Stanice 11
Emily St. John Mandel
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268467/mid_stanice-11-268467.jpg
4
178
46
Během představení Krále Leara v torontském divadle představitel hlavní role přímo na jevišti zkolabuje a přes veškeré snahy na místě umírá. Tragická událost, avšak nijak neobvyklá. Stačí však jediný strohý dovětek na konci kapitoly a je rázem jasné, že na jeho kolegy i celé lidské pokolení se řítí dosud nepředstavitelná katastrofa. Jen o několik hodin později dopadne na lidstvo „jako atomová bomba“ mimořádně smrtící virus gruzínské chřipky a zdecimuje 99 procent světové populace. Na rozdíl od jiných dystopií se ve Stanici 11 mladá kanadská autorka Emily St John Mandelová nezaměřuje pouze na samotné přežití postav v nové realitě dvacet let po tzv. Konci. Jak stojí velkým písmem na boku karavanu kočující herecké společnosti „Symfonie na cestách“, která projíždí opuštěnou krajinou kanadských jezer a přiváží hrstkám přeživších krásu hudby a Shakespeara: „Přežít nestačí“. Stanice 11 není ani tak románem o apokalypse, ale spíše nadmíru strhující knihou o lidské paměti a ztrátě, nostalgii a snech a o povznášející síle umění, které dokáže přehlušit samotu a zachytit prchavost okamžiku.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Station Eleven , 2014
více info...
Přidat komentář
Bohužel, nemohu dát více než tři hvězdy. A to mám postapo rád. Kniha mi přišla chvílemi zmatená, příliš prorostlá divadlem, v určitých chvílích jsem měl chuť jí odložit.
Táto kniha si nezaslúži byť v modrom pásme, najmä keď si predstavím, koľko plytkých jednohubiek tu má vysoké hodnotenia.... Kto má rád tento žáner, nebude určite sklamaný.
V tento moment má Stanice 11 zdejší skóre 77%. Svým hodnocením jej ani nevylepším, ani nepokazím. Je to dobré skóre.
Knížka vyšla v roce 2014, u nás o rok později. Kdybych ji četl tehdy, viděl bych to (upřímně) tak na 40% maximálně. Postavy, přestože se jimi autorka zabývá až nadprůměrně a z různých úhlů, jsou v zásadě velmi ploché. Nepodařilo se mi najít cestu ani k jedné z nich, ale možná je to tak záměrně, aby se na jednotlivcích ukázalo, jak marní ve skutečnosti jsme. Jazyk (nebo alespoň překlad) je chudý, nevynalézavý, nic co by dílo odlišovalo od průměru. Zápletka dobrá, leč tuctová, takových tu už bylo. Takže co je jinak?
Nečetl jsem to v roce 2014 ale teď. Teď po pandemii. Apropo, je zajímavé si pročíst zdejší komentáře, jak se liší podle svého data vzniku... Až zpětně si člověk uvědomí, jak tenká čára nás dělila od podobného scénáře, jaký Stanice 11 vykresluje. Zpětně si člověk uvědomí, jaké jsme měli štěstí. Uvědomí si i, že jsme se z toho nijak nepoučili a dál se chováme jako banda sebestředných pitomců, řešících zcela nepodstatné nesmysly ve vztazích a ve společnosti. Chybělo málo a Stanice 11 mohla být literaturou faktu a ne fikcí. Trochu mě z toho mrazí - která další knížka, vyprávějící o konci světa a jevící se dnes jako pěkná fantazie, se v budoucnu překlopí do reality?
Musím dát nejvyšší hodnocení, už jen proto, jak mě kniha neuvěřitelně překvapila. A to i přesto, že jsem předtím viděla seriál (mimochodem taky velmi vydařený, přestože a možná i právě proto, že některé dějové linky a příběhy postav poslepoval trochu jinak). Moc se mi líbil autorčin styl, kdy se záměrně vyhýbá krutým a sadistickým scénám, k nimž tento žánr hodně vybízí, ale naopak konec světa, jak jej známe, dokáže vyjádřit na až banálních, jednoduchých věcech: "O něco později mu došlo, že to byl nejspíš jeho poslední pomeranč. Svět bez pomerančů." Střídání časových rovin, byť pro někoho matoucí, jen posilovalo sílu příběhů jednotlivých postav. A konec mě dojal :) Určitě se k ní jednou vrátím.
Tak toto dílo mi přišlo moc dobré. I když tam bylo hodně dějových linií, přeskakovalo se v ději ze současnosti do minulosti, nakonec všechno do sebe krásně zapadlo. A to se tady objevoval téměř úplný zánik civilizace po pandemii, Doktor 11 na vesmírné stanici, kočovná společnost Symfonie a spousta střípků, které nakonec zapadly přesně tak, aby to celé dávalo dokonalý smysl.
Hodnotím nejvyšším počtem hvězdiček; tak dějově propracované dílo jsem dlouho nečetla.
