Romcha komentáře u knih

Víte, že hymnu francouzských revolucionářů "Marseillaisu" složil zarytý stoupenec monarchie? Že objev zlata v Kalifornii udělal z nejbohatšího muže světa žebráka? A že stačilo jen zavřít zadní branku, a Turci by nedobyli Cařihrad? O tom všem píšeš Stefan Zweig v této knize, která se ve světě již dávno proslavila. Přináší dvanáct mimořádných příběhů, které v posledních pěti stoletích měnily tvář našeho světa. Jsou o vojevůdcích, geniálních vynálezcích i nesmrtelných umělcích. A o tom, proč právě kvůli nim udeřila "hvězdná hodina lidstva", která změnila osudy lidí na desítky a stovky let dopředu.

2 12.01.2024

Většinou k druhým dílům ať už jakékoliv série přistupuji tak trochu s obavami. A to zvláště v případech, kdy jde z toho cítit, že by se mohlo jednoduše dít pouze tzv. "pěněžní ždímání" předchozí (tedy první dílu, který byl úspěšný) a stavět pouze na tom.

S naprosto klidným svědomím však mohu konstavovat, že to ani zdaleka není případ. Spíš naopak - Temný les je v každém ohledu lepší kniha než Problém tří těles a ta už tak sama o sobě byla dost famózní.

Ještě lepší jízda než první díl této trilogie a dlouho mi po dočtení knihy neběhal mráz po zádech a zcela určitě tato kniha přijde umístit na tzv. "WOW poličku", - tedy kde mám knihy na něž nedám dopustit.

Je to skutečně precizně vystavený pomník všem a nejen kultovním, ale i knihám či filmům autorů sci-fi, které autora nějakým způsobem ovlivnili nebo na nich mohl vyrůst.

Jak jsem psal již k prvnímu dílu této trilogie, pokud chcete nálož Věčné války/Věčného míru (J. Haldemena), Vesmírné Oddysei, Růži pro Algernon, cokoliv od bratrů Blochových, Duny až po Nadaci Isaaca Asimova až po Gluhkovského Soumrak s Budoucností a spojit všechen tento kult v jeden obrovský fungující celke, který to pozvedá ještě někam daleko výše a paradoxně jenom díky těmto dílům mohl být Vzpomínce na Zemi vystaven piedestal a bez nich by to zkrátka nešlo, tak nejen že je to ta pravá volba pro vás, bez výše uvedených děl by to navíc ani nešlo.

6 01.12.2023

Tohle byla neskutečně famózní jízda. Sci-fi, které patří do série, které si už teď troufám tvrdit jednou stane kultem (a o kultovní počin tady sktuečně jde), stejně jako např. Asimovova Nadace.

Ostatně kdo četl pozorně ví, že odkazů na spoustu kvalitních sci-fi počinů ať už v knižní či filmové podobě je tu nepočítaně. U všech takových kvalitních snímků nebo knih si můžeme všimnout, že autoři vzdávají tímto způsobem holt generaci předchozích tvůrců díky nimž měli šanci vyrůst.

Propojení východního smýšlení a tím myslím to, že toto sci-fi se opírá o vskutku všechny reálné myslitele naší historie, přelomvých objevů ať na poli chemie, filozofie, fyziky nebo astrologie. Bez této knihy by mi připadalo i snad nemožné všechny takové množiny propojit v jeden krásný velký fungující a ještě velice smysluplný celek.

Ano, rozhodně to kniha není pro každého a minimálně jako základ musí mít obrovský všeobecný přehled od Čínských dějin až po důležitá jména různých myslitelů a objevitelů celé historie Země, pokud někdo pak v recenzích poukazuje na nesmyslnost některých prvků v knize, jde spíš o jeho vlastně nepochpení nebo neznalost či mezery v této oblasti, které by jinak mělo patřit k všobecnému rozhledu znalostí.

