Terror komentáře u knih

Hodně dětská kniha. Nekomplikovaná, lehce stravitelná. Dokonce mám chuť napsat, že Sparks mne bavila více než první Ember. Postavy jsou sympatické a lehce rozlišitelné. Závěrečné vršení point se celkem povedlo, za což má autorka plus. Jen ten příběh s tuláky mohla trochu rozvést, takhle mi přišel v knize celkem zbytečný.

2 01.02.2022

Jde o soubor povídek se stejným hrdinou, horalem Hulíkem.
Ke knize se nedá říct nic jiného, než že je výborně napsaná. Krásné popisy Krkonoš, skvěle napsané charaktery a příběhy, které jsou čtivé i dnes, kdy si o drsných podmínkách života v horách můžeme jenom číst.
V jednotlivých příbězích prožijeme divokou bouři a jsme svědky záchrany dvou podivných turistů, putujeme s horským doktorem k jeho pacientce, prozkoumáme iglů, zahrajeme si na pytláckého Robina Hooda, zkusíme chytit pstruha v ledové vodě, zašplháme si s horolezci a nakonec zjistíme, že láska k rodným horám je víc, než peníze a pohodlný život.
Opravdu výborná a čtivá kniha.

2 25.01.2022

Druhý díl sbírky je někde jinde, než nezáživný díl první. Tady jsem opravdu našel povídky. A některé z nich (Zápas o Modřínový srub, První ze Žantovky) jsou dokonce výborné a obsahují to, co mám na Foglarovi rád, totiž příběh plný kamarádství a dobrodružství. Trochu slabší jsou povídky, které se neodehrávají v Čechách. Malinko mi připomněly Batličkovy krátké příběhy. Ovšem Batlička v nich byl mistr, kdežto Foglar jde trochu jinou, řekl bych nezáživnější cestou. Na konci knihy je "horror" Rozsvícený čaj, který někteří mohou znát z autobiografie Život v poklusu, dále úplně první Foglarova báseň, kterou mu vytiskli ve třinácti letech a bibliografie všech jeho povídek.
Tentokrát nezavírám knihu s pocitem zklamání. Ani náhodou...

3 24.01.2022

Bohužel... Věděl jsem, že tato sbírka "povídek" mistra chlapeckých příběhů nebude to pravé ořechové. S tím jsem k ní i přistupoval. Přesto je skutečnost ještě horší. Dal jsem "povídky" do uvozovek. Proč? Ony to totiž ve valné většině povídky nejsou. Jde o krátké nástiny nápadů, které možná fungovaly jako vyprávění u praskajících polen táboráku, ale do knihy by bylo potřeba je rozvést a poupravit. Kupodivu nejlepší se mi zdály "lyrické povzdechy", které se občas v textu objevily. Při nich jsem mohl zapojit fantazii a zavzpomínat, případně si alespoň "představit". Samotné příběhy jsou prázdné, bez nějakých hlubších myšlenek a je znát, že mistrovi tahle parketa moc nešla. Možná ho ani nebavila. Pro ty, kdo s Foglarem začínají, přečtěte si raději některý z jeho románů, tohle je spíše pro sběratele a "kompletáře" díla velkého Jestřába.
A jdeme na druhý díl!

3 22.01.2022

Co četli jiní: Ke Sluneční soustavě se blíží červený trpaslík Nemesis, který má za 5000 let zlikvidovat život na Zemi. Honem, rychle, musíme utéct.

Co jsem četl já: Příběh jedné rodiny. Mladá dívka Marlene není hezká, ale má dar rozpoznat z chování a pohybů, co si myslí ostatní. Její otec Crile je tajný agent, který rodinu právě kvůli svému poslání opustil. Její matka Eugenie objeví nebezpečnou Nemesis a oznámí to zlému Janusovi - správci vesmírné kolonie. Toho štve, jak ho Eugenie pořád otravuje a když ho začne otravovat i Marlene, přesune je na zdánlivě mrtvý měsíc, který krouží kolem planety, která zase rotuje kolem Nemesis. Tam obě potkají hodného strýčka Sievera, který Eugenii tajně miluje. Do hry se vrací Marlenin otec Crile, který dostává nový agentský úkol a zároveň stále touží po své dceři, na kterou hodil bobek, když jí byl rok. A jak to skončí? Ale no tak!

