taurusek
komentáře u knih
Atlas mraků
David Mitchell
Pokud jste kritici současného konzumního života a bezhlavé touze po moci a penězích (až příliš podobného světu Sonmi), mohla by se Vám kniha líbit. Nejsou až tak podstatné jednotlivé děje příběhů, jako to, co je mezi řádky. Osobně jsem nejprve viděla film a teprve poté jsem přečetla knihu. Film byl zjednodušený, více happyendový, charaktery hlavních postav byly příliš okleštěny a snažil se zavděčit všem, takže byly vypuštěny veškeré "nevhodné" pasáže z knihy (viz u prvního děje udělali ve filmu z oslovení černého pasažéra, slepého pasažéra, neboť mít za černého pasažéra černocha není asi vhodné, ve filmu též zmizely veškeré stížnosti Timothyho na stav současné Anglie - zejména Londýna, Robert Frobisher je v knize vykreslen nikoliv jako zasněný homosexuál, nýbrž jako bezskrupulózní bisexuální smilník a zloděj knih apod.). Kniha je prostě lepší, i když je drsná a více realistická. Překvapuje mě, že mnozí považují tuto knihu za "náročné čtení", myslím, že existují mnohem "těžší" knihy ke čtení než je tato.Škoda, že na tom nejsem s Aj tak dobře, přečetla bych si to i v originále.
P.S. Jestli si to správně pamatuju, tak Luisa Reyová neumře ani ve filmu, ani v knize, navzdory tomu, co se píše zde v úvodu u popisu knihy.
Hvězdný prach
Neil Gaiman
Tato kniha byla pro mne velkým zklamáním. Hvězdný prach obsahuje mnoho náznaků na zajímavé vedlejší zápletky, autor je však většinou utne už v zárodku nebo vyzní do ztracena. Hlavní dějová linie se vleče a místy působí až nudně. Měla jsem pocit, jako kdyby se autor nemohl rozhodnout, komu bude kniha určena - dětem bude pravděpodobně chybět klasické potrestání zla na konci knihy a je nutné poukázat též na (dle mého názoru zbytečné) lehce erotické pasáže; dospělí z knihy s mixem pohádkových postav a s absencí téměř jakéhokoliv napětí (vyjma pár krvavých momentů) taky asi nebudou nadšeni. V daném případě se nedá mluvit ani o lásce mezi hlavními postavami. V porovnání se stejnojmenným filmem, musím říct, že kniha za filmem velmi zaostává.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Hobit je mnohem méně náročný na čtení než Pán prstenů. Je to dokonalé nenáročné fantasy pro všechny snílky, kteří se chtějí pobavit a zároveň zažít spoustu dobrodružství.
Mrtví se někdy vracejí
Stephen King
Pro ty, co se jim nedaří přestat kouřit - metoda alá King Vám zaručeně pomůže :o) Jinak další pro mě oblíbená povídka je Římsa a povídka o upírech.
Mikro
Michael Crichton
Mikro je úžasná i děsivá kniha zároveň. Úžasná v tom směru, že nás přinutí podívat se pod sebe do skoro neviditelného světa, který nás obklopuje každý den a který přesto přehlížíme. Čtenář si tak může vychutnávat putování po Havaji v úplně novém rozměru :o) Děsivá stránka následuje vzápětí pro ty, co trpí fóbií z pavouků, brouků a jiné havěti, případně pro ty, co by zmíněnou havěť měli konzumovat. I kdybych po opadnutí nadšení z přečtení knihy dospěla k závěru, že postavy v knize nejsou dokonale propracované nebo že jejich počínání je předvídatelné, nic by to nezměnilo na mém nadšení z dokonale vykresleného mikrosvěta a boje hlavních hrdinů o přežití v něm.
Mlčící dívka
Tess Gerritsen
Další skvělá kniha od autorky, ale jednu hvězdičku jsem musela ubrat. Líbilo se mi, jak rozpracovala stranu "klaďasů" (rozuměj těch, co berou spravedlnost do svých rukou), ale padouchům tentokrát věnovala jen málo prostoru. Dokonce působí, jako by byli opsáni z jiného díla a do dějové linky vůbec nezapadají.
Suvenýr
Tess Gerritsen
Velmi dobrá kniha. U "snímkování" mumie jsem hltala každé slovo a popis různých způsobů mumifikace byl též velmi poutavý (a to nejsem masový vrah :o)).
Pátý elefant
Terry Pratchett
Moje první přečtená kniha od Terryho a zatím stále nejlepší - možná je to tím, že je to skoro detektivka :o)
Poslední na řadě
Tess Gerritsen
Lehce překombinované, ale jako oddychové (trochu více krvavé) čtení perfektní.
Lehké fantastično
Terry Pratchett
Před přečtením Lehkého fantastična doporučuji přečíst nejprve první díl (Barva kouzel) jinak to mám stejně jako u předešlého dílu - střídavě oblačno.
Barva kouzel
Terry Pratchett
Nazvala bych to střídavě oblačno - místy jsem se nesmírně bavila, ale občas jsem měla takovou zbabělou chvilku, že knihu ještě nedočtenou odložím a vezmu si od Terryho něco jiného. Rozhodně nedoporučuji jako první knihu od Terryho, ten fantasy zmatek by na první přečtení udolal každého (můj tip Pátý elefant). Trochu mi též vadí, že Barva kouzel je de facto na pokračování (druhý díl s rozdílným názvem Lehké fantastično) a neznalí tak mohou být na konci prvního dílu nemile překvapeni koncem nekoncem.
Dlouhý pochod
Stephen King
Možná jsem byla v tomto případě ke Kingovi nefér, ale nemůžu si pomoct. Z knihy prosakuje Kingovo depresivní a neutěšené alter ego Bachman a nepojednává o ničem jiném než o "pochodu smrti".Téměř se nedozvíme proč se do toho hlavní hrdinové pustili, ani nic o okolním světě. Je to jen pochod (byť okořeněný krví a utrpením), který jsem četla na několikrát a skoro se mi stalo, že jsem ho nudou nedočetla.
