Rocker007 komentáře u knih

Silně neobjektivní rádoby odborný text. Jak již bylo řečeno, autor se pouze svezl na vlně současné zbytečné histerie. Pokud by někdo měl zájem skutečně se dozvědět něco o dědictví historie v nás, doporučuji od Nodla Středověk v nás. Toto je brak.

Knihu samozřejmě znám z hodin literatury. K maturitě jsem jí ale v seznamu neměl a tak jsem si řekl, že dva roky po zkoušce z dospělosti bych si jí měl přečíst. Je nádherně napsaná, když se Winston s Julií setkají a prožívají krásné chvíle, čtenář je prožívá také. A naopak. Opravdu jsem rád, že jsem si knihu přečetl a vřele jí každému doporučuji.

6 12.01.2014

Toto dílo mám moc rád. Ukazuje, že středověk nebyl jenom nějaké černé období mezi sv. Václavem a Karlem IV. :) Ukazuje, že středověký člověk měl své sny, svou práci, svou víru. Toto je velmi cenný zdroj informací o středověkém člověku. Pro naše prostředí možná daleko užitečnější než LeGoff. :)

Rokem 2014 jakoby měli někteří autoři nutkavou potřebu napsat něco o první válce. Občas se to povede, občas to není úplně ono. Na tuto knihu jsem náhodou přišel při vybírání knih v knihovně pro jednu seminárku. Řekl jsem si, inu proč ne. Zběžné představení autorky mě ale zarazilo. Fotografka, autorka kuchařek a přebalů k cd chce "dojemně" popsat první světovou válku? Už jen fakt, že sice upozorňuje na inspiraci skutečným příběhem, ale představením svého zdroje se nezdržuje ve mě vyvolalo neklid.
Hlavní hrdina Fanda. Alkoholik, kterého trpí v pitevně jenom pro jeho nákresy lidských orgánů? Řekněme, je to možné. Jeho postava ale není takovou, se kterou by se čtenář nějak vyvíjel. Působí na mě příliš uměle. Je špatný a tím vše končí. To je veškerý popis osoby, se kterou projdeme dalších asi 190 stran. To skutečně nemá žádný plus? Není u něj nic hlubšího? Ale dobře.. je to nihilista. :)
Horší byly reálie doby. Pokud nějaké byly. V podstatě nebýt upozornění, že jde o příběh z první války, můžeme ho zasadit kamkoliv. Vojáci, co ještě před týdnem byli civilisté, jdou bojovat do cizí země za někoho, koho ani moc dobře neznají. Mrtvolami posetá pole, bahno... Klasika. Zde asi chybí nějaké konkrétní znalosti východní fronty. Což je samozřejmě škoda a i chyba při románu, který aspiruje na přídomek "historický". Děje se zde tvoří tak nějak nelogicky a příliš uměle. Autorka píše o sedmi lidech, bum najednou jsou tři. Jenom ty tři, co zrovna potřebovala. Postřílel je kulomet, který tam za pět minut nebyl. (upřímně, tato pasáž se mi zdála zřejmě nejakčnější z těch bojových scén)
Pokud bychom v ději hledali "dojemné scény", můžeme je hledat až ke konci. Zde by se mohlo mluvit i o nějakých reáliích. Opět - je jich pramálo. Pokud bych měl vybrat postavu, která mě skutečně zaujala jak popisem, tak vlastnostmi - byla to Válka (pejsek). Věrná, společenská a po celou dobu jsem z těch všech lidí právě jí držel palce.
Knihu jsem přečetl za dva dny (dohromady několik hodin čtení). Rozhodně to není úroveň románu "Na západní frontě klid". Zřejmě ani nechce popisovat válku jako takovou. Zároveň jsem ale nenašel nějaký morální aspekt. Chyběla mi hloubka příběhu. Vše spíše povrchní. Musím ale ocenit autorku v jednom - stále jsem si myslel, že příběh skončí popravou (která by u vojenských zběhů jistě následovala). Takže tři hvězdičky, na víc to nevidím. Hlavně kvůli odstavci, který mě skutečně naštval....
Strana 176 - 177 (zkráceně): "Jestli se vocaď dostanu, napíšu vo tomhle všem humorný román". "Tak jo. A jak se jmenuješ? Abych si to jednou přečet". "Jarda Hašek, to si zapamtuj". Sakra... to jako proč? :(