Už mám plné zuby všech mnohodílných ság a nekonečných space oper. Konečně zase jeden samostatný román od jednoho z nejpovolanějších autorů žánru. Byť jde o jednu z Asimovových labutích písní, jde o zajímavou a čtivou knihu, která možná neodpovídá současnému trendu - zastřel - prohoď hlášku - popiš svou zbraň, ale je plná citu a lidství ve všech jeho polohách.

5 14.01.2022

Začalo to slibně. První světová válka, parta kluků, jejichž rodiny jsou na tom hodně špatně, založí družinu, která má zažívat dobrodružství. Ovšem následně se kniha zvrhne v prachsprostou komunistickou agitku. Někdo může namítnout, že taková byla doba a autor tento román napsal v době normalizace, takže mu nic jiného nezbývalo. Nesouhlasím. Do knih pro děti tohle prostě nepatří. Blbnout našim potomkům hlavy, které se mají vznášet v oblacích, politikou a propagandou, je svinstvo. Nedoporučuji tento titul a nedávám odpad jen za ten zajímavý úvod.

2 09.01.2022

Jednou za čas dostanu na Martina chuť. Ééé... Teda na jeho knihu. Vím, že je to pořád dokola, že nemohu čekat žádný akční nářez, žádné hard SF ani nic, co by mne rozbilo svými pointami. Je to prostě něco jiného. Je to milé, uklidňující a jazykově bohaté. Asi jako dvanáctihlavý plyšový medvídek. Nebo ovce.
Slabinou knihy je ale právě její plyšovost a hlavně délka. Nejde se mazlit s plyšákem donekonečna. Časem vám naskákají pupínky a nakonec se o jeho chloupky, slepené vaším potem, či co to z lidí teče, poškrábete.
Je to milé, ale bylo toho moc. Další Martinova kniha přijde na řadu, až se mi škrábance zahojí a plyšák uschne. :)

5 28.12.2021

Na to, kolik toho Georges napsal, si držel celkem slušnou laťku. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že starší maigretovky byly lepší. V lovci zvuků jde právě jen o ten nápad, že si někdo místo fotek pořizuje zvukové záznamy míst, která navštívil. Ale dle mého tento nápad zůstal hrubě nevyužit a děj se zvrhne v malého pitavala z francouzského města. Jde o jednohubku na jedno odpoledne, která neurazí, ale ani nenadchne.

4 28.12.2021

První dva projevy byly skvělé. Spousta inspirativních myšlenek, přehršel pravd, které by se daly do kamene tesat... Od třetího proslovu už nic moc nového nepřišlo. Občas sice něco problesklo, ale jinak už jde jen o recyklaci dříve řečeného. Nejhorší jsou úvody. Ve všech se praví v různých obměnách to samé: "Vaše studium stálo spoustu peněz, vy parchanti, tak si toho važte!"
Představa, že sedím na Kurtově prvním promočním proslovu a poslouchám jeho moudra je super. Představa, že sedím na jeho sedmém je uspávající.

2 28.12.2021

Jak to ti francouzi dělají, že píší všichni stejně? Verne, Laurie, Maël, všechno na jedno kopyto. Dovedu si představit tuhle skupinku spisovatelů dobrodružné literatury, jak sedí u kulatého stolu, oheň v krbu praská, burgundské teče proudem a chlapíci s červenými nosy a zářícíma očima se domlouvají, jakou robinzonádu kdo z nich napíše. Ten poradí tomu, ten zas tomu třetímu...
Pierrovi zřejmě nejvíc radil Jules. "Hele dvě děcka, to jsem ještě nenapsal. Škyt! Já mám jen dospělý... Frk! Flus! A na konci tam dej nějakýho Nema, jako já..."
Ale jo, dobře se to čte, ale je to pořád dokola. Jen místo ostrova tu máme pobřeží Jižní Ameriky. I když ten ostrov se tam nakonec stejně vejde...

4 28.12.2021

Nuda. V Sovětském svazu vynalezli superdetektor kovů. Nuda. Pátrají s ním po piksle s plány na domeček se zahrádkou. Nuda! Ukáže se, že detektor je tak super, že pomocí něho můžete být Sherlock Holmes. Pardon, vlastně Šerlok Ivánovič Holmesenko. Nuda!!!
Není to SF, je to možná trochu fantastika, ale každopádně je to NUDÁÁÁ!!!

