tweed komentáře u knih

Tato Švédská dystopie s houbařema se mi hodně líbila! V průběhu čtení jsem se divila, proč máme překlad překladu, ale ukázalo se, že to do angličtiny přeložila přímo autorka, takže CAJK. V Amatce nedostanete vysvětlení ani odpovědi na své otázky, takže vám nic neslibuju a raději nic nečekejte :D Možná jsem se akorát nechala nakoupit tím, že být queer není v této knize drama. ANO, chci více knih, kde queer lidi prostě jen existují a nikoho to nezajímá, děkuji.
Celá kniha je krátkým vhledem do zvláštní společnosti, kterou vám autorka postupně odhaluje a mě to celou dobu fasciovalo. Je pravdou, že konec se zdál být trochu uspěchaným - NICMÉNĚ - uspěchaným pro koho? My do příběhu přicházíme ve chvíli, kdy tato společnost pěstuje houby už několik generací a sama hlavní hrdinka přijíždí z jiné oblasti, která sice v základech funguje stejně, ale aktuální stav je poněkud jiný, takže opravdu můžeme říci - uspěchaný?
V komentářích na goodreads si jedna uživatelka stěžuje, že čekala spíše něco na způsob filmu Yorgos Lanthimos a bohužel se nedočkala, ale TOTO PROSÍM - ZA MĚ BY TO V JEHO REŽII HODNĚ FUNGOVALO!

3 01.04.2021

Nechtěně jsem učinila volbu číst v pandemii o pandemii, což je v mém všeobecném životním rozpoložení velké oopsie. Ale, plác plác po zádech, zvládla jsem to. Během čtení osudu několika -ne-úplně-náhodných- lidí jsem u sebe párkrát zaznamenala semínka závisti. V této knize vám totiž (skoro) celé lidstvo zemře hned na prvních stránkách. ZEN. Nemusí řešit, jestli jsou prostě debilní a mohli by vše vyřešit tím, že budou méně debilní, NE. Je zkrátka skutečně postihla zlá chřipka. Navíc už zase hrají divadlo! Hodnotím vůbec knihu nebo jen své pandemické zážitky? Těžko říct, ale má nálada zemřít byla opět posílena, yay.

2 28.02.2021

Na příbězích Reid si vždy najdu něco, co mě obtěžuje, následně dám knize 3 hvězdičky a nakonec si přidám na TBR nějakou její další knihu.
Tady mě například štvala novinářka. Její otázky byly mimo, její dějová linka byla otravná a zbytečná. Mimo mi připadal i důvod většiny svateb, ale já jsem nikdy nebyla v Hollywoodu, takže nebudu soudit a beru to. Nicméně skutečně bych raději jen poslouchala, jak Evelyn vypráví život nám, náhodným čtenářům či posluchačům, bez nějakého vedlejšího (přiblblého) elementu.
Zkrátka - jako vždy mám spoustu problémů a výhrad, ale ve výsledku mi na knihu zůstanou dobré vzpomínky. Nevím jak to Reid dělá, ale ani bych se nedivila, kdybych od ní jednou přečetla úplně všechno.

5 17.01.2021

Román z prostředí ženské věznice. Jakýkoliv rozhovor s Kushner je přínosnější než tato kniha. Doporučuji například tento: https://electricliterature.com/rachel-kushner-thinks-prisons-should-only-exist-in-fiction/
Okrajově kniha nakusuje spoustu důležitých témat, ty však nikam nevedou. Ostatně stejně jako samotný příběh. Vytvořit si alespoň k jedné postavě byť jen minimální vztah, bylo nad mé možnosti. Další, co mě poměrně rozrušovalo, byla tuna neadresované transfobie, což je v podstatě jediná emoce, které se mi z těchto stran dostalo a byl to taky důvod, proč jsem knihu chtěla už na druhé straně zahodit, vygooglila jsem si však náhodnou recenzi, která mě ujistila, že se nemám bát, že to k něčemu bude, že to není jen tak bezúčelné. Tento pocit jsem do poslední stránky bohužel sdílet nezačala. Pár dní jsem si zatančila s Johnny Cashem, ale jinak meh.
Dávám tři *, protože mám dobrou náladu, ale zítra by to beztak byly dvě!

