Mladí páni v kamaších
Pelham Grenville Wodehouse
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35970/bmid_mladi-pani-v-kamasich-Ss4-35970.jpg
4
91
91
Strýc Fred série
0. díl >
Soubor povídek, volně spojených prostředím gentlemanského klubu Trubců, jehož členové si vyprávějí pikantní historky o nepřítomných kolezích, je koncentrátem wodehouseovského světa staré dobré Anglie.
Literatura světová Humor
Vydáno: 1987 , VyšehradOriginální název:
Young Men in Spats, 1936
více info...
Přidat komentář
Na sérii ze zámku Blandings to možná nemá, ale pořád super. Souhlas s tím, že nejlepší je dávkovat si dvě až tři povídky denně, aby si člověk užil ten ohňostroj eskapád, nádherného jazyka a břitké satiry.
Kouzelnou součást knížky tvoří ilustrace Adolfa Borna, ty jsou zážitkem samy o sobě. Plus autorův suchý humor - nepobírám, kam na všechny ty neuvěřitelné historky chodil. Dohromady báječná a chytrá oddechovka.
Maximálně dva, tři denně, jinak mi příběhy přestávají připadat vtipné, ale při dodrženém dávkování je to zábavně šílené - 3,5 hvězdičky.
"Jak tak spolu šli po náměstí, uvažoval: Zde je dívka, jejíž uši jsou více méně na úrovni mužových úst, takže poznámky, které pronese, se snadno dostanou z jednoho bodu na druhý bez nejmenších průtahů. Když mluvíval s Elizabeth Bottsworthovou, vždycky mu bylo, jako by halekal dolů do studně a kojil se nadějí, že upoutá pozornost některého malého nálevníka na dně."
Mě osobně pobavil každý příběh, ale slepice ve tři ráno pod oknem je bezkonkurenční :D
Co říct?
Dobré, dokonce velmi dobré, ale v porovnání s ostatní Wodehousovou tvorbou je to průměr.
Přesto dávám 5*, protože humoristických knížek je málo a já mám srandu ráda.
Plejáda pro autora typických postaviček stižených kuriózními situacemi, které jsou předmětem vyprávění návštěvníků klubu. Charakteristický humor je zárukou groteskních a ztřeštěných situací, které se vyskytují ve všech autorových dílech.
Dávám tři hvězdy přičemž jedna stržená je za to, že se jedná o povídky a to není zrovna můj oblíbený literární šálek kávy.
Typičtí angličtí gentlemani, vysedávání v klubech, popíjení whisky a nadmíru důležité hovory – povídky okořeněné klasickým britským humorem. Fajn oddechové čtení.
Stokrát může platit, že Wodehouse používá jednu a tu samou šablonu, ale co naplat, když je v ní geniální. Jeho humor je prostě moje krevní skupina. Na kvalitě se ovšem podstatnou měrou podílí i skvělý překlad.
Wodehouse mám hodně ráda, i když s jeho knihami jsou dvě potíže. Jednak mě tak úplně nebaví, ve smyslu že se do čtení musím trochu nutit a určitě je nečtu takovým tím nedočkavým způsobem, jak že to bude dál. A jednak jsou všechny jeho knížky víceméně stejné – mladí muži se zamilovávají nešťastným způsobem do krásných dívek, následuje nespočet smolných (a vtipných) situací a pak nesmí skoro v žádné knížce chybět prase. Ale i tak nedám na tohoto spisovatele dopustit. Mladí páni v kamaších jsou navíc povídky. Sice propojené do celku, přesto povídky. A já povídky nerada, protože už teprve znemožňují hlubší ponor a začtení se. Přesto patří určitě k tomu lepšímu od Wodehouse. Zasmála jsem se opravdu hodněkrát (a já se tak snadno u knih nesměju) a doslova jsem si vychutnávala jazyk, protože tentokrát se obzvláště povedl. Trefný, vtipný... stačilo, aby překladatel použil jiná slova, a mnoho situací by ztratilo šťávu. Takže velký dík za brilantní překlad a určitě knížku milovníkům klasického britského humoru z prostředí aristokratů a gentlemanů doporučuji.
Co říci o géniovi britského humoru a slova? Wodehouse je zkrátka autor, který se mi nikdy neomrzí. Mladí páni v kamaších jsou skvostnou ukázkou toho, jak by měla vypadat sbírka komických povídek. Čtu si je každý rok alespoň jednou. Pecka.
Sbírka jedenácti kratších povídek nabytá krásným anglickým humorem. Výborný překlad od pana Ladislava Smutka a milé ilustrace Adolfa Borna. To vše dohromady mi opět umožnilo prožít jedno pohodové odpoledne.
Nanejvýš uspokojivé.
Kdepak, tohle jsem nedala. Přemlouvala jsem se hodně, čtyřslovný název lákal, jako kousek vhodný do výzvy, ale holt si budu muset najít něco jiného se čtyřslovným názvem. Tohle mi přišlo strašně nudné, nebo jsem to při nejmenším prostě nepochopila.
Druhá kniha od tohoto autora...ta první se mi moc nelíbila, ale tato byla perfektní. Řekl bych, že povídkový kurz je mnohem lepší řešení než delší humoreska.
Skvostné, úlovek do knihovničky přesně podle mého staroanglického gusta, příběhy plné suchého, milého a ani trochu vulgárního humoru, u nichž prostě nešlo se nesmát. Pár stránek o pracovní přestávce a z celého dne se naráz stalo snesitelné údobí :) Myslím, že opět mám co sbírat, autorův styl mi naprosto sednul (jelikož miluji Tři muže ve člunu, Saturnina atp., není to moc překvapivé) a instantních zlepšovačů nálady není nikdy dost, tahle kniha je pro mě rozhodně jedním z nich. Podobně založeným doporučuji :-)
Jedná se o oddychové povídky s jemným anglickým humorem, samozřejmě ovlivněnými dobou, ve které povídky vznikali. Je to hezky napsané.
Autorovy další knížky
| 1977 |  Vlna zločinnosti na zámku Blandings |
| 2009 | Letní bouřka |
| 2005 | Jedinečný Jeeves |
| 1982 | Až naprší a uschne |
| 1995 | Nedostižný Jeeves |
Tato kniha představuje dokonalý recept na odreagování. Děj čtenáře okamžitě pohltí, udrží v napětí až do konce - a hlavně pobaví. Navíc díky formě povídek umožňuje praktické "dávkování" vždy, když má čtenář čas či potřebu. :-)
Já tuto knihu objevila v knihobudce a poskytla jí dočasný azyl v mé knihovně jenom kvůli ilustracím Adolfa Borna, které naznačovaly, že nepůjde o moc vážné čtení. A jsem vážně vděčná osudu, že se naše cesty střetly, protože kniha nejen, že má očekávání naplnila, ale dokonce tak učinila na 1000 %. Nemůžu jinak než vřele doporučit.