2 28.12.2021

Trochu... spíš hodně naivní divadelní hra. V prvním jednání se malý skautík balí na tábor a řeší se sestrou zápůjčku jejího šitíčka. Ve druhém už jsme na táboře a nic moc se neděje. Začíná ze zpívat... Ve třetím dějství skautík bloumá při noční hlídce, bojí se, ale vydrží. Čtyřka je happyend, kdy na tábor dorazí skautíkova rodina, včetně sestry švadlenky. A pořád se zpívá...
Na to, že hra nemá žádnou zápletku ani dopletku, v ní poskakuje a zpívá až moc postav.
Jako historická relikvie je to zajímavý kousek. Na živo si tuhle bezdějovost představit neumím.

3 28.12.2021

Upřímně: Čekal jsem víc. Hodnocení by spíš naznačovalo, že jsem čekal nejvíc... Tak jo.
Jde o doplněk k herní sérii, nikoli knižní ságy. To jsem věděl. Že bude první kapitola o historii světa tak nudná, až jsem skoro knihu odložil, to už jsem nevěděl. Nicméně další části knihy jsou už nepoměrně zajímavější. Historie zaklínačů, popis magie a kouzel, medailónky jednotlivých postav a bestiář jsou skvělé, i když nekompletní.
Hrál jsem zatím pouze první díl a po přečtení knihy jsem dostal náramnou chuť na díl druhý. Tím tato kniha svůj účel splnila. V tom totiž vidím její smysl - navnadit hráče k paření Zaklínače.
Ilustrace jsou kapitola sama o sobě. Některé jsou nádherné, dechberoucí a propracované, jiné jsou jen náčrtky - patrně z komiksu a nejhůř asi dopadly artworky z her samotných, kde je ta digitální forma strašně vidět.
Knihu tedy doporučuji hlavně pařanům, ale mohla by se líbit i ostatním fanouškům tohoto polského fenoménu.

1 28.12.2021

Četl jsem poprvé a říkal si: "WTF! To snad není možné! Tohle spatlal můj oblíbený King?"
Četl jsem podruhé a v novém překladu, který snad je trochu lepší, ale kniha a mé hodnocení zůstává stejné. Nápad není špatný, atmosféra postupně houstne, mrtvých je tam jako máku, ale tak nějak je to jedno. U Kinga oceňuji hlavně jeho umění perfektně vykreslit jednotlivé postavy, nakouknout jim do hlavy i pod spodní prádlo, takže se s nimi sblížíte a pak je vám líto, když je potká něco ošklivého. Tady je těch postav mraky, ale pořádně jsem se sžil jenom s hlavními. Bobbi a Gard jsou zpočátku výborně podáni a pokud jsou na stránkách oni, jde o klasickou kingovku. Jakmile se ale autor věnuje jiným postavám, je mi naprosto jedno, co se s nimi stane. Děj je rozplizlý, natahovaný až běda a klidně by snesl poloviční počet stran. Ne, nebavilo mne to ani podruhé. Jedna z nejslabších a přitom nejtlustších Kingových knih, kterou mne teda fakt nepotěšil...

6 17.12.2021

Víceméně jen zopakuji obsah předchozích komentářů. JE to krásná kniha. JSOU zde nádherné ilustrace. JE to zajímavé čtení pro ty, kdož si chtějí rozšířit povědomí o Zeměploše. Přesto kniha jednu slabinu má. Měla mít alespoň trojnásobný počet stran!

7 07.12.2021

Oceňuji práci překladatele, který našel české obce odpovídající těm anglickým. Oceňuji vydavatele, že zaplnil hluché místo v českém vydávání velikána anglického suchého humoru. Oceňuji Adamsův a Lloydův skvělý nápad.
Při pročítání jednotlivých hesel jsem se královsky bavil. A o tom Smysl Životic je. O královské zábavě.

3 04.12.2021

Hodnocení nízké, mizerná kniha? Ale ne, kniha vypadá krásně, je doplněna ilustracemi předních českých malířů, kteří kraulují ve vodách fantastiky (jenom Martin Zhouf poslední dobou spíš preferuje znak), doslov Martina Šusta je tradičně výborný a co dál?