Měli byste se potom alespoň také trochu orientovat v problému tří těles, uskálí virtuálních realit, Fermiho paradoxu nebo obecně v zákonu robotiku, jejichž základy položil právě I. Asimov. (Pokud se to v těchto problémech alespoň troch neorientujete pak tuto sci-fi trilogii budete mít tendenci hanit a bude docházet samozřejmě k nepochopení - v takovém případě doporučuji sáhnout po velmi nějakém jednoduchém USA sci-fi západního stylu), jinak pokud se v daném problematice alespoň trochu orientujete, pak je potřeba ještě

ke všem těmto znalostem je to pak výborná představivost autora, jak tyto myšlenky dále rozvinout nebo s nimi pracovat.

Jinými slovy, pokud se vám líbí představa a propojení světů jako Růže pro Algernon, světa Roberta a Alana Blochových (vlak do pekla), Věcná válka a věčný mír od Joe Haldemana, Asimovo universum Nadace nebo Ready player one/two, pak je pro vás celá trilogie Vzpomínka na Zemi zcela jasnou volbou - tady vše dostáváte jako na talíři a velice perfketně rozpracované.

11 18.11.2023

Ve výsledku taková klasická americká post-apo sci-fi, kdy teda antoace která ji připodobňuje k Šílenému Maxovi jí nedosahuje ani zdaleka po kotníky.


Carigollovi se musí nechat, že umí libívý literární styl a je již zkušený filmový scénárista a zvlášťě při dialozích v knize nebo zvratech to bylo velmi znát.


Velmi mě mrzí (jak už to bohužel u USA produktu tohoto typu bývá), že nápad velmi dobrý (a tři myšlenky v knize mě až nadchly), že je to velká a převeliká škoda, kdy kniha která vypadala jako sněhová bouře co na nás vyvalí a nepustí a zadusí nás tak se pomalu ale jistě proměňovala v lehounký prašan, který Cargillovi napadal nejdříve na ruku, kde roztál a potom voda protekla skrz prsty.

Jinými slovy myšlenka a nápad dobrý, ale pak ne vůbec dotažený do konce (kde např. roboti přejímají až nad míru lidské chování, předvídatelný závěr).

Převeliká škoda... (a to jsem naprostým fanouškem sci-fi), filmů podle těchto předloh či bez nich. Originální nápad zadupaný otřepanými americkými sci-fi klišé...

4 18.11.2023

(SPOILER) Dlouho jsem nečetl tak výborné a rozsáhlé ekonomické pojednání o tom, co přesně popisuje název knihy a to jestli je Euro jako společná měna hrozbou pro budoucnost Evropy? V jednotlivých kapitolách nositel nobelovy ceny za ekonomii probírá velmi zblízka a důkladně všechna pro a proti při pokládaní laických až velmi složitých ekonomických otázek a ty následně v 12 poměrně rozsáhlých kapitolách rozebírá a u každé z nich pak lze nalézet verdikt, které se dohromady potom pojí v jednotvý závěr:

Tato kniha obsahuje neradostné, leč pravdivé hodnocení stavu eurozóny a jejích budoucích vyhlídek. Popisuje základní konstrukční vady, jejich vznik plynoucí z chybného povědomí o ekonomice i nedostatku politické vůle a solidarity.
Vysvětluje jak neobětujeme jen současnost Evropy (díky Euru, ale rovněž její budoucnost. Euro mělo Evropanům původně "sloužit". Nyní však po nich žádáme, aby se kvůli zachráně eura smířili s nižšími mzdami, vyššími daněmi a horšími sociálními benefity. A neobětujeme jen evropskou ekonomiku, ale i v mnoha ohledech důvěru v demokracii.

Představitelé Neměcka a dalších států v eurozóně prosazovali myšlenku, že "není jiná možnost" než tvrdá hospodářská politika.

Pokud i takový nositel nobelovy ceny a zvlášť se vyzná velmi dobře ve fiskální ekonomii, že zachrána na Eura jako měny a eurózony jako celky přinese daleko větší náklady než by přineslo její zrušení a rozpuštění tak je s EU hodně špatně.

Je to především důsledek toho, že státy jako Německo využívají spolu s některými ostatními horšího postavení jiných států v EU (jsou eurozóně nakloněny - např. Řecko): občané v těchto státech iracionálně považují svou nepřítomnost v eurozóně za nepřítomnost v Evropě a Evropské unii, přičemž zapomínají na Dánsko (to si vyjednalo podmínku nikdy nepřijmout euro), Švédsko a Velkou Británii, které jsou v Evropské unii, ale nikoli v eurozóně, a zapomínají na Švýcarsko, LIchtenštenjsko, Island, Norsko, které nejsou ani v Evropské unii, ale přesto jsou platnou součástí Evropy.