5 30.10.2014

Jednoho dne jsem v Levných knihách zakoupil tuto knihu. Jelikož jsem od autora ještě nic nečetl, šel jsem do toho. A najednou jsem měl prvních 100 stran přečtených. Autor se i přes románové zpracování drží historických reálií. Parádně vystihl náladu vojáků před bitvou, táborový život atd. Rozhodně mě kniha zaujala a autor potěšil.

5 09.10.2014

Jedna z knih nebo povídek, ke které se člověk nesmí nutit ale musí na to přijít chuť.

5 25.07.2014

Absolutně vynikající dílo obsahující několik úrovní. Je to kriminálka, historický román, i faktografické dílo. Tuto knihu jsem četl k maturitě a strašně rád jsem si překládal latinské věty. Až bude chvilka, určitě znovu přečtu. Film mám moc rád, Conery je pan herec, ale kniha je kniha. :) Určitě se nikdo nebojte těch 400 stran, čte se to samo.

parádní, vtipný, odpočinkový dílko. Zakoupeno na přednášce v Dubí. ;)

4 14.04.2016

Bravurně napsaná skutečně vědecká publikace k tématu vývoje a života templářského řádu. Budoucí čtenář nechť zde nečeká nějaká nadnárodní spiknutí či tajné vynálezy a podobné blbosti, které se vydávají za "ověřený fakt". Zde je do detailů sepsaný příběh řádu, který stál mezi duchovnem a rytířstvem. Velmi pěkné a mohu doporučit. Jako vše z černé řady Arga :)

4 01.01.2016

Jo Nesbo zde přichystal kriminálku, která mě bavila, neměla (příliš) mnoho vedlejších dějů. Příběh příjemně utíkal a i když jsem měl podezření na viníka už od druhé poloviny knihy, konec knihy mě překvapil.

4 01.09.2014

Počátek i konec jsou ukázkou skvělé severské krimi. Nicméně střed je taková zvláštní výplň nejrůznějších slepých uliček a nic moc říkajících mini příběhů. Pak to ale začne fungovat. Pokud se dostanete přes stranu 150, začne vás to určitě bavit :)
Poslouchal jsem i jako audioknihu. Ta nepatří mezi zrovna nejpovedenější, ale dá se to :)

Má první kniha z post-apo žánru. Hodně pěkné, ač někdy zkratkovité.

3 23.08.2021

Doporučuji, přečetl jsem jí jedním dechem. Paráda!

No páni, posledních 100 stran je výborných. Velmi pěkná kniha. U nás v pohraničí je hold minulost hodně napinava :)

3 11.10.2015

Vlastně to byla má první ryze česká kriminálka a mohu s čistým štítem říct - paní Klevisová je skvělá. Možná jsem čekal trochu hlubší poznání inspektora Bergmana, což snad v některém díle je/bude. Pachatele (nebo pachatelku?) jsem celou dobu znal... no a pak to byl někdo jiný. A to mě baví.
Kniha se mi líbila. I když se některé fráze opakovaly. Ve smyslu: No víte ... ale nic, vlastně to není důležité. Taková věta se tam opakuje několikrát u různých postav. Jako charakterový rys v poho, ale občas to rušilo. Což... ono to je vlastně jedno, jenom to je takový postřech. A dostala mě věta na konci: "Který kocour by zůstal u potrhlé vegetariánky..". To mě pobavilo.
Těším se na některý z dalších dílů a určitě si paní Klevisovou řadím mezi oblíbené autory.

3 07.10.2015

Myslím, že tato kniha se tak trochu vyjadřuje i k dnešku. Četla se mi hezky, ale k Čapkovi musí člověk dozrát. Ještě před třemi lety bych tuto knihu asi nedočetl.

