VladimirTetur
komentáře u knih
Modrá planeta v ohrožení
Václav Klaus
Akcent na nebezpečí přícházející totality, tentokrát pod pláštíkem environmentalismu. Téma fajn, myšlenku podporuju, ale Klaus píše katastrofálně. Skoro se to nedá číst. Je to otravné stejně jako jeho verbální projev. Na tohle se vykašlete, prečtěte si Brave New World od Aldouse Huxleyho a Cestu do otroctví od Fridricha Hayeka.
Modrá, nikoli zelená planeta
Václav Klaus
Dávám plnou palbu za chcaní proti neomarxistickému větru s autoritou prezidentské kanceláře. Pro člověka nepošahaného filosofickou fakultou jde o stručný, krátký a srozumitelný výčet základních argumentů. Klaus prezentuje svůj názor na globálněoteplovací doktrínu a její dogmata prakticky jen pomocí rešeršního aparátu. Jméno Klaus dostalo obsah mezi lidi, což je fajn a posloužilo to svému účelu. Docela dobře se to čte, takže to možná ani nepsal on.
Kde začíná zítřek
Václav Klaus
Po modré planetě jsem čekal empirickou pecku, kde to Venca rozjede a řekne, jak to teda bylo. Grafy, čísla, citace, rešerše....
A hovno... Venca se nerozjel, jen tlachal a narativně fabuloval. O ničem.
Zmrdům zmar!
D-FENS
Skvělé pokračování prvního dílu. Specifická osvěta funkce státního aparátu a reálných korporátních praktik. Autor je lehce poznamenán pocitem vlastní výjimečnosti, ale ono to asi bude tím, že výjimečný je. Kniha je jen přetisk revidovaných textů z webu.
Rychlejší než oko
Ray Bradbury (p)
Nic moc. Pro fandy beletrie a Bradburyho možná, ale mě bavila snad jen historka s pavoukem.
Ministerstvo strachu?: Neskartované vzpomínky generála Lorence
Alojz Lorenc
Genrál Lorenc musel mít po pádu komančů kachní pajšl z té nervozity, jak to dopadne. Dle mého názoru se to mohlo lehce zvrtnout do balkanizace střední evropy a mohlo se kácet v našem lese. Brrr! Kniha je pokusem o vysvětlivku a demystifikaci organizace tehdejší STB s jasnou demonstrací toho, že já Lorenc jsem to tu mohl zmasakrovat, ale neudělal jsem to, navíc toho vím hodně a můžu mluvit. Ve dvaadevadesatém nezbytný komunikační úkon. Ano, hoši šifrovali, dešifrovali, stýkali se, řídili a pravděpodobně si i uvědomovali roli ČSSR ve světovém NWO soukolí a ten přechod na "druhou stranu" zvládli líp jak v jugošce. Za odměnu dostal žabku a rozjeli pak s klukama Pentu.
Čtení je místy zábava, místy nuda. Lorenc to s jeho vědomostma mohl napálit mnohem víc a udělat globální bestseller. Bohužel, držel se hodně zkrátka a proto 2/5.
Jsem zvědav na "Dešifrovaný svět".
Specnaz: Příběh sovětských speciálních sil
Viktor Suvorov (p)
Čtivé a zábavné. Viktor si potřeboval v Anglii vydělat na chleba, tak se dal na knihy, protože s postupujícím rozpadem východního bloku byla poptávka po informacích z druhé strany sysifovského kopce NWO. Jestli jde o lhavost bájivou, nebo skutečné zážitky, ví jen autor, já to neřeším a dávám 4/5 v kategorii military bajek.
Bhagavad-gītā taková, jaká je
Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda
Bhagavadgíta přináší filosoficko-náboženskou kuchařku skrze podobenství událostí na Kuruksetře, se značným psychedelickým přesahem. Samotný obsah B-gíty je v cajku a s rozšířeným vědomím to jde do hlavy samo. Arjunův tripreport, popis vědomí, nadvědomí, duše, vesmír, “planety”, božský zákon reinkarnace, odhalení duality, introspektiva, paráda! Dá se na tom uletět a s dobrou zásobou halucinogenů to jde hodně do hloubky. Tak jako ostatní religiózní texty planety, vám dává tušení obrysu našeho vlastního duchovního interface směrem k bohu. Však taky partičky ztripovaných hipíků, v čele s Beatles pomohly v šedesátých letech vykopat gítu zpět na výsluní. Díky kulturnímu neomarxismu teď hinduismu v rámci New Age celkem kvete pšenka. Jenže co s tím bez LSD?
