní young adult s mizernými postavami, díky čemuž se kniha potácí někde v oblasti průměru.

Zkráceně? Dobrý základ obalený balastem young adult. Nejde o vyložený propadák, bohužel však v konečném důsledku mimo svoji cílovou skupinu čtenářů, ideálně tak 14 až 17 let, nemá úplně co nabídnout. Velká škoda.

Hodnocení na DK v době přečtení: 81 %; Moje hodnocení: 60 % jako 356. hodnotící.

01.04.2022 3 z 5


Hlasování nohama Hlasování nohama Peter F. Hamilton

Povídka s dobře zvládnutou atmosférou uhnětenou ze znechucení, zmaru a nové naděje v podobě tajuplné červí díry. Text sám o sobě však v mých očích vyzněl trochu do ztracena a povídka mi nepřišla příliš dobře vypointovaná či strhující. Zaujme, ale nevysvětlí a na čtenáře tak zbude jen kostra světa, který směřuje rovnou linkou "do hajzlu". Být to rozsáhlejší úvod knihy, výhrady bych měl daleko menší...

Čteno jako povídka v časopisu Pevnost.

Hodnocení na DK v době přečtení 84 %; Moje hodnocení 60 %

12.07.2019 3 z 5


Zápisník smrti 1 Zápisník smrti 1 Tsugumi Ohba

Fenomény mangy a anime zatím tak trochu (vyjma her, co jsem měl k recenzi) proplouvaly kolem mě. Jednou se to však zlomit muselo a proč nesáhnout hned po sérii, která minimálně dle hodnocení patří k úplně špičce?

Rozjezd velkolepého příběhu arogantního japonského teenagera a (anti)hrdiny v jednom Lighta šlape skvěle. Médium mangy příběhu sedne jako ulité, a i když je minimálně první kniha na akci dost skoupá, vůbec to nevadí. I přes absenci větší akce totiž nechybí to nejdůležitější – děj.

Ze zajímavého námětu smrtonosného zápisníku vytřískali autoři skutečně hodně. I když první díl věnuje značnou část svého rozsahu vysvětlování zákonitostí papírové zbraně hromadného, vůbec nepůsobí ubíjejícím dojmem.

Za to může zejména skvělá postava smrtonoše Rjúka. Ten přitom nehraje roli úzkostlivého Kirova svědomí, on je tu jen jen proto, aby si se sáčkem jablek v ruce užil jízdu... a občas přihodil nějaké další pravidlo zápisníku, o kterém se "pozapomněl" zmínit. Kočkování Lighta a jeho smrtonosného stínu tak patří k vůbec těm největším kladům knihy.

Černobílá kresba tempu svědčí, je detailní přesně v těch místech, kde je to potřeba a stejně tak je přehledná. Vůbec se nedivím, že autoři anime nemuseli do původní estetiky skoro vůbec sahat (viděl jsem nějakých 8 dílů... opět zatím jediné anime, se kterým jsem měl tu čest).

Jedinou výtku v tomhle ohledu bych měl k zobrazování rozrušení či emocí obecně. Kreslíř totiž prakticky vždy k adekvátnímu výrazu obličeje postav přikreslil i nějakou tu kapku potu na tvář. Neustále zpocené obličeje jsou tak jakýmsi způsobem komunikace prakticky jakýchkoliv pocitů a panely tak mnohdy působí malinko strojeně a rádoby dramaticky. I když na tenhle "nešvar" si budu muset zvyknout, jelikož z příštích knih asi jen tak nezmizí.

Mnou zakoupená kniha (nebo jde o problém celého vydání?), obsahovala dvakrát zdvojenou dvoustranu. Chápu, ale že jde o tiskařskou chybu, za kterou dílo jako takové vážně nemůže.

Koupeno na přelomu let 2016/2017 za 99,- z e-shopu vydavatelství Crew.

Zkráceně? Rozjezd zatraceně kvalitní konverzační mangy, kde více než o akci a turbohybermega údery pěstí, jde o hru na kočku a myš. Hru, kde jednotlivé role nejsou dané, a děj je posouván slovy a smrtonosnými tahy pera. Prostor k zlepšení stále je, není ho však už moc.

Hodnocení na DK v době přečtení 94 %; Moje hodnocení 90 %

12.06.2019 5 z 5


Světlonošova cesta Světlonošova cesta Mike Carey

Za to málo peněz nabízí Světlonošova cesta pořádný nášup muziky. Titulní příběh je sice na můj vkus psaný trochu moc poeticky, kdy Rachel v kontrastu působí naopak příliš hloupě. I tak se mu však daří fungovat jako předzvěst něčeho velkého a svou zvláštní kresbou dokáže zaujmout. Vysokou kvalitu si drží i doplňkový sešit Lucifera, který však brnká na dost rozdílné emoce a velice dobře se zde představuje také další Careyho počin Mezi řádky. Trojice příběhů tak šibalsky láká k přečtení obou obsažených komiksových sérii. Rozhodně nejde o dokonalou knihu, ale za toho stováka budete lepší kousek hledat celkem obtížně. A to se počítá!

26.09.2018 5 z 5