učtese komentáře u knih

Hned po tomhle jsem četl J.K.Jerome - Dělat věci s rozmyslem je ztráta času a mám pocit, že se pan Horníček v této knize nechal příliš inspirovat stylem jak J.K.J tak jeho oblíbeným J.Thurberem. Měl jsem pocit že nám chce pan Horníček něco říct, ale chce na to jít oklikami a že nakonec v těch kličkách zůstal a to hlavní se mu tam nevešlo.

2 07.06.2015

Dialekt. Nebýt kniha psaná ostravský dialektem asi bych jí ani nedočetl a i tak se obávám, že za půl roku už si nevzpomenu o čem to bylo. S Pestrýma vrstvama to soutěžit nemůže.

07.06.2015

Zatím můj nejhorší Křesadlo. Pro mě příliš postav a příliš vedlejších linií. Chyběl mi nějaký hlubší motiv, nejaká silnější linie, kterou bych mohl sledovat a bejt zvědavej jak to bude dál...
Jinak opět skvělá práce s jazykem a už obvyklá ukázka autorova širokého rozhledu. (Tentokrát možná více zaměřená na hudbu, což mě moc nebavilo)

1 07.06.2015

Kdybych neviděl obálku, vsadil bych se, že čtu něco míň povedenýho od Jana Křesadla. Těžko si ten shodnej styl nějak vysvětlit. Ať už je to náhoda nebo záměr s výsledkem jsem spokojený.

04.03.2015

Po Příručím další výborná kniha od tohoto autora. Po pár stranách jsem si vzpomněl na film s R.Redfordem, který jsem jako dítě viděl a opravdu byl natočen podle této knihy. Malamud se asi vyžívá v osudech outsiderů, nebo obecně lidí, kteří se tvrdě škrábou za svým cílem a mě se to dobře čte.

20.02.2015

Moje první kniha od Henry Millera a nějak mě to nezaujalo. Popisy míst a řeckých památek podle mě někdy hraničily s karikaturou, připomínalo mi to video Double Rainbow, nedokážu si představit, že by mě nějaké místo nebo přírodní scenerie přiměla k pláči a zvolání :" Proč mě na tohle někdo nepřipravil?" S některými názory Henryho Millera jsem musel souhlasit, ale celkově bych si s ním asi nerozuměl. Rozpaky ve mě vzbuzovalo jeho posuzování ostatních. Já mám rád Řecko a jestli ty ne, tak jsi hlupák a primitiv. Obdivuješ Ameriku? Jsi nesnesitelný tupec. Chceš vydělat peníze a udělat kariéru ? Jdi mi z očí ubožáku. Já jsem chudý bez majetku a tedy jediný kvalitní a šťastný člověk (teda musim vždycky počkat až mi kamarádi z Ameriky pošlou peníze, ale to je něco jinýho).

1 15.01.2015

Tohle na mě bylo příliš přeslazené. Nat na mě působil jako" pan dokonalý" otec, muž, člověk, prodejce a vůbec. Ztrácel jsem k němu sympatie.

11.01.2015

Tak trochu o tom jak chudák do ještě větší bídy přišel....Prostí číňané ten život asi neměli jednoduchý nikdy a velký Mao jim svými reformami pomohl spíše do hrobu. Jedinou jistotou a hodnotou byla a zřejmě dodnes je rodina. A to je podle mě poselství této knihy, Drží-li rodina pevně pohromadě je to klíč k přežití.

2 06.01.2015

U takovýhle knihy začnete uvažovat o elektronický čtečce....
Není to špatná kniha, ale pro mě mínusové body mírně převažují. Je to napsané, řekl bych, s "německou" pečlivostí a přesto na mě postavy (hlavně ženské) působily poněkud plochým dojmem. Četl jsem bez výrazných přestávek a přesto se mi ke konci Croweová pletla s Weaverovou. Vědecké pasáže jsou přes veškerou snahu autora příliš učebnicové a vyžadují přechod do jakéhosi studijního režimu čtení. Spousta stran jejichž přečtení vám nic nepřinese a od finálního rozuzlení jsem očekával mnohem víc.

1 02.01.2015

Tady bych chtěl ocenit perfektní "řemeslnou" práci autora. Všechny postavy i prostředí při čtení skutečně ožívají. Naplno s nimi prožíváte jejich starosti i radosti. Určitě od Bernarda Malamuda zkusím i jinou knihu.

24.12.2014

Nějak mě to nevzalo, buď jsem nebyl dobře naladěný na Hybatele, nebo to prostě není můj šálek čaje (zeleného čínského). Všechno se mi to zdálo strašně umělý, vykonstruovaný, aby to zapadlo do toho prolínání.Ty postavy mi přišli jako jen takový panáci, špatní herci, nedokázal jsem s nima ty příběhy "prožít".