1 03.01.2021

Tuto young adultovku jsem měla (velmi) pasivně v hledáčku od chvíle, kdy jsem ji poprvé uviděla. Má krásný přebal a obálky jsou pro upoutání mé pozornosti zcela zásadní, že ano! Zřejmě bych ji klasicky odkládala donekonečna, ale jednoho dne mi Audiotéka napsala, že jim Metu přečte Kristýna Podzimková a bylo rozhodnuto! Já jsem totiž velká fanynka Kristýnina hlasu! V průběhu jsem dost cenila, že se to ke mně dostalo právě jako audio, páč hlavní hrdinka mluví obecnou češtinou. To by mě v psané verzi asi zabilo, v mluvené verzi jsem si za ty roky už zvykla.
Je to zajímavý, skoro až detektivní příběh vysokoškolaček, které řeší zkoušky, kluky a další svá dramíčka ve světě, kde jakoby mimochodem existují Mety - což jsou "superhrdinové", které si spíše než jako Batmana představte jako děcka z Misfits.
Jsem ráda, že jsem na začátku nevěděla, co bude hlavním tématem příběhu a doporučila bych vám totéž, protože ono to nějakou dobu trvá, než se k tomu příběh dobere. Takže i když to je z anotace téměr jasné a i když vám to Bareš řekne v každém rozhovoru, kde má knihu představit, myslím, že dobře uděláte, pokud se rozhodnete obojí až do přečtení ignorovat.
Dala jsem to za dva dny, což je u mě v audiu dost výjimka, bylo to návykové a zábavné + asi až do smrti nezapomenu na Ryana Gooselinga. Pokud máte hlavu otevřenou pro YA, tak doporučuji!

2 25.12.2020

O této knize není moc co povídat.
Zkrátka: do dospělé literatury se propašovala young adultovka.
Hlavním problémem příběhu je to, že Marianne nechodí k psychologovi a všeobecně se tam všechny postavy chovají dost náhodně. Často i vypadají náhodně. Marianne je ošklivka, pak je najednou kjut (Funguje zde přímá úměra: Čím je hubenější, tím více po ní touží pan Odpadek - čtěte Connell).
Kdyby se to místo normální lidé jmenovalo dementní lidé, tak tomu dám hvězdičky 3 (možná).
Mým nepopulárním názorem je, že to dospěláci milují jen proto, že mají projednou možnost si přečíst něco odpočinkového, i když se to ofiko tváří jako literatura mimo brakovou kategorii.

3 16.12.2020

S touto knížkou jsem měla takový problém, že jsem si po doposlechu na oslavu otevřela plechovku piva. Což by v jiná období bylo normální, ale byly dvě hodiny ráno a já už asi týden nepila! Takže tak. Nejrozsáhlejší část knihy vypráví extrémně, ale OPRAVDU EXTRÉMNĚ otavná Leah, která by neměla být puštěná nikdy k ničemu, natož k vyprávění příběhu. Začala jsem to číst očima, ale bylo to natolik nesnesitelné, že jsem obětovala audible kredit, abych u toho mohla plést a i tak pro mě bylo náročné dotáhnout to do konce. Nemohla jsem však odhodit další čtenářského klubu, který máme s mou kamarádkou Ef.
Ani nevím, co bych vám k tomu dále měla říkat, jako povídka na pár stránek by si to u mě MOŽNÁ vyprosilo tři hvědičky, ale bohužel je těch stran o cca 280 více. Pokud si však chcete přečíst o lidech, kteří vzali Let's Generalize About Man https://www.youtube.com/watch?v=Oa_QtMf6alU doslova, tak DOPOROUČUJI. Jo a toho člověka, který to popsal jako "feminist revenge" prosím zabijme (tentokrát nikoliv doslova pls, odsaď podsaď).

2 21.11.2020

Tuto knihu jsem "četla" na Audible a myslím, že právě audiokniha (spolu s oblíbeností Sedmi manželů Evelyn Hugové) je jedním ze zásadních důvodů, proč se kniha stala takovou senzací. Kniha se skládá z výpovědí postav a v audio knize má každá postava vlastního interpreta, přičemž všichni interpreti jsou skvěle vybraní a boží! (Daisy chrapláček je láska!).

Každopádně nechme audio audiem a pojďme k samotnému příběhu.
Postavy jsou zajímavé. Ze začátku jsem občas zapomínala, že neposlouchám výpovědi členů nějaké reálné kapely, ale že to je všechno jenom fikce. Daisy Jones je klasická femme fatale, což je místy otravné, ale celkově jsem ji milovala. V polovině mě to už pomalu přestávalo bavit a ptala jsem se sama sebe - proč vlastně poslouchám nějakou fiktivní historii fiktivní kapely? A i kdyby to byla reálná kapela, tak proč by se celý tento memoár zaměřoval na to, na co se zaměřuje? Úplně na konci jsem odpověď dostala, ale vůbec ve mně nevzbudila pocit "Aha chápu, za tohle to stálo." Přesto nevylučuju, že si to někdy neposlechnu znovu. Vlastně jsem v situaci, kdy jsem si oblíbila postavy a většinově mě zajímají, ale raději bych o nich přečetla jinou biografii :D

