S1M0NE
komentáře u knih
Buď špička mezi lektory
Lucie Gramelová
Unikát na trhu, jsem moc ráda, že tohle někdo sepsal. Zajímavý manuál pro všechny, které živí výuka jazyků.
Malevil
Robert Merle
Četlo se jedním dechem. Zajímavá sonda do života vesnického obyvatelstva v 70. letech. Ne všechny postavy mi přišly věryhodné a především ty ženské se moc nepodařily. (SPOILER) Hvězdu však ubírám za přehnaně pohádkový závěr (svrhnutí tyrana, osvobození vesnice, Emanuel učiněný polobůh atp.).
Dnes a pozítří
Patrik Ouředník
Dobrý nápad, Ouředníkovi se podařilo v dialozích zachytit i mnoho zajímavých myšlenek, ale přišlo mi, že celé to vyznělo tak nějak do prázdna. Čekala jsem trochu víc.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Anna Cima nám ve své vydařené prvotině dává nahlédnout za oponu japonské kultury. Zábavné, čtivé, k zamyšlení.
Mainstream
Miroslav Pech
Sbírka na mě působí tím dojmem, že vydavatel nabídl autorovi publikovat knížku a on využil příležitosti a vysypal ze šuplíku vše, co trochu zavání hororem. V tom důsledku se tu setkávají výborné, ale i velmi průměrné povídky. Další věc - jestli mi něco neuniklo, tak podle mě není žádná spojitost mezi názvem sbírky a jejím obsahem. Sám autor někde uvedl, že prostě jen chtěl napsat knihu s tímto názvem. Obálka taky nesouvisí, ale to je chyba spíš nakladatelství. Přiznám se, že když jsem začala knihu číst, očekávala jsem román a na závěr pár bonusových povídek. Ve výsledku se jedná spíš o sbírku povídek. Proto mě zaskočilo, že když se hlavní povídka/novela začala konečně rozjíždět, byl konec. Každopádně některé z povídek rozhodně stojí za přečtení. Vážím si každého nového přírůstku v českém hororu.
Rudý mor
Jack London
Útlá, ale hluboká knížka. Velmi příjemně překvapila. London v pár větách vystihuje to, co se jiní autoři postapokalyptické sci-fi snaží zachytit na desítkách, stovkách stran. Má atmosféru. Doporučuji.
Zpátky z Afriky
Corinne Hofmann
Až po přečtení druhého dílu série, jsem si uvědomila, že autorka vlastně neumí moc psát. Bílá Masajka je napěchovaná exotickými zážitky a tu neobratnou stylistiku jsem jí při čtení tak nějak odpustila, v druhém díle je ale vše jinak. Děj je v podstatě o ničem. Corinne se vrátí z Afriky a zvyká si znovu na evropský život. Dej se skládá z následujícího: Corinne najde práci - přijde o práci a tak pořád dokola, navíc často proloženo dopisy od Jamese z Afriky, který píše pokaždé, když potřebuje peníze. Mezitím se Corrine také stíhá neustále chválit za své úspěchy, které jsou spíš symbolem života ve vyspělé evropské kapitalistické společnosti, jelikož po skromném životě v Keni je jejím hlavním zájmem, jak vnutit firmám potisky na trička nebo doktorům dentální vybavení, které nechtějí. Vrchol Corinnina přerodu zpět v rozmazlenou evropanku je závěr, kdy vyleze na Kilimanjaro na úkor chudých afrických nosičů, kteří táhnou všechnu bagáž, aby zbohatlá běloška mohla obědvat z porcelánových talířků nejvybranější speciality (?!) s vysokohorskou scenérií na pozadí. Aby to nepůsobilo tak absurdně, tak jim nechá bakšiš a v úplném závěru knihy polemizuje nad tím, že jí život v Evropě vlastně vyhovuje. Co mně na knize dále vadilo, byl použitý jazyk. Ultra spisovná čeština, kterou je kniha napsaná a vůbec se mi nehodí k vyjadřování cca pětatřicetileté ženy. Obraty typu "dcera je velmi schopné děvče, které umí navazovat kontakty" mi tam vůbec neseděly. Proč prostě o malém dítěti nenapsat, že si "dokáže najít kamarády"? Nejsem si jistá, jestli to není spíš chybou překladu. Bílá Masajka je zajímavá svým příběhem, u pokračování Zpátky z Afriky už ale není moc o co stát. Autorka jen píše, aby psala, ale nemá už reálně, co sdělit.
Strom naděje
Katherine Applegate
Jedna z nejhezčích dětských knížek, co jsem kdy četla. Dojemný a krásný příběh jednoho stromu.
Nechci jen existovat, chci žít
Terka H (p)
Knížka zachycuje silný osobní příběh, který asi nebylo pro autorku úplně nejjednodušší "hodit na papír". Myslím, že obsahově má kniha hodně co nabídnout. Co bohužel za obsahem pokulhává je forma. Upřímně jsem se toho trochu obávala, už když jsem si knížku objednávala, přeci jen je záměrně publikovaná "jen" pro fanoušky určitého YouTube kanálu, neprošla ani žádnou redakční kontrolou a byla publikovaná na vlastní náklady. Což samozřejmě vůbec nemusí být na škodu (ba naopak), ale v tomto případě by editorská práce knize velmi pomohla. Takto se bohužel zasekla někde mezi blogem a skutečnou knihou.
