Šungitka komentáře u knih
Tak tento díl mě moc neoslovil. V první půlce mně připadá Racher jako zamilovaný puberťák, a do dvou třetin knížky to bylo takové nijaké, poslední třetina už měla spád. Ani erotiku, ani spousty krve nemusím - to naopak. Mám ráda takové to vnitřní napětí, které mě vtáhne do děje. Tento díl mě většinou nechával nezaujatou. Třeba to bylo jen mým nedostatečným soustředěním...
Bylo to hodně napínavé. Vymýšlela jsem nemožnosti, jak se to všechno mohlo stát, ale jak to bylo doopravdy - to mě tedy nenapadlo...
Musím přiznat, že mě tato knížka nenechala lhostejnou. Rozhodně bych se v takovéto katastrofické situaci nechtěla ocitnout. Ale jsou i jiné krizové situace (v dnešní době už to ani není sci-fi, ale skutečnost), a jak bych se zachovala já? Jak mé okolí, jak druzí lidé?
Několik jednoduchých příběhů, náznaky, zamyšlení nad vírou, trochu černého humoru (z pohledu potkanů) i naděje, a ejhle - zásah. Zasáhlo mě to, a já tu knížku mohu jen doporučit...
Pro moji představivost bylo úžasné (a proto děsivější), že se větší část příběhu odehrávala v místech, která jsem důvěrně znala.
Velmi lehká a humorná detektivka. Nejvíc jsem se nasmála na samém začátku při cestě vlakem...
Pro mě opět velmi příjemná pohádka pro dospělé, kde dobro vítězí nad padoušstvím, a kde muži jsou odvážní a ženy statečné. Čtu L´Amoura moc ráda...
S touto knihou jsem se setkala ještě za hlubokého socializmu v samizdatovém vydání (tajně okopírované). Měla jsem velké zdravotní problémy a díky dlouholetému praktikování této receptorologie jsem si velmi pomohla (nejen sobě, ale i svým blízkým).
Navíc mě tato kniha navedla na myšlenku vzájemných souvislostí, ať tělesných orgánů, nebo psychiky a těla, a tím jsem byla "nakopnuta" k dalšímu hledání.
Dnes je tolik všelijakých knih, spousty informací snadno dostupných i na internetu, ale tenkrát bylo protizákonné i si jen okopírovat stránku, natož knížku. Dodnes jsem za tuto knížku vděčná. Receptorologii, když je zapotřebí používám i teď, a opravdu funguje.
Velice mě tato kniha oslovila a zasáhla. Často se mi při čtení vloudila otázka: Jak bych se zachovala já? Nejsem si sebou jistá. Strach je nesmírně mocný, pokud nás pohltí... A na konci vyznání jedné vězeňkyně z koncentračního tábora o svém postoji ke svým trýznitelům - to bylo velice silné. Toho bych chtěla být schopná! To je to skutečné vítězství ducha a skutečná svoboda.
Trocha patosu a naivity - obzvláště v milostné linii - mě nevadila. Cítím za tím touhu po čisté lásce a cti, prostě po dobrém životě.
Co mi vadilo, to bylo míchání právě té čisté lásky s chtíčem. To mi jaksi nesedí. Vášeň ano, ale chtíč - to s tím nejde dohromady. Nebo že by to bylo překladem?
Dobrý odpočinek po detektivkách, takové pohlazení po duši... Mám moc ráda knihy od L´Amoura. A Jiříkem namluvení Sackettové - to je přímo balzám.
Kniha, která tomu, kdo opravdu hledá odpovědi na vážné životní otázky může osvětlit, jak fungují zákony stvoření - přírodní, vesmírné či boží (jedno, jak to kdo nazývá). Proč se nám děje to, co se děje, a co my s tím můžeme dělat. Ale nemá nic společného s ezoterikou a i je mimo náboženství.
Pro mě je to kniha zcela zásadní, a jsem za ni vděčná.
Pro mě to byl příběh velice strhující. Kniha ve mně zanechala opravdu hluboký dojem, ať už příběh sám nebo popis života v bažinách... Krásně napsaná kniha.
Knížky od L´Amoura jsou pro mě odpočinkem a pohlazením po duši.
Strhující kniha, jen - pro mě - by tam ty erotické scény být nemusely.
Takové zvláštní, nějak jsem se s tou knížkou nedokázala sladit...
Pohodové detektivky, žádná drasťárna. Přečetla jsem celou sérii...
Musím souhlasit s AVEL.
Promíchání časů, osob a míst - to není pro mě. Nemám šanci si to srovnat, bylo to na mě moc chaotické a tím pádem únavně dlouhé...