Podle knihy vyjde seriál. Doufám, že sestaví epik kapelu, která nahraje všechny písničky a bude to boží. PROSÍM!
3.5/5

4 07.10.2020

Samuel zemřel a pozůstalí se nedokáží shodnout na tom, zda se zabil sám nebo zda to byla nehoda. Knížka vám dá pohled každého, kdo k tomu má co říct, a tak se dovídáte více nejen o životě Samuela, ale také o životě lidí v jeho okolí. Mám ráda knihy, které mi nedávají černobílé postavy, a to i když mám sama často tendenci vidět všechno černobíle. Během "Všechno, co si nepamatuju" jsem v průběhu změnila názor na spoustu postav, u některých dokonce několikrát a nebylo to vůbec otravné, naopak! Je to taková mystery pohodička.
Dobře... je to taky poněkud depresivní, protože jakoby mimochodem odhalujete sociální problémy (nejen) Švédska, a to už taková pohodička není. Další nepříjemností je, že je Samuel poněkud abstraktní postavou, informace o něm dostáváte různé, pro každého byl někým jiným, takže toho "pravého" Samuela si musíte vytvořit sami. Můj mozek se rozhodl říct JÁ JSEM SAMUEL a vytvořil si z něj sebelítostivou tragickou osobu. Ale už jsem se přes sebe přenesla a sečteno podtrženo to bylo super, tak neváhejte a vytvořte si taky vlastního Samuela! A ať je lepší než ten můj.

5 07.09.2020

Oh my, oh my!
Myslím, že do současného konce světa výborné čtení.
Zaklapnete knížku (s očima doširoka otevřenýma) a pomyslíte si:
VŽDYŤ JE NÁM TU VLASTNĚ KRÁSNĚ.
Doufám, že se k tomu někdy dostanu i v lepších časech, abych si to mohla přečíst zase v trošku jiném rozpoložení. Pokud dožiji, že ano.

2 07.09.2020

Knihu jsem přečetla už před týdnem, ale pořád jsem se nemohla rozhodnout, co k ní říct.
Není příjemná, ale je důležitá. A je skvěle napsaná.
Cestujete s otrockou uprchlicí po Americe a jste svědky různých bezpráví, které se děly za dob otroctví (cca 1860, o uprchlících, které necháváme ať nám za nehumánních podmínek sklízejí rajčata do plechovek, knihu ještě nikdo nenapsal. Myslím.)
Podzemní železnice mě opustila zase o trochu smutenější a navýšila mou (už tak "otravnou" přecitlivělost) na xenofobní vtípky a poznámky.

7 18.05.2020

TOM: "A co tedy potřebuje dospělý křesťan, mami?"
AMANDA: "Vyšší hodnoty! Rozumové a duchovní! Jen zvířata musí ukájet své instinkty! Ty máš přece vyšší cíle než zvířata! Než opice - a prasata -"
Tom: "Asi ne."
---
Tom je soulmate!
Pobavila jsem se. Všimla jsem si, že si skleněný zvěřinec lidi nezařazují do komedií ani do humoru, nechápu proč jako!!!
Je to tedy i trochu drama, ale bavilo mě to celou dobu!
---
AMANDA: "Jsi jediný mladý muž, jakého znám, který nedbá, že budoucnost se změní v přítomnost, přítomnost v minulost a minulost ve věčnou lítost, pokud budoucnost neplánuješ!"
TOM: "To si musím promyslet. Je to na mne moc složité."
---
Jdu si teď chvíli slavit Toma:
Všechna čest Tomovi!
Tom v naších srdcích!
Tom navždy.
Třikrát sláva!

4 10.03.2020

"Já nechci vidět věci takové, jaké jsou. Já chci iluzi!"

Asi jsem se na MDŽ potřebovala něčím vyšokovat... A vyšokovala jsem se řádně, kdybych doma měla whiskey a colu, tak si asi rovnou naliju.