Knihu jsem si koupil z jediného důvodu a tím je novela Jaroslava Velinského. Nikdy samostatně nevydaný pátý díl eskapád Christyho Bigse není taková pecka, jako první dva díly série, ale přesto jde o skvěle napsanou oddychovou SF detektivku.

Další delší povídka, která mě opravdu zaujala je Šlechtův Oggerd. Drsná střílečka z postapo světa s pointou.

Ondřej Neff. Ach jo. Já prostě nemám k jeho lunárnímu cyklu žádný vztah. Kuba Nedomý i dědek Čuchák jsou mi prostě ukradený. Ale jinak je to takový průměr.

Nemám rád kyberpunk a nechápu ho. Až na výjimky je to pro mne nestravitelný shluk slov, které jsou rozházené po stránkách v nesmyslných a divokých kombinacích. Procházkův Rox'n'Roll je typickým příkladem guláše, který se skládá ze samého koření a žádného masa. Voní, ale nechutná mi.

A teď k paní Vilmě. Je mi to strašně líto. Novela Lunapark Luna je vlastně prequel k tolik opěvovanému Myceliu. Oproti starším autorčiným dílům je zde vidět posun od filozoficko-epické formy k akčnější a drsnější literatuře. Přesto to nikdy nebyl a nikdy nebude můj turek. Prostě mne to nebaví a jde to úplně mimo mne, takže o Myceliu si možná nechám zdát - v nějaké noční můře.

Takže hodnocení knihy je mírně pod průměrem a jde o průměr mého hodnocení jejích částí, nikoliv o průser... :)

2 22.11.2021

Čtivá a lehce napsaná jednohubka, protknutá humorem a trochou toho mezipohlavního laškování, která splnila svůj účel - pobavila. Ale tak nějak mi přišlo, že detektivní zápletka, o kterou by v těchto knihách mělo jít především, je až příliš upozaděna. A Gideon Fell mne rozčiloval svým frkáním... :)
Když se sám sebe zeptám: "Přečteš si zase něco od Carra, pokud bude možnost?", musím odpovědět kladně.

4 21.11.2021

Tohle mi vyloženě sedlo.
Když jsem knihu bral do ruky, nevěděl jsem, co od ní čekat. Nalákaly mne oblíbené Nepraktovy ilustrace, ale jméno autora textu mi nic neříkalo.
Po úvodních pár odstavcích, kdy se dozvíme, o čem ta kniha vůbec asi tak bude a kde se jednotlivé pověsti odehrávají, přijde první příběh a, alespoň pro mne, překvapení a radostné zjištění. Pověsti jsou psány moderním jazykem a hlavně jsou plné slovních hříček a humoru vůbec. Dokonce bych styl vyprávění přirovnal k Terrymu Pratchettovi a jeho Zeměploše.
Jasně, některé z pověstí jsou méně propracované a trochu se z nich humor vytrácí, ale většina opravdu stojí za to. Je to napsáno lehce a s nadhledem, autor se při psaní jistě bavil a bavil jsem se i já.

2 29.10.2021

Dle mého jde o Kingovo stěžejní dílo na poli hororu. A nejen Kingovo...
V románu jsou všechny hrůzy, kterých jsme se báli jako malí, dokonce i ty, na které jsme ani nepomysleli. Ať si vzpomenete na bubáky ve skříních, pod postelí či ve sklepě, na děsy, které se plazí nocí po zemi, přilétají vzduchem nebo se ukrývají pod vodní hladinou, na strašáky nadpřirozené či naprosto reálně podložené, to všechno v téhle knize je. Navíc v ní najdete spoustu opravdového přátelství a lásky. Na druhou stranu je plná nenávisti, krutosti a svinstev, kterých jsou schopni pouze lidé.
Jako prakticky každá kniha má i tahle své mouchy. Dokonce bych řekl, že jednu pořádnou masařku (je to už několikrát zde popsaný závěr a nepochopitelné jednání jedenáctiletých dětí). Přesto dávám plný počet hvězd. Je to ultimátní a pravděpodobně nepřekonatelné dílo, které by Kingovy fanoušky, potažmo příznivce hororu nemělo minout.

12 24.10.2021