Veveruška1992 komentáře u knih

Je to už moje několikáté "setkání" s L. Fuksem, jehož velmi osobitý a sugestivní spisovatelský styl se pro mě pomalu stává návykovým, toto pak rozhodně patří k jedněm z těch nejsilnějších. Na Fuksovi je úžasné, že tisíckrát můžete v hodinách literatury nebo v povšechných zmínkách slyšet úlomky zápletek a myslet si tak, že v tom máte jasno, nic vás ale nemůže připravit na to, kam vás nakonec "hodí" kniha, že se nebude podobat ničemu, co jste o této tématice kdy četli, že vám bude chvílemi připadat neskutečné, že to podivné a smutné, mistrně zachycené bezčasí se tu opravdu odehrálo, a to sotva před pár desítkami let....a vlastně o dobu ani nejde, i když tahle byla obzvlášť šílená, strach nás vždycky může dohnat a zničit a dohnat k čemukoliv kdykoliv, a pak snaha uchovat si důstojnost až do konce se nutně bude jevit jako šílenství......jinak u L. Fukse mě jako u málokoho napadá, jaký asi byl a co prožíval, když dokázal tak přesně psychologicky vykreslit něco, co se až vzpírá nějakému uchopení....

12 15.01.2019

Nemůžu si pomoct, musím opět bezmezně obdivovat Karla Čapka, který podle mě jako jeden z mála si mohl opravdu dovolit psát o lidech, aniž by to působilo křečovitě a neupřímně...nad jeho postřehy mám pocit, že opravdu znal lidi, s mnoha jejich dobrými i špatnými stránkami, které obě přijímá jako součást spletité skládanky lidské povahy... málokde si člověk přečte o svých slabostech a ještě se nad tím pousměje a přikývne, jak to autor trefil, a taky se, ideálně, zamyslí....doporučuji dávkovat postupně, aspoň mně se to osvědčilo. :-) Na závěr snad jen toto - střezte se alelidí....

9 14.01.2019

Dílo, ke kterému jsem musela dospět a "promyslet se", ale stálo to za to.....nicméně tady jsem už při prvním setkání v prvním ročníku v plné míře pochopila, jaká propast zeje mezi ve škole vykládaným dějepisem a historií, mezi "fakty" a pravdou, a jaká krása a zodpovědnost v tom řemesle je.....vlastně zejména ta zodpovědnost a poctivost, pokora, a hlavně, řekla bych, lidskost.........

4 08.10.2018

Jsem moc ráda, že autor nakonec knihu napsal... je to jedna z těch knih, které se čtou lehce a na Tváři Vám po nich zbude úsměv, i když vlastně celou dobu byla o dost vážných a smutných věcech....vyzdvihla bych fantasticky napsané rodiče, jinak hlavnímu hrdinovi Arimu jsem přála, aby se konečně začal mít trochu víc rád, a aby mu už konečně došlo, před čím to utíká, s Dantem trochu pokoušeli moje nervy (nemám ráda, když si lidi něco neříkají, přitom jsem taky taková), ale většinu času jsem je chápala, někdy až moc dobře....doufám, že se třeba dočkáme dalších knih od tohoto autora na našich pultech, tahle za překlad rozhodně stála :-)

6 14.07.2018

Juchuchu, po dočtení téhle knížky mám chuť tančit a zpívat, takovou mám radost, že to dobře dopadlo, za oba Willy, kteří se překonali, za Jane, za Drobka (kterého jsem si zamilovala) a za lásku, která může mít hodně podob a vždycky stojí za to....vlastně nevím, co jsem od knížky čekala, ale rozhodně jsem toho, hlavně emocí, dostala vrchovatě, jedná se o moje první setkání s oběma autory, a to, jak se dokázali popasovat s vnitřními pochody mladých lidí v dnešní době mi přijde působivé, zvlášť s tak těžkým námětem, jako je život v depresi, pak mě taky dostala do kolen ta metafora s kočkou jistého fyzika, myslím, že je to dost trefné....klobouk dolů, nelituji investice a běžím pro Drž mě pevně a duchovně se připojuji k vlně nerdfighters, více fluffu, vědy, "divnosti", krásné šílenosti a mimoňství a více duhy do ulic a bude nám hej...