3 08.03.2020

Co prosím?!
---
Na obranu této knihy jen podotýkám, že mě básně a básnické vyjadřování v životě zcela míjí a když vrána někomu rozklove hlavu, tak si můj mozek řekne - "CO PROSÍM???" A ne "Ach, tohle určitě mělo něco znamenat! Blížil se konec žalu, ale vrána řekla ne! Ještě je příliš brzy! Jak silné, BREČÍM!" (nebo nevím, to jsem si teď vymyslela, protože to míjení je opravdu velké)

1 07.03.2020

Danny má angry issues, ale nikoho nenapadlo ho poslat k psychologovi. A proto tady máme tuto knihu!
Všechno, co se Danovi líbí JE JAKO PLAVÁNÍ
Např.:
"Dan zjistil, že se mýlil, že knihy neexistují mimo tělo, nýbrž pouze v mysli, ale že slova jsou dech, lze je zažívat a pochopit díky nedělitelnosti mysli a těla, že slova jsou voda a čtení je plavání."
Vsaďte se, že kdyby měl tři dny zácpu, tak napíše, že i kadění je jako plavání. Fakt!
---
Dannyho příběh je silný a nejspíš i důležitý, ale hrozně mě to nudilo.
Navíc to random řazení časových rovin!!! Ze začátku to bylo ještě cajk, ale pak začala anarchie, v které jsem se v jednu chvíli trochu ztratila (ale možná jsem jenom debil, takže tomu až takovou váhu nepřikládejte).
A DALŠÍ NAVÍC: ani mě to nerozplakalo, takže podle The Sunday Times snad ani nejsem živá.
---
Dávám s čistým svědomím dvě hvězdičky, páč na hodnocení mrtvých lidí beztak už moc nezáleží.

2 04.03.2020

Sice se píše, že to je dráždivý komiks, takže jsem logicky čekala více komiksu a kontroverze, ale je to spíše takové rychlo vysvětlení, proč vůbec kdy vznikla jakási aura mystéria kolem vulvy a ženské sexuality vůbec. Je to vtipné, je to krátké a je to poměrně informativní, takže to vlastně můžete strčit do rukou i někomu feministicky zaostalejšímu, můžete to házet do klína lidem, kteří šeptají slovo MENSTRUACE atd.
No a pokud už patříte mezi pokročilejší osoby rozdělující lidstvo na lidi a lidi, tak se aspoň pobavíte, ale pokud vás téma zajímá HLOUBĚJI, budete si muset vybrat něco dalšího. Tohle je zkrátka stejná kategorie jako knihy "děsivé dějiny". Osobně bych to klidně dala i dětičkám, ale společensky asi budeme ještě muset chvilku počkat, protože mám v živé paměti kolegyni, která před pár lety koupila svému tehdy cca osmiletému dítěti encyklopedii, a pak řešila, jestli má poslední dvě stránky zalepit nebo vytrhnout, protože tam je pohlavní ústrojí muže a ženy, a to přeci nemůže chudák vidět :D TAKŽE TAK

5 01.03.2020

3.5, protože Na to, že má kniha podtitul "Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu", se velká část textu věnuje využívání zvířat (živých!!!) a pohřbům.
Nicméně mi tato kniha minimálně připomněla, že jsem si ještě nepodepsala souhlas pro využití mých ostatků pro LF, tak jsem to alespoň napravila (Což se mimochodem ukázalo býti pro některé lidi šokujícím aktem, protože oni by určitě nechtěli, aby se jim posmívali nějací studentíci, před kterými v kdo-ví-kolikati budou ležet nazí, vždyť to bude TRAPNÝ! Mě tedy spíše šokuje, kolika lidem /kteří nejsou věřící/ nedochází, že mrtví budou prostě mrtví, ale OK).
Každopádně tento týden jsem si v práci utvrdila svůj korporátní weirdo status, páč jsem oblažovala mé kolegy různými zábavnými fakty, které jsem se v knize dočetla. Ukázalo se, že mezi zábavným a nechutným je pro někoho tenká hranice. Pokud chcete tuto hranici identifikovat u svého okolí, řekněte jim třeba o zašívání zadků během balzamování (ale používají se i anální a vaginální kolíky, což Roach nepíše, ale evidentně mě tyhle procedury zaujaly natolik, že jsem si je googlila).

4 23.02.2020

Když jsem knihu dočetla, měla jsem tzv. TO JE BOŽÍ, JÁ NEMÁM SLOV! moment.