1 21.12.2014

Stejně jako chamyl, jsem měl problém s životopisem autora. Všimněte si jak se kniha resp. tón nebo styl změní při zmínkách o politicích. Jsou popsáni jako zdroj všeho zla na světě. Já mám pocit, že ta kniha je pokusem autora pomstít se za svou neúspěšnou politickou kariéru a jasně ukázat na ty kdo za vše můžou. Tři body za ten závěr, kterej musí dojmout i dlažební kostku.

1 14.12.2014

Kniha spíš taková zajímavá k zamyšlení. Satira na pohřební ústavy, na obchod se smrtí. Váš drahý zesnulý bude na poslední cestě vypadat lépe než za života. No, upřimně úplně jsem to nepochopil, protože mi to až tak divný nebo nepatřičný nepřijde. Mnohem divnější je podle mě (pozor spoilery) chování hlavní ženské hrdinky, která není schopná se sama rozhodnout mezi dvěma muži a situaci řeší sebevraždou, A pak přístup britské komunity ke své dobré pověsti v Los Angeles odesíláním "nepohodlných" jedinců zpět do vlasti. I když nejde o třeskutou zábavu dovedu si to celé představit jako pěknou televizní komedii o smutných věcech. Protože ta komika a grotesknost celé věci tak nějak vyplave na povrch až na konci.

1 25.11.2014

Komu se Zviřetovi lidé líbili, zkuste také Krásné zítřky od Katherine Boo.

1 13.11.2014

Ta anotace mě trochu vyděsila srovnáním s Odysseem a očekával jsem experimentální podivnost, kterou asi nebudu schopen dočíst, ale opak se ukázal být pravdou.
Student,mladík píše román o autorovi a hlavně o postavách, které si autor stvořil nebo si je vypůjčil z jiných románů. Donutil ty postavy žít s ním v jednom hotelu a dělat věci, které se těm postavám příčí. Což se ukáže jako chyba, která vede k tomu, že se ty postavy pokusí svého autora zlikvidovat, aby si mohli žít podle svého.
Tolik asi k ději a hlavnímu zdroji komických situací. Připočtěte ještě nádherný autorův jazyk (nebo spíše práci překladatele) a o jednu z nejlepších knih je postaráno. Snad svým komentářem pomohu zvýšit počet přečtení ze smutných tří na alespoň 300, protože Flannovy Plavaví ptáci si to zasluhují každou stránkou.

8 13.11.2014

Podle mě je kniha zajímavá tím, že nám neukazuje lidi kteří sedí v blátě v bídě ve slumu a brečí nad svojí chudobou a neštěstím, jak by se dalo čekat, ale lidi co tvrdě pracují mají svoje sny a naděje. Lidi kteří vědí, že jedinou cestou z té bídy a mizérie je na sobě tvrdě pracovat.

16.10.2014

Chtěl jsem poznat jednu ze sta nejlepších, ale po sto stranách toho musím nechat. Podle mě si tu knihu může vychutnat tak Američan, kterému je kolem osmdesáti let a na ta třicátá léta s nostalgií zavzpomíná, ale pro mě to byla nuda. Záplava podrobností ze života postav, které nevedly k poznání jejich charakterů. Nepochopitelné morální nebo společenské zásady a pravidla chování ve společnosti. Koho to proboha zajímá ? Já se v tom patlat nehodlám.

Jéžiš tenhle sešitek jsem jako dítě miloval. Teď už si vzpomínám jen na bílení chlívku a souboj s kozou, ale jako dítě jsem to četl několikrát.

1 12.10.2014

Tohle by chtělo přečíst ještě jednou, abych to pochopil, jenže tak dobrý abych do toho šel podruhý to není. Skoky v čase nejsou v knihách nijak vzácným jevem a v těch "lepších" to dokonce má nějaký smysl a účel, v této knize to však působí neuvěřitelný chaos a zmatek, což je taky jediným smyslem. A ten konec (pozor spoiler), kdy jsem zjistil, že nejdůležitější byly ty krátké kousky mezi kapitolami psané kurzívou a které nedávaly nejmenší smysl ten to zazdil úplně. Tři hvězdy za tu originalitu a za odvahu s jakou autor přistupuje k tabuizovanému tématu homosexuality.

1 07.10.2014

Pro mě zvláštní autor tenhle Banks. V jeho knihách (co jsem zatím četl) se většinou nic moc neděje, ale jsou napínavé a velice dobře se čtou. Výjimkou není ani Líc a rub po jejímž dočtení zůstane víc otazníků než na začátku. Doufám že se podaří přeložit i další knihy ze série.

1 28.09.2014