1 18.11.2023

Pro vexilology tak trochu povinnost mít v knihovně pro ostatní zcela jistě doporučuji buď pro rozšíření obzoru nebo nabytí nových všeobecných vědomostí.

Kniha je graficky zpracována velmi zajimavým způsobem a koncepce knihy působí velmi uceleně. I já jako odborník jsem se dozvěděl pár nových zajímavostí, což určitě chválím, mimo to se můžete dočíst/dozvědět:

- všechny vlajky světa jsou tzv. jednostranné, výjimkou je vlajka Paraguaye, která je dvoustranná
- fialová barva se na vlajkách nepoužívá, výjimkou je opeření hlavičky a trupu papouška na vlajce Dominikánské republiky
- Mexická vlajka je patnáctibarvená
- Mosambik je jedinou vlajkou na světě s figurou moderní palebné zbraně (AK47)
- Zambie je jediná vlajka světa s kantonem v pravém dolním rohu
- Kambodžská vlajka je jediná se samostatně stojící budovou, jenž není součástí znaku ani erbu
- Kypr a Kosovo jsou jediné dvě vlajky světa nesoucí siluetu svojí země

25.06.2023

Nic bohužel nebyla větší ztráta než číst tento výplod chorého mozku na drogách.

Chce se mi to dokonce snad označit už jako i spoiler, tomu chudákovi zfetovanému klukovi, který pobíhá po lese a neví nic o okolním světě (a takové stavy jsou z reálného života i podle lékařských záznamů či prognóz pod takovým typem omamných látek zcela běžné) - tak tomu bych to odpustil.

Co však neodpustím určitě autorovi je vzít příběh takového zfetovaného pomatence a vydávat to za co největší záhadu kvůli podpoře prodeje. Je to hnus.

3 21.06.2023

Problém této knihy je, že vás na poměrně velmi krátkém úseku provádí naopak velikou částí Francouzské revoluce, respektive všem jejími třemi částmi (kdo má tedy bohaté historické znalosti pro toho je kniha s pěti hvězdičkami, pro neznalé je to o jednu hvězdičku méně), respektive jako celek kniha pokrývá až celkem čtyři období:

1) Počátek revoluce
2) Monarchistické období
3) Republikánské období
4) Jakobínské období a vládu teroru

Samotné dílo má pak v těchto dobách poukazovat na rozdělení národa. Otec bojuje se synem, matka proklíná dceru a že se vláda jako takové ujímá madam Gilotina. Rok 1793 byl nejdramatičtějším obdobím francouzské revoluce skrz všechny výše zmiňované období na jeho pozadí se odehrává napínavý a zároveň tragický příběh tohoto skvělého historického románu.

Bezesporu patří mezi vrcholná díla francouzského romantismu.

5 29.05.2023

Klenot světové literatury. Chrám Matky Boží v Paříží je monumentem jak stavebním, tak literárním (a to obecně Francii její historii a Francouze příliš nemusím). Velikán však francouzské - a světové literatury v něm za neuvěřitelných pět měsíců vytvořil dramatický příběh o lásce, posedlosti a zradě. Kromě oddaného Quasimoda, naivní Esmeraldy a odpudivého Klaudia Frolla mezi hlavní postavy patří i samotná raně gotická katderála, již Hugo vzdal ve svém vydaném díle takovou poctu, že se dá považovat za další hlavní postavu tohoto literární budova, komu jinému se to v jakém literárním díle podařilo?

Lidská myšlenka když změní formu, změní také způsob vyjadřování ; kamenná kniha, tak pevná a trvanlivá, ustoupila knize papírové, ještě pevnější a trvanlivější.

2 29.05.2023

Morálním cítěním smrtelník platí času,
daň za svůj smysl pro smrtelnou krásu.

Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El-ó-el-í-té-á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku patrem na "tři!" ťuká o zuby. Lo. Li. Ta.