Kniha plná snobíků, které jsem si oblíbila natolik, že jsem si je brala s sebou i na cestu do práce, přestože to znamenalo, že musím táhnout tašku navíc. Zlaté čtečky!
Tihle posh inťouškové hned v prologu zabijí svého kamaráda a jeden z nich vám povypráví, jak se vlastně dali dohromady, proč to Bunny odnesl, jestli se na to přišlo a tak.
Plus body za Bakchantky!
Plus body pro mě, že jsem neměla tendenci přeskakovat řádky, i když všichni zrovna jen seděli, kouřili a pili (což se dělo často).
Cítila jsem se být součástí partičky, což je zvláštní, protože náš vypravěč Richard je celou dobu tak trochu outsider a stojí mimo hlavní dění, ale to mi nebránilo v tom, abych se cítila být oblíbenější než Richard a zvesela jsem s nimi vysedávala u stolu, listovala řeckým slovníkem a ucucávala whisky. Byl to super alter život, přestože v tom reálném nemám ráda whisky, privilegované dětičky s jejich #firstworldproblems a dokonce ani vrahy.
Ne nadarmo se v knize píše "Beauty is terror. Whatever we call beautiful, we quiver before it."
Zkrátka - mám nové knižní kámoše, kteří jsou možná úplně na hovno, ale já doufám, že si někdy udělám čas se k nim vrátit a už teď přemýšlím, kdy se vrhnu na Stehlíka!

9 16.02.2020

Během čtení jsem si musela dát pár pauziček, především pak mezi Utøyou a soudním procesem.
Párkrát jsem si poplakala a ve výsledku považuji knihu za přínosnou.

Čekala jsem spíše věcnou reportáž, tudíž mi chvíli trvalo, než jsem si na formát knihy zvykla, ale asi těžko můžeme od norské novinářky čekat, že se jí toto téma nebude osobně dotýkat.
Doporučuji si hned na začátku přečíst doslov, který mi pomohl přestat se neustále zaobírat tím, co jsou přidané beletristické výplody autorky a co je realita.

Musím říci, že mě nepříjemně překvapilo, že měl Breivik více štěstí než rozumu. Nikdy jsem se těmito událostmi podrobně nezaobírala a tak nějak automaticky jsem předpokládala, že to byl magor s promyšleným a komplikovaným bulletproof plánem...

5 06.02.2020

Tato kniha je ještě o něco větší trash než předchozí ♥ Matka samoživitelka Esme si v klídečku čistí záchody ve Vietnamu, přijde bohatá paní, ukáže jí fotku svého sexy syna a řekne: „Moc mu to nejde s holkama, tak mu hledám manželku. Chceš to být ty? I kdyby to nevyšlo, tak ti zaplatím celý pobyt v Americe!“ Abychom si nemysleli, že je Esme blbka, tak samozřejmě dělá drahoty, ale co vám budu povídat, o pár dní později nechává vlastní dceru na krku své matce a letí do Ameriky sbalit Khaie (což je btw bratranec Michaela z minulého dílu)
Khai je spokojený se svým životem, má peníze, má dobrý vztah s bratrem a nechce lásku. Maminka mu však řekne – objednala jsem ti termín svatby, zítra vyzvedni snoubenku na letišti, pokud se k ní vydržíš chovat dva měsíce jako snoubenec, tak i když řekneš ne, už tě s tím nikdy nebudu otravovat, v opačném případě čekej v budoucnu další a další snoubenky.
Khai si řekne, že to je fér nabídka, a že to léto nějak vydrží. TADY JSME MĚLI PŘÍLEŽITOST NA SUPER NEJLEPŠÍ ROMANCI, KTERÁ BY SKONČILA TÍM, ŽE MŮŽETE BÝT ŠŤASTNÍ A SPOKOJENÍ I BEZ PARTNERA A NE, NEZNAMENÁ TO, ŽE MÁTE V SRDCI NEVYPLNĚNOU DÍRU. Bohužel, hned jak na letišti uvidí Esme, pomyslí si, že je velmi krásná a vy tudíž okamžitě víte, že takhle by to prostě nebyla chic lit a ti dva se prostě vezmou.
Takže hned na startu zklamání.
Ale nevadí! Nebylo to tak vtipné jako předchozí díl (ale zase tam bylo o dost méně sexu, což cením), ale i tak jsem to snesla. Během stěhování s chřipkou bych beztak nic dramatičtějšího nezvládla. Tady je naším jediným problémem to, že se Khai v první vteřině zamiluje a do poslední vteřiny čekáme, jestli opustí svůj názor, že není schopen cítit lásku, protože nebrečel, když mu umřel jeho nej kámoš z dětství (logika level chic-lit)
Zjistila jsem, že nesnáším, slovní spojení: „he claimed her lips“
Hoang má speciální kink na to, že když máte dobrý sex, tak to je „like you were custom made for each other“, což už mě od minule už taky začalo nudit.
Každopádně za rok vyjde třetí díl. Hodlám si ho pořídit? SAMOZŘEJMĚ

4 06.02.2020