valentýna komentáře u knih

Monolog o zákaznících obchodu s kořením, o jejich strastech i radostech, mě kniha moc nenadchla, film jsem neviděla.

Dočetla jsem tak do čtvrtiny, rozvláčné až nudné, nemohla jsem se začíst, nic mě nehnalo číst dál.....

Bohužel jsem nedočetla, ač to nebývá mým zvykem, nelíbil se mi styl psaní, rozvláčné, místy až nudné a mě nic neříkající...

Skvělá kniha, autorka opět odvedla perfektní práci. Čím více bude takových knih, tím větší bude povědomí široké veřejnosti o páchaných násilnostech a zotročování menšin.

Ač je kniha útlá, je nabitá moudrostí a donutí vás zamyslet se nad sebou samým.

Tady neselhal jen otec, ale takřka celá společnost, bohužel i babičky a dědečkové Michaela. Dokonce jedni prarodiče se angažovali v Armádě spásy a svého vnuka nechali vědomě trpět, v církvi se dařilo pedofilům.... dost otřesné čtení, ani se mi nechtělo v něm pokračovat.... Závěr mi také nic neříkal, neboť v církve a jejich představitele nevěřím.

Humorné vyprávění o slastech i strastech s exotickým manželem, oddechové čtení, které mě bavilo.

Možná, že by knize prospělo, kdyby byla napsaná jako autobiografický román, nejspíš by našla více čtenářů, styl psaní je místy spíš novinářský - literatura faktu, proto zaujme snad jen ty, kteří se o dané téma a situaci zajímají. Knihu sepsali dva francouzští novináři, nicméně nesmírně pomohli negramotné Mukhtaran prolomit tabu v její společnosti a ukázat světu krutost dnešních dnů a dodali jí sílu a odvahu bojovat proti tomuto systému. Proto si knihy cením.

Kniha má otevřený konec, dost dobře autorku nechápu, místo, aby dětem dala chvíli oddech a kvalitní zázemí, táhne je dál do dalšího chaosu a nejistoty. Prý asi touha po dobrodružství, no kdyby byla sama tak jí fandím, ale se třemi malými dětmi .... Kniha není moc dobře napsaná, neustále se opakují stejné situace a takřka i stejné věty.

Téhle knize nic nechybí, umně popsané exotické prostředí a život místních kmenů, ač nevzdělaných lidí, velice moudrých a spjatých s přírodou. Knihou se táhne jako nitka láska, napětí a detektivní podtext, historie, trápení a noční můry hlavních hrdinů... Rozuzlení příběhu netušíme až do posledních stran.

Strhující čtení o poměrech v Rusku, životě tamních lidí a brutálním zacházení s nimi, nicméně postavit příběh na případu skutečného masového vraha se mi zdá nešťastné a knihu snižuje neodpovídajícími skutečnostmi. Nicméně poučné čtení o krutosti režimu, který by již nikdy neměl být nastolen.

Některé, až těžko uvěřitelné situace jsou následně vysvětleny moudry dávných mistrů, kniha dává neuvěřitelný prostor k zamyšlení se nad sebou samým i nad životem ve světě.

Barvité, místy až kruté, protkané city, dojemné. Kniha se mi moc líbila a vřele ji doporučuji.

O Japonsku jsem toho již hodně načetla, ale z tohoto románu mám trošku rozporuplné pocity, zřejmě styl psaní mě až tak nesedl, chvílemi krásné čtení, chvílemi pasáže, které mě nenutily číst rychle dál, ale ve výsledku podává věrohodný obraz tehdejší doby.

Na čtení jsem se těšila, ale asi jsem čekala víc, zpočátku dost rozvleklé řešení milostných vztahů, až ke konci mě zaujal hlubší psychologický podtext námětu.

Na jedné straně autor popisuje lesk a bohatství maháradžových manželek a konkubín a na druhé straně jejich nezáviděníhodný a osamocený život. Kniha je velice čtivá a zajímavá, můžu jenom doporučit. Takhle nějak bych si představovala učebnice dějepisu, chytne vás to a nepustí, hledáte si dobrovolně a rádi na internetu další informace o dějinách a vývoji Indie a říkáte si tak tam bych se rád podíval .....

Sodoma Gomora... jako milovník japonské kultury jsem knihu přečetla s velkým sebezapřením, kam se to řítíme ?? vždyť násilí, i zvrácenost potkáváme již téměř na každém kroku, nechápu jak lze takové knihy číst s potěšením....

Silný příběh ač není podaný zrovna "vzrušující" formou, ale o to víc se mi syrové vyprávění líbilo. Zajímavé a odlišné od knih z tímto tématem je to, že šlo o druhou generaci marocké rodiny, žijící dlouhou dobu ve Francii, tedy o dívku, která se sice ve Francii narodila, ale byla vychována podle marockých zákonů a muslimských zásad. Francouzské děti ji nechápali, nesměla si s nimi hrát ani chodit bez bratrů sama ven. Narodila se v mnohačetné rodině, kde však byla jedinou dívkou, která je touto kulturou považována za bezcennou, a tak od malička nepoznala nic jiného kromě dřiny s domácími pracemi a péči o sourozence - bratry, proto se nedivím, že se zoufale snažila o lásku svého otce, aniž si v dětském věku uvědomovala sebezničující následky. Místy mě přímo mluvila z duše, například když polemizovala o tom zda je správné, aby se dívky ve Francii zahalovaly a nosily šátky. Já si myslím, že pokud někdo chce žít v jiné zemi, měl by se její kultuře a zákonům přizpůsobit, a že tedy není správné ve Francii se zahalovat, pokud já jedu do muslimské země musím se také podřídit, přizpůsobit a zahalit se, ač to není v mé kultuře přirozené.... Tato druhá generace vlastně neví kam patří, což můžeme dost často číst v novinách, zapalují celé čtvrti, ničí majetek, žijí na pokraji společnosti, která je sice přijala, ale nechápe a oni se neumí díky výchově zařadit.....

Láska nás často oslepí a dlouho si nedovedeme přiznat svůj omyl a selhání, až když vidíme co jsme způsobili svým dětem a jaký život je čeká, dostaneme sílu bojovat, aby byl jejich život lepší než ten náš. Autorka to dokázala i díky tomu, že nepatřila k naivkám.
Hezky popsaný životní příběh, který by mohl pomoct otevřít oči ženám ženoucím se do nerovného sňatku dvou rozdílných kultur a náboženství.

Výborně napsaný román, z období druhé světové války, tentokrát o dětech, které ztratili své rodiče a odříznuti v horách usilovali o holé životy a přežití.