tatjana1737 komentáře u knih

Kniha je šikovným pomocníkem pro rodiče, jak se zachovat v případě nemoci či úrazu dítěte, jak mu poskytnout první pomoc a kdy už vyhledat lékaře. Osobně zatím nejvíce využívám kapitolu věnovanou horečce, která obsahuje tabulky, jak dávkovat jednotlivá antipyretika vzhledem k váze dítěte (tzn. kolik podat léku a v jakých časových intervalech).

Jednotlivé kapitoly knížky jsou: Horečka, Zvracení, Průjem, Zácpa, Divná vyrážka, Atopický ekzém, Dětské infekční nemoci, Akutní laryngitida, Astma bronchiale, Akutní zánět ledvin, Novorozenec, Novorozenec - trávicí systém, Kojení, Výživa kojence, Očkování, Alergie na bílkovinu kravského mléka, Intolerance laktózy, Pády a úrazy, Popáleniny, Cizí těleso, Požití léků, Požití čistících prostředků, Co vzít na cesty, Klíště, Bolení břicha.

Další anotace viz např. web knihkupectví Kosmas:
Zdraví našich dětí je pro všechny to nejdůležitější. Nejvíce si to uvědomíme právě tehdy, kdy je jejich zdraví ohroženo. Asi většina z nás zažila situaci, kdy se dítě vzbudí uprostřed noci a má vysokou horečku, zvrací, nemůže dýchat nebo prostě jen pláče a my nevíme proč. Stav je děsivý, jelikož je noc, nikdo není k dispozici a není komu zavolat. Podobně nepříjemné chvíle můžeme zažít na dovolené v zahraniční, když nevíme, kde je nebližší lékař. Výjimečné nejsou ani situace, kdy dítě spolkne kousek hračky, vypije čistící prostředek nebo odněkud spadne. Rodiče často propadají panice nebo hledají informace na internetu. Bohužel je zde sice hodně informací, ale velmi často se rozcházejí a většinou to jsou laické rady, na které se nemůžeme vždy spolehnout. Proto jsem se MUDr. Hromádková rozhodla sepsat pár užitečných rad. Tyto rady by měly maminkám pomoci nejen s prvním ošetřením dítěte, ale také se základní orientací v problému. Snažila se vyzdvihnout, co je důležité a na co mají dávat pozor. Tato kniha nemá nahradit návštěvu u lékaře, ale pomoci rodičům zvládnout počáteční situaci a rozhodnout se , zda stav vyžaduje okamžitou kontrolu a tudíž jet na pohotovost nebo počkat na kontrolu u svého praktického lékaře. Inspirací pro výběr témat bylo Dr. Hromádkové několik let strávených na dětské pohotovosti.
(https://www.kosmas.cz/knihy/183095/kdy-ne-jet-na-pohotovost/)

1 02.01.2016

Knížku jsem sehnala v Levných knihách a koupila ji hlavně kvůli ceně. Co se týče obsažených informací, hodně se dublovaly s tím, co jsem vyčetla z jiných knížek (např. Gregorovy publikace o péči o kojence), nad rámec však obsahuje kapitoly o tom, jak se připravit na příchod miminka (kurzy péče o kojence, výbavička, místo pro přebalování, oblečení, hračky, jak zařídit dětský pokoj, hygiena v kuchyni, ...) či o dětské masáži. Jak napovídá anotace knížky, většina informací se týká dětské kůže (kapitoly o tom, proč je dětská kůže tak citlivá a co potřebuje, jak přebalovat, jak mýt a koupat, jak o pokožku miminka pečovat, jak se starat o obličej (čištění oušek, nosu, úst a zubů, vlásky), jak poznat nemoc, jaké hrozí dětem alergie + kapitola o prevenci.

Protože kupa věcí na mě působila povědomě, knížku jsem nečetla nijak dopodrobna, myslím ale, že jako doplnění jiných knížek je šikovná.

Čtivě napsaná a přehledně sestavená knížka, která je oproti jiným (psaným jako slovník, tzn. jednotlivé kapitoly - hesla jsou řazeny abecedně) psaná chronologicky. Tzn. co se děje v porodnici, jaká vyšetření čekají miminko a proč, jak začít s kojením, jak ošetřovat pupíček apod. Tato část knížky je dělená podle dnů stáří miminka a končí propuštěním z porodnice. Druhá část je o tom, co se děje po návratu domů, s čím se mohou maminky setkat, jak se o miminko starat (koupání, stříhání nehtů, oblékání, ale třeba i jak s miminkem správně manipulovat). Součástí knížky je i očkovací kalendář či pohybový a kognitivní vývoj dítěte. Na konci knížky lze najít i pár receptů pro přikrmované děti.