Za komentáře Prabhupády, kterej to chce mermomocí podat po svém a nahnat si nové ovce k sobě do Indickýho chlívku, dávám hvězdu dolů. Někdy jeho texty mozku lahodí, někdy jsou otravné a někdy už je to prozelytismus jako prase. Vadí mě jeho přílišná dostředivost. Texty často interpretuje s akcentem na guruismus, kastovní system a staví oslí můstky k vlastním publikacím, Šrímad-bhagavatamu a dalším knihám. Možná, že to je v tom Indickým bordelu nutnost a ty pověrčivé hlupáky je třeba nejdřív dovzdělat. Respektuju, že Prabhupáda zasvětil v Ášramu kus života duchovní a fyzické čistotě, aby vytunil své vědomí do stavu, kdy byl schopen přirozeně a bez drog vnímat hloubku B-gíty, z čehož pak pojal přesvědčení, že je povinen těm oráčům venku polopatisticky gítu vyložit, a tak vyrazil do světa. Nicméně nese interpretaci podobenství nejméně x-tisíc let starého a od té doby tu bylo pár dalších chlápků s novějšími updaty ;)
Ježíš je vítěz.
Hovory s Bohem I – Neobvyklý dialog
Neale Donald Walsch
Tuhle knihu beru jako autorův introspektivní trip-report. Trip-reporty čtu rád. O mladém Nealovi, jakožto hippie psychonautovi rozhodně nepochybuju. Čekal jsem až do konce knihy něco jako: "přej si úspěch, peníze, zdraví", ale naštestí se tentokrát manipulativní konzumní propaganda moc nekonala.
Indigový svět
Simon Loyd
Autor píše parádně. Čte se to samo. Sdělená informace nula.
Standardní manipulativní esoterická sračka, která umí vybudovat atmosféru, naladit čtenářovy emoce (chtíč, zvídavost, pocit vyjímečnosti atd.) a pak zasadit myšlenkový virus do čtenářovy hlavy. Áno, lehněte si každý den, zameditujte si na předepsanou modlitbu, představte si sekvenci barviček, zatněte zuby, soustřeďte se na elektrony u vaší prdele a možná vyserete stokorunu. Tohle je osobní rozvoj?
Když to nepůjde, zkuste o tom napsat knihu nejlíp jak umíte a zkuste vydělat reálný cash na lidech, kteří věří, že "úspěch, bohatství, lásku, zdraví" vám přinese studium podobných knih. Kyiosaki by mohl vyprávět.
Cesta do otroctví
Friedrich A. Hayek
Tohle bych dal jako povinnou četbu pro získání volebního práva. Hayekovi došlo už před 70-ti lety do jakého průseru směřujeme zleva i zprava. Chcete vědět, jak nastane totalita ála Matrix? Takže hurá do studia. Po spojení reálíí dneška s Huxleyho "Brave New World", Talebovým vnímáním nahodilosti (čím větší entita zaniká, tím větší turbulence) vám bude běhat mráz po zádech.
Čte se to však brutálně těžce. Náročná a složitá souvětí. Uffff! Možná je to tou němčinou jakožto Hayekovým "přemýšlecím jazykem", možná toporným českým překladem. Opět hodnotím spíš sdělenou informaci než formu. Některé věci prostě nejdou hned popsat jednoduše. Neschopnost pohodlně vnímat tyhle druhy forem je čtenářův problém.
Smrt Západu
Patrick Joseph Buchanan
Úvod do pochopení zhouby naší společnosti na přelomu tisíciletí, plíživého neomarxismu. Autor popisuje vznik, rozvoj a smutné důsledky politiky Frankfurtské školy v USA od dob druhé světové války.
Amerika v boji kontinentů
Sven Hedin
Zábavné a poučné počteníčko, aneb není vše tak jak jsme se učili.
Turnerovy deníky
Andrew Macdonald (p)
Politicky nekorektních 20 000 mil pod mořem :)
Dobrodružné to je, sci-fi též, zábavné a čtivé taky.
Jeden deň Ivana Denisoviča
Alexandr Isajevič Solženicyn
Perfektně čtivá věc! Doporučuju. Survival akce jako řemen.
Černá labuť
Nassim Nicholas Taleb
Taleb má zajímavý a inteligentní smysl pro humor. Problém je, že vtip buduje třeba dvě kapitoly, ke kterým je nutno samozřejmě projít obsáhlý poznámkový aparát a občas dogooglovávat vlastní nedostatky. Někdy je výklad dost rozvláčný až nudný, ale myšlenka, kterou Taleb popisuje je hodně složitá a případná absence polopatismu by text znepřístupnila méně odhodlaným čtenářům. Na Talebův styl psaní je třeba si zvyknout. Není to žádný esoterický prázdný popík. Talebův intelektuální záběr je obrovský a čtenář musí k vědomé četbě a alespoň částečnému chápání všech myšlenek vyvinout velké úsilí. Inu bez práce nejsou koláče.
Možná jsem tupej, ale bezprostředně po přečtení Černé labutě jsem na dalšího Taleba neměl vůbec chuť. Nicméně poznatky z knihy mně dlouho vrtaly hlavou a nakonec jsem tomu libanonskému lišákovi přišel na chuť. Pokračování (Zrádná Nahodilost) už mi šlo do hlavy mnohem lépe.
Černá Labuť je vstupenka do realističtějšího vnímání reality. To, na co Taleb poukazuje, je špičkové téma a jde o výbornou knihu.
Doporučuju!