6 06.07.2018

Prosím vymažte mi někdo tu knihu z paměti a já začnu zase od začátku....před chvílí jsem doslova vyplula z příběhu, který mě provázel posledních pár dní v každé volné chvíli a nemůžu se vzpamatovat z toho, že sedím ve svém bytě a ne na kopci u mohyly, která nakonec naštěstí nese dva nápisy....je to nádherná a dojemná představa, že i tam, odkud není návratu, jsou spolu....miluji historii a antickou mytologii a také příběhy, které dokážou povýšit lásku na něco, čemu může obětovat život i největší válečník a pro niž jde do boje i ten největší vyznavač života toužící po míru (jak jsem s Tebou cítila, Patrokle) .....a tahle kniha obojí spojila v jeden harmonický, autenticky působící, neotřelý, krásně napsaný celek, který mně pohltil a pohnul....ještě snad nikdy pro mě nebyly mýtické postavy tak životné, autorce tímto vzdávám hold.

8 21.06.2018

Trhlé, veselé, kouzelné, romantické, super :-) Úžasně jsem si oddechla, zasmála a zasnila se, fanfikce všeho druhu jsou můj oblíbený žánr a byť tady byla nezastíraná inspirace Harrym a spol., líbilo se mi, že nakonec si šla autorka vlastní cestou. Postavy se mi líbily všechny, a to z toho důvodu, že jsem jim rozuměla, dávaly smysl...jinak střídání pohledů v 1. osobě je opravdu super věc, příběhu to dá plastičnost a nemusím si domýšlet, co na to ostatní (někdy je to fajn, ale autor má přednost, když se chce podělit :-D )

6 19.06.2018

Moc děkuji autorovi za tuhle knížku, která má najisto trvalé místo v mé knihovně, a kterou jsem přečetla na nádechy dva, protože na jeden se to nedalo udýchat a taky jsem se zoufale snažila se mírnit v rychlosti čtení, jak moc jsem si chtěla některé pasáže otisknout do paměti, protože mi daly víc, než kdejaká filozofická rozvaha.....vítanou nucenou pauzu mi poskytla práce, kde jsem se ale stejně celý den přistihovala při myšlenkách na knihu a vztahy obecně, jak málo se posloucháme, jak rychlí a povrchní jsme ve svých úsudcích týkajících se druhých, jak málo se je snažíme skutečně poznat, jak málo se sami umíme otevřít, aby nás někdo mohl najít nebo abychom našli sami sebe...
Abych se vrátila, doufám, že kniha bude mít úspěch (zasloužila by vyjít i v jiných zemích) a nemůžu se dočkat dalšího knižního počinu autora. Spolu s Mauricem se řadí mezi moje top knihy s tematikou lgbt a dost možná i vůbec...
Mimochodem, musím se udiveně pozastavit nad tím, jak se někteří, ačkoliv se jim kniha líbí, uberou hvězdičku, protože už nejsou ta správná "cílovka"...no, za prvé mám pocit, že to není chyba knihy a taky jsem přesvědčená, že právě z takových výprav mimo rámec mantinelů a představ, co se pro koho ještě hodí číst atp. (které vychází spíš ze společenských dogmat než z nás samých, i když je pak přijímáme za své) můžeme vyjít víc poučení, empatičtější, otevřenější...

11 30.04.2018

Konečně básně, které "tnou do živého"....niternost, syrovost, ironie, sarkasmus, bolest , černý humor, sugestivnost, pocity bez příkras, to vše zahalené do brilantní formy, konečně bez tuny metafor a líbivých slovíček....objevila jsem v knihovně, teď už netrpělivě čekám na zásilku od Ježíška, protože něco tak životného musím mít doma...pro mě jeden z největších objevů poslední doby....