Úplne boží kniha.Bavila mne od začátku až do konce.
Počas celého děju jsme se v retrospektívách před a po seznamovali s postavami,které z této knihy dělali úžasný posapokalyptický román.
Ani nevím do které postavy jsem se zamilovala víc.Která byla víc sympatická.
Clark?Kurátor Muzea civilizace?
Arthur?Herec který svou smrtí tak nějak odštartoval konec a začátek?
Miranda?Zvláštný autorka Stanice 11
Kirsten?Tá která zapomněla na před protože většinu svého života žila po.
Zvláštní spojení postáv vytvořilo román,který by fungovat neměl...
A Prorok?Jako překvapilo mě kdo se z neho vyklubal ale tak nějak se to vzhledem na Arthura a Mirandu očekávat dalo.
Hm, co to bylo? Popravdě, prvních asi sto stran jsem se ztrácel, děj mně nebavil, přišlo mi to celé takové... zvláštní a bizarní. Chtěl jsem to vzdát. Pak najednou nastal zvrat a já děju naprosto propadl. Nějakým zvláštním způsobem se mi to vrylo pod kůži. Ve vším tom, možná na první pohled, chaosu se skrývají neskutečně silné myšlenky a obrazy. Zbytek knížky jsem dočetl skoro jedním nádechem. Zvláštní, hodně zvláštní knížka ale je v ní něco víc... Naprosto nezvykle dávám 4*.
Začala bych tím, že ta obálka klame... Respektive takhle, opravdu nesuďte knihu podle obalu - pod touhle jemnou obálkou s růžovou se skrývá poměrně napínavý a tuze zajímavý příběh spletený do jakési postapokalypticky laděné "divnoknihy".
Autorka vzala spoustu témat a postav v různých časech, spatlala to do mozaiky tvořené krátkými kapitolami a ejhle, ono to skvěle funguje. Na začátku vám bude připadat, že jednotlivé postavy a příběhy spolu souvisí jen málo, ale postupně se doplňují dílky. Dost se mi toho sice podařilo odhadnout, ale u jednoho momentu jsem stejně překvapená byla.
Za mě skvělá kniha, držela mě v napětí, co bude dál a po dočtení mám takový zvláštní pocit - cosi mezi zděšením, jak reálně autorčina vize působila, a nadějí, že i kdyby nastala, nebyl by to úplný konec... Naprosto ovšem chápu, že to není ideální čtivo pro každého, autorčin styl asi nebude mnohým sedět.
Viděl jsem prvně seriál a vzhledem k tomu, že ten se mi zdál výrazně lepší (hodnotím jej jako vynikající), tak je těžké knihu s ním nesrovnávat. Nejsem si jistý, jestli by mi knížka bez seriálu dávala smysl. Nenašel jsem v ní ucelený děj, hlavní postavu nebo nějaké ústřední téma. Je to každopádně dost neotřelá a nevšední kniha. Doporučuji nejdřív přečíst knihu a pak až zkouknout seriál.
Nevtáhlo mne to, neztotožnila jsem se s postavami. Žádný aha efekt, žádný prožitek. Mělo to několik zajímavých myšlenek, především heslo Přežít nestačí, které je mottem celé knihy. A také: Peklo jsou ti druzí. Opravdu? Ne. Peklo je absence těch druhých... Pak také ukázala paradox, kdy smrt některých lidí prožívá celý svět, zatímco jiní lidé zemřou bez povšimnutí. Jako kdybychom si ve smrti nebyli rovní. Tyhle tři myšlenky jsou to, co jsem si z toho vzala... Kniha je důkladně propracovaná a propojená různými odkazy mezi jednotlivými liniemi příběhu. Část se děje po a část před apokalypsou. Chvílemi je to i trochu napínavé. Většinu knihy však zabírá popis toho, co se děje nebo stalo. Dobrodružství nebylo cílem autorky. Chtěla ukázat, že lidé jsou houževnatí a po konci světa začnou budovat svět nový. A kromě nezbytných věcí touží i po umění, kultuře a uspořádávání znalostí a vzpomínek. Chvílemi mi to přišlo nerealistické, přežívání po konci světa se mi zdálo příliš snadné. Ale hlavní problém knihy byl, že mi nepřinesla žádné procítění lidskosti postav, žádné poznání, co je to být člověkem, žádný pocit, že tohle je něco, co změní mé chápání našeho světa. Dala bych jí tak 60%.
Kniha se mi velmi líbila, chytla mě od první stránky. Popisuje osudy lidí před a po úderu smrtelné nákazy. Nemoc přichází náhle, má téměř 100% smrtnost, rozpad společnosti závislé na technologiích je tak velmi rychlý. V knize se neustále střídají časové roviny, kdy s jednotlivými hrdiny prožíváme první hodiny a dny po vypuknutí záhadné nemoci, pak se ocitáme v roce dvacet po úderu smrtící chřipky a často se vracíme i do doby před pandemií. Postupně se tak skládají příběhy hlavních postav, které se vyrovnávají s novou situací každá po svém.
