Myslete na děti!

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242296/big_myslete-na-deti-rWi-242296.jpg 4.1351
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

The Children Act, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (101)

Kniha Myslete na děti!

pedroK
26.12.2022

Za mě opět dobré čtení, první půle chytlavější. Bohužel jsem očekávala, že hoch vytržený z naučené jistoty si s dávkou svobody neporadí, a rodiče naučení žít podle stejně předepsaného vzorce mu nepomohou. Smutné, nikoli překvapivé.

Amazonka72
26.09.2022

Myslete na děti - za mě určitě větší čtenářský zážitek než tomu bylo u knihy "Dítě v pravý čas". Zajímavé téma - jak moc se nechámá ovlivnit ideologiemi a ostatními lidmi... Jak je složité v těchto případech rozhodnout, co je v zájmu někoho druhého. Jak těžké je povolání soudce, který někdy musí rozhodnout - dilema, zda naprosto striktně dodržovat zákon či do rozhodování zahrnout i přirozené lidské pocity, soucit, lásku, pochopení. Není to jednoduché. A do toho hlavní hrdinka prochází svojí vlastní manželskou krizí.
Možná jsem až moc ovlivněna svým postojem k víře, pro mě bylo rozhodnutí, jak postupovat v případě Adama naprosto jednoznačné, ale chápu, že to může být velké dilema. Kniha mě oslovila, to určitě. Rozhodně jde o téma, nad kterým musíme přemýšlet.


opic 12
30.05.2022

Kdysi dávno,v jedné předaleké zahradě ...
Bylo poměrně teplo.Někdy v květnu.Ležel v houpací síti.Zvolna pohupující se.
Poblíž v dutině stromu štěbetají malá ptáčata.Táta a mamka kosových nestíhají krmit,ale i tak je o nich dost vědět.Je tu bezva a krásně.
Stále leží a houpe se v síti.Drží a svírá knížku od nějakýho McEwana.
Paprsky slunce pronikají skrze větve jabloní na tvář.Mouchy jsou dotěrné a přesto je neodhání.Přitahuje je bílý světlý papír stránek v knížce.Dokonce se prochází mezi řádky.
Odkládá Myslete na děti ! Dívá se.Tam.Do dálky,tam co slunko bude zapadat.
Obrat.Stranka a za ní další.Soudkyně člověk Fiona ta má rozhodně jiné starosti.A už vůbec neodpočívá na zahradě zalitém sluncem.To jsou paradoxy.Když není zrovna den blbec,pro změnu všechno na ni padá.Do toho všeho,zdá se nějaký šelest v partnerství.To víte,jak člověk chytne tu slepičí nemoc.Fiona.Co ona by dala za trošku toho klidu.Navíc řeší všelijaké soudní spory.Spory ve svém svědomí.A ted do toho ještě ten kluk s tranfuzí ...
Vztahy.Milostné avantýry.Co bychom si bez nich počaly.Nic romantického se nekoná ani tady.Navíc jen těžko hledat čas.
Psychologické nasazení románu v rytmu kapek deště.O ženě s jejím osudem.
Rozhodujícím o osudech jiných lidí.
Důsledky.Rozhodnutí.Svědomí.Důvěra.Pochybení.
Rozklad vztahů.Náboženská dogmata a přesvědčení.V obou směrech-nedorozumění jako takové.
Komorní a zároven zdánlivě poklidný Ian McEwan.
Fiona.Ze svých každodeních odcházení a přicházení do svého bytu.Zbyde čas a nastane chvíle jak ven z tohoto kruhu ?
Zbyde kousek světla v korunách stromů.Zahlédne prchavé paprsky ?
Zahrada s houpací sítí osiřela.Setmělo se.Rodinka starostlivých kosáků,po starostech o svá ptáčata už jistě také spí.Klid a usmíření.
O ně.O ně tu jde především.
Myslete na děti !