14 21.11.2017

Opravdu nádherný historický román, po stránce formální i obsahové...při zjevování historických souvislostí zde čtenář nalezne opravdu vše - lásku, nenávist, touhu po moci a bohatství, příběh cti a osobní odvahy, ale i podlé zrady a prospěchářství. Oceňuji, že se autor při líčení jednoho z krizových období starověkého Říma neomezil jen na jeden úhel pohledu - naopak, tu se na věc díváme z pohledu republikánských senátorů, tu zase těch, kteří na císařství bohatnou, tu z pohledu nebojácných herců, nebo chudobného plebsu či otroků....při čtení jsem se nemohla ubránit rostoucímu pocitu rozhořčení a utvrzování se v přesvědčení, že dějiny jsou (v principu, neboť okamžiky jsou neopakovatelné) jedním velkým koloběhem, myslela jsem na to, kolik statečných Fabiů, jejichž osud sice na chvíli pohne, ale je zapomenut pod tíhou všedních starostí, ještě bude muset defilovat na jevišti světa, aby v lidech zapálili touhu po něčem lepším, po humanitě a ideálech, po skutečné svobodě....

11 19.08.2017

Nemám už moc co k Oscarovi dodat, vztah, který jsem si k němu skrze stránky jeho knih vybudovala, je natolik osobní, že si nejsem jistá, zda by moje hodnocení nepostrádala objektivitu....čtení byl jako obvykle požitek, obzvlášť u Obrazu Doriana Graye, svěží, vybroušený a vycizelovaný styl, plno kousavých postřehů, paradoxů, myšlenek hodných citování a především skvěle zachycený úpadek jedné duše.....tady to byl ještě Oscar účtující především se společností své doby, i když možná, v tom, co nebylo zcela vyřčeno, zachytil, možná chtěně, možná ne, i tísnivé pocity stran duše vlastní....i když to se můžu samozřejmě jen domnívat....

7 14.08.2017

Tato kniha se mi jen těžko komentuje, vybrala jsem si ji náhodně, v regálku se severskou literaturou - v knižní výzvě se jedna položka zahrnující tuto literaturu nachází a já nechtěla žádné krimi - a zaujala mě prostým názvem a obálkou v optimistických barvách. Začetla jsem se snadno, forma není nijak složitá, a to je dobře, neodvádí od obsahu...ten mě zasáhl, protože upřímně, kolikrát se vám stane, že čtete něco, co je i o vás, a to ne nijak obecně, ale přímo v té nejniternější rovině? No nic, budu muset přemýšlet, jak si míň lámat hlavu a víc si hrát a smát se....a když bude nejhůř, stanu se zákazníkem firmy Brio... :-) autorovi vřelé díky za krásnou knihu....

2 06.08.2017

Potřebovala jsem sehnat tuto knihu zejména kvůli televiznímu scénáři Pařížského kata, malé útržky filmu totiž proběhly před mýma očima v jedné epizodě Historie.cs věnované debatě o Templářích a natolik mě uchvátily, že jsem se jala dokonce i napsat do České televize, zda ta televizní adaptace vůbec existuje, jsem totiž velkým obdivovatelem historických dramat a vůbec tvorby Oldřicha Daňka a jeho pohled na události okolo právě Templářů mne nesmírně zajímal, navíc tu bylo to datum vzniku, rok 1968.......leč film se ukázal jako nedohledatelný, byť doufám, že ne navěky, naštěstí jsem se dozvěděla o této knize a pan Daněk mě opět nezklamal, zejména svým uměním uchopit historickou látku z neobvyklých úhlů.....další dvě ukázky jeho tvorby, povídku, na jejíž bázi pak vznikl stejnojmenný film (skvělá parodie), a rozhlasovou hru, taktéž hodnotím velmi kladně, takže nemůžu jinak, než doporučit ke čtení, jako vždy dílo, které má humor i přesah a historická látka jistou souvstažnost k současnosti a nad nímž je třeba se pozastavit a zamyslet.....

1 30.05.2017

Tak si myslím, že si dám rovnou druhé kolo, protože něco tak krásného si musím přečíst ještě jednou...pak snad i najdu slova a okomentuji tak, jak si tato kniha zaslouží.....