Líbilo se mi, jak autorka vytvořila provázanost hlavních hrdinů a dokázala mistrně balancovat mezi jednotlivými časovými úseky, aniž by se ztrácela kontinuita děje. Kniha pro mě trochu postrádala napětí a akci, byla místy dost předvídatelná, ale celkově mi příběh přišel zajímavý.
Je dobré v dnešní době číst knihu, která vypráví o tom, že 99% lidské populace zemřelo na chřipku a civilizace tak jak ji známe zanikla? Ano i ne. Pořád si můžeme říkat, že naše situace je o dost lepší.
Musím říct, že mě kniha moc nebavila. Děj skáče z roku 20 po Konci do období před Koncem a sice odhaluje motivaci postav a prohlubuje charaktery, ale tím pádem zpomaluje děj.
Já bych byl raději, kdyby byla jen jedna časová rovina a děj byl více svižný.
Nechtěně jsem učinila volbu číst v pandemii o pandemii, což je v mém všeobecném životním rozpoložení velké oopsie. Ale, plác plác po zádech, zvládla jsem to. Během čtení osudu několika -ne-úplně-náhodných- lidí jsem u sebe párkrát zaznamenala semínka závisti. V této knize vám totiž (skoro) celé lidstvo zemře hned na prvních stránkách. ZEN. Nemusí řešit, jestli jsou prostě debilní a mohli by vše vyřešit tím, že budou méně debilní, NE. Je zkrátka skutečně postihla zlá chřipka. Navíc už zase hrají divadlo! Hodnotím vůbec knihu nebo jen své pandemické zážitky? Těžko říct, ale má nálada zemřít byla opět posílena, yay.
Mně ta knížka evokovala zip, kde na začátku není skoro nic jasné a jak příběh postupuje, zoubky do sebe zapadají, až je to na konci celé. Hodně se mi to líbilo.
Nepamatuji si,že bych se někdy v knize tak spletl!!Musím se přiznat,že mě odrazovala už barva knihy spolu s jejím přebalem, který ve mě vyvolával pocit jakéhosi YA melodramatu.Víc jsem se snad ale splést nemohl! Naprosto úžasná kniha, lidsky dojemná,jenž vás donutí přemýšlet nad pomíjivostí všeho na čem si zakládáme,a na tom, jak spolu věci souvisí.Vůbec mi nevadilo,že linka "po apokalypse" nedostala tolik prostoru, příběh "před" by celou knihu utáhl sám.A to jak autorka celý příběh pospojovala,ty různé detaily a drobnosti..to mi vyrazilo dech.Za mě plný počet, skvělá kniha.
Popravdě, už jsem četl spoustu lepších postapo příběhů o tom, jak lidstvo téměř vyhladí nějaká epidemie nebo válka a vzniká nová společnost. A je možné, že se na hodnocení podepsala i současná složitá doba, narážím samozřejmě na koronu. Nemoc, která vyřídila lidstvo ve Stanici 11, je totiž takový Covid 19 podle profesora Flegra, mocný, svalnatý, a navíc tak s tak rychlým průběhem, že proti němu nelze dělat vůbec nic.
A když tak sedíte v šalině s rouškou na ksichtě a knížkou na klíně, je příběh o tom, jak lidstvo vyhladila chřipka, asi to poslední na co máte náladu.
Ale i když tyhle vlivy pominu, zůstává problém, že se v knize toho děje jen velmi málo. Krátké putování kočovného shakespearovského divadla, prokládané flashbacky do nepříliš zajímavé minulosti. Ty dvě hvězdy jsou tak akorát.
Něco mezi narativně roztříštěným nelineárně vyprávěným žensky pojatým postapokalyptickým románem a červenou postapo knihovnou - ta linka hollywoodské herecké star byla skutečně otravná a evokovala bulvár... Největší devizou knihy je tedy to, že svým tématem rezonuje v dnešní koronavirové pandemické době...
Mám tenhle žánr (pozor, ač k tomu obálka může svádět, nejedná se o young adult!) dost v oblibě a Stanice 11 mě rozhodně nezklamala. Hezký jazyk, rozmanité postavy, střípky z různých let před, během a hlavně po epidemii, zpustošené Státy, několik důmyslných leitmotivů včetně komiksu o titulní Stanici 11. Podobně vydařené jako Psí hvězdy Petera Hellera, i když ty jsou ještě o chlup lepší.
Štítky knihy
kanadská literatura konec světa postapokalyptické romány
Stanice 11
Kniha Stanice 11 je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 205x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 123x |
| Chystám se číst | 167x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 4x |
Námět rozhodně zajímavý, jen to zpracování místy pokulhávalo. Styl psaní byl příjemný, jen se to všechno občas trochu táhlo a některé části příběhu byli za mě prostě zbytečné.