Jsou jemné duše, které by prohlásily Lolitu za bezvýznamné dílo s odůvodněním, že je nic nenaučí. Přes všechny domněky Lolita neobsahuje žádné morální ponaučení.

Samotné jméno titulní hrdinky a jeho proměny (rozuměj románu), vyvolávají hravé i trýznivé asociace, naznačují od prvních řádek nejslavnějšího Nabokova románu míru obsese jeho vypravěče.

Bolestné, šokující i dojemné dílo dokáže i více jak po půlstoletí svého vzniku zasáhnout čtenáře otevřeností a důvěrností a důsledností, s níž otevírá tabuizované téma, s odstupem času jej však stále výrazněji oslovuje jako to, co vždy představovalo především:

mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma vášně, láska a hříchu, vycházející z bohatého kulturního zázemí a překypující pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, ironií i humorem.

6 17.12.2022

Velmi zabávané a poučné dílo a také nesmírně cenné dílo z pohledu vhledu erotiky v naší literatuře. Věřím, že čtenářům pomůže přítomnuá kniha, která předvádí lidskou sexualitu jako nedílnou součást zdejšího umění a kultury od středověku po dnešek, otevřít oči. Ty ostatní pak jistě pobaví a možná i poučí.

3 19.11.2022

Je to jeden z těch mála případů, kdy filmové zpracování je dokonce výrazně lepší než samotná knižní předloha.

Děj je extrémně předvídatelný a pro reálný život zároveň až příliš nerealistické. Hlavní postavy celého románu jsou nesympatické a jejich chování až tolik nelogické, že by i na smyšlený příběh je to přespříliš.

Autorka vám předhodí nějakou událost v podobě pozvánky nebo nějakého oznámení a pak nám ve flashbacku vysvětluje, co se "jakože ve skutečnosti stalo".

19.11.2022

Copak se smíme holedbat, že jsme holou zvířeckost v sobě překryli nějakou učasnějšií slupkou, pokud si naši spolubližní dovolí pokládat takové dotazy odsouzenci, vyadném jim napospas se vším všudy?

Nevycválaný janek se od poslušného tahouna liší pouze mírou drezury. Z mravního hlediska se dnešní individuum od svého praděda toliko odlišuje drilem. Pod nablýskaným pozlátkem se však ukrývá obdobný barbar jako v dávné minulosti. Morálku si společenský tvor lopotně pěstuje po staletí. Novorozeně do skonání zůstane neotesancem, pokud se jeho surové hrany důkladně neuhladí sáhodlouze vypilovaným brusem.

Ptám se vás, milí zlatí, oč vybroušenější móresy do nás vtloukají naši mravokárci, než nám kdysi vštěpovali Kristus, Budha, Sokrates, Platon, Konficius i autor Mahábháraty, vespolek? Pane na nebi, v úplném pravěku matky našich klanů mívaly daleko čitší štít a mnohem pečlivěji dbaly na rodinná pouta.

Tvrdím, že tehdy měly o dost vybranější manýry. Než se proti takovému tvrzení s hodnocením šmahem ohradíte, rozpomeňte se laskavě na dtěskou práci, zmanipulovanou policii, úplatné politiky, ošizené potraviny a zaprodávání dcerek z chudých poměrů. Tak hluboko bychom neklesli ani ve snu. Veškeré bytosti ovládané pánem tvorstva vydržely až doposud bez poskrvny - teprve on - samozvaný vládce, si osedlal hmotu a pustil fantazii na špacír. Leckdy proto upadá až na samé dno mravní bídy. Ostaní stojí možná pod ním, nicméně hlouběji se jakživi nepropadnou.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kalifornský spisovatel zde velmi mistrně propojil tehdy rodící se sci-fi žánr s filozofickým pojednáním o neznalosti ducha a předvedl se ve své vrcholné formě jakožto zanícený filozof, jehož postřehy jsou stále platné i v 21. století.

9 28.09.2022

Děj románu se odehrává v Rusku v první polovině 19. století. Protože hlavní hrdina - mladý a nadějný spisovatel "Váňa" Petrovič, do určité míry představuje samotného autora, dozvíme se proč vznikla Dostojovského prvotina a jak tehdy mladého spisovatele přijala kritika a čtenáři.