Edit 30. 5. 2017 ...tak přečteno znovu a opravdu je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla, a to nejen s ohledem na specifické téma. Už teď vím, že ji musím vlastnit, protože je jedna z těch, k nimž se budu vracet....nejdříve jsem viděla film, který na mě opravdově zapůsobil, výkony tří hlavních postav, zejména pak pro mě dosud neznámého představitele Maurice, byly nesmírně přesvědčivé, a já jsem tušila, že kniha pak musí být skutečný poklad, což se i potvrdilo...spisovatel na poměrně malém prostoru (nepotřebovat popsat stohy stran a přitom říct vše je pro mě známkou skutečného mistrovství) dokonale vykresluje psychologii postav tak, že člověk jim skutečně rozumí, navíc se skláním nad tím, jak autor dokázal vylíčit vztah mezi dvěma muži jako něco, co je naprosto přirozené (pomíjím pasáž o možném vyléčení, která je limitována soudobým věděním)....Maurice Halla jsem si zamilovala, pro jeho vývoj, kdy si postupně, ač sám konzervativní a poněkud snobský, začne uvědomovat pokrytectví a faleš "normálního" maloměšťáckého okolí a namísto, aby potlačil svou přirozenost a žil dál zřejmě úspěšný, nudný život, jak od něj očekával jeho někdejší přítel Clive, dá odvážně přednost své touze po tom být konečně sám sebou, po životním příteli a lásce, a to ještě ne ledajaké, zamiluje se čistě a opravdově, se vším všudy, do muže naprosto mimo svou třídu, takže vlastně rozbije hned dva zažité vzorce a ukáže, že takový vztah je možné realizovat a zahodit kvůli němu vše, že nejde o něco nízného a pomíjivého......nemůžu než pociťovat vřelý vztah k autorovi, který napsal v té době něco tak laskavého, láskyplného, optimistického... společně s Radoslavem Nenadálem se musím ptát, kde se něco takového vzalo, vím, že kdyby to bylo možné si promluvit, dozajista by bylo o čem....
Jinak asi nejoblíbenější scény jsou scéna v britském muzeu, kdy se "Maurice postavil proti těm hrozbám, nikoli jako hrdina, ale jako kamarád, a našel za nimi dětinskost a za tou ještě něco jiného..." a poté závěrečný rozhovor s Clivem, kdy za ním Marice přichází čistě jenom proto, aby jej informoval, k čemu dospěl, bez toho, aniž by požadoval schválení nebo něco podobného....myslím si, že ačkoliv doba pokročila, vnímání homosexuality se příliš nezměnilo, sice už není trestná a máme registrované partnerství a sňatky, to ale podle mě není stále to, ač autor a jeho přátelé usilovali, spousta lidí prostě stále nedokáže uznat a pochopit něco tak přirozeného, jako je lidský cit, a ošklíbají se nad tím a nechtějí nic vědět, vidět ani slyšet, podobě jako Clive v závěru......doufám, že budoucnost bude jenom lepší, není možné, aby něco tak krásného jako láska bylo důvodem k omezování lidských práv....

"Musí oba žít mimo svou třídu, bez příbuzných a bez peněz, musí pracovat a držet dohromady, až do smrti. Ale Anglie patří jim........ten vzduch a to nebe tady nad nimi patří jim, nikoli těm bázlivým milionům lidí, kteří sice vlastní své malé dusné krabice, ale nemají své duše...." (k. 45)

".....neexistuje kousek lesa ani žádná pustina, kam by člověk dnes mohl uniknout, žádné opuštěné údolí pro ty, kteří nechtějí společnost ani reformovat ani kazit, ale chtějí, aby je ostatní nechali na pokoji...." (ze závěrečných poznámek)

Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale tohle mi stálo za komentář...

6 28.05.2017

Skvostné, úlovek do knihovničky přesně podle mého staroanglického gusta, příběhy plné suchého, milého a ani trochu vulgárního humoru, u nichž prostě nešlo se nesmát. Pár stránek o pracovní přestávce a z celého dne se naráz stalo snesitelné údobí :) Myslím, že opět mám co sbírat, autorův styl mi naprosto sednul (jelikož miluji Tři muže ve člunu, Saturnina atp., není to moc překvapivé) a instantních zlepšovačů nálady není nikdy dost, tahle kniha je pro mě rozhodně jedním z nich. Podobně založeným doporučuji :-)

3 23.05.2017

Geniální.