Knížku hodnotím velmi kladně, je sice útlá, ale informací obsahuje hodně a poskytne základní přehled pro maminky, které si rády načtou a mají rády informace :-). Podrobnější údaje k dílčím kapitolkám (kojení, přikrmování, vývoj dítěte, ...) lze pak najít ve specializovaných publikacích.

Na knížku lze navázat další Gregorovou publikací "Péče o dítě od kojeneckého do školního věku".

1 02.01.2016

I za mne nejslabší "mooreovka". Čitelné to bylo, ale žádné velké překvapení či parafráze pohádek. V jednu chvíli (nevím, zda šlo o chybu překladatele či autora) došlo k záměně jmen dvou ženských hrdinek, což ke čtenářskému zážitku úplně nepřispělo. Knížka mne neobohatila, ale ani neurazila, s největší pravděpodobností se k ní už ale nevrátím.

1 01.01.2016

Kniha určená pro rozvoj pohybových aktivit dětí, jenž přispívá k celkovému kognitivnímu vývoji - rozvoji řeči, myšlení, rozvoji fantazie. Využít ji mohou nejen "profesionálové" ve školkách, jesličkách či mateřských centrech, ale i "laici", tzn. rodiče, prarodiče apod.

Knížka je dělena do kapitol: Na rozehřátí, Celkové uvolnění těla, Uvolňování horních končetin, Uvolňování dolních končetin, Procvičování jemné motoriky, Orientace na těle, Motivační říkanky, Škádlivky, Cvičení s pomůckami.

Obsahem jsou nejrůznější říkadla, která např. v kapitole Motivačních říkanek lze využít při čištění zoubků, osobní hygieně apod. U většiny říkadel je obrázek, pod každým říkadlem pak popis konkrétní činnosti, situace a pohybů, jak se na básničku hýbat.

1 28.12.2015

Leporelo, které je de facto takovou knížkou 3v1: Zaprvé je to leporelo pro děti s obrázky, zadruhé knížka obsahuje dětská říkadla, která podporují smysl pro rytmus, popisují některé činnosti a úkony během dne, a zatřetí jde o návod pro rodiče na jednoduchá tělesná cvičení s dětmi (každé říkadlo obsahuje pod řádkem rýmu v závorce menším písmem návod, jak se s dětmi na danou větu hýbat). Jednu hvězdičku ubírám jen za obrázky, protože ty mne moc neoslovily :-).

Knížka obsahuje tato říkadla:
Přivítání, Brambora, Mraveneček, Vrabec, Deštík, Tetka, Myška tanečnice, Čtyři koťata, Letadlo, Autobus, Bublina, Žabák, Voda.

Podobný typ knížky (nejde však o leporelo, ale o "odbornou" publikaci pro rodiče a další vychovatele) je od Grady "Pohyb s říkadly pro nejmenší. Pro děti od 6 týdnů do 5 let" od Zuzany Pospíšilové a Petry Poláčkové (2009). Tento titul má výhodu, že obsahuje říkadla určená i pro malinké děti ("Kutálí se ze dvora" na obálce uvádí, že je pro děti od 2 let) + říkadla jsou členěná dle různých činností či dle denní doby (říkadla při čištění zubů, při žehlení, při koupání, ...).

8 28.12.2015

Tuhle knížku jsem četla jen jednou a působila na mne tísnivě jen tím, v jakém prostředí se odehrává. Stejně tak film, který - pokud si dobře pamatuji - byl točený na podzim a takové ty holé stromy a stráně jen prohloubily melancholii, která z něj na mne padla. Osobně preferuji spíše Tajemství proutěného košíku :-).

2 16.12.2015

Seriál, ze kterého jsou v knížce fotky, jsem neviděla, četla jsem pouze knížku, a to na doporučení kamarádky. Příběh se mi líbil, takže jsem si pak koupila vlastní výtisk. Oproti "Tajemství proutěného košíku" je knížka vážněji laděná, ale ještě ne tak vážně jako "Indiáni z Větrova". Odehrává se v dětské ozdravovně a popisuje vztahy mezi dětmi, které ji navštěvuji každoročně a těmi, které jsou zde poprvé. Co mi přišlo hodně drsné je, jak se některým z nich zbortí jejich sny a představy o tom, jaký budou mít život, ale i o tom život je a knížka nakonec vyznívá pozitivně v tom smyslu, že vždy existuje i jiná cesta, než o které jsme si mysleli, že bude ta jediná.