3 18.06.2014

Georges Duby v knize velmi přijatelnou formou popisuje principy myšlenkového a uměleckého rozkvětu především západní Evropy. Kniha neobsahuje popisy jednotlivých staveb, ale vytváří pohled do kultury období středověku. Přibližuje středověk ne jako temné období dějin, ale jako čas vytváření kulturní společnosti. Zdůrazňuje faktory potřebné pro vytváření kultury - především trh, stabilní ekonomika a mír.Kniha je sice útlá (cca 80 stran textu) ale obsahuje mnoho zajímavých poznatků a závěrů. Určitě doporučuji přečíst.

3 02.05.2013

Kniha Otoni od Hagena Kellera je sice vzhledem nevelká ale obsahově je to velmi rozsáhlá kniha vhodná snad pro každého milovníka historie. Počet stran (cca 100) může někoho překvapit a vytvořit tak představu jakési obyčejné syntézy, kterých je požehnaně. Ale není tomu tak. Pozorný čtenář (s touto knihou se bez poznámkového bloku neobejdete) zjistí, že je na několika stránkách celkem detailně zachycen život ,,tres Otones", Jindřicha I. Ptáčníka a Jindřicha II.
Při prvních stránkách jsem se osobně ztrácel, vracel se, pročítal poznámky. Avšak s přibývajícími stránkami se informace konkrétizují a čtenář tak získává zasvěcený příspěvek k situaci ve střední Evropě - regnum Teutonicum - a Itálii (regnum Italicum). Vřele doporučuji čtenáře obrnit se trpělivostí - výsledek stojí za to. :)