kristleko
15.03.2022

(+ SPOILER) Co je víc? Racionální právo založené na sekulárním humanismu? Nebo náboženství s tajemnými knihami a tisíciletými učeními, stojící na omezené vůli jednotlivce? Ian McEwan vystihl morální dilema soudců (nejen) v rodinných věcech, když musí ve veřejném zájmu prolamovat víru. Soud musí vždy ctít nejlepší zájem dítěte a ten jistě není naplněn, pokud dívkám z ortodoxní židovské rodiny jeden z rodičů brání ve vzdělání. V případu siamských dvojčat už se objevují pochybnosti – stárnoucí bezdětná soudkyně Fiona svým rozhodnutím jednomu umožní žít a u druhého jen urychlí i tak jistou a brzkou smrt, ale přesto „to ona sprovodila ze světa jedno dítě, pečlivou právní argumentací na čtyřiatřiceti jazykově vytříbených stránkách“. Naprosto hraniční situaci pak představuje ústřední příběh Adama, jenž se nejspíš nedožije osmnáctin, protože umírá na leukemii a jehovisté odmítají krevní transfúzi. Sice skoro dospělý a inteligentní mladík, jenže s poněkud vymytým mozkem. „Musí být ochráněn před svým náboženstvím i před sebou samým,“ zní verdikt. Těžko říct, zda k němu Fiona dospěla jen striktní aplikací zákonů a precedentů nebo i pod vlivem manželské krize a něhy k umírajícímu mladíkovi. Každopádně však jen naplnila úlohu, kterou stát do jejích rukou svěřil. Vydala rozhodnutí v Adamově nejlepším zájmu, vdechla mu nový život, ale nemohla naplnit jeho očekávání, že jej jím jako guru provede. Za jeho další život už odpovědnost nenese a ani nést nemůže. I soudci jsou ale jen lidé a „božská“ rozhodnutí zanechávají šrámy na jejich duši. (8/10)

Ophelie
15.11.2021

Kniha s nelehkým tématem - Je víra více než život? A lze vůbec takové věci posuzovat objektivně? Na pozadí příběhu mladíka Adama a jeho víry a starší advokátky Fiony se zároveň odehrává manželská krize Fiony a Jacka...
Jedná se sice počtem stran o kratší román, ale co do obsahu nutí čtenáře klást si otázky, nutí k zamyšlení nad nejedním těžkým tématem. Skvělá kniha!

SynD
14.08.2021

morální cvičení, pojaté krásným jazykem. hrdinové se ale chovají šablonovitě: ani Fiona, ani Chlapec na mě nepůsobili jako živé bytosti a stejně pimprlově na mě působila i krize donedávna zcela harmonického manželství.

Romcha
01.10.2021

Kdo vede lepší, správnější, hodnotnější existencii? Stoupenci sekulárního humanismu, racionality a právní kultury západního světa, nebo ti, kdo ve svém životě přiznávají místo vertikále, svrchovanému tajemství, a připouštějí omezenost vlastní svobodné vůle? Je náboženství jen dětskou hrou lidstva, nebo je spiritualita bytostnou lidskou potřebou stejně přirozenou jako potřeby fyziologické?
Na první pohled přináší McEwanův román Myslete na děti! jednoznačené odpovědi. Ve čtenářích, kteří nesdílejí autorova východiska, však může naopak zanechat mnohem více otázek.
Fiona Mayeová, brilantní soudkyně na prahu šedesátky vede fádní, spořádaný život Londýňanky vyšší střední třídy, prostý vnitřních i objektivních vzmachů a propadů. Kromě hrstky výstřelků v mládí nezažila nic mimořádného. Osobní dramata a lidské vášně (zejména ty temné) k ní přicházejí pouze prostřednictvím jejich případů, které má rozsoudit. A jediným vážnějším vzrušením v jejím životě je avantýra jejího manžela, nicméně v díle vůbec nejde o manželskou krizi, to co autor přimárně v knize řeší je:
Společenskou smlouvou jsme se vzdali zodpovědnosti v mnoha oblastech života a delegovali rozhodování na instituce, kteřé si na to zjednáváme. Outsourcujeme vlastní mravní zralost a způsobilost. Zákony jsme oběstavěli vztahy, reglementovali i lásku. Vše je právně ošetřeno, světská spravedlnost chrání člověka před ním samým a právo zatím taktak stačí reagovat na čím dál složitější svět. U soudu může skončit i tak soukromá všední věc, jako do jaké školy bude a nebude chodit vaše dítě. Zdá se být typickou projekcí vlastního stínu, že takto zdětinštělá společnost se dětmi nejvíce zašťiťuje a ohání

Devorah
06.09.2021

Většina románu se odehrává na pozadí velké manželské krize hlavní hrdinky. Ona i její muž jsou zde vykresleni bez příkras, bez nadřazenosti jednoho nad druhým, nefandíme ani jednomu. Společně s nimi jsme tichými svědky krize jejich manželství, jejich osobních, ale i profesních dilemat (McEwan nám tu nabízí polemiku mezi právem víry a pragmatickým humanismem). Konečný zápas mezi vírou a touhou, jak nám McEwan předestírá , je spíše svobodnou vůlí ještě ne zcela plnoletého mladíka, k níž se další z hlavních postav odhodlala.
Ano, k tomuto konci příběh nevyhnutelně spěl od samého začátku, nicméně autor se k němu dostal přes spoustu zbytečných, zdlouhavých a nudných odboček a  ve finále je pak čtenáři jedno, jakým směrem se hlavní hrdinové dají. Zůstane jen jakýsi osten zklamání, což je velká škoda.

1