2 16.12.2015

Poprvé jsem četla na gymnáziu, protože mne zaujal seriál, který v té době běžel v televizi, a přestože je knížka určena spíše mladším čtenářům, moc se mi líbila a minimálně jednou za dva tři roky dostanu chuť a přečtu si ji znovu. Jako dospělá více vnímám věci, které mne jako dítěti tolik nepřišly a které jsou docela smutné (třeba už jen to, že Klárka vyrůstá a chodí do školy u babičky, zatímco její mladší bráška bydlí s rodiči), ale k životu patří. A to se mi na Zinnerové líbí. Nenásilně píše o životě jaký je, se vším co přináší (rozvod Vláďových rodičů apod.), včetně i jeho radostí (popis obyčejných dětských dobrodružství, které však tvoří dětství). Přestože se knížka odehrává za minulého režimu, je pořád aktuální právě tím, že je o obyčejných životech obyčejných lidí.

Knížku mám antikvariátní, tuším vydání z roku 1990, které je doprovázeno půvabnými ilustracemi, které krásně ladí k příběhu hlavních hrdinů.

9 16.12.2015

Dnešního mladého čtenáře možná kniha neosloví tím, že se přece jen odehrává v době jiného školského systému a trochu jiných reálií. Hodnoty v ní vykreslené jsou však stále platné. Motiv zprvu nerovného přátelství možná prožil každý z nás, takže s Luborem vždy zažívám pocity trapnosti a viny z toho, že se hanbil za kamaráda, který byl sice outsider, ale nakonec se ukázal lepším než on. A oceňuji i samoozdravný mechanismus třídy, která nejprve rozdrobená, nejednotná a nepřátelská, našla společnou řeč a myšlenku.

Duchu knížky podle mne nejvíce odpovídá nádherná obálka z roku 1944.

6 05.12.2015

Nejvíc foglarovské pokračování z těch, co jsem četla. Kamarád, též milovník "foglarovek" vytýkal to, že nakonec prim hraje dívčí postava (nechci prozrazovat v čem PRIM), ale to mi ultra nevadilo. Vadilo mi jen to, že Nekolu pojmenoval jako Karla, protože pro mne to je Jaroslav :-). A nakonec jsem odpustila i to, že Tleskač vlastně nebyl Tleskač a že jeho tajemství zůstane tajemstvím :-).

6 05.12.2015

Tuhle knihu jsem dlouho nemohla sehnat, takže první čtení bylo na základě výpůjčky od spolužačky. Další z poutavých příběhů o tom, jak obyčejný chlapec může zažít neobyčejná "obyčejná" dobrodružství, v přátelství s jinými hochy zocelí svůj charakter a pozná, co chce od života. Jediné, co čtenář oproti knížce v životě asi "nepotká" je čtvrť Řásnovka, která tvoří významné pozadí celé knížky, a která je takovými přátelštějšími Stínadly.

Líbí se mi motiv toho, že studijní cesta nekončí propadnutím, že lze zvolit podle naturelu i něco jiného než gymnázium (dnes to už tak nevyzní, ale v době, kdy se příběh odehrává, muselo být propadnutí na lyceu hrozná pohana), že i poctivé řemeslo může přinést poctivé zaměstnání a není žádná hanba pracovat rukama (to by MŠMT obzvlášť dnes v době slučování učilišť mělo více propagovat...).

Knížka obsahuje mnoho prvků z klubového života, kterými se může inspirovat každý skautský rádce či oddílový vedoucí. Strašně se mi líbila hra Fan-Tan, kterou bych (stejně jako Ježka v kleci, který se nakonec na trhu v mnoha podobách objevil) chtěla domů :-).

15 05.12.2015

Četla jsem původní vydání rozdělené do dvou svazků, ale pro zjednodušení budu hodnotit zde. Za mne zcela jednoznačně nejlepší díl celé série, který si vystačí sám i bez čtení knih následujících, z nichž některé mají sestupnou tendenci. Prostě První čarodějovo pravidlo je první, protože je nejdůležitější :-).

Zajímavá mytologie a postavy (Hledač pravdy, Matka Zpovědnice, bahenní lid, čarodějnice žijící v pustině, Kostní žena, ...), poutavý a napínavý příběh, hnusný záporák (když jsem poprvé četla scénu s "borůvkovým koláčem", byla jsem otřesena, i když oproti jiným scénám to tak hardcore není), sympatický hrdina a hrdinka s tajemstvím, vtipný čaroděj Prvního řádu... Zrada blízkých, naprosto brilantní využití prvního čarodějova pravidla na konci knihy a překvapivé rozuzlení... Superlativů bych mohla psát ještě mnohem víc a víc.