Ivan FUKSA, Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti, Praha 2016, 320 stran, ISBN 978-80-7036-501-4.
Tématem pevnosti Terezín se Ivan Fuksa věnoval již ve svých absolventských pracích při studiu na FF UJEP. Do podvědomí většiny z nás se novověká pevnost nedaleko Litoměřic zapsala smutnou úlohou věznice pražského gestapa. Také je známá jako místo smrti G. Principa, atentátníka na dědice Rakousko-uherského trůnu. K tomuto období vzniklo a vzniká již mnoho prací studentských, absolventských ale i vědeckých. K pevnosti jako takové bychom však odborné literatury nalezli daleko méně. Za všechny jmenujme díla Andreje Romaňáka.
Kniha je, jak i název napovídá, zaměřena na období od 18., ale zejména na 19. století. Věnuje se stavebnímu vývoji, modernizaci fortifikací až po zánik vlastní pevnosti jako takové. Všímá si také soustavy předsunutých fortů a pevnůstek v okolí blízkém i vzdáleném. Což je pro pochopení novověké pevnosti zásadní.
Všechny zmiňované stavební prvky jsou detailně popsány a doplněny kvalitním obrazovým doprovodem. Tím se dostávám k přednosti publikace. Kromě prvotřídních kopií archivního materiálu skládajícího se zvláště z map či stavebních plánů, se majitel knihy dočká precizně zpracovaných 3D modelů jednotlivých bastionů, ravelinů, celkových pohledů a celé dlouhé řady dalších a dalších pevnostních prvků. Pro laika je vhodné doplnění některých vizualizací popisky se šipkami. Obrazový doprovod tedy řadím mezi naprosté přednosti publikace.
V opozici těmto přednostem stojí textová část. Vzhledem k tomu, že se jedná o publikaci vyplňující značnou mezeru v české pevnostní bibliografii, měla by být vyvážena hladina odbornosti s populárně-naučným stylem psaní. Z mého pohledu se tuto "tenkou červenou linii" nepodařilo dodržet. Jedná se o odstavce zhutněné odbornými pojmy, názvoslovím, termíny, které prostému laikovi, jenž si knihu za velmi příjemných 360,- kč zakoupí (např. protože se jedná o jemu drahé město), nic neříkají a od čtení jej odradí. Příliš nepomůže ani špatný slovosled, opakování stejných slov v jedné větě a tzv. plevelových slov. Pokud pomineme sic terminologicky zvládnutý, leč těžko stravitelný text, dostaneme se k použité literatuře.
Odbornou publikaci tvoří zvolené zdroje informací. Materiál získávaný z nejrůznějších i zahraničních archivů je jistě hodnotným soupisem a těžko proti této bohaté zásobě původních dokumentů cokoliv namítnout. Jinak již tomu je s literaturou a starými tisky. Třísestranná odborná publikace vydaná pod hlavičkou Národního muzea nese seznam literatury, který rozsahem odpovídá mírně nadprůměrné bakalářské práci. Nejde pochopitelně o to, uvést co nejvíce literatury a doufat, že "to zabere". Přesto, tématicky dílo pracuje s nadnárodními tématy (napoleonské války, prusko-rakouské války ...) a tudíž bych očekával alespoň souhrnné zahraniční publikace k problematikám. Tak například děje napoleonských válek jsou čerpány takřka výhradně z prací Uhlířových, což v zásadě není špatná volba. Jistě ale existují knihy rakouské, německé či francouzské provenience. Ty by v užité literatuře jistě vynikly a umožnili širší pohled na jednotlivé celoevropské konflikty procházející územím zemí Koruny české.
Jako druhý a možná hrubší nedostatek považuji literaturu k dějinám opevnění. Autor cituje v podstatě bardy fortifikační problematiky (Romaňák, Duffy, Kupka...). Proč však autor nepoužil poměrně rozsáhlou bibliografii k Vaubanovu dílu? Jen francouzská mutace Wikipedie uvádí minimálně 15 knih věnovaných životu a dílu Sébastiena Vaubana (10 jich pak uvádí anglická verze, osobně doporučuji Jean-Denis G. G. Lepage Vauban and the french military under Louis XIV). Pokud Terezín vznikl podle vzoru tzv. třetího systému - resp. podle školy z něho vzniklé, jistě je důležité tuto problematiku rozpracovat. Autor použil i jeden Vaubanův spis k fortifikacím, proč ne více?
S literaturou souvisí i její citace. Ty se díky nepoužívání zkrácených verzí stávají občas nepřehlednými.
Jak bych dílo shrnul? Rozhodně se nejedná - ač by se to snad mohlo podle mých slov zdát, o nepovedené dílo. Naopak, kniha je perfektním souborem obrazových dokumentů. 3D modely, fotografie současného stavu i kopie originálních plánů - to je přesně ono, co bylo a je zcela potřeba a je primární při prezentaci pevnosti celozemského i celostátního (myšleno Rakousko-Uhersko) významu. Nicméně i přes takto bohatý doprovod není kniha po textové a informační stránce přínosná pro běžného čtenáře, pro nějž je původně určena. A to zkrátka proto, že stěžejní text působí spíše jako zpráva ze stavebně-historického průzkumu, než vědecká studie pro širokou veřejnost.
Kniha se mi líbí a jsem rád, že je součástí mé knihovny.

Jan Hus je letos zřejmě nejčastěji skloňovaná historická osoba u nás. Kniha si však bere za úkol představit ho jako člověka, vzdělance - až intelektuála (středověk tento pojem neznal). Myslím, že pro někoho zde mohou být zcela nové informace. Tak například, že Hus naprosto cíleně a s využitím všech tehdejších dostupných metod šířil své myšlenky mezi lidi. Tehdejší řekněme politická kampaň.
Ve výsledku se dozvíme, že pražská univerzita v této době patřil mezi naprostou elitu v Evropě. Husovi současníci byli velmi vzdělaní a zcestovalí lidé (viz např. Jeroným Pražský, který studoval na Sorbonně - upřímně, komu se to dnes povede?). Jsou představeny též Husovy disputace a kázání v Betlémské kapli. Muselo to být docela živé divadlo. :)
Knihu doporučuji spíše lidem, kteří už vědí o čem čtou. Avšak naprostý laik si své samozřejmě také najde. ;)

2 16.10.2015