Urážení a ponížení jsou zároveň pozoruhodnou sondou do hloubky lidských duší a nemilosrdně odhalují krutost i neřesti tehdejší ruské společnosti. Pozoruhodné je, jak bouřlivé diskuze tato kniha do dnešních dnů mezi Dostojovského fanoušky vyvolává.

Výtečný román pro všechny, kteří chápou, že slzy nejsou známkou slabosti, ale ukazují, že v sobě ještě máme nějaké city.

2 26.08.2022

Ne, že by tato kniha neměla žádnou výpovědní hodnotu. To určitě ne, je tam mnoho událostí a témat k zamyšlení.. jen ve výsledku přece oproti jiným sci-fi a zvláště dystopiím něco tomu chybí.

Je to velká škoda, protože téma bylo zvolené opravdu originálně v tomto případě by mi nevadilo kdyby kniha byla delší (myslím, že ta zkrácená vvydaná verze jí vyloženě škodí), abychom dostali vysvětlení o izolaci a pak o nové začínající se rodicí civilizaci.

Na debut je to celkem dobře napsaná kniha a i se podle toho svižně čte. Celkově pak shrnuto od autorky je celkově lepší kniha Slovo Boží.

18.08.2022

Popravdě to úplně asi není (nebo by spíše neměla být) povinná četba pro žáky ZŠ. Dokážete ji podle mě ocenit nejdříve tak od střední školy včetně toho jakým byla přínosem pro náš jazyk a literaturu.

V pozdějším věku jste také schopni pochopit, že šlo Máchovi především o oslavu přirodní květnové krásy přírody. Děj se koná u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci poukazuje.

Pověst básně, jenž jí předchází není hlavním účelem děj postav samotných v ní obsžených.

9 17.08.2022

Kniha, která rozhodně neurazí ničím však také nepřekvapí. Velmi kladně hodnotím stylistiku psaní, děj má spád, dobře ubíhá i se to dobře čte. Samotný průběh a zápletka už ničím zajímavým tolik neoplývá, jedná se o velmi jednoduché a liché téma posednutí "satanem" a příběhem exorcismu, které navíc podtrhuje zasazení děje do domova s pečovatelskou službou, navíc s dějovým otevřeným koncem, kterého nás jiné literární díla a filmy již "nakrmili", že skutečně nelze čekat nic převratného. Vzhledem k originalitě nápadu je to škoda.

26.06.2022

Budu se držet svého předchůdce a další komentář přidám opět po třech letech od posledního. Kniha zakoupena rovněž v levných knihách za směšnou cenu a nutno konstatovat, že bohužel musím souhlasit s výrokem, že kvalitní knihy většinou koční někde v zapadlých a zaprášených koutech. Otázkou je vlastně proč? Kvůli špatnému marektingu nebo velkému nezájmu? Protože kvalitou tohoto titulu to určitě není.

Spíše bych ho doporučil jako povinnou četbu všem státníkům a ekonomům:

Každodenně se k nám dostává nespočet informací o našem fyzickém zdraví (bohužel už méně o našem zdraví psychickém). Zdůrazňuje se prospěšnost cvičení v mladém věku. Očkování je zcela rutinní záležitostí. Mnoho mladých lidí kouří, ale jsou plně obeznámy s riziky tohoto jednání. Je pravda, že se obezita rozmáhá, ale všichni jedlíci si stále více uvědomují nutnost zdravého stravování, i když nejsou schopni těmito radami řídit.

Ve finančním světě však jakékoliv zdělání chybí. Finační svět je džungle a v džungli obvykle vítězí nejsilnější šelmy. Narovnat hrací pole určitě nebude snadné, ale minimálně by se mělo posílit finanční vzdělávání. Lidé by měli být schopni pochopit, co znamená skutečně spořit si na penzi a jaká s tím mohou být spjata rizika. Měli bych chápat, jak fungují hypotéky včetně jednoduchého rozdílu mezi jednorázovým a postupným čerpáním. Měli by mít určité povědomí o bezpečnosti finančních instutucí, jež dostávají jejich peníze - nebylo by nic složitého, aby regulátoři předkládali "hodnocení zdraví" bank, založené například na jejich poměrech úvěrů vůči vkladům nebo jejich kapitálové úrovni (stejně jako restaurace mají hodnocení nebo musí v některých státech povinně vyvěšovat své hygienické hodnocení). Lidé by pak možná lépe zvážili, zde odevzdají svoje celoživotní úspory internetové bance, která pouze právě teď nabízí vyšší úroky z vkladů než její konkurence. Nebylo by správné lidem říkat, co mají dělat, ale není důvod jim neukazovat správný směr.