Mnoho prvků a motivů je rozpracováno v následujících knihách (např. význam modlitby Mistru Rahlovi).

3 04.12.2015

Druhá knížka, kterou jsem od Nováka četla a která se mi líbí podstatně víc, i když deníkové psaní z pohledu dvojčat je trochu naivní a jednoduché. Myslím, že kdyby v knížce nebyl odkaz na dějinnou dobu, v níž se odehrává, tak by čtenář klidně mohl přísahat, že jde o příhody současných skautů z vodního oddílu.

1 03.12.2015

Budu lovit z paměti, protože přestože se mi kniha při čtení moc líbila, zatím jsem se k ní nikdy nevrátila. Četla jsem ji po přelouskání Foglara v době svého prvního skautského tábora, kdy mi bylo -náct a třískala se mnou puberta. Pamatuji si, že jsme se proto s kamarádkou vysmívaly některým motivům knížky, která je - stejně jako foglarovky - zasazena do doby první republiky, a některé prvky už prostě dnes aktuální nejsou. Příběh se mi však líbil velmi, "banální", ale ve své podstatě hluboké, každodenní zážitky z letního tábora, objev "správných" chlapců a opravdového přítele, to vše může oslovit i dnešního čtenáře. Pokud děti a mládež, ale i dospělí čtenáři, patří mezi milovníky foglarovek, je toto dobrá volba k přečtení.

2 03.12.2015

Moje první foglarovka. Doteď si pamatuju, jak na konci školního roku ve třetí třídě paní učitelka Sýkorová rozdávala knížky, které zbyly z objednávek od Albatrosu. Postupně jsme si chodili ke stolu vybírat a já chmátla po "Hoších od Bobří řeky", aby na mne spolužačka Blanka byla naštvaná, že na ni zbyl "Pejsek a kočička", které už doma měla :-). Vůbec jsem netušila, do čeho jdu, ale příběh mne hrozně chytnul, četla jsem ho o prázdninách na chalupě, zakázala starším bratrancům a sestřenicím vyzradit mi, kdo je Zelená příšera (a pointou jsem tehdy byla naprosto ohromená :-)), začala jsem lovit bobříky a se sestřenicí Bájou jsme si slíbily, že nebudeme mluvit sprostě, sepsaly jsme tento slib a zakopaly ho v lese, abychom ho porušily asi za tři hodiny od té slavnostní chvíle :-).
Díky "Hochům od Bobří řeky" jsem objevila Jaroslava Foglara, začala toužit po oné prázdninové romantice a opravdovém přátelství, a tato touha mne nakonec přivedla do skautského oddílu.

Foglar je sice z pohledu dnešního čtenáře trochu naivní, přece jen odráží dobu první republiky, takže narážky na reálie mohou působit směšně či zastarale (chlapci trumfující se v tom, kdo bude nosit kratší kalhoty, "dospělí" hoši, stojící v pasáži a nosící klobouky jako muži apod.), ale idea pravého přátelství a správné party, se kterou se dají zažít i úplně obyčejná dobrodružství, kdy stačí jen vyjet za město a neválet se doma, jsou podle mne aktuální stále. A lov bobříků může dát mnoho i dnešním dětem, a pokud loví na prázdninovém táboře, vytváří si tak zážitky na celý život.

27 03.12.2015

Tuhle knížku jsem si koupila společně se "Zlým princem Charliem" poté, co jsem přečetla "Zabij a zachraň". "Nepohledného prince" jsem si nechala na později a četla ho až po "Charliem". Což byla chyba, protože "Charlie" je o něco lepší. Přesto opět vtipné a inteligentní čtení. Nyní se Moore inspiroval princem zakletým do Žabáka, postavou Rumpelstiltskina (dozvíme se něco o antisemitismu) a princeznou Rapunzel (použití jejích vlasů a okolnosti, jak tyto vlasy použít, bylo dalším překvapivým a vtipným aspektem knihy).

2 01.12.2015

Zaujala mne obálka a anotace, stejně jako začtení se do prvních řádek, takže jsem koupila a nelituji, stále se ke knížce vracím, i když znám pointu. Tentokrát variace na Sněhurku, Popelku a Šípkovou Růženku s neočekávanou pointou (nápověda viz komentář uživatele Dašička). A dojde i na trochu té mytologie a hledání něčeho, po čem se pídil i Indiana Jones. Výborný princ Neodolatelný, který by konečně chtěl, aby se mu zachráněné princezny odměnily i něčím jiným než bonboniérou či pugétem růží.