Celá kniha působí dojmem náhodných zápisků, které autorka zapisovala, jak ji zrovna napadly. Což opět nemusí být nutně špatné, ale v tomto případ je to matoucí a neuspořádané. Navíc to vede k (v komentářích již zmiňované) repetici - Terka se v popisování často točí v kruhu a opakuje sama sebe.
Knize by jistě pomohlo nějaké grafické členění na podkapitoly, aby se čtenář v tématech lépe orientoval. Delší filozofické pasáže a extrémně dlouhé citace z jiných knih, by v textu podle mě vůbec nemusely být. Odkaz na jinou knihu je samozřejmě úplně v pořádku, ale proč z ní citovat celé strany? Naopak bez toho balastu by vyniklo to hlavní, o co tu jde v první řadě, a to je Terčin životní příběh. Nechci knihu hanit, jelikož se mi líbil její příběh a smekám před Terkou, že se z toho všeho "vypsala". Zároveň mě ale mrzí, že si nedala víc práce s editováním, jelikož tahle knížka na mě působí, že plní svůj účel - uspokojí Terčiny fanoušky, ale v normálním literárním světě by neobstála.
Hana
Alena Mornštajnová
Klobouk dolů před psaním autorky. Hana je dojemný a neskutečně potavý příběh generací jedné rodiny, které osud a historické události nepřáli. Doporučuji!
Colorado Kid
Stephen King
Nejsem si jistá, jestli tohle měl být román a ne jen povídka. Jsem velká fanynka Kinga, ale Colorado Kid mě trochu zklamal, i když díky doslovu, chápu autorův záměr. Každopádně přečetla jsem to jako nic za dvě cesty vlakem Brno-Praha. Přesto to bylo částečné zklamání.
Po sezoně
Jack Ketchum (p)
Nechuťárna první třídy. Autorova prvotina. Dívka od vedleje pořád o sto procent lepší, ale stále stojí za přečtení, pokud jste příznivci žánru. Navíc konečně mám další položku do své čtenářské výzvy na letošní rok: Kniha o jídle.
Betonová zahrada
Ian McEwan
Pro mě tak trochu zklamání. Knihu jsem měla dlouho v povědomí jako zásadní dílo, ale nejspíš mi dalo míň, než jsem očekávala. Popravdě mě příliš nešokovalo, vzhledem k obálce (Odeon), jsem trochu tušila, o co půjde, ale konec byl bravurní.
Dívka od vedle
Jack Ketchum (p)
Dokonale mrazivé čtení, během otáčení stránek, máte ten zvláštní pocit v břiše, je vám špatně a říkáte si, to přeci nemůže být možné, bojíte se otáčet dál, protože tak nějak víte, že to bude už jen horší a horší a přesto musíte dál otáčet stránku po stránce, i když to z vás v podstatě dělá pozorovatele a spoluviníka (nebo aspoň máte ten pocit). První kniha, kterou jsem od Ketchuma četla a opravdu smekám. Příběh je to děsivý a nejhorší je, že je inspirovaný skutečností. Přitom námět je celkem jednoduchý: zlo páchané za přítomnosti autority (v tomto případě rodiče), to už přeci zkoumal starý dobrý Milgramův experiment. Přesto kniha způsobí, že se prostě budete cítit mizerně, ale nebudete chtít přestat číst.
Falešný sňatek
Magdalena Mintová
Oproti předchozímu dílu Falešný román se v knize nacházelo až moc vyloženě klišé scén, "jak z argentinské telenovely," jak by řekla hlavní hrdinka. Překvapily mě u kulisy, do kterých byl román zasazen. Podle všeho se děj odehrává v luxusním sídle nedaleko Brna, ale autorka nepoužila žádné skutečné reálie a navíc díky názvům jako butik Cukr, kavárna Kavárna, máte pocit, že se kniha odehrává v nějakém roztomilém obláčkovém (mintovém) světě.
Falešný román
Magdalena Mintová
Je zvláštní, že ačkoli má hlavní postava Ema tolik negativních vlastností, vlastně ji musíte mít rádi. I když to podle mě přijde postupně. Lehce napsané oddechové čtení. Absence konce mě, zklamala, jelikož jsem netušila, že jde o první díl. Na druhou stranu jsem hned druhý díl dokoupila, takže marketéři to přeci jen dobře zařídili. S Bridget Jones bych asi nesrovnávala, jelikož není, co srovnávat. Přesto si ale myslím, že autorka na české poměry a vzhledem ke svému věku předkládá čtenáři zábavnou oddechovku navíc s půvabnou mintovou obálkou. Výtka ale patří korektorům, kteří zde neudělali pořádně svou práci.