Pokud jde o ekonomii jako profesi, tato bezútěšná věda se stala bezútěšnou katastrofou. Ekonomie se musí zlepšit. Její posedlost exaktně formulovanými matematickými modely - zčásti vycházející ze schopnosti počítatů zpracovat nesmírné množství často zbytečných dat - zapříčinila, že její závěry jsou nesrozumitelné pro běžného politika a zcele nepoužitelné při konfrontaci s nejistotou převažující v reálném světě. Příliš ekonomů si myslelo, že konečně vyřešili světové ekonomické problémy. Přesvědčeni, že jejich matematické modely obsahují odpověď na život, vesmír a vůbec všechno, ochotně přehlíželi životní nejistoty, zejména bezpečí systémového selhání...

Minimálně se musí radikálně přehodnotit koncepce univerzitního vzdělávání ekonomů a mnohem větší důraz se musí klást na hospodářské dějiny, jež by se měly zabývat nejen nejznámějšími epizodami - velkou hospodářskou krizí, kdy se státy pokusily žít si nad poměry a ve chvíli, kdy ve skutečnosti hrozila velká ekonomická katastrofa, předsírat, že se všechno vyvine k všeobecné spokojenosti. Pouze díky studiu těchto událostí mohou ekonomové skutečně tvrdit, že znají něco užitečného o problémech, s nimiž bojujeme dnes a jimž budeme bezpochyby čelit i zítra.

1 03.06.2022

Nádherný příklad, že výborná literatura, dnes již kultovní klasika, nemusí být nijak obsáhlá, aby měla velkou vypovídající hodnotu. Jak lze na málo stránkách a krásným jazykem říci v krátkosti tak strašně moc.

18 01.10.2021

Kdo vede lepší, správnější, hodnotnější existencii? Stoupenci sekulárního humanismu, racionality a právní kultury západního světa, nebo ti, kdo ve svém životě přiznávají místo vertikále, svrchovanému tajemství, a připouštějí omezenost vlastní svobodné vůle? Je náboženství jen dětskou hrou lidstva, nebo je spiritualita bytostnou lidskou potřebou stejně přirozenou jako potřeby fyziologické?
Na první pohled přináší McEwanův román Myslete na děti! jednoznačené odpovědi. Ve čtenářích, kteří nesdílejí autorova východiska, však může naopak zanechat mnohem více otázek.
Fiona Mayeová, brilantní soudkyně na prahu šedesátky vede fádní, spořádaný život Londýňanky vyšší střední třídy, prostý vnitřních i objektivních vzmachů a propadů. Kromě hrstky výstřelků v mládí nezažila nic mimořádného. Osobní dramata a lidské vášně (zejména ty temné) k ní přicházejí pouze prostřednictvím jejich případů, které má rozsoudit. A jediným vážnějším vzrušením v jejím životě je avantýra jejího manžela, nicméně v díle vůbec nejde o manželskou krizi, to co autor přimárně v knize řeší je:
Společenskou smlouvou jsme se vzdali zodpovědnosti v mnoha oblastech života a delegovali rozhodování na instituce, kteřé si na to zjednáváme. Outsourcujeme vlastní mravní zralost a způsobilost. Zákony jsme oběstavěli vztahy, reglementovali i lásku. Vše je právně ošetřeno, světská spravedlnost chrání člověka před ním samým a právo zatím taktak stačí reagovat na čím dál složitější svět. U soudu může skončit i tak soukromá všední věc, jako do jaké školy bude a nebude chodit vaše dítě. Zdá se být typickou projekcí vlastního stínu, že takto zdětinštělá společnost se dětmi nejvíce zašťiťuje a ohání

12 01.10.2021