"Čaroděj byl zlý, opravdu zlý. Skutečně zlý. Doopravdy, vážně zlý. Zlý bez jakýchkoliv polehčujících okolností. Měl na svědomí mory a otravy, které se šířily vzduchem až do okolních zemí. Odpad z jeho hradu zamořil vodu ve všech vesnicích po proudu řeky. Vraždil osamělé pocestné, jejich kosti rozemílal na prášek a z jejich krve vařil nejrůznější lektvary. Při svých bizarních pokusech mučil malá chlupatá zvířátka. Trhal křídla motýlům. Nikoliv pro magické účely. Jen tak, pro legraci. Nikdy nenapsal mamince, když měla narozeniny. Kdykoliv si na trhu vybíral ovoce, mačkal ho tak silně, že už ho pak nikdo nekoupil."

Knížku jsem si koupila na gymnáziu a přečetla ji teprve nyní, nějakých 15 let po zakoupení. Některá tvrzení považuji již za překonaná (mně vadily údaje o vědeckém zdůvodnění homosexuality, přišlo mi to hodně zjednodušující + téměř vše bylo vysvětlováno působením hormonů v organismu, kterážto teorie frčela v 90. letech, ale dnes už není brána za 100% dogma), přesto je knížka docela vtipným a poučným čtením pro ty, kteří se vztahy buď začínají a narážejí na rozdíly mezi pohlavími, nebo kteří jsou ve vztahu již dlouho a pořád je rozčilují některé "vady" jejich protějšku. Veškerá tvrzení jsou zobecněná, ale i tak si dovoluji tvrdit, že se v nich dost z nás najde. Výborné jsou i doprovodné ilustrace. Ten, kdo se nebere moc vážně a je schopen nadhledu, tomu může knížka ledacos dát i dnes.

Za mne nejlepší kniha trilogie. Poprvé jsem se při čtení neotravovala a nerozčilovala a Tris jsem konečně vzala za plnohodnotnou literární hrdinku :-). Hlavní postava konečně dokázala proč je hlavní postavou a jediné co bych Rothové vytkla, a za to jednu hvězdu ubírám, protože se cítím dotčená, je konec. Říkala jsem si: "COŽE?! To jako vážně?!" a málem i vytlačila slzu.

Oproti předchozím dílům mi trochu vadila změna ve stylu vypravění příběhu - kniha už není psaná jen z pohledu Tris, ale i z pohledu Tobiase. Je to sice zajímavý vhled do příběhu, změna úhlu pohledu, čtenář se dozvídá víc věcí, protože obě postavy v jednu chvíli prožívají jiné věci, které jsou pro děj důležité, ale úplně mi to nesedělo.

Jak se v mých očích Tris přerodila v komplexní a plnohodnotnou literární hrdinku, tak Tobias naopak upadl. Docela to vystihuje jedna Trisina myšlenka: "Jak to, že jsem si nikdy předtím této rozpolcenosti v jeho srdci nevšimla? Jak jsem si mohla nevšimnout, že za silnou a laskavou stránkou jeho povahy se skrývá malý, nejistý kluk se šrámy na duši?" (kapitola 36, str. 254) Zprvu mi Čtyřka přišel jako lepší hrdina než Tris, určitý schematismus v popisu jeho postavy hrál v jeho prospěch (silný, pohledný, tajemný). Ve dvojce se autorka začala pitvat v jeho psychologii a tím z něj udělala ukňouránka, a jak se ve trojce z Tris stala sebevědomá hrdinka, tak Tobias pro mne začal ztrácet mužskost (stejně jako Christian Grey v dalších dílech 50 odstínů).

POZOR SPOILERY!
Teprve ve trojce se čtenář dozvídá více o světě, ve kterém se knížky odehrávají, a upřímně - takový svět se mi úplně nelíbí a doufám, že nebude... Zajímalo by mne, jak na tom je "starý svět", když ten "nový" je v troskách... Motiv genetického inženýrství jako hrozby je myslím v USA více profláknutý, takže českého čtenáře možná tolik netrkne, stejně jako kritika vlády, která manipuluje s informacemi a říká lidem jenom to, co chtějí slyšet (tohle mi připomnělo Phoebe z Přátel, když představovala svůj domeček pro panenky, že je postavený na indiánském pohřebišti a úložišti radioaktivního odpadu, a prohlásila něco ve smyslu: "Vy toho o americké vládě ještě moc nevíte!" :-)). Na jednu stranu mne aktuálnost témat vadila, na druhou stranu mi přišla lepší než cokoli, co dosud Rothová v rámci trilogie představila.

Celkově Rothovou musím rehabilitovat (i když Hunger Games u mne pořád vedou o špetičku víc ;-)), jen ten závěr, ten závěr... :-/

9 21.11.2015