"Jedna z největších civilizačních pohrom: učený hlupák."

„Ale kdyby lidé měli víc fantasie, dovedli by se líp o ty koláče rozdělit. Musíš být dítětem, chceš-li rozumět dětem; musíš mít v sobě chudého, abys rozuměl chudým. Koukejte slečno, takový kluk, to je vlastně zástup mužů; je v něm strojník, voják, stavitel, já nevím co všechno. A když dospěje, zbývá z té tlupy jen jeden človíček. Pro krista pána, kam se poděli ti druzí? Kde by byli, jsou zasuti; ale dejte pozor, někdy ještě nejsou mrtvi... "

3 21.01.2017

Moc pěkná kniha o mém milovaném Otím, na jehož knížky nedám dopustit...zase jsem se dozvěděla něco nového, i když detailů mohlo klidně být více, to však vynahradil autorčin očividně vřelý vztah k tomuto spisovateli a pochopení pro jeho mnohdy neradostný životní úděl, jež mu však nezabránil napsat jedny z vůbec nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla....

4 24.11.2016

Gratuluji autorce k nádherné knize, která mě naprosto přikovala k monitoru a donutila mě střídavě se usmívat jako šílenec a zároveň nadávat na občasnou zabedněnost obou hlavních protagonistů :-) Každopádně děkuji za milý čtenářský zážitek, Aiden s Brianem byli jednoduše skvělí, ostatní charaktery zdatně sekundovaly a děj příjemně plynul a dokázal zaujmout, aniž by byl zbytečně překombinovaný a natahovaný :-) Ještě jednou díky, doufám, že knihu uvidíme i na pultech (u mě případná koupě jistá) a že není autorčinou poslední ;-)

4 18.11.2016

Dočetla jsem téměř bez dechu a cítím se nesmírně obohaceně, zároveň však bylo čtení něčeho tak krásného a intimního doprovázeno z mé strany nutně pocitem svatokrádeže.....Oscara Wildea a jeho dílo miluji a obdivuji již od prvního čtenářského setkání (byl to, pokud se nepletu, Šťastný princ, ležela jsem jako malé dítě v nemocnici a tato knížka ukořistěná v tamní skromné knihovničce na mě zanechala nesmazatelný dojem), však teprve po přečtení této Epistoly a dalšího nádherného díla De profundis, v nichž jde Oscar takzvaně až na dřeň, poctivě a statečně se vyznává a bilancuje sám se sebou a se svým bolavým srdcem, naprosto nezastírá sám před sebou svou vlastní vinu a nezavírá oči před skutečností, jak mu někteří radili, naopak se snaží ze své zkušenosti vyjít nový a posílený, obrozený a lepší....tak tedy teprve po přečtení těchto děl mám pocit že mi bylo dovoleno ho lépe poznat, potvrdit si to, co člověk cítil v náznacích už před tím, ale teď to bylo zbaveno nánosu vší módnosti a poplatnosti společnosti, vší povrchnosti....že má co dočinění s nesmírně inteligentním, jedinečným a krásným člověkem, schopným promýšlet věci tak jako málokdo, s velkým srdcem a jemnou uměleckou duší, s člověkem, který nemá zapotřebí lhát sám sobě, ani ostatním, je unaven pokrytectvím a "morálkou"....Myslím, že je tato dvě díla jsou nutností pro každého, kdo chce poznat, kam Oscar Wilde dospěl, jako člověk a umělec, a že patří k tomu nejkrásnějšímu a nejživotnějšímu, co vůbec napsal.....Zajímalo by mě, zda se tato krásná Epistola vůbec adresáta dotkla, mám obavu, že nikoliv.....
Last but not least musím ocenit krásné úvahy o Ježíši Kristu, které se mne neskutečně dotkly, jelikož do velké míry souzní s mým vlastním náhledem na tuto osobnost.....

2 13.06.2016

Medvídek s nepatrným rozoumkem, kterého nelze nemilovat :-)

9 02.06.2016